„Udivuje mne, jak vehementně trh hledá cenový strop, na který podle mne brzy narazí. Cestovatelé, a tím pochopitelně nemyslím zdaleka jen Čechy, nebudou mít časem peníze na zaplacení zájezdů, pokud budou u některých ubytování ceny extrémně růst,“ říká generální ředitel cestovní kanceláře Čedok Stanislav Zeman.

V rozhovoru také prozrazuje, proč polská mateřská společnost skupuje hotely od Španělska po Řecko, z jakého důvodu by nikdy nepomyslela na myšlenku nákupu letecké společnosti Smartwings a proč je Itálie zplundrovanou destinací.

Elon Musk nedávno obdržel od své Tesly rekordní balík odměn ve formě akcií v hodnotě 45 miliard dolarů, neinspirujete se jím? Čedok stejně jako řada dalších cestovek v posledních letech rekordně vydělával, půjde tedy z loňského 350milionového zisku nějaká část na bonusy a prémie?

Lidé na manažerských pozicích dostávají standardní roční prémie, prodejci naopak fungují na těch měsíčních výkonových. Právě u prodejců na pobočkách jsou prémie nejdůležitější, protože základní složka jejich mezd je skutečně nízká. Strop pro výši měsíčních prémií nicméně neexistuje, takže motivace je jasná.

V desítkách miliard dolarů se tuším nepohybujete, můžete odměny tedy upřesnit?

Hodně se to liší. Jsou šikovní prodejci, kteří jen na prémiích dostávají třicet až čtyřicet tisíc hrubého měsíčně. Jiní dosahují na jednotky tisíc. Základní mzda se obvykle pohybuje mezi 22 a 27 tisíci. Pokud jde o vedení firmy, tak to dostává odměny podle toho, zda splní roční cíle, ať už finanční, nebo osobní. Tyto roční bonusy lze jejich výší zhruba přirovnat ke třinácté mzdě. Jedná se o standardní každoroční odměny, žádné speciální jsme si z loňského zisku nevyplatili. Že by majitel pohlédl na zisk, zajásal a odměny znásobil, tak to se nestalo.

Majitelem je polská Itaka, která, jak už jste v minulosti uvedl, nechává zisk v Čedoku. Jak s 350 miliony z loňska nakládáte?

Část jde na investice, zajímavější je ale jiná věc. Hoteliéři v zahraničí vidí, že velké evropské cestovky v posledních letech solidně vydělaly a některé – větší než my – mají takřka nekonečně hotovosti. Hotely toho využívají a aktuálně výrazně zvyšují zálohy, které musejí cestovky platit. Čedok letos vyplatil na zálohách meziročně o sedmdesát procent více, jsou to jednotky miliard korun. To jsou obrovské peníze. Hoteliéři je přirozeně rovnou posílají zúročit na finanční trh. Nic jiného nám ale nezbývá, pokud si chceme udržet kvalitní nabídku. 

Jaké plány má Itaka s Čedokem? Je možné, že by ho prodala některému zájemci?

Stejné, jako když ho kupovala v roce 2016. Po krachu německé cestovní kanceláře FTI se stala Itaka s ročním obratem kolem dvou miliard eur čtvrtou největší skupinou v tomto oboru v Evropě. Čedok rozhodně není na prodej, s majiteli se bavíme hlavně o rozvoji a budoucnosti.

Takže jsou ve hře možné akvizice?

Skupina začala v posledním roce a půl intenzivně skupovat hotely, typicky ve Španělsku či Řecku. Hlavně proto, aby si v top destinacích zajistila dostatečný počet ubytovacích kapacit. To jako Čedok neřešíme, nám nicméně chodí nabídky na koupi jiných cestovek. Jména prozradit nemohu. Itaka ale nemá zájem růst cestou takových akvizic. Mnohem raději investuje do expanze na daný trh, kde si značka Čedok nebo Itaka vybuduje pozici na zelené louce. Ale kdo ví, třeba k nějakému nákupu dojde, až se příležitosti rozmnoží.

Na prodej je mimo jiné i váš klíčový partner, letecká společnost Smartwings. Když mateřská skupina skupuje hotely, na vlastního dopravce by chuť neměla?

Neměla, soustřeďuje se na hotely. Letecká společnost představuje daleko vyšší riziko.

Generální ředitel cestovní kanceláře Čedok Stanislav Zeman|E15 Michaela Szkanderová

Někdo odvážný se však jistě najde. A se změnou majitele Smartwings může přijít i změna obchodního modelu dopravce, který může například více upřednostňovat vlastní byznys před spoluprací s cestovkami. Pozorně sledujete, komu firma připadne?

