Rostou výdaje státního rozpočtu, anebo ne? Oproti letošnímu roku počítá návrh státního rozpočtu na rok 2025 s růstem výdajů o 124,1 miliardy korun. Případ uzavřen, výdaje rostou. Jenže tak jednoduché to není. Srovnávat absolutní čísla je možné v době, kdy se nic jiného než tento jeden ukazatel nemění, ale my dobře víme, že jsme v době nejen růstů a propadů, ale zejména inflace. A když rostly ceny, je fér se dívat u rozpočtu na absolutní čísla?
Je to, jako kdyby někdo kritizoval domácnost, že se v posledních letech rozšoupla, když utrácí mnohem víc peněz za jídlo nebo energie. Pochopitelně by se taková domácnost ozvala a upozornila, že je to nesmyslné srovnání, když v poslední době tak výrazně vyrostly ceny. Jak je to u našeho státního rozpočtu? Tam je obvyklé nedívat se jen na inflaci, ale i na reálný růst ekonomiky, tedy v součtu poměřovat výdaje i příjmy proti hrubému domácímu produktu. Samozřejmě i dluh či deficit dává smysl vyjadřovat v procentech HDP, jinak jeho srovnání s minulostí nedává smysl.
V posledním předpandemickém roce jsme měli příjmy a výdaje zhruba na 26 procentech HDP. Výdaje byly o trochu vyšší, takže jsme měli drobný schodek. V zásadě to ale při pohledu zpět byl poslední rok, kdy byly příjmy a výdaje na podobné úrovni, a nyní bychom se postupně chtěli vrátit zpátky. Někdo klidně až k roku 2018, kdy byly k HDP jak příjmy, tak výdaje o něco nižší, ale příjmy převyšovaly výdaje a vytvořili jsme dokonce drobný přebytek.
To už je ale dávno pryč, protože hned v roce 2020 mírně spadly příjmy a dramaticky vyrostly výdaje. Pokud budeme nadále zaokrouhlovat na celá čísla, příjmy byly na 25 procentech a výdaje vyskočily na 32 procent. Nicméně byla pandemie a v té se dalo leccos odpustit.
Od té doby výdaje s jednou výjimkou v roce 2023 jdou setrvale dolů. V roce 2021 klesly na 30 procent, o rok později na 28 procent a poté, právě v onom roce 2023, vyrostly na 29 procent. Letos to už vypadá na 28 procent a se stejným procentem počítá vláda i na rok následující, přestože bez zaokrouhlení výdaje mírně klesnou i tentokrát.
VIDEO:Kdo si myslí, že z deficitu 400 miliard uděláme nulu bez ohrožení růstu, tak neví, o čem mluví, říká premiér Fiala v pořadu FLOW
FLOW: Jestli si někdo myslí, že z deficitu 400 miliard ze dne na den uděláme nulu, aniž bychom ohrozili růst, tak fakt neví, o čem mluví, tvrdí Fiala • e15
Výdaje se nám od začátku pandemie v roce 2020 podařilo srazit ze 32 na 28 procent v roce 2025. Máme objektivně více studentů a penzistů, takže návrat na 26 procent možná nenastane, ale faktem je, že výdaje státního rozpočtu nerostou, pokud je měříme tak, aby jejich srovnání v čase dávalo smysl.
Člověk nemusí být úplně anarchista, aby viděl, že šetřit se ve státním rozpočtu stále dá. Tu nás překvapí dotace fanouškům motocyklů, jinde můžeme kroutit očima nad injekcí pro katalog luxusních restaurací. Jsou to drobné, ale symbolicky velmi silné částky. A na stole jsou i návrhy výrazně větších položek. Určitě je kde šetřit. Na druhou stranu ale není fér dívat se na absolutní čísla a říkat, že výdaje státního rozpočtu rostou.
Mimochodem, jak je možné, že nám klesají výdaje k HDP, ale stále máme vysoké schodky? I schodky klesají, když je vyjádříme jako procento HDP, nicméně od roku 2019 klesly i příjmy státního rozpočtu. Jsme zhruba o dva procentní body výš na výdajích, ale také o procentní bod níž na příjmech. A to jsou ty nůžky, které neustále řešíme, jestli je zavřít spíš z jedné, či z druhé strany.
