Roustoucí teploty se promítají do plánování letních dovolených a přivádějí lidi do chladnějších lokalit. Výrazný nárůst zájmu cestovatelů z celého světa tak zažívají skandinávské země. To ale neznamená, že by jih Evropy trpěl nouzí o návštěvníky – cestovní ruch trhá rekordy na celém kontinentu. Obyvatelé obzvláště vytížených míst jako Mallorca a Barcelona už se náporu dovolenkářů aktivně brání.

Někteří turisté, které dosud lákaly jihoevropské pláže, se začínají bát úmorných veder, zavřených památek i nočních evakuací z hotelů kvůli rychle se šířícím lesním požárům. „Chtěli jsme jet někam, kde je trochu chladněji a mírněji. V Itálii, Řecku nebo v Chorvatsku by bylo opravdu horko. A chtěli jsme vidět něco jiného. Tuto část Evropy jsme ještě pořádně neprozkoumali,“ vyvětlil Bloombergu Američan Jaeger Lajewski, proč s rodinou upřednostnili Skandinávii.

Návštěvnost skandinávských zemí roste o miliony

Podobně nejspíš uvažují miliony dalších lidí a sílící trend jejich zájmu o dovolené na severu už dostal i své jméno, „coolcation“ , které spojuje anglická slova cool a vacation, tedy chladný a dovolená. Jen Švédsko loni podle databáze Nordic Statistics zaznamenalo 47,3 milionu přespání v turistických zařízeních, tedy téměř o milion víc než v dříve rekordním roce 2019. Ještě větší nárůst oproti předpandemické sezoně zažilo Dánsko. Loni vykázalo 24 milionů turistických nocí, v roce 2019 to bylo v té době historických 21 milionů. Prekoronavirová čísla loni překonaly také Norsko a Finsko, i když jen mírně.

Turistika loni podle odhadů Skandinávii přinesla 124 miliard dolarů, o šest procent víc než předchozí rok. A nic nenasvědčuje tomu, že tento boom končí. Čerstvé statistiky asociace Evropská cestovní komise ukazují, že Dánsko jen od od dubna do června zaznamenalo nárůst počtu přespání oproti roku 2019 o 38 procent, Norsko o osmnáct a Švédsko o devět procent. „I když tyto země neuvádějí údaje o příjezdech turistů, nárůst jejich popularity je evidentní,“ podotýká komise. Zvyšující se zájem potvrzují podle Bloombergu také místní podnikatelé v turistickém ruchu, od cestovních kanceláří po prodavače suvenýrů.  

O tom, že lidé v současnosti zvažují klimatické podmínky při výběru dovolené, svědčí i studie společnosti Booking.com, která zprostředkovává ubytování. Polovina z 27 tisíc tázaných ze 33 zemí světa potvrdila, že klimatické změny ovlivňují plánování jejich letošní dovolené. A ještě větší část respondentů uvedla, že využije pracovní volno k ochlazení někde, kde jsou teploty nižší než v místě, kde žijí.

Podobně průzkum v Německu pro organizaci Visit Sweden zjistil, že dva z pěti Němců hodlají změnit své cestovní návyky kvůli jihoevropským vedrům a jsou připraveni brát si dovolenou v jiných ročních obdobích nebo vyrážet do chladnějších destinací. Někteří turisté na severu nehledají jen svěží klima, ale také klid. „Coolcation není jen o počasí,“ řekla podle AFP Susanne Anderssonová ze zmíněné švédské organizace. „Jde o cestování do míst, kde je trochu chladněji jak počasím, tak i ve smyslu, že tam není tolik lidí.“

Už i sever se bojí přílišného náporu turistů

Evropa začíná být turistům poněkud těsná. Letos na kontinentu nejspíš utratí rekordních 800 miliard eur, což je nárůst o 37 procent oproti době těsně před pandemií. Počet návštěvníků ale stoupá nejen ve Skandinávii, přibývají také v dlouhodobě populárních zemích jako Portugalsko, Řecko a Turecko.

