Česko bude v příštích třech letech znovu členem Rady OSN pro lidská práva (UNHRC), která má za úkol monitorovat stav lidských práv ve všech 193 členských zemích Organizace spojených národů. Českou kandidaturu ve středu při hlasování Valného shromáždění OSN podpořilo 166 zemí. Členem Rady bude Česko již popáté za necelých 20 let její existence, řádným členem se stane znovu po roční pauze.

UNHRC, kterou tvoří 47 členských zemí, je hlavním mezivládním orgánem OSN zodpovědným za lidskoprávní témata. Slouží jako prostor k debatám o otázkách od svobody projevu přes ochranu menšin po ozbrojené konflikty. Rada vysílá pozorovatele, vydává doporučení a pravidelně hodnotí situaci ve všech zemích OSN.

Valné shromáždění ve středu volilo 18 nových členů na tříleté funkční období začínající 1. ledna 2025. Česko v tajném hlasování získalo 166 hlasů z celkových 190 platných hlasovacích lístků. Členové OSN zvolili do UNHRC mimo jiné také Jižní Koreu, Katar, Kongo, Španělsko či Kolumbii, Kypr a Švýcarsko.

Rada se sídlem v Ženevě byla vytvořena v roce 2006 a Česko bylo jejím členem už v prvních dvou letech jejího působení. Jeden z postů v orgánu držela také v letech 2011 až 2014 a v období 2019 až 2021. V květnu 2022 byla Česká republika zvolena členem UNHRC do 31. prosince 2023 místo Ruska, které Radu opustilo poté, co jeho členství bylo pozastavené kvůli jeho invazi na Ukrajinu. Loni ČR poprvé Radě pro lidská práva předsedala.

V posledních letech se členové UNHRC zabývali například postupem čínských úřadů proti muslimským Ujgurům v provincii Sin-ťiang, válečnými zločiny na Ukrajině nebo izraelsko-palestinským konfliktem. V roce 2022 vyvolala rozruch na české politické scéně zpráva komise UNHRC, podle níž hlavními příčinami napětí mezi Izraelem a Palestinou jsou izraelská okupace palestinských území a diskriminační chování židovského státu vůči Palestincům.

Česká vláda uvádí, že dlouhodobými prioritami v souvislosti s lidskými právy jsou pro ni podpora mezinárodních lidskoprávních mechanismů, podpora občanské společnosti, podpora svobody projevu a přístupu k informacím či podpora budování institucí právního státu.

Česko bude v příštích třech letech znovu členem Rady OSN pro lidská práva (UNHRC), která má za úkol monitorovat stav lidských práv ve všech 193 členských zemích Organizace spojených národů. Českou kandidaturu ve středu při hlasování Valného shromáždění OSN podpořilo 166 zemí. Členem Rady bude Česko již popáté za necelých 20 let její existence, řádným členem se stane znovu po roční pauze.

UNHRC, kterou tvoří 47 členských zemí, je hlavním mezivládním orgánem OSN zodpovědným za lidskoprávní témata. Slouží jako prostor k debatám o otázkách od svobody projevu přes ochranu menšin po ozbrojené konflikty. Rada vysílá pozorovatele, vydává doporučení a pravidelně hodnotí situaci ve všech zemích OSN.

Valné shromáždění ve středu volilo 18 nových členů na tříleté funkční období začínající 1. ledna 2025. Česko v tajném hlasování získalo 166 hlasů z celkových 190 platných hlasovacích lístků. Členové OSN zvolili do UNHRC mimo jiné také Jižní Koreu, Katar, Kongo, Španělsko či Kolumbii, Kypr a Švýcarsko.

Rada se sídlem v Ženevě byla vytvořena v roce 2006 a Česko bylo jejím členem už v prvních dvou letech jejího působení. Jeden z postů v orgánu držela také v letech 2011 až 2014 a v období 2019 až 2021. V květnu 2022 byla Česká republika zvolena členem UNHRC do 31. prosince 2023 místo Ruska, které Radu opustilo poté, co jeho členství bylo pozastavené kvůli jeho invazi na Ukrajinu. Loni ČR poprvé Radě pro lidská práva předsedala.

V posledních letech se členové UNHRC zabývali například postupem čínských úřadů proti muslimským Ujgurům v provincii Sin-ťiang, válečnými zločiny na Ukrajině nebo izraelsko-palestinským konfliktem. V roce 2022 vyvolala rozruch na české politické scéně zpráva komise UNHRC, podle níž hlavními příčinami napětí mezi Izraelem a Palestinou jsou izraelská okupace palestinských území a diskriminační chování židovského státu vůči Palestincům.

Česká vláda uvádí, že dlouhodobými prioritami v souvislosti s lidskými právy jsou pro ni podpora mezinárodních lidskoprávních mechanismů, podpora občanské společnosti, podpora svobody projevu a přístupu k informacím či podpora budování institucí právního státu.