Růst ekonomik na Blízkém východě kvůli omezování dodávek ropy na trh a konfliktu mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás zaostává za očekáváním. Výhled světové ekonomiky však navzdory nejistotám zůstává překvapivě odolný. Uvedla to dnes šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová.
Měnový fond v lednu ve svém globálním výhledu předpověděl, že hospodářský růst na Blízkém východě a v severní Africe v letošním roce dosáhne 2,9 procenta. Růst světové ekonomiky by měl podle MMF letos dosáhnout 3,1 procenta.
Georgievová dnes uvedla, že ekonomiky sousedící s Izraelem a palestinskými územími pociťují negativní dopady konfliktu na příjmy z turistiky. Dodala, že útoky jemenských povstalců na obchodní lodě v Rudém moři globálně zvyšují náklady na dopravu zboží. Povstalečtí Húsíové, kteří mají pod kontrolou velkou část Jemenu včetně hlavního města Saná, tvrdí, že útoky jsou reakcí na válku Izraele proti Hamásu a na podporu, kterou některé země poskytují izraelské vládě.
Kromě izraelsko-palestinského konfliktu má na hospodářský růst na Blízkém východě negativní vliv rovněž omezování těžby ropy, jehož prostřednictvím se Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojenci snaží podporovat ceny suroviny a bránit převisu nabídky nad poptávkou.
