Evropu zaplavuje stále více kokainu. Množství zabavené drogy tu mezi lety 2012 a 2022 stouplo téměř na čtyřnásobek, o rostoucí spotřebě vypovídají i nálezy v odpadních vodách. Spolu s kokainem přibývá také násilí, které prodej drogy provází. Šíří se hlavně v tradičních vstupních kokainových branách, v Belgii a Nizozemsku, které si s řešením situace nevědí rady. Naopak klesá dostupnost heroinu, jenž stojí za většinou drogových úmrtí na starém kontinentu. Jeho nedostatek by ale mohl otevřít cestu mnohem nebezpečnějším substancím, jako je fentanyl. Před krizí spojenou s touto látkou, která ve velkém kosí americké toxikomany, Evropu zatím chrání dostupnost sociálních služeb.
Z Ekvádoru na kokainovou superdálnici
Do přepravy omamné látky do Evropy jsou zapojeny téměř všechny jihoamerické země. Droga do evropských přístavů často putuje rušnou trasou z Ekvádoru – distributoři spoléhají na to, že úřady zvládnou zkontrolovat pětinu, maximálně třetinu kontejnerů.
Podle některých zdrojů se albánským gangům podařilo ovládnout firmy na vývoz ovoce, kokain tak proudí na starý kontinent ukrytý třeba mezi banány. Ve španělském Cádizu v bednách s tímto ovocem loni v létě našli celníci rekordních 9,5 tuny narkotika a zhruba o týden dřív se 650 kilogramu kokainu objevilo dokonce až ve skladech Aholdu u Prahy. I tato zásilka pocházela z Ekvádoru a do skladiště dorazila přes Amsterdam.
Nizozemská metropole i další přístavy v zemi a v sousední Belgii jsou nejčastějším cílem jihoamerického drogového nákladu. Častou taktikou pašeráků využívajících trasu, které se přezdívá kokainová superdálnice, je podle antverpské námořní policie metoda „trojského koně“: Do přístavu jsou přiváženy prázdné kontejnery, jež ukrývají mladé muže, kteří se pak vyplíží a naplní je kokainem z jiných přepravníků. Celá operace trvá i několik dní.
Bloomberg už v roce 2022 v reportáži popsal, jak se balkánským gangům během dekády podařilo infiltrovat posádky kontejnerových lodí. Aby dostaly svůj náklad na palubu, nabízely úplatky, nezdráhaly se ale použít i výhrůžky. K sofistikovanějším způsobům pašování kokainu patří připevňování balíků drog na obří lodě pod čárou ponoru za pomocí magnetů nebo jejich přivařování k trupu. Kvůli tomu celníkům v nizozemských a belgických přístavech musejí vypomáhat potápěči.
Několik stovek výbuchů ročně
Antverpy se snaží více monitorovat přepravní kontejnery, zvýšit bezpečnost v přístavech a spolupracovat s dalšími přímořskými městy, aby se problém jen nepřeléval mezi nimi. Zatím však přístav o rozloze větší než Paříž, který ročně odbaví přes dvanáct milionu kontejnerů, svou válku s gangy prohrává.
Nizozemsko a Belgie se tím pádem potýkají s největšími potížemi, které obchod s drogami provázejí. Nizozemská policie s drogovými gangy spojuje většinu útoků s pomocí výbušnin, kterých se ročně v zemi odehraje několik stovek. V Belgii loni pobouřila veřejnost smrt jedenáctileté dívky, která se připletla do střelby, související s narkotiky. Drzost gangů je přitom velká, v Antverpách se na konci minulého roku opakovaně pokoušely za pomocí zbraní získat zpět zabavenou zásilku.
„Dobré řešení neexistuje“
Podle odstupujícího českého národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila kokainový problém nevyřeší vyčleňování masivních prostředků na boj proti pašerákům. Vobořil upozorňuje, že Evropa je bohatá a droga je zde finančně dostupná, proto objem obchodu roste. A přísný režim v několika přístavech tok zboží na starý kontinent nezastaví, protože si najde jiné cesty. „Zvýšené celní a policejní úsilí tak nebude mít na poptávku vliv. A nabídka je vždycky tam, kde je poptávka,“ konstatuje. „Mohlo by to mít pouze vliv na vyšší cenu kokainu a pomoci Belgii a Nizozemsku s tím, aby se z nich nestaly narkostáty.“
„Dobré řešení prostě neexistuje,“ myslí si Vobořil a dodává, že je jednak potřeba se podívat, která z represí má skutečně dopad, ale také uvažovat o jiných cestách. Podle odstupujícího protidrogového koordinátora odborníci z různých oblastí už delší dobu hovoří o možnosti zavedení nějakého jiného režimu kontroly nad obchodem s kokainem. „Říkají, že jestli to chceme vyřešit, nakonec to bude muset být něco takového jako coffee shopy,“ připomíná Vobořil nizozemské obchody, ve kterých je tolerovaný prodej marihuany.
