V kampani americké prezidentské kandidátky Kamaly Harrisové dostala tento týden větší prostor ekonomická témata. Kromě boje proti „chamtivým korporacím“ viceprezidentka současné hlavy Spojených států Joea Bidena vyjádřila podporu zásadním změnám daňových pravidel. Například zavedení speciální miliardářské daně, které by podléhaly i nerealizované kapitálové zisky.

Zvýšení daní nejbohatším Američanům plánuje v rámci sady rozpočtových opatření úřadující prezident Biden a jak informují The New York Times, tyto záměry mají podporu i jeho stranické kolegyně Harrisové. Zejména mezi investory ale vyvolaly zděšení, protože navrhovaná opatření by v některých ohledech zásadně přepsala dosud uplatňovaná pravidla.

Jedno z nich se týká kapitálových zisků, například z držení postupem času zhodnocujících se akcií. V praxi platí, že investor z nich takzvaně realizuje zisk až ve chvíli, kdy je prodá a teprve tehdy musí danit rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou. V opačném případě jde jen o „papírový“ neboli nerealizovaný zisk. V Česku, Spojených státech nebo i ostatních státech Evropské unie je běžné, že nerealizované zisky zdanění nepodléhají. Jenže právě to chtějí Biden s Harrisovou změnit. Alespoň v případě těch nejbohatších Američanů.

Občané se jměním v hodnotě přes 100 milionů dolarů by museli odvádět minimálně pětadvacetiprocentní daň ze svých příjmů, mezi které by návrh řadil i nerealizované kapitálové zisky. Tedy změnu v hodnotě všech aktiv, která dotyčný nebo dotyčná vlastní. V českém kontextu nejde o úplně neznámý koncept, jako součást letošní předvolební kampaně před červnovými eurovolbami ho měli Zelení, kteří ale nakonec získali 1,55 procenta hlasů.

VIDEO: Hlavním tématem amerických voleb bude migrace a potraty, tvrdí profesor a ekonom Jan Švejnar pro FLOW.

„Je to ten nejšílenější, ekonomicky nejničivější, vůči inovacím nejsmrtelnější, trhy podkopávající, penzijní fondy decimující a ústavě odporující nápad, který sem nejspíš nasadila Čína nebo Rusko za účelem zničení našeho hospodářství. Demokrati by se měli téhle neskutečně hloupé myšlenky vzdát,“ rozohnil se na sociální síti X americký venture kapitálový investor Robert Nelsen.

„Jde o opravdu agresivní daňové návrhy. Klíčové u nich bude vyladit detaily, aby zdanění podléhal jen ten majetek, který je likvidní aspoň z 80 procent. Aby lidé nemuseli prodávat například nemovitosti kvůli placení daní,“ řekl ve vysílání CNBC Andy Blocker, šéf v oblasti veřejných politik investiční společnosti Invesco.

Podle komentátora listu Los Angeles Times Michaela Hiltzika ale proti podobným návrhům často hlasitě křičí ti, kterých se týkat vůbec nebudou. „Vás dolarových ,stamilionářů‘ ve Spojených státech moc nežije. Podle odhadů z roku 2023 necelých 11 tisíc,“ vzkazuje Nelsonovi a spol. komentátor Hiltzik, který návrhy hájí. 

Změny by se týkaly i dědictví

Jeho kolega z oboru byznysové žurnalistiky, Dan Primack ze serveru Axios, navíc ve vysílání CNBC připomněl, že z Bidenovy administrativy zaznívaly odvážně daňové návrhy už během posledních dvou let, aniž by došlo k jejich realizaci. 

Z celého balíku možných rozpočtových opatření si značnou pozornost získal právě nápad s daněním nerealizovaných zisků. Ten je však jen dílčí částí návrhů, jejichž cílem je obecně zvednout rozpočtové příjmy vyšším zdaněním bohatých Američanů a jejich kapitálových výnosů.

Ty by měly být – v případě realizovaných dlouhodobých zisků – dle Bidenova záměru daněny u osob s příjmy přes milion dolarů ročně ne jako dosud nanejvýše dvaceti procenty, ale stejnou měrou jako jiné příjmy, například ze mzdy. Tedy až dvojnásobně.

Nejvyšší příjmová daňová sazba, které podléhají nejlépe vydělávající Američané, je ve Spojených státech 37 procent a Biden ji chce s podporou Harrisové zvýšit na 39,6 procenta. Změny by se měly týkat i dědictví. Kdo tímto způsobem získá po svých předcích například akcie, zaplatí daň z rozdílu mezi pořizovací a aktuální cenou už k datu jejich zdědění a ne k okamžiku případného prodeje.

Nerealizované nápady

Bílý dům obhajuje tato opatření nejen zlepšením inkasa federálního rozpočtu, ale podle listu Los Angeles Times také narovnáváním údajné společenské nespravedlnosti, protože z dosavadního nastavení zdanění kapitálových výnosů měli nadměrně profitovat bílí daňoví poplatníci. Podle Hiltzika navíc představuje stávající nastavení daňového režimu svým způsobem historickou anomálii.

„Ano, je pravda, že daně z kapitálových výnosů dosud byly obvykle nižší než zdanění běžných příjmů. Ostatně čtyřicetiprocentní sazbě podléhaly kapitálové výnosy jen dočasně  v sedmdesátých letech. V poválečném kontextu šlo ale stále jen o mírnou sazbu,“ argumentuje Hiltzik historickým exkurzem. „V letech 1944 až 1963 se nejvyšší sazba daně z běžných příjmů pohybovala na 90 procentech, na 70 procentech v letech 1965 až 1981 a na 50 procentech v letech 1981 až 1986. V těch obdobích si Američané povětšinou užívali nevídanou míru prosperity,“ dodává Hiltzik. 