Sledujeme a ano, strategie nového vlastníka bude důležitá pro celý český trh cestovek. Neříkám, že mám obavy, ale pokud se promění obchodní model Smartwings, budeme se muset přizpůsobit. Třeba i scénáři, který jste nastínil. Na druhou stranu – Smartwings sice jsou náš největší obchodní partner, my ale létáme s vícero společnostmi. A tak to zůstane.

Na „píseček“ největších cestovek v Česku vtrhlo nebývalé množství zahraničních hráčů, kteří se ucházejí o tuzemské turisty, expanduje například německá TUI. Proč právě nyní?

To je pochopitelně něco, co trhem silně zahýbalo. Dlouho se nestalo, že by na něj přišlo tolik nových značek. Zahraniční cestovky vrhly na trh velkou kapacitu s velmi agresivní cenovou politikou. Musíme se s tím vypořádat. Tlak na cenu se tím pádem stupňuje, což ale platí pro všechna místa, kterými turista prochází. 

Které regiony jsou z vašeho pohledu nejziskovější a které nejméně?

Někteří konkurenti nabízejí dokonce i all-inclusive týdenní pobyt v Egyptě za pět tisíc korun, tedy odhadem deset tisíc pod náklady. Takový produkt logicky cestovce nevydělá a přetáhne zákazníky z jindy oblíbených destinací, třeba Chorvatska. To ale neznamená, že Egypt jako celek patří k méně ziskovým destinacím. Zmíněný příklad byl extrémní variantou toho, jak agresivně některé cestovky oslovují klienty. Jak dopadne letošní léto, teprve uvidíme, ale například loni patřily co do zisku k nejzajímavějším destinacím ty středomořské. I tam však musíme rozlišovat.

Rozlišujte.

Například v Itálii je velmi složité vykazovat jakýkoliv zisk. Tamní hotely mají vysoké nákladové ceny a jejich kvalita je úplně jiná – nižší než například v Turecku. Stav Itálie je žalostný. Ta země je zplundrovaná, dvacet let stagnuje, ne-li klesá. Nejkvalitnější z italských hotelů najdeme paradoxně v jedné z nejchudších částí – Kalábrii. Naopak na opačné straně průlivu na Sicílii jsou ceny mnohem výš a kvalita níž. V Kalábrii se totiž musejí o klienta rvát.

Lze označit regiony, v nichž podnikající hoteliéři aktuálně nejvíce tlačí na zvyšování cen?

Nelze, je to majitel od majitele. Spíše mne udivuje, jak vehementně trh hledá cenový strop, na který jednou – a podle mne brzy – narazí. Cestovatelé, a tím pochopitelně nemyslím zdaleka jen Čechy, nebudou mít časem peníze na zaplacení zájezdů, pokud budou u některých ubytování ceny extrémně růst. Málem mne trefil šlak, když jsem nedávno přestupoval na letišti v Istanbulu a viděl, že tam prodávají zcela obyčejný rozmrazený croissant bez náplně za dvanáct eur. Podobná situace panuje v některých hotelech, což ovlivní letošní i následující sezony. Někteří lidé z branže se po loňské úspěšné sezoně domnívají, že klient zvládne absorbovat jakýkoliv nárůst cen.

A zvládne?

Nezvládne, a už to v řadě hotelů vidíme. Jsou hoteliéři, kteří si řeknou meziročně o čtvrtinu víc. Takovým poděkuji, popřeji mnoho štěstí a jdu o dům dál. To raději vyklidím pozici a uvolním místo konkurenci. Třeba uspěje. Monitorujeme ceny hotelů, takže dobře víme, co je z jejich strany standardní zvýšení a co ne. A pak jsou normální majitelé, se kterými se domluvíte na růstu cen na několik let dopředu.

Jaká míra zdražování je pro Čedok pro příští roky přijatelná? A když monitorujete ceny, tak zhruba o kolik procent zdražily hotely akumulovaně od příchodu pandemie, která posléze vyvolala inflační vlnu?

Přistupujeme na zdražování v řádu nižších jednotek procent ročně. Druhou část otázky nedokážu zodpovědět, do výpočtu vstupuje velké množství proměnných. Kdybychom platili eurem, bylo by to snazší. Víme, že v létě odbavíme více cestujících než loni, tedy stovky tisíc. Jestli se to projeví i na výsledcích hospodaření, to uvidíme až po sezoně, hodně do toho promluví právě kurz měn.

Jaký tip na zajímavou destinaci byste doporučil? A kam byste naopak poslal největšího nepřítele?

Patagonie je vždy správnou volbou, tam bych se rád vrátil. Gruzii a Střední Asii mám také moc rád a stojí za návštěvu. Doufám, že mi vyjde Kyrgyzstán, Írán bohužel hned tak asi ne. A nepřítele? Poslal bych ho někam, kde vím, že bych se stoprocentně nudil – takže, přátelé, hurá do Bahrajnu. To je při vší úctě nuda nad nudu.

