Obchod s padělanými a pašovanými cigaretami v Evropě prudce roste. Zločinecké organizace připravují vlády o miliardy eur na ztracených daňových příjmech a také komplikují snahy o přechod kuřáků na mnohem bezpečnější bezdýmné produkty. Znepokojivý vývoj se dotýká i Česka, kde se každým rokem zvyšuje jak počet nelegálních dovozů, tak padělků. Spotřeba cigaret přitom v Česku stejně jako ve zbytku Evropy každým rokem klesá.

„Od poklesu v době covidu černý trh v Česku setrvale roste a loni dosáhl 5,7 procenta celkové spotřeby cigaret, tedy celkem 730 milionů kusů. Je to o téměř dva procentní body více než v předešlém roce,“ uvádí nejnovější studie KPMG o nelegální spotřebě cigaret v Evropě, kterou si objednala tabáková společnost Philip Morris International. Ta se společně s dalšími tabákovými firmami snaží proti černému trhu bojovat třeba i vlastní analýzou sběru prázdných krabiček, která růst podílu padělků potvrzuje.

Stát kvůli tomu jen loni přišel na nezaplacených spotřebních daních a DPH o téměř čtyři miliardy korun, o miliardu a půl více než v předchozím roce. Celková ztráta ze spotřeby v Česku nezdaněných cigaret činí podle odhadu e15 až deset miliard korun. „Rostou dovozy z Polska, ať už legální, nebo nelegální. Je to způsobené velkým cenovým rozdílem Česka oproti Polsku, který už činí zhruba 50 korun,“ říká Martin Jareš z Philip Morris International, který se zabývá daňovou problematikou.

Celkové dovozy cigaret z Polska loni dosáhly rekordní hodnoty 950 milionů cigaret, dvojnásobku oproti roku 2022. Ačkoli většina dovozů v rámci EU pro osobní spotřebu je legální a je daná právě velkým rozdílem cen cigaret mezi Českou republikou a Polskem, KPMG odhaduje, že objem pašovaných cigaret od našich severních sousedů je 210 milionů kusů, tedy téměř jedna čtvrtina polských dovozů.

Výnosnější a méně riskantní výroba padělků

Česko historicky bývalo spíše tranzitní zemí pro převoz nelegálních cigaret z východu na západ, po setrvalém zdražování cigaret kvůli vyšší spotřební dani se ale postupně stává cílovou zemí. K tomu se ještě nelegální továrny na cigarety přesouvají z východní Evropy do té západní.

„Tento trend spustila pandemie covidu a naplno se projevil po vpádu Ruska na Ukrajinu,“ tvrdí Martin Jareš. Tomu odpovídá i pokles objemu pašovaných cigaret z Ukrajiny a dalších tradičních zdrojových zemí. Je nyní zhruba poloviční v porovnání s předcovidovou dobou. Obecně se v Evropě mnohem více v posledních letech daří padělkům než nelegálním dovozům. „Je to mnohem výnosnější a méně riskantní,“ říká Magdalena Rzeczkowská, šéfka bruselské kanceláře Federace polských podnikatelů a bývalá polská ministryně financí.

Zločinecké sítě stále častěji cílí na trhy s vyššími daněmi a cenami. Obrovský problém s nelegálními cigaretami má v současnosti Francie. Ta dlouhodobě vede žebříček jako země s největší nelegální spotřebou v celé Evropě s 16,8 miliardami nelegálních cigaret a odhadovanou ztrátou 7,3 miliardy eur na daňových příjmech.

„Je to přímý důsledek politiky, která nedělá dost pro omezení nelegálního obchodu a pokles šíření kouření, čímž ohrožuje spotřebitele, vlády, legální podniky a celou společnost,“ uvedl Christos Harpantidis, viceprezident pro vnější vztahy společnosti Philip Morris International. Jen loni úřady po celé Evropě uzavřely více než 110 nelegálních továren na cigarety, přesto tyto zásahy nestačily k zastavení růstu černého trhu.

Česká Celní správa zajistila loni více než 57 milionů kusů nelegálních cigaret a téměř 83 tun nelegálně dovezeného tabáku. Jen na spotřební dani kvůli tomu stát přišel o půl miliardy, kterou celní úřady následně vyměřily. „V kontextu zvyšující se míry daňové zátěže na tabák a tabákové výrobky roste i poptávka černého trhu po nezdaněných cigaretách,“ potvrzuje mluvčí Celní správy Vladimíra Malovíková. Celní správa ještě letos plánuje spuštění informační kampaně upozorňující na rizika a dopady spojené s pašováním a nelegálním obchodem s nezdaněnými tabákovými výrobky.