Některá místa na jihu Evropy si tak stěžují na stále méně zvladatelný nápor turistů. A nejde jen o davy v ulicích nebo na plážích, jejich přítomnost vytváří tlak na růst cen nemovitostí a také na různé služby včetně zdravotnických. V některých lokalitách dokonce přispívá i k nedostatku vody. Tento měsíc vyrazily na protest proti hostům ve městě tisíce obyvatel Barcelony. Kropili návštěvníky vodou a křičeli na ně, ať jedou domů. Velkou protituristickou demonstraci zažila nedávno i Mallorca.

Seveřané tak už nyní přemýšlejí, jak se do budoucna takovým situacím vyhnout. Tamější turistický růst se soustředí do omezeného počtu míst a na rozdíl od jižních leteckých dovolenkářů sever láká hlavně cestovatele, kteří přijíždějí svými auty nebo obytnými vozy.  

V Dánsku si tak už nyní někde místní stěžují na to, že návštěvníci se svými karavany často parkují v přírodě, blokují oblíbené vyhlídky a nechávají po sobě odpadky. Kodaň chce jít především cestou pozitivní motivace a odměňovat zodpovědné chování. Příchozí, kteří se rozhodnou využívat hromadnou dopravu nebo kola a nejednorázové nádobí, získají například nápoje zdarma nebo čas navíc na různých atrakcích.

Dopady zájmu ale pociťují už i v odlehlých končinách, kde dosud nebyli zvyklí na větší návaly lidí, jimž lokality ani nejsou uzpůsobené. Letos je například velkým hitem malebná cesta přes norský Helgoland těsně pod polárním kruhem. Popularita má za následek dopravní zácpy, především v blízkosti přístavů trajektů.  

„Naší hlavní obavou je, že tu budeme mít příliš lidí najednou,“ řekl reportérům AFP Jan Ove Tryggestad, bývalý starosta norské vesnice Hellestyl. Mluvil s nimi právě ve chvíli, kdy u břehu kotvila výletní loď se šesti tisíci cestujícími a dvěma tisíci členy posádky. „Je to tady malá vesnice, i přes zimu tu žije 280 až 300 obyvatel. A je samozřejmě trochu kulturní šok, když sem najednou dorazí na evropské poměry malé město. Ale my se přizpůsobíme,“ dodal.

Roustoucí teploty se promítají do plánování letních dovolených a přivádějí lidi do chladnějších lokalit. Výrazný nárůst zájmu cestovatelů z celého světa tak zažívají skandinávské země. To ale neznamená, že by jih Evropy trpěl nouzí o návštěvníky – cestovní ruch trhá rekordy na celém kontinentu. Obyvatelé obzvláště vytížených míst jako Mallorca a Barcelona už se náporu dovolenkářů aktivně brání.

Někteří turisté, které dosud lákaly jihoevropské pláže, se začínají bát úmorných veder, zavřených památek i nočních evakuací z hotelů kvůli rychle se šířícím lesním požárům. „Chtěli jsme jet někam, kde je trochu chladněji a mírněji. V Itálii, Řecku nebo v Chorvatsku by bylo opravdu horko. A chtěli jsme vidět něco jiného. Tuto část Evropy jsme ještě pořádně neprozkoumali,“ vyvětlil Bloombergu Američan Jaeger Lajewski, proč s rodinou upřednostnili Skandinávii.

Návštěvnost skandinávských zemí roste o miliony

Podobně nejspíš uvažují miliony dalších lidí a sílící trend jejich zájmu o dovolené na severu už dostal i své jméno, „coolcation“ , které spojuje anglická slova cool a vacation, tedy chladný a dovolená. Jen Švédsko loni podle databáze Nordic Statistics zaznamenalo 47,3 milionu přespání v turistických zařízeních, tedy téměř o milion víc než v dříve rekordním roce 2019. Ještě větší nárůst oproti předpandemické sezoně zažilo Dánsko. Loni vykázalo 24 milionů turistických nocí, v roce 2019 to bylo v té době historických 21 milionů. Prekoronavirová čísla loni překonaly také Norsko a Finsko, i když jen mírně.

