Obavy z toho, že se Viktor Orbán pokusí zneužít maďarské předsednictví v Radě Evropské unie k prosazování vlastních zájmů, se začaly naplňovat ještě dříve, než mnozí očekávali. Maďarský premiér se ujal rotující funkce teprve před necelými čtyřmi týdny, už ale stihl pobouřit unijní instituce i většinu členských zemí svou nikým neschválenou „mírovou“ misí do Ruska a Číny, během níž vystupoval jako mluvčí celé sedmadvacítky, aniž by k tomu měl jakékoliv oprávnění. Evropští politici na to zareagovali prvními odvetnými kroky. A jak upozorňují odborníci, další, daleko tvrdší postihy pro Maďarsko mohou brzy následovat.

Šéf diplomacie EU Josep Borrell na začátku tohoto týdne oznámil, že se srpnová schůzka unijních ministrů zahraničí a obrany, označovaná jako Gymnich, neuskuteční v hlavním městě předsednické země, jak bývá zvykem, nýbrž v Bruselu. Něco takového se v dějinách EU ještě nestalo. Borrell při tom obvinil Maďarsko z neloajálnosti vůči společné unijní politice a dodal, že takové chování musí mít nějaké formální následky. „Je třeba vyslat Maďarsku vzkaz, byť jenom symbolický,“ uvedl dosluhující lídr unijní diplomacie. 

Už před Borrellem se vůči Orbánovi jasně vymezili také další aktéři. Staronová předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zrušila tradiční cestu kolegia komisařů do předsednické země, která se koná vždy na začátku šestiměsíčního mandátu. Zároveň rozhodla, že na neformální schůze Rady EU v Budapešti nebude posílat eurokomisaře, ale pouze jejich zástupce.

Podobný přístup zvolila i většina států EU. Například na summitu unijních ministrů spravedlnosti, jenž se konal v pondělí a v úterý, zastupovali velkou část zemí včetně Česka pouze náměstci ministrů nebo jiní nižší úředníci. Podle odborníků na evropskou politiku, které e15 oslovila, ale EU nemusí zůstat jen u těchto symbolických opatření. Pokud bude Orbán nadále podnikat sólové diplomatické výpravy a narušovat vnitřní jednotu sedmadvacítky, nelze vyloučit, že se státy uchýlí k radikálnějším řešením.

V sázce je prestiž i evropské peníze

„Padl návrh, že by předsednictví Maďarska mělo převzít Polsko, které se ho má ujmout v dalším půlroce, tedy od ledna 2025, a prostě by si ho o několik měsíců prodloužilo. Další možností je sáhnout Maďarsku na peníze z unijních fondů, což je zpravidla ta poslední a nejefektivnější zbraň,“ vypočítává možnosti hlavní analytička projektu České zájmy v EU Tereza Krudencová. Dodává však, že země tohoto práva patrně nevyužijí. „Pravděpodobnější je pokračování bojkotu předsednických setkání a ztráta prestiže a důležitosti maďarské předsednické role v EU,“ soudí Krudencová. 

Fungování sedmadvacítky by konflikt s Budapeští výrazněji narušit neměl. „Legislativní kolotoč je během maďarského předsednictví zkrácený letní pauzou a zároveň i povolebním vyjednáváním, sestavováním nové Evropské komise a bojem o posty eurokomisařů. V tomto ohledu se tedy už s předstihem počítalo, že čas na řešení větších legislativ bude omezený,“ doplňuje Krudencová.  

Kritiku Orbánova přístupu k předsednictví a jeho zahraniční politiky považují experti v každém případě za oprávněnou. „Maďarský premiér jednal bez dohody se všemi členskými státy a v rozporu se společně dohodnutým evropským postojem,“ podotýká ředitel projektu České zájmy v EU Filip Hanka. Navíc šance, že by Orbánova cesta do Moskvy a Pekingu opravdu přinesla nějaké pozitivní výsledky a mír na Ukrajině, byla podle mínění odborníků nulová. „Maďarsko hraje roli užitečného idiota. Ruská armáda jen několik málo hodin po Orbánově návštěvě v Kremlu bombardovala dětskou nemocnici v Kyjevě, kde zabíjela děti léčící se z rakoviny,“ připomíná Hanka.

„Orbán byl posledním lídrem ze zemí EU, který mluvil osobně s Putinem před ruským vpádem na Ukrajinu. Nejenže ho neovlivnil, ale nebyl ani natolik důvěryhodnou osobou, aby se s ním o svůj záměr Putin podělil,“ souhlasí komentátor serveru Info.cz a bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu Karel Barták.

