K datu 1. července 2024 nabyl účinnosti zákon č. 179/2024 Sb., o hromadném občanském řízení soudním. Jak zjistit, zda probíhá hromadné řízení, a kdo se do něj může přihlásit?
Žalobu na ochranu kolektivních práv spotřebitelů a drobných podnikatelů smí podat jen prověřená nezisková organizace zapsaná na seznamu Evropské komise.
„Nezisková organizace musí splňovat sedm podmínek, a to například povinná předchozí aktivita v oblasti ochrany spotřebitele, nezávislost a neziskovost, transparentní informování o financování o organizační struktuře, solventnost atd.,“ uvedl mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.
Samotní spotřebitelé nebudou mít v procesu povinnosti a neponesou odpovědnost za náhradu nákladů řízení. Veškerá rizika ponese nezisková organizace jako žalobce.
Seznam oprávněných osob, které mohou podávat hromadné žaloby, lze najít na webových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu a Evropské komise. Vzhledem k tomu, že zákon teprve před několika dny nabyl účinnosti, nebyla doposud na českém seznamu žádná nezisková osoba zapsána. Teprve v červenci totiž MPO spustilo příjem žádostí o zápis do seznamu.
V Česku funguje několik spotřebitelských organizací, které by mohly požádat o zápis do seznamu. „Ministerstvo průmyslu a obchodu uvádí některé z nich, celkem dvanáct subjektů. Předpokládám, že tyto subjekty mohou být potenciálními žalobci vhodnými pro zápis do seznamu. Některé se však vyjádřily, že se jim nevyplatí se na seznam zapsat. Žádná však dosud výslovně nesdělila, že se skutečně nezapíše,“ míní advokátka Kristýna Nováková z advokátní kanceláře Rödl & Partner.
Zmiňovanými neziskovými organizacemi jsou například dTest, Sdružení českých spotřebitelů, Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace, Sdružení obrany spotřebitelů Moravy a Slezska, Generation Europe, AISIS, ICOS Český Krumlov, REMEDIUM Praha, GLE, Asociace občanských poraden a Asociace sociálního poradenství.
„Žalobu přitom může podat i více těchto subjektů společně, přičemž mohou spolupracovat přeshraničně. V evropském seznamu oprávněných osob vedeným Evropskou komisí je zapsáno mnoho organizací, například čtyři slovenské,“ doplňuje Nováková. Spolupráce neziskových organizací bude nutná též v případě, že se spotřebitelé obrátí na více z nich.
Bránit se mohou i drobní podnikatelé
Aby se poškozený spotřebitel či drobný podnikatel stal součástí skupiny, musí se aktivně přihlásit. Jde o tzv. opt-in princip. Skupina poškozených musí mít alespoň deset členů. Seznam probíhajících hromadných řízení vede Ministerstvo spravedlnosti. Prozatím žádné takové řízení neprobíhá.
„Zvolený opt-in s sebou nese značné zvýšení nároků na žalobce – neziskovou organizaci (a tedy samozřejmě zvýšení nákladů na celý proces) a současně má mnohem menší preventivně-odstrašující potenciál na možné škůdce. Zejména u menších nároků může přinášet riziko pasivity poškozených,“ myslí si advokát Radek Novotný z advokátní kanceláře Drobiš & Novotný, advokáti.
V hromadné žalobě se lze domáhat zaplacení peněžité částky, opravy nebo výměny zboží, slevy z ceny či odstoupení od smlouvy, dále aby se žalovaný zdržel nezákonného jednání a určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není.
Hromadné řízení se může týkat ochrany práv spotřebitelů nebo drobných podnikatelů, obdobně jako v Německu. Pro účely zákona je drobným podnikatelem takový podnikatel (ať již osoba fyzická či právnická), který zaměstnává méně než 10 osob a jeho roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahují 50 milionů korun.
„Drobní podnikatelé byli do zákona začleněni až pozměňovací návrhem z února roku 2024. Pozměňovací návrh, a tedy zapojení drobných podnikatelů bylo zdůvodněno zejména hlediskem hospodárnosti,“ vysvětluje Kristýna Nováková. I u drobných podnikatelů je totiž překážkou vedení sporu proti větší firmě hlavně nákladnost soudního sporu a časová náročnost.
Jak se do hromadného řízení připojit?
Informace o tom, jak se zapojit do hromadného řízení lze nalézt na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti. Spotřebitel nebo drobný podnikatel se do hromadného řízení přihlašují přihláškou doručenou soudu v listinné podobě, datovou schránkou anebo e-mailem s kvalifikovaným elektronickým podpisem. Neobsahuje-li přihláška vady, soud ji postoupí žalobci (neziskové organizaci).
Uplatněním nároku v hromadném řízení přihlášený člen skupiny přichází o možnost uplatnit nárok vůči žalovanému jinou cestou (tj. typicky vlastní žalobou).
„Vzhledem k tomu, že dle zákona o hromadném řízení soudním jsou považováni za potenciálně poškozené nejen spotřebitelé, ale i podnikatelé, lze se nyní touto formou bránit například i proti tzv. katalogovým podvodům,“ připomíná Nováková. Jde o situaci, kdy podnikatel obdrží fakturu za zápis do nějakého rejstříku nebo katalogu anebo platbu licenčních poplatků. „Přitom faktura je pouhým návrhem na uzavření smlouvy, což je spolu s obchodními podmínkami zmíněno co nejmenším písmem. Zaplacením faktury podnikatel nabídku přijme a uzavře se společností smlouvu a zpravidla pak musí platit měsíční poplatky za uveřejnění v naprosto neznámém registru nebo smluvní pokutu za ukončení závazku,“ uzavírá advokátka.