„Udivuje mne, jak vehementně trh hledá cenový strop, na který podle mne brzy narazí. Cestovatelé, a tím pochopitelně nemyslím zdaleka jen Čechy, nebudou mít časem peníze na zaplacení zájezdů, pokud budou u některých ubytování ceny extrémně růst,“ říká generální ředitel cestovní kanceláře Čedok Stanislav Zeman.

V rozhovoru také prozrazuje, proč polská mateřská společnost skupuje hotely od Španělska po Řecko, z jakého důvodu by nikdy nepomyslela na myšlenku nákupu letecké společnosti Smartwings a proč je Itálie zplundrovanou destinací.

Elon Musk nedávno obdržel od své Tesly rekordní balík odměn ve formě akcií v hodnotě 45 miliard dolarů, neinspirujete se jím? Čedok stejně jako řada dalších cestovek v posledních letech rekordně vydělával, půjde tedy z loňského 350milionového zisku nějaká část na bonusy a prémie?

Lidé na manažerských pozicích dostávají standardní roční prémie, prodejci naopak fungují na těch měsíčních výkonových. Právě u prodejců na pobočkách jsou prémie nejdůležitější, protože základní složka jejich mezd je skutečně nízká. Strop pro výši měsíčních prémií nicméně neexistuje, takže motivace je jasná.

V desítkách miliard dolarů se tuším nepohybujete, můžete odměny tedy upřesnit?

Hodně se to liší. Jsou šikovní prodejci, kteří jen na prémiích dostávají třicet až čtyřicet tisíc hrubého měsíčně. Jiní dosahují na jednotky tisíc. Základní mzda se obvykle pohybuje mezi 22 a 27 tisíci. Pokud jde o vedení firmy, tak to dostává odměny podle toho, zda splní roční cíle, ať už finanční, nebo osobní. Tyto roční bonusy lze jejich výší zhruba přirovnat ke třinácté mzdě. Jedná se o standardní každoroční odměny, žádné speciální jsme si z loňského zisku nevyplatili. Že by majitel pohlédl na zisk, zajásal a odměny znásobil, tak to se nestalo.

Majitelem je polská Itaka, která, jak už jste v minulosti uvedl, nechává zisk v Čedoku. Jak s 350 miliony z loňska nakládáte?

Část jde na investice, zajímavější je ale jiná věc. Hoteliéři v zahraničí vidí, že velké evropské cestovky v posledních letech solidně vydělaly a některé – větší než my – mají takřka nekonečně hotovosti. Hotely toho využívají a aktuálně výrazně zvyšují zálohy, které musejí cestovky platit. Čedok letos vyplatil na zálohách meziročně o sedmdesát procent více, jsou to jednotky miliard korun. To jsou obrovské peníze. Hoteliéři je přirozeně rovnou posílají zúročit na finanční trh. Nic jiného nám ale nezbývá, pokud si chceme udržet kvalitní nabídku. 

Jaké plány má Itaka s Čedokem? Je možné, že by ho prodala některému zájemci?

Stejné, jako když ho kupovala v roce 2016. Po krachu německé cestovní kanceláře FTI se stala Itaka s ročním obratem kolem dvou miliard eur čtvrtou největší skupinou v tomto oboru v Evropě. Čedok rozhodně není na prodej, s majiteli se bavíme hlavně o rozvoji a budoucnosti.

Takže jsou ve hře možné akvizice?

Skupina začala v posledním roce a půl intenzivně skupovat hotely, typicky ve Španělsku či Řecku. Hlavně proto, aby si v top destinacích zajistila dostatečný počet ubytovacích kapacit. To jako Čedok neřešíme, nám nicméně chodí nabídky na koupi jiných cestovek. Jména prozradit nemohu. Itaka ale nemá zájem růst cestou takových akvizic. Mnohem raději investuje do expanze na daný trh, kde si značka Čedok nebo Itaka vybuduje pozici na zelené louce. Ale kdo ví, třeba k nějakému nákupu dojde, až se příležitosti rozmnoží.

Na prodej je mimo jiné i váš klíčový partner, letecká společnost Smartwings. Když mateřská skupina skupuje hotely, na vlastního dopravce by chuť neměla?

Neměla, soustřeďuje se na hotely. Letecká společnost představuje daleko vyšší riziko.

Generální ředitel cestovní kanceláře Čedok Stanislav Zeman|E15 Michaela Szkanderová

Někdo odvážný se však jistě najde. A se změnou majitele Smartwings může přijít i změna obchodního modelu dopravce, který může například více upřednostňovat vlastní byznys před spoluprací s cestovkami. Pozorně sledujete, komu firma připadne?