Graf: Spotřeba cigaret v Česku|E15

Podle Róberta Vasse, zakladatele a šéfa původně slovenského think-tanku Globsec, už nejde jen o ekonomický problém. „Je zřejmé, že státy kvůli rostoucí spotřebě nelegálních cigaret přicházejí o vyšší příjmy do rozpočtů a snižují se jim kvůli tomu dluhové ratingy. Ale vzhledem k tomu, jak se organizovaný zločin v produkci padělků zdokonaluje, jde už i o otázku národní bezpečnosti,“ tvrdí Vass. Padělané cigarety také představují velké zdravotní riziko pro uživatele, protože ilegální továrny nemusí splňovat žádné normy kvality a bezpečnosti.

Tabákový gigant Philip Morris obviňuje z této situaci úřady. „Země jako Francie ukazují skutečné odtržení regulace od reality. Protože to je jediný způsob, jak vysvětlit, proč v zemích, kde stále více dospělých kuřáků přechází na černý trh, neustále sledujeme zvyšování spotřebních daní,“ dodal Harpantidis. Ve Francii stojí balíček cigaret průměrně už 11,50 eura, takže kuřáci si mohou koupit nelegální verze za zlomek ceny, často pašované ze zemí s nižšími daněmi.

Klíčem je integrace zemědělců, zpracovatelů a prodejců

Zajímavé je, že Polsko, bývalý tradiční dodavatel nelegálních cigaret na evropský trh, dokázalo snížit svůj černý trh pod pět procent celkové spotřeby. Slibný vývoj ukazuje i Itálie, kde černý trh nečiní v současnosti ani dvě procenta. Podle Luigiho Scordamaglii, generálního ředitele italského sdružení zemědělského a potravinářského průmyslu Filiera Italia, je pro omezení nelegálních cigaret klíčová spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem a také provázanost celé vertikály výrobního řetězce: „Italský model boje proti pašování nelegálních cigaret má dvě složky. První je plná integrace mezi zemědělci, zpracovateli a těmi, kdo prodávají. Druhou je spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem, aby všechny zúčastněné strany měly aktuální údaje o vývoji boje proti nelegální spotřebě tabáku, což je zásadní.“

Podle Martina Jareše zatím neexistuje naděje, že se v Česku situace zlepší hlavně kvůli dalšímu zdražování cigaret v důsledku stále vyšší spotřební daně. V rámci konsolidačního balíčku došlo od února ke zvýšení sazeb spotřební daně u tabákových výrobků o deset procent. Dále tyto sazby porostou tempem pět procent ročně až do roku 2027. V praxi to znamená zvýšení daňové zátěže na krabičku cigaret zhruba o osm korun v letošním roce a o pět korun v každém z následujících tří let.

Letos zavedla vláda i novou spotřební daň na náplně do elektronických cigaret. U zahřívaného tabáku dojde k pravidelnému zvyšování o 15 procent ročně. U náplní do e-cigaret má do roku 2027 vzrůst na čtyřnásobek z nynějších 2,50 koruny na mililitr. Zvyšovat se bude i u dalších nikotinových výrobků. Že stát restriktivní politiku vůči cigaretám možná přehání, ilustruje i příběh mimořádně přísné vyhlášky ministerstva zdravotnictví, která mohla nakopnout černý trh s elektronickými cigaretami. Rezort ji nakonec kvůli kritice v tichosti stáhl.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) vyhlášku zásadně zpřísňující požadavky na ingredience používané pro výrobu ochucených náplní elektronických cigaret dokonce už letos poslal do mezirezortního řízení. Pokud by dokument prošel celým legislativním kolečkem, znamenalo by to tvrdou ránu celému legálnímu trhu e-cigaret, který se v Česku odhaduje asi na deset miliard korun. A logicky by hrozilo nastartování černého trhu, a to hlavně prostřednictvím nelegálních dovozů ze zahraničí. Navíc stát by kvůli této vyhlášce přišel do budoucna o další miliardy z perspektivního trhu. Už nyní český státní rozpočet inkasuje ze spotřební daně na tabák podobnou částku jako zhruba před osmi lety, kdy sice byla spotřeba vyšší, ale daňová zátěž poloviční.

