V první polovině tohoto týdne byly zveřejněny ukazatele z reálné ekonomiky za srpen. Máme tak již k dispozici oba prázdninové měsíce a můžeme alespoň zhruba začít usuzovat, v jaké ekonomické kondici se naše hospodářství během léta nacházelo. Na červenec a srpen má totiž cenu se dívat pouze jako na jeden blok, a to zejména kvůli letním dovoleným, které si jak firmy, tak zaměstnanci některý rok vybírají spíše v červenci, jiný zase v srpnu. A to pak činí velmi obtížné jakékoli sezonní očišťování. Bez něj ale nejsme schopni aktuální hospodářskou dynamiku v jednotlivých sektorech či odvětvích odhalit.

Zdá se, že letos se dovolené ve velkých výrobních podnicích více koncentrovaly do července, což bohužel znamenalo slabší vstup do celého čtvrtletí. Srpen naopak znamenal vylepšení. Patrné to bylo u průmyslu, zejména zpracovatelského, ale i u těžebního. V případě stavební produkce tomu bylo naopak, když slabší srpen kompenzoval velmi silný červenec. Tady ovšem hrají roli velké infrastrukturní stavby inženýrského stavitelství, které bývají hodně volatilní. I ve službách byl silnější červenec, srpen ho mírně korigoval.

Z pohledu vyprodukovaného hrubého domácího produktu bylo první pololetí ve znamení celkem solidního růstu kolem 0,4 procenta mezičtvrtletně. Je zřejmé, že celková produkce byla ve světle dat z letních měsíců spojena s nižší růstovou dynamikou, což vzhledem k pravděpodobné stagnaci německé ekonomiky není žádným velkým překvapením. Je navíc otázkou, co odhalí zářijová data. U nich se zejména v případě průmyslové produkce musí počítat s určitým negativním vlivem povodní, a to jak v souvislosti s přímým poškozením výrobních závodů a narušením dodavatelsko-odběratelských vztahů, tak kvůli omezení dostupnosti pracovní síly.

Makroekonomická prognóza Komerční banky z konce července se nesla s podtitulem „plížením vpřed“. Tím jsme s kolegy odkazovali na to, že naše ekonomika sice poroste, ale žádnou závratnou rychlost očekávat nemůžeme. S odstupem téměř celého čtvrtletí se zdá, že tento slogan platí i nadále.

Autor je hlavní ekonom Komerční banky.

V první polovině tohoto týdne byly zveřejněny ukazatele z reálné ekonomiky za srpen. Máme tak již k dispozici oba prázdninové měsíce a můžeme alespoň zhruba začít usuzovat, v jaké ekonomické kondici se naše hospodářství během léta nacházelo. Na červenec a srpen má totiž cenu se dívat pouze jako na jeden blok, a to zejména kvůli letním dovoleným, které si jak firmy, tak zaměstnanci některý rok vybírají spíše v červenci, jiný zase v srpnu. A to pak činí velmi obtížné jakékoli sezonní očišťování. Bez něj ale nejsme schopni aktuální hospodářskou dynamiku v jednotlivých sektorech či odvětvích odhalit.

Zdá se, že letos se dovolené ve velkých výrobních podnicích více koncentrovaly do července, což bohužel znamenalo slabší vstup do celého čtvrtletí. Srpen naopak znamenal vylepšení. Patrné to bylo u průmyslu, zejména zpracovatelského, ale i u těžebního. V případě stavební produkce tomu bylo naopak, když slabší srpen kompenzoval velmi silný červenec. Tady ovšem hrají roli velké infrastrukturní stavby inženýrského stavitelství, které bývají hodně volatilní. I ve službách byl silnější červenec, srpen ho mírně korigoval.

Z pohledu vyprodukovaného hrubého domácího produktu bylo první pololetí ve znamení celkem solidního růstu kolem 0,4 procenta mezičtvrtletně. Je zřejmé, že celková produkce byla ve světle dat z letních měsíců spojena s nižší růstovou dynamikou, což vzhledem k pravděpodobné stagnaci německé ekonomiky není žádným velkým překvapením. Je navíc otázkou, co odhalí zářijová data. U nich se zejména v případě průmyslové produkce musí počítat s určitým negativním vlivem povodní, a to jak v souvislosti s přímým poškozením výrobních závodů a narušením dodavatelsko-odběratelských vztahů, tak kvůli omezení dostupnosti pracovní síly.

Makroekonomická prognóza Komerční banky z konce července se nesla s podtitulem „plížením vpřed“. Tím jsme s kolegy odkazovali na to, že naše ekonomika sice poroste, ale žádnou závratnou rychlost očekávat nemůžeme. S odstupem téměř celého čtvrtletí se zdá, že tento slogan platí i nadále.

Autor je hlavní ekonom Komerční banky.