Ekonomika je jedním z velkých témat blížících se prezidentských voleb ve Spojených státech a její zvlášť citlivou kapitolou je pro Američany inflace. Demokratická kandidátka Kamala Harrisová je přitom v nelehké pozici, jelikož za administrativy jejího spolustraníka Joea Bidena ceny zboží a služeb výrazně vzrostly. Viceprezidentka proto slibuje, že se zaměří na praktiky potravinářských společností, které viní z chamtivosti.

Biden se ujal funkce v nelehké situaci koronavirové pandemie a kolapsu dodavatelských řetězců. Poté přišla válka na Ukrajině a snaha osvobodit se od ruského nerostného bohatství a zasáhnout režim Vladimira Putina bolestivými sankcemi. Jenže voliči si pamatují především to, že od jeho nástupu podražily potraviny zhruba o pětinu.

Životní náklady jsou větším postrachem než imigrace

Americká média přinášejí podrobná srovnání cen základních položek v nákupních košících a lidé tak mohou vidět, že kupříkladu dvanáct vajec nyní stojí přes tři dolary, tedy přibližně dvojnásobek oproti roku 2021. Výrazně se zdražilo i pečivo, mléko, máslo, káva, džus, ale také elektřina a plyn, tedy energie potřebné mimo jiné k vaření. K tomu šly v některých místech prudce nahoru ceny nemovitostí i nájmů.

Inflace zůstává velkým postrachem obyvatel USA přesto, že se v červenci poprvé od jara 2021 dostala pod tři procenta k úlevě investorů, kteří tak větří snižování úrokových sazeb. Z aktuálního průzkumu společnosti Ipsos vyplývá, že padesát procent tázaných považuje za hlavní problém země životní náklady, následují imigrace a politická polarizace. „Inflace je v popředí a co opravdu ovládá mysl Američanů, jsou zejména ty náklady, které pravidelně vidí, například když jedou každý týden natankovat auto na čerpací stanici,“ podotkl představitel společnosti Chris Jackson.

VIDEO: Hlavním tématem amerických voleb bude migrace a potraty, tvrdí profesor a ekonom Jan Švejnar pro FLOW

FLOW: Hlavním tématem amerických voleb bude migrace a potraty, tvrdí profesor a ekonom Jan Švejnar • e15

Republikánský kandidát Donald Trump označuje inflaci za jedno z nejhorších Bidenových selhání a Harrisová dobře chápe, že téma nemůže podcenit. Hledá proto viníka, na kterého sama může ukázat prstem, a podle ní jím jsou potravinářské korporace. Politička slibuje, že se zaměří na údajné neopodstatněné zdražování a bude usilovat o jeho potírání na federální úrovni. „Můj plán bude zahrnovat nové tresty pro oportunistické společnosti, které využívají krize a porušují pravidla,“ řekla nedávno na předvolebním mítinku.

Odborníci jsou k plánu Harrisové skeptičtí

Její tým však zatím neuvedl, jaké firemní chování vlastně bude považované za neférové a jak by byl zákaz zvedání cen vynucován. Slibuje, že se případná prezidentka na záležitost detailně zaměří během první stovky dnů vlády. Harrisová bude zřejmě chtít zakročit proti nekalým fúzím a akvizicím, jež zvyšují korporacím sílu a umožňují jim potírat konkurenci a nastolovat ceny. Podpořit by chtěla menší firmy od farmářů přes zpracovatele po prodejce.

Mnozí voliči podle anket sami považují pochybné praktiky potravinářů za jednu z příčin inflace. Komentátoři podotýkají, že část velkých potravinářských firem sice skutečně vykázala loni solidní zisky, ty však byly v některých případech stále výrazně nižší než v době mírnější inflace. A odborníci jsou k záměru Harrisové zatím spíše skeptičtí, protože je záležitost podle nich mnohem složitější.