Maďarský premiér se sice brání, že s ruským a čínským prezidentem jednal pouze bilaterálně, do těchto zemí nicméně vyjel krátce po převzetí rotujícího mandátu a veškerý marketing jeho cesty využíval logo maďarského předsednictví. To podle médií i odborníků jasně ukazuje, že se v Moskvě a v Pekingu snažil vystupovat jako zástupce celé Evropské unie, k čemuž ho však nikdo nezplnomocnil. 

Divadlo hlavně pro domácí publikum

Podle maďarského analytika z Institutu pro evropskou politiku Europeum Oszkára Roginera-Hofmeistera mají tyto Orbánovy aktivity ve skutečnosti jediný cíl: zviditelnit se na globálním hřišti a upevnit si tak moc na domácí politické scéně. „Orbán se snaží doma prezentovat jako mírotvůrce. Takže i když tyto jeho kroky budou mít jen omezený dopad na Ukrajinu či Evropskou unii, mohou významně ovlivnit politickou situaci v Maďarsku a pozici Orbánovy strany Fidesz před parlamentními volbami v roce 2026,“ vysvětluje Roginer-Hofmeister. 

Maďarského analytika by nepřekvapilo, kdyby Orbán v podobných PR výstupech, jejichž cílem je provokovat evropský politický mainstream, pokračoval po zbytek předsednictví. „Může si třeba zvát různé kontroverzní osobnosti do nově zrekonstruovaného Maďarského domu v Bruselu, případně s nimi podepisovat nějaké symbolické dohody,“ odhaduje Roginer-Hofmeister.

„Orbán si vedle posilování domácí pozice snaží budovat obraz významného evropského lídra, který může převzít roli diskusního partnera od Washingtonu po Peking, proto je pro něj důležité, aby se objevoval po boku velkých světových hráčů,“ myslí si Roginer-Hofmeister a připomíná Orbánovo nedávné setkání na Floridě s americkým prezidentským kandidátem Donaldem Trumpem, jenž na oplátku zmínil šéfa maďarské vlády ve svém nominačním proslovu.

VIDEO: Co jste nevěděli o Viktoru Orbánovi?

Vášnivý fotbalista a amatérský herec. Těchto 7 věcí jste zaručeně o Viktoru Orbánovi nevěděli • Videohub

Obavy z toho, že se Viktor Orbán pokusí zneužít maďarské předsednictví v Radě Evropské unie k prosazování vlastních zájmů, se začaly naplňovat ještě dříve, než mnozí očekávali. Maďarský premiér se ujal rotující funkce teprve před necelými čtyřmi týdny, už ale stihl pobouřit unijní instituce i většinu členských zemí svou nikým neschválenou „mírovou“ misí do Ruska a Číny, během níž vystupoval jako mluvčí celé sedmadvacítky, aniž by k tomu měl jakékoliv oprávnění. Evropští politici na to zareagovali prvními odvetnými kroky. A jak upozorňují odborníci, další, daleko tvrdší postihy pro Maďarsko mohou brzy následovat.

Šéf diplomacie EU Josep Borrell na začátku tohoto týdne oznámil, že se srpnová schůzka unijních ministrů zahraničí a obrany, označovaná jako Gymnich, neuskuteční v hlavním městě předsednické země, jak bývá zvykem, nýbrž v Bruselu. Něco takového se v dějinách EU ještě nestalo. Borrell při tom obvinil Maďarsko z neloajálnosti vůči společné unijní politice a dodal, že takové chování musí mít nějaké formální následky. „Je třeba vyslat Maďarsku vzkaz, byť jenom symbolický,“ uvedl dosluhující lídr unijní diplomacie. 

Už před Borrellem se vůči Orbánovi jasně vymezili také další aktéři. Staronová předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zrušila tradiční cestu kolegia komisařů do předsednické země, která se koná vždy na začátku šestiměsíčního mandátu. Zároveň rozhodla, že na neformální schůze Rady EU v Budapešti nebude posílat eurokomisaře, ale pouze jejich zástupce.

Podobný přístup zvolila i většina států EU. Například na summitu unijních ministrů spravedlnosti, jenž se konal v pondělí a v úterý, zastupovali velkou část zemí včetně Česka pouze náměstci ministrů nebo jiní nižší úředníci. Podle odborníků na evropskou politiku, které e15 oslovila, ale EU nemusí zůstat jen u těchto symbolických opatření. Pokud bude Orbán nadále podnikat sólové diplomatické výpravy a narušovat vnitřní jednotu sedmadvacítky, nelze vyloučit, že se státy uchýlí k radikálnějším řešením.

