Vpád ukrajinských jednotek do ruské Kurské oblasti, který minulý týden zcela zaskočil jak Moskvu, tak spojence Kyjeva, vyděsil také obchodníky s plynem. Velkoobchodní cena tohoto fosilního paliva na evropském trhu v pondělí dokonce vyskočila na letošní maximum. Podle expertů však energetická bezpečnost Česka a Evropské unie ukrajinským protiútokem ohrožena není. Daleko větší obavy mají z pokračujících bojů v blízkosti Záporožské jaderné elektrárny, kde před pár dny za dosud nejasných okolností vzplanula jedna z chladicích věží.

Neklid na trhu s energetickými zdroji vyvolala na začátku týdne především zpráva, že Ukrajinci během svého průniku na ruské teritorium obsadili i pohraniční městečko Sudža, které je klíčovým tranzitním bodem pro zemní plyn proudící z Ruska přes Ukrajinu do zemí Evropské unie. Cena plynu ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku kvůli tomu v pondělí krátce vystoupala nad 41 eur za megawatthodinu (MWh), nejvýše od loňského prosince. V dalších dnech ale opět klesla k 39 eurům za MWh.

Konec ruského plynu by zasáhl hlavně Rakousko

Provozovatelé plynovodních sítí a energetické firmy nicméně shodně uvádějí, že navzdory situaci v Sudži, kterou velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrsky v úterý označil za plně obsazenou, pokračuje tranzit ruského paliva touto cestou bez problémů. Podle odborníků, s nimiž hovořila e15, by však přerušení zmiňované trasy beztak mělo na státy EU jen velmi omezený dopad.

„Přes Ukrajinu proudí ruský plyn v podstatě už jen do Rakouska a na Slovensko. Ročně je to něco málo přes deset miliard kubíků paliva. Pro představu – Česko ročně spotřebuje kolem sedmi miliard kubíků,“ vysvětluje expert na energetickou bezpečnost z Masarykovy univerzity Martin Jirušek. „Pokud by tedy došlo k úplnému výpadku, v následujících měsících by chyběly ve střední Evropě maximálně jednotky miliard kubíků, a ty by bylo možné zajistit jinde,“ myslí si Jirušek. Plyn by podle něj v takovém případě zdražil jen krátkodobě.

Přeprava ruského zemního plynu přes ukrajinské území navíc v blízké budoucnosti nejspíš skončí tak jako tak. „Uzavřený kontrakt mezi státními společnostmi Gazprom a Naftogaz, jenž tranzit umožňuje, má vypršet do konce letošního roku a ukrajinská vláda už dala jasně najevo, že nemá v úmyslu s Ruskem podepisovat nový,“ doplňuje analytik z Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček.

Ze členů EU by úplné ukončení ruských plynových dodávek asi nejvíce dolehlo na Rakousko. Také Vídeň ale tvrdí, že je připravena na všechny možné scénáře. „I kdyby byly dodávky ruského plynu zastaveny, Rakousko má na letošní zimu v zásobě dostatek plynu,“ uvedl 3. srpna rakouský energetický regulátor E-Control. Stejně tak slovenská plynárenská společnost SPP prohlásila, že se na riziko zastavení dodávek ruského plynu připravuje už několik let a má uzavřené smlouvy s neruskými dodavateli.

Plyn ze západu přináší příležitost NET4GAS

Česko je stejně jako většina EU už delší dobu na ruském plynu nezávislé. Tuzemské plynové zásobníky jsou v tuto chvíli naplněné přibližně z 87 procent a český trh je od září 2022 téměř stoprocentně zásobován přes Německo plynem z Norska a jeho zkapalněnou alternativou (LNG) převážně ze Spojených států. Vláda nicméně přiznává, že do země stále v menší míře přichází i ruské palivo. „Přesné množství plynu, který pochází z Ruska, nelze stanovit, nemusí jít totiž nutně o plyn z ruských zdrojů, ale částečně se může jednat také o plyn z jiných zemí uložený obchodníky ve slovenských nebo ukrajinských zásobnících,“ sdělila e15 mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) Petra Milcová. 

Zastavení východních dodávek může pro Česko znamenat i obchodní příležitost. Poslední nákupčí ruského plynu v Evropě, tedy Rakousko, Slovensko, Maďarsko a Ukrajina, by v takovém případě rovněž mohli začít odebírat fosilní palivo ze západu. Česká republika by se tím pádem stala tranzitní zemí a mohla by za transfer plynu inkasovat poplatky. To by jistě prospělo především ztrátovému tuzemskému přepravci plynu NET4GAS, jehož v závěru loňského roku za značné kritiky médií i odborníků na energetiku odkoupil stát.