„Existuje mnoho důvodů pro vysokou inflaci, kterou jsme v posledních několik letech trpěli. Ale agresivní nebo neférové cenové praktiky jsou na konci seznamu důvodů, pokud jsou vůbec na seznamu,“ řekl stanici CBS Mark Zandi ze společnosti Moody´s Analytics. „Možná to byl větší problém, když byly dodavatelské řetězce narušeny pandemií, ale dnes je těžké poukázat na nějaké významnější příklady předražování,“ dodal.

Varování před klimatickou inflací

Analytici tvrdí, že mezi celou řadu příčin inflace patří růst mzdových nákladů či nízké stavy stád dobytka. S Harrisovou se však v zásadě shodují v tom, že pomoci by mohlo zvýšení konkurence v sektoru a že stát by měl bedlivě sledovat slučování firem v odvětví.

S růstem cen potravin a hledáním příčin a opatření bojuje od pandemie řada zemí, včetně evropských, a i jinde jde o politicky citlivé téma. Světový cenový index OSN ukazuje, že potraviny v červenci nepatrně zlevnily po čtyřech měsících setrvalého růstu. Předtím byly v únoru nejlevnější za tři roky.

Některé potraviny reagují na politickou a bezpečnostní situaci ve světě, to se týkalo například obilovin a slunečnicového oleje po začátku války na Ukrajině. Jiné, například čokoláda, káva, pomerančový džus nebo olivový olej se zvedají v důsledku špatných klimatických podmínek pro pěstování určitých plodin.

Think tank Energy and Climate Intelligence kupříkladu tvrdí, že klimatické změny se loni podílely na růstu cen potravin v Británii z jedné třetiny. Experti upozorňují, že negativní klimatické události jsou ve světě stále častější a způsobují trvalý inflační tlak. Letošní studie Evropské centrální banky a německého Ústavu pro studium klimatických dopadů varuje, že v důsledku oteplování mohou každý rok potraviny globálně podražit až o 3,2 procenta.

Ekonomika je jedním z velkých témat blížících se prezidentských voleb ve Spojených státech a její zvlášť citlivou kapitolou je pro Američany inflace. Demokratická kandidátka Kamala Harrisová je přitom v nelehké pozici, jelikož za administrativy jejího spolustraníka Joea Bidena ceny zboží a služeb výrazně vzrostly. Viceprezidentka proto slibuje, že se zaměří na praktiky potravinářských společností, které viní z chamtivosti.

Biden se ujal funkce v nelehké situaci koronavirové pandemie a kolapsu dodavatelských řetězců. Poté přišla válka na Ukrajině a snaha osvobodit se od ruského nerostného bohatství a zasáhnout režim Vladimira Putina bolestivými sankcemi. Jenže voliči si pamatují především to, že od jeho nástupu podražily potraviny zhruba o pětinu.

Životní náklady jsou větším postrachem než imigrace

Americká média přinášejí podrobná srovnání cen základních položek v nákupních košících a lidé tak mohou vidět, že kupříkladu dvanáct vajec nyní stojí přes tři dolary, tedy přibližně dvojnásobek oproti roku 2021. Výrazně se zdražilo i pečivo, mléko, máslo, káva, džus, ale také elektřina a plyn, tedy energie potřebné mimo jiné k vaření. K tomu šly v některých místech prudce nahoru ceny nemovitostí i nájmů.

Inflace zůstává velkým postrachem obyvatel USA přesto, že se v červenci poprvé od jara 2021 dostala pod tři procenta k úlevě investorů, kteří tak větří snižování úrokových sazeb. Z aktuálního průzkumu společnosti Ipsos vyplývá, že padesát procent tázaných považuje za hlavní problém země životní náklady, následují imigrace a politická polarizace. „Inflace je v popředí a co opravdu ovládá mysl Američanů, jsou zejména ty náklady, které pravidelně vidí, například když jedou každý týden natankovat auto na čerpací stanici,“ podotkl představitel společnosti Chris Jackson.

