Po čtvrt roce přichází čas aktualizací makroekonomických prognóz. ČNB s ní přijde na počátku listopadu, my v Komerční bance jsme ji vydali právě včera. Co se za poslední tři měsíce změnilo? Bohužel skoro nic. V červenci jsme předpokládali, že po relativně slabém prvním pololetí se pomalu, ale jistě začne ve druhé polovině roku ekonomická aktivita zvedat rychlejším tempem. Potěšil nás již samotný výkon ve druhém čtvrtletí, kdy mezičtvrtletní růst reálného HDP dosáhl 0,4 procenta, tedy stejně jako v prvním kvartále. Nicméně prázdninové měsíce ukázaly, že to s oživením tak horké nebude. Ve světle slabých dat z Německa není divu. Tuzemské ekonomice se prostě nechce odlepit od země.

Letní přešlapování ekonomiky na jednom místě znamená, že její letošní růst nepřekoná ani jedno procento, příští rok zrychlí na zhruba procento a půl. S těmito odhady se v KB řadíme na trhu spíše mezi pesimisty. Za mírným růstem bude stát především domácí poptávka, když očekáváme, že spotřeba domácností i investice si v roce 2025 polepší o něco málo přes dvě procenta. Dlouhodobější nevýrazný růst se nicméně na trhu práce promítne pouze nepatrným vzestupem nezaměstnanosti, reálné mzdy dále porostou a budou hlavní podporou domácí spotřebitelské poptávky. Své předpandemické úrovně ale reálné mzdy i spotřeba domácností dosáhnou až v polovině roku 2026. Na produkční straně bude ekonomiku nadále tlumit průmyslový charakter země. Situace v průmyslu totiž zůstane obtížná, třetí rok v řadě by již ale produkce tohoto sektoru klesat neměla a příští rok v průměru mírně vzroste.

Pokud jde o inflaci, ta je zpět v tolerančním pásmu centrální banky. Po celý letošní rok se pohybovala převážně nad dvouprocentním cílem a v závěru roku se podle nás dokonce přiblíží třem procentům. V průměru se bude nacházet na 2,5 procenta, příští rok by ale měla spadnout na průměrných 1,8 procenta, a to kvůli slabšímu růstu regulovaných cen vlivem nižších tržních cen energií a také poklesu cen pohonných hmot. Ceny potravin i jádrová složka ale porostou v roce 2025 o více než dvě procenta. Dosavadní a očekávaný vývoj inflace umožní ČNB pokračovat ve snižování úrokových sazeb tempem 25 bodů na zasedání až na konečná 3,0 procenta v květnu příštího roku.

Autor je hlavní ekonom Komerční banky.

Po čtvrt roce přichází čas aktualizací makroekonomických prognóz. ČNB s ní přijde na počátku listopadu, my v Komerční bance jsme ji vydali právě včera. Co se za poslední tři měsíce změnilo? Bohužel skoro nic. V červenci jsme předpokládali, že po relativně slabém prvním pololetí se pomalu, ale jistě začne ve druhé polovině roku ekonomická aktivita zvedat rychlejším tempem. Potěšil nás již samotný výkon ve druhém čtvrtletí, kdy mezičtvrtletní růst reálného HDP dosáhl 0,4 procenta, tedy stejně jako v prvním kvartále. Nicméně prázdninové měsíce ukázaly, že to s oživením tak horké nebude. Ve světle slabých dat z Německa není divu. Tuzemské ekonomice se prostě nechce odlepit od země.

Letní přešlapování ekonomiky na jednom místě znamená, že její letošní růst nepřekoná ani jedno procento, příští rok zrychlí na zhruba procento a půl. S těmito odhady se v KB řadíme na trhu spíše mezi pesimisty. Za mírným růstem bude stát především domácí poptávka, když očekáváme, že spotřeba domácností i investice si v roce 2025 polepší o něco málo přes dvě procenta. Dlouhodobější nevýrazný růst se nicméně na trhu práce promítne pouze nepatrným vzestupem nezaměstnanosti, reálné mzdy dále porostou a budou hlavní podporou domácí spotřebitelské poptávky. Své předpandemické úrovně ale reálné mzdy i spotřeba domácností dosáhnou až v polovině roku 2026. Na produkční straně bude ekonomiku nadále tlumit průmyslový charakter země. Situace v průmyslu totiž zůstane obtížná, třetí rok v řadě by již ale produkce tohoto sektoru klesat neměla a příští rok v průměru mírně vzroste.

Pokud jde o inflaci, ta je zpět v tolerančním pásmu centrální banky. Po celý letošní rok se pohybovala převážně nad dvouprocentním cílem a v závěru roku se podle nás dokonce přiblíží třem procentům. V průměru se bude nacházet na 2,5 procenta, příští rok by ale měla spadnout na průměrných 1,8 procenta, a to kvůli slabšímu růstu regulovaných cen vlivem nižších tržních cen energií a také poklesu cen pohonných hmot. Ceny potravin i jádrová složka ale porostou v roce 2025 o více než dvě procenta. Dosavadní a očekávaný vývoj inflace umožní ČNB pokračovat ve snižování úrokových sazeb tempem 25 bodů na zasedání až na konečná 3,0 procenta v květnu příštího roku.

Autor je hlavní ekonom Komerční banky.