Zatčený zakladatel Telegramu Pavel Durov nemá co skrývat, tvrdí sociální sít po sobotním zatčení svého šéfa v Paříži. Podle jejího vyjádření je absurdní činit majitele zodpovědným za zneužití sociální sítě. Francouzské úřady zatím oficiálně nezveřejnily, proč byl Durov zatčen, zdroje zahraničních agentur tvrdí, že se tak stalo v rámci vyšetřování týkajícího se nedostatečného moderování obsahu na Telegramu a absence spolupráce s policií.
Podle zdrojů agentury Reuters Durova vyšetřují policejní specialisté na kybernetickou bezpečnost a podvody, vyšetřující soudce se specializuje na organizovaný zločin. Televizní stanice TF1 a BFM uvedly, že podle vyšetřovatelů absence moderátorů obsahu na Telegramu umožnila, aby na sociální síti probíhaly bez omezení kriminální aktivity. Další francouzská média dodávají, že Telegram umožnil, aby jeho aplikace šifrující soukromé zprávy byla využita zločinci páchajícími pašování drog nebo praní špinavých peněz, a umožnil sdílení obsahu týkajícího se sexuálního zneužívání nezletilých.
Telegram, který nyní sídlí v Dubaji, ve svém pondělním prohlášení uvedl, že dodržuje normy Evropské unie a míra moderování obsahu na jeho sociální síti „odpovídá standardům obvyklým v odvětví a stále se zlepšuje“. Durov má dvojí občanství Francie a Spojených arabských emirátů. „Šéf Telegramu Pavel Durov nemá co skrývat a do Evropy často cestuje,“ uvedl Telegram.
Evropský akt o digitálních službách, který po velkých online platformách požaduje přísnější regulování obsahu, se Telegramu zatím netýká. Telegram má podle posledních dat v EU 41 milionů uživatelů, hranice pro uplatňování přísnějších pravidel činí 45 milionů evropských uživatelů. Evropská komise nicméně už v květnu oznámila, že je s představiteli Telegramu v kontaktu, aby byla sociální síť připravena na to, že se na něj nové požadavky v budoucnu začnou vztahovat.
Zatkněte Muska
Telegram není zdaleka jedinou sociální sítí, které bývá vytýkána nedostatečná kontrola obsahu. Šéfové Facebooku, TikToku, Snapu, X a Discordu museli například letos v lednu před Senátem USA vypovídat, jak zajišťují ochranu dětí v online prostředí.
A Evropská komise od jara vyšetřuje Facebook a Instagram pro podezření, že porušují unijní pravidla pro moderování obsahu, především v oblasti nakládání s politickou reklamou. Komise také tvrdí, že sociální sítě před volbami do Evropského parlamentu postrádaly nezávislý nástroj, který by v reálném čase monitoroval obsah týkající se voleb.
Bruce Daisley, bývalý viceprezident Twitteru, nyní X, nedávno vyzval k vydání zatykače na současného šéfa X Elona Muska, pokud by se ukázalo, že svými nedávnými komentáři na X přispěl k rozdmýchání nepokojů ve Velké Británii. Musk na začátku srpna v reakci na násilné protesty v Liverpoolu psal, že „občanská válka ve Spojeném království je nevyhnutelná“. Na X také sdílel zfalšovaný článek, který měl vyjít v deníku Telegraph, že nový britský premiér Keir Starmer zvažuje poslat účastníky liverpoolských nepokojů do zadržovacích táborů na Falklandských ostrovech. Musk později tento svůj příspěvek smazal.
Útok na francouzské pozice v Africe
Výzkumnice Zineb Ribouaová z Hudsonova institutu tvrdí, že Francie v posledních letech vnímá Telegram jako hrozbu pro národní bezpečnost. A to především v tom ohledu, že ruská žoldnéřská Wagnerova skupina zneužila sociální síť k tomu, aby jejím prostřednictvím šířila v Mali a dalších afrických zemí protifrancouzské nálady. „Vlny dezinformačních kampaní na Telegramu nejenže oživily revanšistické postoje vůči Francii jako bývalé koloniální mocnosti na kontinentu, ale také nakonec vedly k nesmírným vojenským ztrátám, protože Francie se musela vzdát několika svých vojenských základen a přerušit vazby se zeměmi, které nyní podporují wagnerovci,“ napsala na Twitteru.
Také nedávný report sdružení investigativních organizací African Digital Democracy Observatory tvrdí, že Telegram a také falší komunikační platforma WhatsApp posloužily proruským skupinám k šíření dezinformací o mírových misích OSN v Mali, Konžské demokratické republice a ve Středoafrické republice. Oběma platformami se šířilo například tvrzení, že Francie za pomoci mise OSN připravuje rozdělení Mali a hodlá ovládnout jeho severní polovinu.
Celá věc má ještě další rovinu. Ruské velvyslanectví v Paříži požádalo o konzulární přístup k Durovovi a vyzvalo k respektování jeho práv. „Když se v médiích objevila zpráva o zadržení Pavla Durova, okamžitě jsme požádali francouzské úřady o objasnění důvodů a požadovali zajištění ochrany jeho práv a poskytnutí konzulárního přístupu. Francouzská strana se ale zatím vyhýbá spolupráci,“ tvrdí Moskva. Ruští diplomaté jsou podle ambasády v kontaktu s Durovovými právníky.
Durov přitom rozhodně není žádným miláčkem Kremlu. Rodák z Petrohradu založil v Rusku populární sociální síť VKontaktě, která se postupně stala trnem v oku úřadů. VKontaktě odmítla smazat účty opozičních vůdců, Durov byl posléze donucen prodávat pod cenou podíly v sociální síti lidem blízkým ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Když pak na začátku ruské invaze proti Ukrajině v roce 2014 odmítl Durov jako šéf sociální sítě zablokovat účet opozičního vůdce Alexeje Navalného a odhalit údaje o ukrajinských demonstrantech, byl z postu odvolán. Durov na nic nečekal a krátce nato Rusko opustil.