VIDEO: Hlavním tématem amerických voleb bude migrace a potraty, tvrdí profesor a ekonom Jan Švejnar pro FLOW

FLOW: Hlavním tématem amerických voleb bude migrace a potraty, tvrdí profesor a ekonom Jan Švejnar • e15

Republikánský kandidát Donald Trump označuje inflaci za jedno z nejhorších Bidenových selhání a Harrisová dobře chápe, že téma nemůže podcenit. Hledá proto viníka, na kterého sama může ukázat prstem, a podle ní jím jsou potravinářské korporace. Politička slibuje, že se zaměří na údajné neopodstatněné zdražování a bude usilovat o jeho potírání na federální úrovni. „Můj plán bude zahrnovat nové tresty pro oportunistické společnosti, které využívají krize a porušují pravidla,“ řekla nedávno na předvolebním mítinku.

Odborníci jsou k plánu Harrisové skeptičtí

Její tým však zatím neuvedl, jaké firemní chování vlastně bude považované za neférové a jak by byl zákaz zvedání cen vynucován. Slibuje, že se případná prezidentka na záležitost detailně zaměří během první stovky dnů vlády. Harrisová bude zřejmě chtít zakročit proti nekalým fúzím a akvizicím, jež zvyšují korporacím sílu a umožňují jim potírat konkurenci a nastolovat ceny. Podpořit by chtěla menší firmy od farmářů přes zpracovatele po prodejce.

Mnozí voliči podle anket sami považují pochybné praktiky potravinářů za jednu z příčin inflace. Komentátoři podotýkají, že část velkých potravinářských firem sice skutečně vykázala loni solidní zisky, ty však byly v některých případech stále výrazně nižší než v době mírnější inflace. A odborníci jsou k záměru Harrisové zatím spíše skeptičtí, protože je záležitost podle nich mnohem složitější.

„Existuje mnoho důvodů pro vysokou inflaci, kterou jsme v posledních několik letech trpěli. Ale agresivní nebo neférové cenové praktiky jsou na konci seznamu důvodů, pokud jsou vůbec na seznamu,“ řekl stanici CBS Mark Zandi ze společnosti Moody´s Analytics. „Možná to byl větší problém, když byly dodavatelské řetězce narušeny pandemií, ale dnes je těžké poukázat na nějaké významnější příklady předražování,“ dodal.

Varování před klimatickou inflací

Analytici tvrdí, že mezi celou řadu příčin inflace patří růst mzdových nákladů či nízké stavy stád dobytka. S Harrisovou se však v zásadě shodují v tom, že pomoci by mohlo zvýšení konkurence v sektoru a že stát by měl bedlivě sledovat slučování firem v odvětví.

S růstem cen potravin a hledáním příčin a opatření bojuje od pandemie řada zemí, včetně evropských, a i jinde jde o politicky citlivé téma. Světový cenový index OSN ukazuje, že potraviny v červenci nepatrně zlevnily po čtyřech měsících setrvalého růstu. Předtím byly v únoru nejlevnější za tři roky.

Některé potraviny reagují na politickou a bezpečnostní situaci ve světě, to se týkalo například obilovin a slunečnicového oleje po začátku války na Ukrajině. Jiné, například čokoláda, káva, pomerančový džus nebo olivový olej se zvedají v důsledku špatných klimatických podmínek pro pěstování určitých plodin.

Think tank Energy and Climate Intelligence kupříkladu tvrdí, že klimatické změny se loni podílely na růstu cen potravin v Británii z jedné třetiny. Experti upozorňují, že negativní klimatické události jsou ve světě stále častější a způsobují trvalý inflační tlak. Letošní studie Evropské centrální banky a německého Ústavu pro studium klimatických dopadů varuje, že v důsledku oteplování mohou každý rok potraviny globálně podražit až o 3,2 procenta.