Sledujeme a ano, strategie nového vlastníka bude důležitá pro celý český trh cestovek. Neříkám, že mám obavy, ale pokud se promění obchodní model Smartwings, budeme se muset přizpůsobit. Třeba i scénáři, který jste nastínil. Na druhou stranu – Smartwings sice jsou náš největší obchodní partner, my ale létáme s vícero společnostmi. A tak to zůstane.

Na „píseček“ největších cestovek v Česku vtrhlo nebývalé množství zahraničních hráčů, kteří se ucházejí o tuzemské turisty, expanduje například německá TUI. Proč právě nyní?

To je pochopitelně něco, co trhem silně zahýbalo. Dlouho se nestalo, že by na něj přišlo tolik nových značek. Zahraniční cestovky vrhly na trh velkou kapacitu s velmi agresivní cenovou politikou. Musíme se s tím vypořádat. Tlak na cenu se tím pádem stupňuje, což ale platí pro všechna místa, kterými turista prochází. 

Které regiony jsou z vašeho pohledu nejziskovější a které nejméně?

Někteří konkurenti nabízejí dokonce i all-inclusive týdenní pobyt v Egyptě za pět tisíc korun, tedy odhadem deset tisíc pod náklady. Takový produkt logicky cestovce nevydělá a přetáhne zákazníky z jindy oblíbených destinací, třeba Chorvatska. To ale neznamená, že Egypt jako celek patří k méně ziskovým destinacím. Zmíněný příklad byl extrémní variantou toho, jak agresivně některé cestovky oslovují klienty. Jak dopadne letošní léto, teprve uvidíme, ale například loni patřily co do zisku k nejzajímavějším destinacím ty středomořské. I tam však musíme rozlišovat.

Rozlišujte.

Například v Itálii je velmi složité vykazovat jakýkoliv zisk. Tamní hotely mají vysoké nákladové ceny a jejich kvalita je úplně jiná – nižší než například v Turecku. Stav Itálie je žalostný. Ta země je zplundrovaná, dvacet let stagnuje, ne-li klesá. Nejkvalitnější z italských hotelů najdeme paradoxně v jedné z nejchudších částí – Kalábrii. Naopak na opačné straně průlivu na Sicílii jsou ceny mnohem výš a kvalita níž. V Kalábrii se totiž musejí o klienta rvát.

Lze označit regiony, v nichž podnikající hoteliéři aktuálně nejvíce tlačí na zvyšování cen?

Nelze, je to majitel od majitele. Spíše mne udivuje, jak vehementně trh hledá cenový strop, na který jednou – a podle mne brzy – narazí. Cestovatelé, a tím pochopitelně nemyslím zdaleka jen Čechy, nebudou mít časem peníze na zaplacení zájezdů, pokud budou u některých ubytování ceny extrémně růst. Málem mne trefil šlak, když jsem nedávno přestupoval na letišti v Istanbulu a viděl, že tam prodávají zcela obyčejný rozmrazený croissant bez náplně za dvanáct eur. Podobná situace panuje v některých hotelech, což ovlivní letošní i následující sezony. Někteří lidé z branže se po loňské úspěšné sezoně domnívají, že klient zvládne absorbovat jakýkoliv nárůst cen.

A zvládne?

Nezvládne, a už to v řadě hotelů vidíme. Jsou hoteliéři, kteří si řeknou meziročně o čtvrtinu víc. Takovým poděkuji, popřeji mnoho štěstí a jdu o dům dál. To raději vyklidím pozici a uvolním místo konkurenci. Třeba uspěje. Monitorujeme ceny hotelů, takže dobře víme, co je z jejich strany standardní zvýšení a co ne. A pak jsou normální majitelé, se kterými se domluvíte na růstu cen na několik let dopředu.

Jaká míra zdražování je pro Čedok pro příští roky přijatelná? A když monitorujete ceny, tak zhruba o kolik procent zdražily hotely akumulovaně od příchodu pandemie, která posléze vyvolala inflační vlnu?

Přistupujeme na zdražování v řádu nižších jednotek procent ročně. Druhou část otázky nedokážu zodpovědět, do výpočtu vstupuje velké množství proměnných. Kdybychom platili eurem, bylo by to snazší. Víme, že v létě odbavíme více cestujících než loni, tedy stovky tisíc. Jestli se to projeví i na výsledcích hospodaření, to uvidíme až po sezoně, hodně do toho promluví právě kurz měn.

Jaký tip na zajímavou destinaci byste doporučil? A kam byste naopak poslal největšího nepřítele?

Patagonie je vždy správnou volbou, tam bych se rád vrátil. Gruzii a Střední Asii mám také moc rád a stojí za návštěvu. Doufám, že mi vyjde Kyrgyzstán, Írán bohužel hned tak asi ne. A nepřítele? Poslal bych ho někam, kde vím, že bych se stoprocentně nudil – takže, přátelé, hurá do Bahrajnu. To je při vší úctě nuda nad nudu.