V kampani americké prezidentské kandidátky Kamaly Harrisové dostala tento týden větší prostor ekonomická témata. Kromě boje proti „chamtivým korporacím“ viceprezidentka současné hlavy Spojených států Joea Bidena vyjádřila podporu zásadním změnám daňových pravidel. Například zavedení speciální miliardářské daně, které by podléhaly i nerealizované kapitálové zisky.

Zvýšení daní nejbohatším Američanům plánuje v rámci sady rozpočtových opatření úřadující prezident Biden a jak informují The New York Times, tyto záměry mají podporu i jeho stranické kolegyně Harrisové. Zejména mezi investory ale vyvolaly zděšení, protože navrhovaná opatření by v některých ohledech zásadně přepsala dosud uplatňovaná pravidla.

Jedno z nich se týká kapitálových zisků, například z držení postupem času zhodnocujících se akcií. V praxi platí, že investor z nich takzvaně realizuje zisk až ve chvíli, kdy je prodá a teprve tehdy musí danit rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou. V opačném případě jde jen o „papírový“ neboli nerealizovaný zisk. V Česku, Spojených státech nebo i ostatních státech Evropské unie je běžné, že nerealizované zisky zdanění nepodléhají. Jenže právě to chtějí Biden s Harrisovou změnit. Alespoň v případě těch nejbohatších Američanů.

Občané se jměním v hodnotě přes 100 milionů dolarů by museli odvádět minimálně pětadvacetiprocentní daň ze svých příjmů, mezi které by návrh řadil i nerealizované kapitálové zisky. Tedy změnu v hodnotě všech aktiv, která dotyčný nebo dotyčná vlastní. V českém kontextu nejde o úplně neznámý koncept, jako součást letošní předvolební kampaně před červnovými eurovolbami ho měli Zelení, kteří ale nakonec získali 1,55 procenta hlasů.

VIDEO: Hlavním tématem amerických voleb bude migrace a potraty, tvrdí profesor a ekonom Jan Švejnar pro FLOW.

„Je to ten nejšílenější, ekonomicky nejničivější, vůči inovacím nejsmrtelnější, trhy podkopávající, penzijní fondy decimující a ústavě odporující nápad, který sem nejspíš nasadila Čína nebo Rusko za účelem zničení našeho hospodářství. Demokrati by se měli téhle neskutečně hloupé myšlenky vzdát,“ rozohnil se na sociální síti X americký venture kapitálový investor Robert Nelsen.

„Jde o opravdu agresivní daňové návrhy. Klíčové u nich bude vyladit detaily, aby zdanění podléhal jen ten majetek, který je likvidní aspoň z 80 procent. Aby lidé nemuseli prodávat například nemovitosti kvůli placení daní,“ řekl ve vysílání CNBC Andy Blocker, šéf v oblasti veřejných politik investiční společnosti Invesco.

Podle komentátora listu Los Angeles Times Michaela Hiltzika ale proti podobným návrhům často hlasitě křičí ti, kterých se týkat vůbec nebudou. „Vás dolarových ,stamilionářů‘ ve Spojených státech moc nežije. Podle odhadů z roku 2023 necelých 11 tisíc,“ vzkazuje Nelsonovi a spol. komentátor Hiltzik, který návrhy hájí. 

Změny by se týkaly i dědictví

Jeho kolega z oboru byznysové žurnalistiky, Dan Primack ze serveru Axios, navíc ve vysílání CNBC připomněl, že z Bidenovy administrativy zaznívaly odvážně daňové návrhy už během posledních dvou let, aniž by došlo k jejich realizaci. 

Z celého balíku možných rozpočtových opatření si značnou pozornost získal právě nápad s daněním nerealizovaných zisků. Ten je však jen dílčí částí návrhů, jejichž cílem je obecně zvednout rozpočtové příjmy vyšším zdaněním bohatých Američanů a jejich kapitálových výnosů.

Ty by měly být – v případě realizovaných dlouhodobých zisků – dle Bidenova záměru daněny u osob s příjmy přes milion dolarů ročně ne jako dosud nanejvýše dvaceti procenty, ale stejnou měrou jako jiné příjmy, například ze mzdy. Tedy až dvojnásobně.

Nejvyšší příjmová daňová sazba, které podléhají nejlépe vydělávající Američané, je ve Spojených státech 37 procent a Biden ji chce s podporou Harrisové zvýšit na 39,6 procenta. Změny by se měly týkat i dědictví. Kdo tímto způsobem získá po svých předcích například akcie, zaplatí daň z rozdílu mezi pořizovací a aktuální cenou už k datu jejich zdědění a ne k okamžiku případného prodeje.

Nerealizované nápady

Bílý dům obhajuje tato opatření nejen zlepšením inkasa federálního rozpočtu, ale podle listu Los Angeles Times také narovnáváním údajné společenské nespravedlnosti, protože z dosavadního nastavení zdanění kapitálových výnosů měli nadměrně profitovat bílí daňoví poplatníci. Podle Hiltzika navíc představuje stávající nastavení daňového režimu svým způsobem historickou anomálii.

„Ano, je pravda, že daně z kapitálových výnosů dosud byly obvykle nižší než zdanění běžných příjmů. Ostatně čtyřicetiprocentní sazbě podléhaly kapitálové výnosy jen dočasně  v sedmdesátých letech. V poválečném kontextu šlo ale stále jen o mírnou sazbu,“ argumentuje Hiltzik historickým exkurzem. „V letech 1944 až 1963 se nejvyšší sazba daně z běžných příjmů pohybovala na 90 procentech, na 70 procentech v letech 1965 až 1981 a na 50 procentech v letech 1981 až 1986. V těch obdobích si Američané povětšinou užívali nevídanou míru prosperity,“ dodává Hiltzik.