V sázce je prestiž i evropské peníze

„Padl návrh, že by předsednictví Maďarska mělo převzít Polsko, které se ho má ujmout v dalším půlroce, tedy od ledna 2025, a prostě by si ho o několik měsíců prodloužilo. Další možností je sáhnout Maďarsku na peníze z unijních fondů, což je zpravidla ta poslední a nejefektivnější zbraň,“ vypočítává možnosti hlavní analytička projektu České zájmy v EU Tereza Krudencová. Dodává však, že země tohoto práva patrně nevyužijí. „Pravděpodobnější je pokračování bojkotu předsednických setkání a ztráta prestiže a důležitosti maďarské předsednické role v EU,“ soudí Krudencová. 

Fungování sedmadvacítky by konflikt s Budapeští výrazněji narušit neměl. „Legislativní kolotoč je během maďarského předsednictví zkrácený letní pauzou a zároveň i povolebním vyjednáváním, sestavováním nové Evropské komise a bojem o posty eurokomisařů. V tomto ohledu se tedy už s předstihem počítalo, že čas na řešení větších legislativ bude omezený,“ doplňuje Krudencová.  

Kritiku Orbánova přístupu k předsednictví a jeho zahraniční politiky považují experti v každém případě za oprávněnou. „Maďarský premiér jednal bez dohody se všemi členskými státy a v rozporu se společně dohodnutým evropským postojem,“ podotýká ředitel projektu České zájmy v EU Filip Hanka. Navíc šance, že by Orbánova cesta do Moskvy a Pekingu opravdu přinesla nějaké pozitivní výsledky a mír na Ukrajině, byla podle mínění odborníků nulová. „Maďarsko hraje roli užitečného idiota. Ruská armáda jen několik málo hodin po Orbánově návštěvě v Kremlu bombardovala dětskou nemocnici v Kyjevě, kde zabíjela děti léčící se z rakoviny,“ připomíná Hanka.

„Orbán byl posledním lídrem ze zemí EU, který mluvil osobně s Putinem před ruským vpádem na Ukrajinu. Nejenže ho neovlivnil, ale nebyl ani natolik důvěryhodnou osobou, aby se s ním o svůj záměr Putin podělil,“ souhlasí komentátor serveru Info.cz a bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu Karel Barták.

Maďarský premiér se sice brání, že s ruským a čínským prezidentem jednal pouze bilaterálně, do těchto zemí nicméně vyjel krátce po převzetí rotujícího mandátu a veškerý marketing jeho cesty využíval logo maďarského předsednictví. To podle médií i odborníků jasně ukazuje, že se v Moskvě a v Pekingu snažil vystupovat jako zástupce celé Evropské unie, k čemuž ho však nikdo nezplnomocnil. 

Divadlo hlavně pro domácí publikum

Podle maďarského analytika z Institutu pro evropskou politiku Europeum Oszkára Roginera-Hofmeistera mají tyto Orbánovy aktivity ve skutečnosti jediný cíl: zviditelnit se na globálním hřišti a upevnit si tak moc na domácí politické scéně. „Orbán se snaží doma prezentovat jako mírotvůrce. Takže i když tyto jeho kroky budou mít jen omezený dopad na Ukrajinu či Evropskou unii, mohou významně ovlivnit politickou situaci v Maďarsku a pozici Orbánovy strany Fidesz před parlamentními volbami v roce 2026,“ vysvětluje Roginer-Hofmeister. 

Maďarského analytika by nepřekvapilo, kdyby Orbán v podobných PR výstupech, jejichž cílem je provokovat evropský politický mainstream, pokračoval po zbytek předsednictví. „Může si třeba zvát různé kontroverzní osobnosti do nově zrekonstruovaného Maďarského domu v Bruselu, případně s nimi podepisovat nějaké symbolické dohody,“ odhaduje Roginer-Hofmeister.

„Orbán si vedle posilování domácí pozice snaží budovat obraz významného evropského lídra, který může převzít roli diskusního partnera od Washingtonu po Peking, proto je pro něj důležité, aby se objevoval po boku velkých světových hráčů,“ myslí si Roginer-Hofmeister a připomíná Orbánovo nedávné setkání na Floridě s americkým prezidentským kandidátem Donaldem Trumpem, jenž na oplátku zmínil šéfa maďarské vlády ve svém nominačním proslovu.

VIDEO: Co jste nevěděli o Viktoru Orbánovi?

Vášnivý fotbalista a amatérský herec. Těchto 7 věcí jste zaručeně o Viktoru Orbánovi nevěděli • Videohub