Druhé kolo parlamentních voleb ve Francii nečekaně vyhrál levicový blok Nová lidová fronta, která může počítat s nejméně 178 mandáty. Ukazují to oficiální výsledky zveřejněné francouzským ministerstvem vnitra. Na druhém místě je centristický vládní tábor prezidenta Emmanuela Macrona Spolu, který by mohl obsadit nejméně 150 křesel. Favorizované krajně pravicové Národní sdružení (RN), které jasně vyhrálo v prvním kole, skončilo třetí a získá 125 poslanců. Žádný z bloků nezíská většinu v Národním shromáždění. Francouzský premiér Gabriel Attal oznámil, že rezignuje.

Nová lidová fronta získala v prvním kole 32 mandátů, v tom druhém pak 146 mandátů. Ze tří největších bloků má tak zatím nejvíce poslanců. Předchozí levicová aliance Nupes, která kandidovala v roce 2022, získala 151 mandátů. Dalších nejméně 16 levicových poslanců bylo zvoleno mimo alianci. K alianci se zřejmě přidá i několik dalších poslanců, kteří kandidovali mimo dohody mezi hlavními silami bloku.

Je velmi pravděpodobné, že strany zapojené do Nové lidové fronty vytvoří více klubů v Národním shromáždění. Alianci tvoří socialisté, komunisté, Zelení a populistická strana Nepodrobená Francie (LFI). Podle deníku Le Monde by do klubu LFI mohlo vstoupit 77 poslanců, klub socialistů by mohl mít 59 členů, zelená frakce pak 28 členů. Dalších devět poslanců bylo zvoleno za komunistickou stranu a několik mandátů připadlo na představitele dalších organizací či nezávislých.

Prezidentský tábor oslabil

Nejvíce mandátů podle propočtů ministerstva vnitra získala v druhém kole vládní aliance Spolu díky zvolení 148 poslanců. Další dva poslance aliance získala v prvním kole na konci června. Pro prezidentský tábor se každopádně jedná o výrazné oslabení. V roce 2022 za něj zasedlo v dolní komoře parlamentu 250 poslanců. Mimo alianci Spolu získalo mandát dalších nejméně 12 provládních poslanců.

Národní sdružení výrazně zaostalo za svým cílem získat parlamentní většinu. V druhém kolem uspělo v 88 obvodech, své kandidáty při tom mělo ve více než 400 obvodech. Dalších 37 poslanců však získalo v první kole. I tak se pro stranu Marine Le Penové jedná o posílení, jelikož v roce 2022 tato krajně pravicová strana získala celkem 89 mandátů. Dalších 18 mandátů by mělo připadnout spojencům RN. Jelikož ostatní bloky tvoří více stran, tak by RN mohlo mít v Národním shromáždění největší klub.

Pravicoví Republikáni, které těsně před volbami zmítal ostrý vnitrostranický spor o spolupráci s RN, přežili svou politickou smrt a získali podle ministerstva vnitra nejméně 39 poslanců. Mimo hlavní alianci bylo zvoleno dalších nejméně 27 pravicových poslanců. K volbám ve druhém kole přišlo 66,6 procenta voličů, v prvním kole to bylo 66,7 procenta voličů.

Dalších několik desítek zákonodárců kandidovalo ve svých obvodech bez předchozí dohody s největšími bloky. Dá se tak očekávat, že se přidají k některým ze vznikajících klubů či se dohodnou na vytvoření nových klubů. Propočty ministerstva vnitra se tak mohou lišit od údajů zveřejněných v tisku, které berou v potaz i předchozí preference a spojenectví zvolených zákonodárců. Například deník Le Monde v pondělí ráno uváděl, že Nová lidová fronta získala 182 mandátů, Spolu 168 mandátů, RN se spojenci 143 mandátů a Republikáni 45 mandátů.

Premiér Attal rezignuje

Francouzský premiér Gabriel Attal už v neděli večer oznámil, že v pondělí ráno podá demisi. Distancoval se od prezidenta Emmanuela Macrona, který ho do čela vlády jmenoval, uvedli komentátoři stanice BFM TV. Attal rezignací reagoval na výsledky předčasných parlamentních voleb.

Attal také při oznámení rezignace uvedl, že většinu v parlamentu nezískal žádný z extrémů. Ve druhém kole se po úspěchu v tom prvním čekalo vítězství RN, zvítězil ale levicový blok, jehož největším členem je krajně levicová Nepodrobená Francie (LFI).

Nespokojenost s výsledky vyjádřil šéf RN Jordan Bardella. Odsoudil dohodu ostatních stran na takzvané republikánské frontě, jejímž cílem bylo strategickým hlasováním zabránit vítězství RN. „tyto volební dohody uvrhly Francii do náruče krajní levice Jeana-Luca Mélenchova,“ uvedl Bardella.

Podívejte se na rozhovor s odborníkem na Francii, který byl natočený před druhým kolem parlamentních voleb:

FLOW: Rozhovor s Petrem Zavadilem o situaci ve Francii • e15

Poslanecké mandáty obhájili mezi jinými ministr vnitra Gérald Darmanin, bývalá premiérka Élisabeth Borneová nebo bývalý socialistický prezident François Hollande.

„Riskantní sázka Emmanuela Macrona nepřinesla jasnou parlamentní většinu. Nyní se ocitá ve stejné situaci jako dříve, ve které jeho strana nemá žádnou podporu, aby prosadila ambiciózní legislativní návrhy. Tato nestabilní situace bude trvat do léta 2025, protože ústava zakazuje prezidentovi znovu rozpustit parlament dříve, než za rok,“ uvedla pro Reuters Cornelia Woll, prezidentka německé univerzity Hertie School v Berlíně.

