Narativ o ekologicky nešetrné čínské energetice a příliš sebemrskačské dekarbonizační politice Evropské unie dostává trhliny. V prvních devíti měsících tohoto roku Čína připojila do sítě 161 gigawattů solárního výkonu, což je dvakrát více než dosavadní celková instalovaná kapacita v Německu. Čína s výstavbou solárů navíc zrychluje, meziročně nainstalovala o čtvrtinu více elektráren a oproti stejnému období v roce 2021 dokonce čtyřnásobek, vyplývá z dat finské výzkumné agentury CREA.
Přírůstek instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů při současných technologiích nevede ke stejně velkému přírůstu ve výrobě elektřiny, což kritici obnovitelných zdrojů také často používají jako argument, proč narativ o špinavé Číně stále platí. Zvláště pokud v Číně nadále roste i počet uhelných a plynových elektráren. Za první tři kvartály si oba druhy zdrojů připsaly nárůst instalované kapacity dohromady o zhruba 33 gigawattů.
Při bližším rozkladu lze ale čínský dekarbonizační úspěch podepřít čísly, alespoň co se týká tempa transformace. Zatímco výroba elektřiny z uhlí letos meziročně vzrostla o 8 procent a z plynu, který při spalování emituje zhruba polovinu oxidu uhličitého, o pětinu.
Fotovoltaické elektrárny vyrobily o více než 48 procent více. Rychlým tempem roste i větrná energetika, jejíž instalovaný výkon ve stejném období vzrostl o 17 procent a výroba pak o zhruba pětinu. Nutno dodat, že efektivita obnovitelných zdrojů se může každý rok lišit podle počasí. Čína navíc plánuje nadále instalovat i nové uhelky. Čínský průmysl totiž na rozdíl od toho evropského potřebuje čím dál více elektřiny, což si žádá nové stabilní zdroje.
Jaký je tedy současný stav? Druhá největší ekonomika světa je momentálně největším emitentem skleníkových plynů, které způsobují změnu klimatu. Čína ale zároveň staví téměř dvakrát více větrné a solární energie než všechny ostatní země dohromady a zároveň se zavázala, že svého emisního vrcholu dosáhne do roku 2030.
Rychlý růst obnovitelných zdrojů bude pokračovat. V červenci agentura CREA uvedla, že ve výstavbě má Čína 340 gigawattů instalovaného výkonu „zelených elektráren“, z toho 160 gigawattů větrných a 180 gigawattů solárních. Pro představu: V Česku jsou dnes v provozu solární elektrárny o výkonu čtyři gigawatty a u větrníků jsou to pouhé nižší stovky megawattů.
„Čína je na dobré cestě zbavit se své pověsti největšího světového emitenta skleníkových plynů,“ komentoval už v srpnu obří investice do bezemisní energie Simeng Deng, hlavní analytik norské výzkumné agentury Rystad Energy.
Pokud se čínská cesta ukáže jako úspěšná i z dlouhodobějšího pohledu, může sehrát klíčovou roli i pro celosvětovou energetickou transformaci. „Solární energie v této transformaci sehraje ústřední roli,“ říká Deng. Pokrok v celé řadě oblastí podle něj umožní, že v budoucnu Čína vyrobí více elektřiny ze slunce než z uhlí, což z ní může učinit dokonce globálního dekarbonizačního lídra.
Rychlý nárůst obnovitelných zdrojů se však neobejde bez problémů. Čína musí stejně jako třeba Německo řešit nedostatečné přenosové kapacity sítě, což zatím limituje využití zelené elektřiny a naopak do hry častěji vrací uhelné zdroje. I tak je podle CREA reálná šance, že Čína svého emisního vrcholu dosáhne dříve, než si sama stanovila.