Obchod s padělanými a pašovanými cigaretami v Evropě prudce roste. Zločinecké organizace připravují vlády o miliardy eur na ztracených daňových příjmech a také komplikují snahy o přechod kuřáků na mnohem bezpečnější bezdýmné produkty. Znepokojivý vývoj se dotýká i Česka, kde se každým rokem zvyšuje jak počet nelegálních dovozů, tak padělků. Spotřeba cigaret přitom v Česku stejně jako ve zbytku Evropy každým rokem klesá.

„Od poklesu v době covidu černý trh v Česku setrvale roste a loni dosáhl 5,7 procenta celkové spotřeby cigaret, tedy celkem 730 milionů kusů. Je to o téměř dva procentní body více než v předešlém roce,“ uvádí nejnovější studie KPMG o nelegální spotřebě cigaret v Evropě, kterou si objednala tabáková společnost Philip Morris International. Ta se společně s dalšími tabákovými firmami snaží proti černému trhu bojovat třeba i vlastní analýzou sběru prázdných krabiček, která růst podílu padělků potvrzuje.

Stát kvůli tomu jen loni přišel na nezaplacených spotřebních daních a DPH o téměř čtyři miliardy korun, o miliardu a půl více než v předchozím roce. Celková ztráta ze spotřeby v Česku nezdaněných cigaret činí podle odhadu e15 až deset miliard korun. „Rostou dovozy z Polska, ať už legální, nebo nelegální. Je to způsobené velkým cenovým rozdílem Česka oproti Polsku, který už činí zhruba 50 korun,“ říká Martin Jareš z Philip Morris International, který se zabývá daňovou problematikou.

Celkové dovozy cigaret z Polska loni dosáhly rekordní hodnoty 950 milionů cigaret, dvojnásobku oproti roku 2022. Ačkoli většina dovozů v rámci EU pro osobní spotřebu je legální a je daná právě velkým rozdílem cen cigaret mezi Českou republikou a Polskem, KPMG odhaduje, že objem pašovaných cigaret od našich severních sousedů je 210 milionů kusů, tedy téměř jedna čtvrtina polských dovozů.

Výnosnější a méně riskantní výroba padělků

Česko historicky bývalo spíše tranzitní zemí pro převoz nelegálních cigaret z východu na západ, po setrvalém zdražování cigaret kvůli vyšší spotřební dani se ale postupně stává cílovou zemí. K tomu se ještě nelegální továrny na cigarety přesouvají z východní Evropy do té západní.

„Tento trend spustila pandemie covidu a naplno se projevil po vpádu Ruska na Ukrajinu,“ tvrdí Martin Jareš. Tomu odpovídá i pokles objemu pašovaných cigaret z Ukrajiny a dalších tradičních zdrojových zemí. Je nyní zhruba poloviční v porovnání s předcovidovou dobou. Obecně se v Evropě mnohem více v posledních letech daří padělkům než nelegálním dovozům. „Je to mnohem výnosnější a méně riskantní,“ říká Magdalena Rzeczkowská, šéfka bruselské kanceláře Federace polských podnikatelů a bývalá polská ministryně financí.

Zločinecké sítě stále častěji cílí na trhy s vyššími daněmi a cenami. Obrovský problém s nelegálními cigaretami má v současnosti Francie. Ta dlouhodobě vede žebříček jako země s největší nelegální spotřebou v celé Evropě s 16,8 miliardami nelegálních cigaret a odhadovanou ztrátou 7,3 miliardy eur na daňových příjmech.

„Je to přímý důsledek politiky, která nedělá dost pro omezení nelegálního obchodu a pokles šíření kouření, čímž ohrožuje spotřebitele, vlády, legální podniky a celou společnost,“ uvedl Christos Harpantidis, viceprezident pro vnější vztahy společnosti Philip Morris International. Jen loni úřady po celé Evropě uzavřely více než 110 nelegálních továren na cigarety, přesto tyto zásahy nestačily k zastavení růstu černého trhu.

Česká Celní správa zajistila loni více než 57 milionů kusů nelegálních cigaret a téměř 83 tun nelegálně dovezeného tabáku. Jen na spotřební dani kvůli tomu stát přišel o půl miliardy, kterou celní úřady následně vyměřily. „V kontextu zvyšující se míry daňové zátěže na tabák a tabákové výrobky roste i poptávka černého trhu po nezdaněných cigaretách,“ potvrzuje mluvčí Celní správy Vladimíra Malovíková. Celní správa ještě letos plánuje spuštění informační kampaně upozorňující na rizika a dopady spojené s pašováním a nelegálním obchodem s nezdaněnými tabákovými výrobky.

