Postupné zvyšování věku odchodu na odpočinek je nutné, hranice ale neporoste tak rychle, jak předpokládá vládní reforma penzijního systému. Změkčení původního návrhu při projednávání v Poslanecké sněmovně připouštěl už na jaře dokonce jeho předkladatel, ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Nyní má pomalejší tempo zvyšování důchodového věku podporu dalších koaličních politiků. Hlavním argumentem jsou výhrady demografů, kteří Jurečkova opatření označili za nehumánní.
Zatímco reforma počítá s růstem limitu pro odchod do státem hrazené penze až o dva měsíce ročně, analýza České demografické společnosti doporučuje zvyšování maximálně o jeden měsíc za rok. Pokud vládní předloha projde parlamentem, lidem narozeným v letech 1968 až 1972 se důchod oddálil o pět až sedm měsíců nad současných pětašedesát let. Mladším ročníkům by se pak stanovoval průběžně podle údajů Českého statistického úřadu o době dožití.
„I na základě toho, jakým způsobem se k tomu vyjádřila demografická společnost, bych byl spíše pro sociálně citlivější návrh,“ řekl Jurečkův stranický kolega a šéf sněmovního výboru pro sociální politiku Vít Kaňkovský. Právě stanovisko tohoto orgánu bude pro rozhodování poslanců určující.
K mírnější variantě se přiklánějí i zástupci dalších stran. „Za Starosty dává smysl sociálně citlivější varianta. Budeme o ní chtít v koalici diskutovat,“ uvedla místopředsedkyně výboru pro sociální politiku Pavla Pivoňka Vaňková (STAN).
Pro úpravu důchodové reformy jsou také Piráti. „Jde především o to, aby čtvrtina života, kterou mají dnešní seniorky a senioři strávit v důchodu, byla zaručena i budoucím generacím,“ zdůraznila místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová (Piráti).
Pozvolnějšímu tempu růstu věku, po jehož dosažení vzniká nárok na penzi, nechce bránit ani ODS a TOP 09. Chtějí ale, aby Jurečka spočítal, kolik by to důchodový systém do budoucna stálo. Podle současných kalkulací by se měl schodek už nyní zadluženého systému pohybovat v roce 2050 kolem jednoho procenta HDP, což je asi 70 miliard korun. To však platí za předpokladu, že bude platit stávající podoba reformy.
Podle šéfa rezortu práce by konečná dohoda vládních stran měla být na stole koncem srpna. V září nebo v říjnu při takzvaném druhém čtení ve sněmovně by pak poslanci mohli tvrdší reformní paragrafy změkčit.
„Beru vážně náměty, se kterými přichází demografická společnost. Ať už je to nastavení modelu růstu věku pro odchod do důchodu po měsíčních intervalech, a nikoliv dvouměsíčních, jak je v návrhu, případně i to, aby lidé trávili v penzi čtvrtinu života, nikoliv fixně 21,5 roku,“ připustil možné zásahy do reformy Jurečka.
Zvedání důchodového věku nad 65 let patří ke krokům, které nejvíce napadá opoziční hnutí ANO a uskupení SPD. Částečně jim dávají za pravdu právě demografové. „Pro ročníky narozené v letech 1966 až 1978 doporučujeme zvyšování důchodového věku o jeden měsíc pro každý ročník narození,“ stojí ve stanovisku, které Česká demografická společnost poslala prezidentu Petru Pavlovi jako podklad pro jednání s Jurečkou.
Podle modelu demografů by ročník 1966 šel do penze v 65 letech a jednom měsíci a ročník 1978 v 66 letech a jednom měsíci. A lidé narození v roce 2000 by měli důchodový věk skoro o dva roky nižší, než předpokládá vládní reforma. Demografové míní, že by to bylo předvídatelnější a spravedlivější.
Demografická společnost kritizuje také to, že důchodový věk by se podle doby dožití stanovoval každý rok. Mohlo by to vést k tomu, že se průměrná doba strávená v penzi bude u každého ročníku lišit. Hrozí tak bezdůvodné rozdíly mezi věkovými skupinami, varují odborníci.
VIDEO: Ekonom Matějka o problematice důchodové reformy
Rozhovor pro pořad FLOW s ekonomem Filipem Matějkou o důchodech • e15
. Nyní má pomalejší tempo zvyšování důchodového věku podporu dalších koaličních politiků. Hlavním argumentem jsou výhrady demografů, kteří Jurečkova opatření označili za nehumánní.){kind=link}