Kriminální gangy tak hledají alternativní trasy. Zaměřují se více na Balkán a nejspíš také na pobaltské země. Globální iniciativa proti nadnárodnímu organizovanému zločinu (GI-TOC) varuje, že vízová vstřícnost zemí na jihovýchodě Evropy k investorům z Ruska či Ukrajiny může vést k tomu, že se v těchto zemích usadí kriminální klany a budou drogový byznys řídit odtud.
Navzdory bojovým podmínkám se ale pašerákům daří do sedmadvacítky dostávat i část heroinu uskladněného na Ukrajině, a to nejspíš po zemi. „Zločinecké sítě působící na Ukrajině mohou v tomto ohledu zneužít pohyb uprchlíků a humanitární pomoc,“ nabádá k obezřetnosti GI-TOC.
Europol v letošní zprávě uvedl, že v roce 2021 činila hodnota evropského obchodu s heroinem zhruba pět miliard eur. Ve stejném roce mohla droga za přibližně tři čtvrtiny z více než šesti tisíc případů smrtelných předávkování v EU. V sedmadvacítce je přitom až milion vysoce ohrožených uživatelů opioidů. Špatnou zprávou je, že situace by mohla být ještě daleko horší, pokud by se na evropský trh dostaly syntetické náhražky heroinu.
Fentanyl je stokrát účinnější než morfium
„Nemáme žádné náznaky, že by ve Španělsku byly syntetické opioidy, ale všichni to sledujeme se zatajeným dechem,“ řekl na jaře listu El País vládní delegát pro Národní protidrogový plán Joan Villalbí. „Říká se tomu teorie chaosu: pokud se v Kábulu nebude pěstovat mák, v Evropě zemřou tisíce lidí,“ připustil paradox i šéf barcelonských vyšetřovatelů Ramon Chacón.
Hlavním strašákem je fentanyl, látka stokrát účinnější než morfium, která stojí za většinou z více než osmdesáti tisíc loňských amerických smrtelných předávkování opioidy. „Otázkou pro mě není, jestli se to dotkne Evropy. Jde o to, kdy to začne a jak velká ta vlna nebo hurikán bude,“ řekl magazínu Foreign Policy Pierre Lapaque z Mezinárodního výboru pro kontrolu narkotik.
Evropští policisté se s fentanylem v uplynulých letech setkávali poměrně zřídka, distributoři drog by však mohli touto látkou postupně začít „vylepšovat“ nedostatkový heroin, až by na něj mohli přejít zcela. V Itálii už policisté pracují s informací, že kalábrijská mafie ´Ndrangheta trh s fentanylem testuje.
Evropu zatím chrání záchytná sociální síť
Vznik nějakého byznysplánu obrovských globálních pašeráckých skupin připouští i Jindřich Vobořil. Obchodníci mají v případě fentanylu výhodu v tom, že se mnohem snáz pašuje, protože jsou ho zapotřebí stokrát menší dávky. Navíc je možné rozjet jeho výrobu přímo v Evropě. Sedmadvacítka se snaží na situaci připravit mimo jiné spoluprací s Čínou, která je hlavním zdrojem výchozích látek pro výrobu této drogy. V USA dokonce někteří politici Peking nařkli z toho, že produkci těchto prekurzorů dotuje, a povzbuzuje tak americkou fentanylovou krizi.
Zatím však na starém kontinentu možná větší starosti než fentanyl působí syntetické opioidy nitazeny, které se do Evropy zřejmě dostávají také z Číny. Loni se podílely na nárůstu drogových úmrtí v Pobaltí, ale pronikají už i do západoevropských zemí.
V Česku je podle Vobořila fentanylové riziko relativně nízké, protože tu heroin už delší doby téměř není. Jeho místo zaujal hojně rozšířený pervitin. A malá skupina někdejších uživatelů heroinu přešla na subutex, což je výrazně slabší opioid, který se dá v Česku opatřit i na legálním trhu. “Heroin zůstal v menší míře v romské komunitě, kde fentanylové nebezpečí včetně úmrtí může hrozit,“ podotýká Vobořil.
Celkově je ale podle něj v Evropě situace oproti USA jiná zejména v tom, že jsou tu dostupné služby zaměřené na omezení negativních dopadů drogové konzumace, včetně přístupu k substitučním látkám.
Za největší riziko proto odstupující protidrogový koordinátor považuje situaci, kdyby v Česku nebyl dostatek prostředků na prevenci a léčbu a nepodařilo by se shánět lidi, kteří by v této velmi složité oblasti ze zdravotně sociálního pomezí pracovali. Velkým problémem by podle něj také bylo, kdyby se omezil přístup k substitučním látkám. To by, upozorňuje Vobořil, mohlo způsobit fentanylovou krizi.
Další výzvou mohou být i nové syntetické drogy, které přitáhnou nové uživatele. “Nových látek je ročně padesát až sto. A mezi nimi se může najít i nějaká velmi nebezpečná,“ varuje Vobořil a připomíná, že takové substance se už na trhu objevují.