„Česko má velmi robustní plynárenskou soustavu, která umožňuje přepravu plynu ze západu na východ a naopak. Klíčové je v tomto ohledu vyřešit dostatečné kapacity na německém území,“ přibližuje Milcová z MPO a upřesňuje, že je třeba, aby Německo navýšilo kapacitu před předávací hraniční stanicí Brandov. Důležité budou také dostupné kapacity LNG terminálů v západní Evropě, opět zejména v Německu. „Tuzemská přepravní soustava, kterou provozuje společnost NET4GAS, a slovenská přepravní soustava provozovaná firmou Eustream, jsou velmi dobře připraveny přepravit významné objemy plynu, které by pomohly zajistit zásobování dalších zemí střední a východní Evropy včetně Ukrajiny,“ dodává Milcová.

Největší jaderná elektrárna stále v ohrožení

Výrazně větší starosti než nedostatek plynu dělá expertům situace v Záporožské jaderné elektrárně na jihovýchodě Ukrajiny. Rusové ji okupují od začátku invaze a v její blízkosti opakovaně dochází ke střetům obou armád. V neděli zde vypukl požár chladicí věže. Soudí se, že jde o odstrašovací reakci Rusů na vpád Ukrajinců na jejich území, Kreml ovšem tvrdí, že oheň zažehl ukrajinský dronový útok. Kdo má pravdu, prozatím nezjistili ani nezávislí vyšetřovatelé z Mezinárodní agentury pro atomovou energii. „V každém případě jde o velké riziko. Jakékoli boje v blízkosti jaderných zařízení jsou samozřejmě velice nebezpečné,“ varuje Jirušek.

Stejného názoru je i Pavel Havlíček, který připomíná, že jde o největší jadernou elektrárnu v Evropě a podle něj jakékoli její poškození, nebo dokonce jaderný výbuch by mělo zničující následky rozměrů, jaké by snesly srovnání pouze s havárií v černobylské jaderné elektrárně v roce 1986. „Nejen boje, ale také zaminování části areálu a stejně tak poslední aféra kolem vzplanutí jedné z chladicích věží dává tušit, že tohle stále ještě není uzavřená kapitola a Rusko bude kontrolu nad elektrárnou dál zneužívat ke strašení místního obyvatelstva a západního společenství,“ upozorňuje Havlíček a dodává: „Na Rusko dnes bohužel máme jen omezené páky, kterými ho můžeme hnát k zodpovědnosti.“ 

Menší, ale důležitá jaderná elektrárna se nachází také v Kurské oblasti a v posledních dnech se objevily spekulace, že ji ukrajinské síly plánují obsadit. Ruské jednotky kolem zařízení v současné době budují obranné linie. „Dobytí Kurské jaderné elektrárny nicméně představuje pro Ukrajince značnou výzvu. Těžko říct, jestli se jim to může podařit,“ říká Havlíček.

Vpád ukrajinských jednotek do ruské Kurské oblasti, který minulý týden zcela zaskočil jak Moskvu, tak spojence Kyjeva, vyděsil také obchodníky s plynem. Velkoobchodní cena tohoto fosilního paliva na evropském trhu v pondělí dokonce vyskočila na letošní maximum. Podle expertů však energetická bezpečnost Česka a Evropské unie ukrajinským protiútokem ohrožena není. Daleko větší obavy mají z pokračujících bojů v blízkosti Záporožské jaderné elektrárny, kde před pár dny za dosud nejasných okolností vzplanula jedna z chladicích věží.

Neklid na trhu s energetickými zdroji vyvolala na začátku týdne především zpráva, že Ukrajinci během svého průniku na ruské teritorium obsadili i pohraniční městečko Sudža, které je klíčovým tranzitním bodem pro zemní plyn proudící z Ruska přes Ukrajinu do zemí Evropské unie. Cena plynu ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku kvůli tomu v pondělí krátce vystoupala nad 41 eur za megawatthodinu (MWh), nejvýše od loňského prosince. V dalších dnech ale opět klesla k 39 eurům za MWh.

Konec ruského plynu by zasáhl hlavně Rakousko

Provozovatelé plynovodních sítí a energetické firmy nicméně shodně uvádějí, že navzdory situaci v Sudži, kterou velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrsky v úterý označil za plně obsazenou, pokračuje tranzit ruského paliva touto cestou bez problémů. Podle odborníků, s nimiž hovořila e15, by však přerušení zmiňované trasy beztak mělo na státy EU jen velmi omezený dopad.

„Přes Ukrajinu proudí ruský plyn v podstatě už jen do Rakouska a na Slovensko. Ročně je to něco málo přes deset miliard kubíků paliva. Pro představu – Česko ročně spotřebuje kolem sedmi miliard kubíků,“ vysvětluje expert na energetickou bezpečnost z Masarykovy univerzity Martin Jirušek. „Pokud by tedy došlo k úplnému výpadku, v následujících měsících by chyběly ve střední Evropě maximálně jednotky miliard kubíků, a ty by bylo možné zajistit jinde,“ myslí si Jirušek. Plyn by podle něj v takovém případě zdražil jen krátkodobě.

Přeprava ruského zemního plynu přes ukrajinské území navíc v blízké budoucnosti nejspíš skončí tak jako tak. „Uzavřený kontrakt mezi státními společnostmi Gazprom a Naftogaz, jenž tranzit umožňuje, má vypršet do konce letošního roku a ukrajinská vláda už dala jasně najevo, že nemá v úmyslu s Ruskem podepisovat nový,“ doplňuje analytik z Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček.

