Zájem o dotace na pořízení ryze elektrických vozů nepolevuje. Národní rozvojová banka, která žádosti přijímá a posuzuje, eviduje přes 2200 podepsaných smluv. Na finančních příspěvcích už žadatelům vyplatila sto milionů korun, uvádí mluvčí banky Klára Vaníčková.
První žádosti o podporu začala banka přijímat v polovině března. V dalších dvou měsících dorazila tisícovka žádostí a stejným tempem jich přibývalo až dosud. Naprostá většina žadatelů uspěje, z 2778 žádostí bylo k 9. červenci podepsaných 2208 a předschválených 147.
Z dat banky vyplývá, že zdaleka největší zájem mají žadatelé i nadále o vozy značky Tesla. Na ty směřuje polovina všech žádostí, v době psaní článku přesně 1557. Druhý největší podíl 11 procent připadá na elektromobily Volvo, se šesti procenty následuje duo Škoda Auto a Volkswagen, v obou případech s méně než dvěma sty žádostmi.
Nižší jednotky procent žádostí se týkají vozů značek BMW, MG, Hyundai, Mercedes, Kia, Toyota, Ford, Dacia, Renault a Fiat. Zbytek trhu si dělí zbývajících pět procent. O vozy čínských společností nebo jimi ovládaných značek – s výjimkou Volva a MG – je zatím mizivý zájem.
Žadatelé mohou dostat finanční příspěvek až 200 tisíc korun na jeden osobní vůz s cenou do 1,5 milionu korun. Podpora až 250 tisíc směřuje i na menší dodávky. Na větší užitková a vodíková vozidla lze získat příspěvek až 300 tisíc. Podpora spočívá v bezplatné záruce na nákup automobilu prostřednictvím úvěru.
Příspěvky na pořízení nových i zánovních elektromobilů jsou financovány z Národního plánu obnovy, tedy z evropských peněz. Celkem je v programu alokováno 1,95 miliardy korun, z toho tři sta milionů na nákup dobíjecí infrastruktury. K dispozici budou do konce příštího roku, případně do vyčerpání maximální sumy.
Ve způsobu využívání evropských prostředků se jednotlivá ministerstva vlády Petra Fialy (ODS) neshodnou. Podporu pořízení elektromobilů spustilo ministerstvo průmyslu a obchodu, například ministr dopravy Martin Kupka (ODS) ale opakuje, že jeho rezort podporu na pořízení elektromobilů zprostředkovávat nebude. Považuje to za nevhodné. Stát by podle něj měl naopak pomáhat rozvoji dobíjecí infrastruktury. Právě její nedostatečná hustota a spolehlivost odrazuje potenciální zájemce o elektromobily, vyplývá z řady průzkumů.
FLOW: Rozhovor s šéfem Sparty Tomášem Křivdou
FLOW: Rozhovor s šéfem Sparty Tomášem Křivdou
Překážkou je i vyšší pořizovací cena „elektrik“ ve srovnání se spalovacími vozy. Poptávka po elektromobilech tak stoupá výrazně pomaleji, než se očekávalo. V některých regionech dokonce meziročně klesá. Například Evropané si v červnu pořídili asi tři sta tisíc elektromobilů, tedy o sedm procent méně než loni, spočítala společnost Rho Motion.
Na nevalný zájem spotřebitelů narážejí automobilky také na americkém trhu. Odbyt tak táhne hlavně Čína, největší světový trh s automobily obecně, a to i s těmi čistě elektrickými. Jen v červnu jich zde výrobci udali 860 tisíc, včetně plug-in hybridů.
„Růst globálního trhu s elektromobily nebude v letošním roce tak ambiciózní, jak někteří doufali,“ uvedl pro agenturu Reuters analytik Charles Lester z Rho Motion. Odhad letošního prodeje společnost snížila o pět procent na 16,6 milionu elektromobilů.
„Regionální rozdíly jsou docela pozoruhodné,“ dodal Lester. Regiony lze rozdělit ve zkratce do dvou kategorií: Čína a zbytek světa. Na území asijské velmoci se totiž prodá asi šedesát procent všech zhotovovaných elektromobilů.
Obvykle platí, že čím mladší spotřebitel je, tím pravděpodobnější je jeho náklonnost k elektromobilům. Především generaci Z láká jejich ekologičtější a levnější provoz. Poptávku však vytvářejí ve velké většině firemní zákazníci. Mezi nimi se čím dál častěji začínají objevovat i středně velké firmy.
Ty velké, které chtěly obměnit vozový park, tak již udělaly, upozorňuje Václav Vacek, vedoucí e-mobility ve Volkswagen Financial Services. Zájem stoupá i kvůli ESG reportingu, ve kterém musejí firmy uvádět svoji uhlíkovou stopu.