Turistika loni podle odhadů Skandinávii přinesla 124 miliard dolarů, o šest procent víc než předchozí rok. A nic nenasvědčuje tomu, že tento boom končí. Čerstvé statistiky asociace Evropská cestovní komise ukazují, že Dánsko jen od od dubna do června zaznamenalo nárůst počtu přespání oproti roku 2019 o 38 procent, Norsko o osmnáct a Švédsko o devět procent. „I když tyto země neuvádějí údaje o příjezdech turistů, nárůst jejich popularity je evidentní,“ podotýká komise. Zvyšující se zájem potvrzují podle Bloombergu také místní podnikatelé v turistickém ruchu, od cestovních kanceláří po prodavače suvenýrů.  

O tom, že lidé v současnosti zvažují klimatické podmínky při výběru dovolené, svědčí i studie společnosti Booking.com, která zprostředkovává ubytování. Polovina z 27 tisíc tázaných ze 33 zemí světa potvrdila, že klimatické změny ovlivňují plánování jejich letošní dovolené. A ještě větší část respondentů uvedla, že využije pracovní volno k ochlazení někde, kde jsou teploty nižší než v místě, kde žijí.

Podobně průzkum v Německu pro organizaci Visit Sweden zjistil, že dva z pěti Němců hodlají změnit své cestovní návyky kvůli jihoevropským vedrům a jsou připraveni brát si dovolenou v jiných ročních obdobích nebo vyrážet do chladnějších destinací. Někteří turisté na severu nehledají jen svěží klima, ale také klid. „Coolcation není jen o počasí,“ řekla podle AFP Susanne Anderssonová ze zmíněné švédské organizace. „Jde o cestování do míst, kde je trochu chladněji jak počasím, tak i ve smyslu, že tam není tolik lidí.“

Už i sever se bojí přílišného náporu turistů

Evropa začíná být turistům poněkud těsná. Letos na kontinentu nejspíš utratí rekordních 800 miliard eur, což je nárůst o 37 procent oproti době těsně před pandemií. Počet návštěvníků ale stoupá nejen ve Skandinávii, přibývají také v dlouhodobě populárních zemích jako Portugalsko, Řecko a Turecko.

Některá místa na jihu Evropy si tak stěžují na stále méně zvladatelný nápor turistů. A nejde jen o davy v ulicích nebo na plážích, jejich přítomnost vytváří tlak na růst cen nemovitostí a také na různé služby včetně zdravotnických. V některých lokalitách dokonce přispívá i k nedostatku vody. Tento měsíc vyrazily na protest proti hostům ve městě tisíce obyvatel Barcelony. Kropili návštěvníky vodou a křičeli na ně, ať jedou domů. Velkou protituristickou demonstraci zažila nedávno i Mallorca.

Seveřané tak už nyní přemýšlejí, jak se do budoucna takovým situacím vyhnout. Tamější turistický růst se soustředí do omezeného počtu míst a na rozdíl od jižních leteckých dovolenkářů sever láká hlavně cestovatele, kteří přijíždějí svými auty nebo obytnými vozy.  

V Dánsku si tak už nyní někde místní stěžují na to, že návštěvníci se svými karavany často parkují v přírodě, blokují oblíbené vyhlídky a nechávají po sobě odpadky. Kodaň chce jít především cestou pozitivní motivace a odměňovat zodpovědné chování. Příchozí, kteří se rozhodnou využívat hromadnou dopravu nebo kola a nejednorázové nádobí, získají například nápoje zdarma nebo čas navíc na různých atrakcích.

Dopady zájmu ale pociťují už i v odlehlých končinách, kde dosud nebyli zvyklí na větší návaly lidí, jimž lokality ani nejsou uzpůsobené. Letos je například velkým hitem malebná cesta přes norský Helgoland těsně pod polárním kruhem. Popularita má za následek dopravní zácpy, především v blízkosti přístavů trajektů.  

„Naší hlavní obavou je, že tu budeme mít příliš lidí najednou,“ řekl reportérům AFP Jan Ove Tryggestad, bývalý starosta norské vesnice Hellestyl. Mluvil s nimi právě ve chvíli, kdy u břehu kotvila výletní loď se šesti tisíci cestujícími a dvěma tisíci členy posádky. „Je to tady malá vesnice, i přes zimu tu žije 280 až 300 obyvatel. A je samozřejmě trochu kulturní šok, když sem najednou dorazí na evropské poměry malé město. Ale my se přizpůsobíme,“ dodal.