Graf: Spotřeba cigaret v Česku|E15

Podle Róberta Vasse, zakladatele a šéfa původně slovenského think-tanku Globsec, už nejde jen o ekonomický problém. „Je zřejmé, že státy kvůli rostoucí spotřebě nelegálních cigaret přicházejí o vyšší příjmy do rozpočtů a snižují se jim kvůli tomu dluhové ratingy. Ale vzhledem k tomu, jak se organizovaný zločin v produkci padělků zdokonaluje, jde už i o otázku národní bezpečnosti,“ tvrdí Vass. Padělané cigarety také představují velké zdravotní riziko pro uživatele, protože ilegální továrny nemusí splňovat žádné normy kvality a bezpečnosti.

Tabákový gigant Philip Morris obviňuje z této situaci úřady. „Země jako Francie ukazují skutečné odtržení regulace od reality. Protože to je jediný způsob, jak vysvětlit, proč v zemích, kde stále více dospělých kuřáků přechází na černý trh, neustále sledujeme zvyšování spotřebních daní,“ dodal Harpantidis. Ve Francii stojí balíček cigaret průměrně už 11,50 eura, takže kuřáci si mohou koupit nelegální verze za zlomek ceny, často pašované ze zemí s nižšími daněmi.

Klíčem je integrace zemědělců, zpracovatelů a prodejců

Zajímavé je, že Polsko, bývalý tradiční dodavatel nelegálních cigaret na evropský trh, dokázalo snížit svůj černý trh pod pět procent celkové spotřeby. Slibný vývoj ukazuje i Itálie, kde černý trh nečiní v současnosti ani dvě procenta. Podle Luigiho Scordamaglii, generálního ředitele italského sdružení zemědělského a potravinářského průmyslu Filiera Italia, je pro omezení nelegálních cigaret klíčová spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem a také provázanost celé vertikály výrobního řetězce: „Italský model boje proti pašování nelegálních cigaret má dvě složky. První je plná integrace mezi zemědělci, zpracovateli a těmi, kdo prodávají. Druhou je spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem, aby všechny zúčastněné strany měly aktuální údaje o vývoji boje proti nelegální spotřebě tabáku, což je zásadní.“

Podle Martina Jareše zatím neexistuje naděje, že se v Česku situace zlepší hlavně kvůli dalšímu zdražování cigaret v důsledku stále vyšší spotřební daně. V rámci konsolidačního balíčku došlo od února ke zvýšení sazeb spotřební daně u tabákových výrobků o deset procent. Dále tyto sazby porostou tempem pět procent ročně až do roku 2027. V praxi to znamená zvýšení daňové zátěže na krabičku cigaret zhruba o osm korun v letošním roce a o pět korun v každém z následujících tří let.

Letos zavedla vláda i novou spotřební daň na náplně do elektronických cigaret. U zahřívaného tabáku dojde k pravidelnému zvyšování o 15 procent ročně. U náplní do e-cigaret má do roku 2027 vzrůst na čtyřnásobek z nynějších 2,50 koruny na mililitr. Zvyšovat se bude i u dalších nikotinových výrobků. Že stát restriktivní politiku vůči cigaretám možná přehání, ilustruje i příběh mimořádně přísné vyhlášky ministerstva zdravotnictví, která mohla nakopnout černý trh s elektronickými cigaretami. Rezort ji nakonec kvůli kritice v tichosti stáhl.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) vyhlášku zásadně zpřísňující požadavky na ingredience používané pro výrobu ochucených náplní elektronických cigaret dokonce už letos poslal do mezirezortního řízení. Pokud by dokument prošel celým legislativním kolečkem, znamenalo by to tvrdou ránu celému legálnímu trhu e-cigaret, který se v Česku odhaduje asi na deset miliard korun. A logicky by hrozilo nastartování černého trhu, a to hlavně prostřednictvím nelegálních dovozů ze zahraničí. Navíc stát by kvůli této vyhlášce přišel do budoucna o další miliardy z perspektivního trhu. Už nyní český státní rozpočet inkasuje ze spotřební daně na tabák podobnou částku jako zhruba před osmi lety, kdy sice byla spotřeba vyšší, ale daňová zátěž poloviční.