Druhé kolo parlamentních voleb ve Francii nečekaně vyhrál levicový blok Nová lidová fronta, která může počítat s nejméně 178 mandáty. Ukazují to oficiální výsledky zveřejněné francouzským ministerstvem vnitra. Na druhém místě je centristický vládní tábor prezidenta Emmanuela Macrona Spolu, který by mohl obsadit nejméně 150 křesel. Favorizované krajně pravicové Národní sdružení (RN), které jasně vyhrálo v prvním kole, skončilo třetí a získá 125 poslanců. Žádný z bloků nezíská většinu v Národním shromáždění. Francouzský premiér Gabriel Attal oznámil, že rezignuje.

Nová lidová fronta získala v prvním kole 32 mandátů, v tom druhém pak 146 mandátů. Ze tří největších bloků má tak zatím nejvíce poslanců. Předchozí levicová aliance Nupes, která kandidovala v roce 2022, získala 151 mandátů. Dalších nejméně 16 levicových poslanců bylo zvoleno mimo alianci. K alianci se zřejmě přidá i několik dalších poslanců, kteří kandidovali mimo dohody mezi hlavními silami bloku.

Je velmi pravděpodobné, že strany zapojené do Nové lidové fronty vytvoří více klubů v Národním shromáždění. Alianci tvoří socialisté, komunisté, Zelení a populistická strana Nepodrobená Francie (LFI). Podle deníku Le Monde by do klubu LFI mohlo vstoupit 77 poslanců, klub socialistů by mohl mít 59 členů, zelená frakce pak 28 členů. Dalších devět poslanců bylo zvoleno za komunistickou stranu a několik mandátů připadlo na představitele dalších organizací či nezávislých.

Prezidentský tábor oslabil

Nejvíce mandátů podle propočtů ministerstva vnitra získala v druhém kole vládní aliance Spolu díky zvolení 148 poslanců. Další dva poslance aliance získala v prvním kole na konci června. Pro prezidentský tábor se každopádně jedná o výrazné oslabení. V roce 2022 za něj zasedlo v dolní komoře parlamentu 250 poslanců. Mimo alianci Spolu získalo mandát dalších nejméně 12 provládních poslanců.

Národní sdružení výrazně zaostalo za svým cílem získat parlamentní většinu. V druhém kolem uspělo v 88 obvodech, své kandidáty při tom mělo ve více než 400 obvodech. Dalších 37 poslanců však získalo v první kole. I tak se pro stranu Marine Le Penové jedná o posílení, jelikož v roce 2022 tato krajně pravicová strana získala celkem 89 mandátů. Dalších 18 mandátů by mělo připadnout spojencům RN. Jelikož ostatní bloky tvoří více stran, tak by RN mohlo mít v Národním shromáždění největší klub.

Pravicoví Republikáni, které těsně před volbami zmítal ostrý vnitrostranický spor o spolupráci s RN, přežili svou politickou smrt a získali podle ministerstva vnitra nejméně 39 poslanců. Mimo hlavní alianci bylo zvoleno dalších nejméně 27 pravicových poslanců. K volbám ve druhém kole přišlo 66,6 procenta voličů, v prvním kole to bylo 66,7 procenta voličů.

Dalších několik desítek zákonodárců kandidovalo ve svých obvodech bez předchozí dohody s největšími bloky. Dá se tak očekávat, že se přidají k některým ze vznikajících klubů či se dohodnou na vytvoření nových klubů. Propočty ministerstva vnitra se tak mohou lišit od údajů zveřejněných v tisku, které berou v potaz i předchozí preference a spojenectví zvolených zákonodárců. Například deník Le Monde v pondělí ráno uváděl, že Nová lidová fronta získala 182 mandátů, Spolu 168 mandátů, RN se spojenci 143 mandátů a Republikáni 45 mandátů.

Premiér Attal rezignuje

Francouzský premiér Gabriel Attal už v neděli večer oznámil, že v pondělí ráno podá demisi. Distancoval se od prezidenta Emmanuela Macrona, který ho do čela vlády jmenoval, uvedli komentátoři stanice BFM TV. Attal rezignací reagoval na výsledky předčasných parlamentních voleb.

Attal také při oznámení rezignace uvedl, že většinu v parlamentu nezískal žádný z extrémů. Ve druhém kole se po úspěchu v tom prvním čekalo vítězství RN, zvítězil ale levicový blok, jehož největším členem je krajně levicová Nepodrobená Francie (LFI).

Nespokojenost s výsledky vyjádřil šéf RN Jordan Bardella. Odsoudil dohodu ostatních stran na takzvané republikánské frontě, jejímž cílem bylo strategickým hlasováním zabránit vítězství RN. „tyto volební dohody uvrhly Francii do náruče krajní levice Jeana-Luca Mélenchova,“ uvedl Bardella.

Podívejte se na rozhovor s odborníkem na Francii, který byl natočený před druhým kolem parlamentních voleb:

FLOW: Rozhovor s Petrem Zavadilem o situaci ve Francii • e15

Poslanecké mandáty obhájili mezi jinými ministr vnitra Gérald Darmanin, bývalá premiérka Élisabeth Borneová nebo bývalý socialistický prezident François Hollande.

„Riskantní sázka Emmanuela Macrona nepřinesla jasnou parlamentní většinu. Nyní se ocitá ve stejné situaci jako dříve, ve které jeho strana nemá žádnou podporu, aby prosadila ambiciózní legislativní návrhy. Tato nestabilní situace bude trvat do léta 2025, protože ústava zakazuje prezidentovi znovu rozpustit parlament dříve, než za rok,“ uvedla pro Reuters Cornelia Woll, prezidentka německé univerzity Hertie School v Berlíně.