Ze členů EU by úplné ukončení ruských plynových dodávek asi nejvíce dolehlo na Rakousko. Také Vídeň ale tvrdí, že je připravena na všechny možné scénáře. „I kdyby byly dodávky ruského plynu zastaveny, Rakousko má na letošní zimu v zásobě dostatek plynu,“ uvedl 3. srpna rakouský energetický regulátor E-Control. Stejně tak slovenská plynárenská společnost SPP prohlásila, že se na riziko zastavení dodávek ruského plynu připravuje už několik let a má uzavřené smlouvy s neruskými dodavateli.

Plyn ze západu přináší příležitost NET4GAS

Česko je stejně jako většina EU už delší dobu na ruském plynu nezávislé. Tuzemské plynové zásobníky jsou v tuto chvíli naplněné přibližně z 87 procent a český trh je od září 2022 téměř stoprocentně zásobován přes Německo plynem z Norska a jeho zkapalněnou alternativou (LNG) převážně ze Spojených států. Vláda nicméně přiznává, že do země stále v menší míře přichází i ruské palivo. „Přesné množství plynu, který pochází z Ruska, nelze stanovit, nemusí jít totiž nutně o plyn z ruských zdrojů, ale částečně se může jednat také o plyn z jiných zemí uložený obchodníky ve slovenských nebo ukrajinských zásobnících,“ sdělila e15 mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) Petra Milcová. 

Zastavení východních dodávek může pro Česko znamenat i obchodní příležitost. Poslední nákupčí ruského plynu v Evropě, tedy Rakousko, Slovensko, Maďarsko a Ukrajina, by v takovém případě rovněž mohli začít odebírat fosilní palivo ze západu. Česká republika by se tím pádem stala tranzitní zemí a mohla by za transfer plynu inkasovat poplatky. To by jistě prospělo především ztrátovému tuzemskému přepravci plynu NET4GAS, jehož v závěru loňského roku za značné kritiky médií i odborníků na energetiku odkoupil stát.

„Česko má velmi robustní plynárenskou soustavu, která umožňuje přepravu plynu ze západu na východ a naopak. Klíčové je v tomto ohledu vyřešit dostatečné kapacity na německém území,“ přibližuje Milcová z MPO a upřesňuje, že je třeba, aby Německo navýšilo kapacitu před předávací hraniční stanicí Brandov. Důležité budou také dostupné kapacity LNG terminálů v západní Evropě, opět zejména v Německu. „Tuzemská přepravní soustava, kterou provozuje společnost NET4GAS, a slovenská přepravní soustava provozovaná firmou Eustream, jsou velmi dobře připraveny přepravit významné objemy plynu, které by pomohly zajistit zásobování dalších zemí střední a východní Evropy včetně Ukrajiny,“ dodává Milcová.

Největší jaderná elektrárna stále v ohrožení

Výrazně větší starosti než nedostatek plynu dělá expertům situace v Záporožské jaderné elektrárně na jihovýchodě Ukrajiny. Rusové ji okupují od začátku invaze a v její blízkosti opakovaně dochází ke střetům obou armád. V neděli zde vypukl požár chladicí věže. Soudí se, že jde o odstrašovací reakci Rusů na vpád Ukrajinců na jejich území, Kreml ovšem tvrdí, že oheň zažehl ukrajinský dronový útok. Kdo má pravdu, prozatím nezjistili ani nezávislí vyšetřovatelé z Mezinárodní agentury pro atomovou energii. „V každém případě jde o velké riziko. Jakékoli boje v blízkosti jaderných zařízení jsou samozřejmě velice nebezpečné,“ varuje Jirušek.

Stejného názoru je i Pavel Havlíček, který připomíná, že jde o největší jadernou elektrárnu v Evropě a podle něj jakékoli její poškození, nebo dokonce jaderný výbuch by mělo zničující následky rozměrů, jaké by snesly srovnání pouze s havárií v černobylské jaderné elektrárně v roce 1986. „Nejen boje, ale také zaminování části areálu a stejně tak poslední aféra kolem vzplanutí jedné z chladicích věží dává tušit, že tohle stále ještě není uzavřená kapitola a Rusko bude kontrolu nad elektrárnou dál zneužívat ke strašení místního obyvatelstva a západního společenství,“ upozorňuje Havlíček a dodává: „Na Rusko dnes bohužel máme jen omezené páky, kterými ho můžeme hnát k zodpovědnosti.“ 

Menší, ale důležitá jaderná elektrárna se nachází také v Kurské oblasti a v posledních dnech se objevily spekulace, že ji ukrajinské síly plánují obsadit. Ruské jednotky kolem zařízení v současné době budují obranné linie. „Dobytí Kurské jaderné elektrárny nicméně představuje pro Ukrajince značnou výzvu. Těžko říct, jestli se jim to může podařit,“ říká Havlíček.