„Naše děti se budou učit v kontejnerech,“ zhrozili se zprvu rodiče z pražských Petrovic, když slyšeli, že místní radnice vysoutěžila dodavatele na výstavbu nových tříd z modulů. Po různých peripetiích se dostavba školy pro nečekaně velký příliv nových žáků podařila a od běžných školních tříd jsou ty modulové téměř k nepoznání. A trvalo to jen několik měsíců.
„Na jaře jsme zjistili, že od září potřebujeme čtyři nové třídy. V listopadu už tam byly děti. Považovali jsme to za malý zázrak,” vzpomíná starostka Petrovic Olga Hromasová. Ke škole od té doby přidala městská část další dva moduly pro pedagogické zázemí. „Při té výstavbě mohla normálně probíhat výuka, bylo to rychlé a tiché,” pochvaluje si starostka, která podle svých slov při tendru upřednostnila rychlost výstavby před cenou. Modulární školu i školku si postavili také v pražských Slivencích. „Rodiče šíleli, že je tam v dubnu stále jen pláň a že to do začátku školního roku nestíháme. Přijeli stavebníci a za tři dny tam vyrašila škola. Pak následovalo vybavování , instalace vzduchotechniky, oken, omítek, obkladů a podobně,“ přitakává starostka Jana Plamínková.
Právě veřejné stavby jako školy či nemocnice jsou nyní místem, kde si tuzemští investoři testují modulární stavby. Tedy budovy složené z modulů, které jsou vyráběny v továrně a na místě se jen sesadí k sobě. „Výhodou modulárních staveb je pevná cena, devadesát procent nákladů je na lince a nehrozí tak doplatky za vícepráce. Rychlost je také řádově jinde, na staveništi jsme dva až tři měsíce,“ řekl v rámci konference Budoucnost českého stavebnictví na veletrhu For Arch obchodní ředitel Koma Modular Karel Kolínský.
Modulární stavby jsou podle něj odpovědí na zvyšující se tlak na uhlíkovou neutralitu ve stavebnictví, domy jsou rozložitelné a flexibilní a nedochází tak k zátěži životního prostředí při demolici. „Do smlouvy s dodavatelem jsme si dali klauzuli o zpětném odkupu, kdyby nám začal pavilon pustnout a prázdné třídy chátrat,“ doplňuje starostka Hromasová, moduly se dají poté lehce využít jinde a pro jiný účel.
„Kombinované, modulární a prefabrikované stavby nejsou jen trendem, ale také klíčovou odpovědí na výzvy, kterým čelí současné stavebnictví,“ řekl Jiří Nouza, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví, který konferenci organizoval. „I když nám v některých případech zatím brání především legislativa, například v povolování takových staveb bez významného rizika pro projektanta, postupné kroky vpřed vnímáme a věříme, že se brzy v Česku dočkáme většího zastoupení těchto budov,“ doplnil. Momentálně se podobné budovy nedají stavět s více než čtyřmi patry, pokud by tedy projektant nechtěl nést za stavbu doživotní odpovědnost.
Modulární škola v pražských Petrovicích|
Byť Koma Modular už testuje nové prototypy bytových domů, zatím se modulové bydlení v Česku příliš nestaví, vyjma rodinných domů. V Liberci se ovšem brzy začne stavět bytová čtvrť z hybridních staveb Nová Kunratická, kde se kombinují udržitelné a konvenční materiály – v tomto případě dřevo a beton. „Hybridní stavby jsou v tuzemském měřítku zcela novou kategorií, kde se oproti klasickým dřevostavbám využívá kombinace více materiálů,“ řekl Lukáš Urban z developerské společnosti Syner, který se stal letos licencovaným dodavatelem stavebního systému CREE. Ten zahrnuje způsob výroby materiálů, transport prefabrikátů na místo, realizaci, provoz i demolici takových budov. „CREE je tak trochu panelová výstavba za použití úsporných materiálů, výhodou je rychlost a pootřeba menšího počtu pracovníků. Osmipatrový barák postavíte v řádu týdnu až měsíců, byť v Česku jsme omezeni čtyřmi patry. Snížení uhlíkové stopy je až o 30 procent,“ podotýká Urban.
Do inovací investovala také společnost Leube Beton, která se chce stát lídrem v implementaci moderních technologií v oblasti železobetonové prefabrikace budov. „Nasazení robotizace a automatizace v železobetonové prefabrikaci znamená revoluci v celém stavebním průmyslu,“ uvedl ředitel společnosti Tomáš Váňa. „Tento pokrok nám umožňuje nejen zrychlit výrobu, ale také snížit materiálové náklady a energetickou náročnost a optimalizovat přepravní náklady, což má pozitivní dopad na životní prostředí.“
V rámci celého stavebnictví jde zatím jen o ojedinělé případy, byť do těchto vod občas vstoupí i konvenční developeři. Například společnost Passerinvest takto na pražských Roztylech, v areálu bývalých jatek Interlov, vybudovala modulární centrum pro matky s dětmi z Ukrajiny. „Je to dočasná stavba, městská část si od nás posléze tu školku vezme a umístí na své území, a my ten pozemek budeme developovat dál. Město může i změnit funkci té budovy,“ říká za developera Eduard Forejt. Běžné budovy ale plánuje Passerinvest stavět postaru. „My si totiž neumíme představit, že stavíme čtyřpatrové domy. Trvalé modulární stavby tak asi zatím dělat nebudeme. My věříme, že stavět se má hlavně do výšky.“ Podle Forejta ale přesun k prefabrikovaným stavbám může pomoci úbytku řemeslníků, kteří budou rádi za práci v suchu a teple haly.
Komunitní centrum Roztyly od Passerinvest|
Opatrnější jsou také zástupci cihlostaveb, podle kterých by rychlost neměla být jediným parametrem. „Pro udržitelné stavebnictví je zcela zásadní navrhovat stavby tak, aby byla konstrukce především trvanlivá, odolná vůči teplu, chladu, hluku, vlhkosti nebo plísním, měla dlouhou životnost a nevyžadovala časté zásahy spojené s technickým opotřebením,“ řekl šéf výrobce cihel Wienerberger Kamil Jeřábek. „Méně rekonstrukcí, oprav a celkově nižší spotřeba zdrojů v průběhu jejich životnosti snižuje také celkový dopad na životní prostředí,“ domnívá se Jeřábek, který zároveň upozornil, že cihly nejsou co bývaly, nové zdící technologie a robotizace mohou dramaticky výstavbu zrychlit. „Doplňky, jako jsou rohové nebo poloviční cihly, pomáhají redukovat nutnost řezání na stavbě. Cihelný dům si můžeme tedy představit jako lego stavebnici.“
