Banky a stavební spořitelny v Česku poskytly v červenci hypoteční úvěry za 23,8 miliardy korun, což je proti červnu pokles o pět procent. Meziroční růst ale zrychlil na 109 procent. Úrokové sazby nových úvěrů poprvé od loňského května stouply, nepatrně na 5,07 procenta z červnových 5,05 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.

Objem skutečně nově poskytnutých hypoték bez refnancování v červenci dosáhl 19,6 miliardy korun. Meziměsíčně se snížil o 6,5 procenta. Objem refinancovaných úvěrů, tedy interně či z jiné instituce, činil čtyři miliardy korun, stejně jako v červnu. Počet nově poskytnutých hypoték dosáhl 5204, což představuje osmiprocentní meziměsíční pokles, nicméně hodnotu nad celoročním průměrem 4774 hypoték měsíčně.

„Letní sezona a prázdniny jsou v posledních letech spojeny se zájmem o investice do rekreačních nemovitostí v zahraničí. Tento trend letos dále zesílil, někteří klienti pak využívají pro nákup nemovitostí ve vybraných sousedních zemích i možnost využít jako zástavu hypotéky pořizovanou zahraniční nemovitost,“ uvedl ředitel Oberbank ČR Filip Vavruška.

Hypoteční sazby reagují s několikaměsíčním zpožděním především na vývoj tržních úrokových sazeb delších splatností. Ty po rozkolísaném klesání začaly od letošního března opět růst. Tento vývoj se však v červnu otočil. Tuzemské sazby delších splatností se tak nyní pohybují na nejnižších úrovních v letošním roce a zároveň na nejnižších úrovních od přelomu let 2021 a 2022. Ve srovnání s minulým měsícem jsou zhruba o 0,25 procentního bodu nižší a pod průměrem letošního roku.

„Vývoj tržních sazeb delších splatností v posledních týdnech opět otevírá prostor pro snižování hypotečních sazeb, které se v posledních měsících zastavilo. Sázky trhu na rychlejší pokles sazeb americké centrální banky Fed vedl i k výraznějšímu snížení tuzemských tržních sazeb, které tak nyní patří mezi nejnižší v letošním roce a zároveň jsou na nejnižších úrovních od přelomu roku 2021 a 2022,“ uvedl hlavní ekonom asociace Jakub Seidler.

Průměrná hypotéka v červenci pokračovala v růstu, a to z 3,72 na 3,77 milionu korun. Od dubna tak průměrná hypotéka převyšuje dosavadní rekordní úroveň z listopadu 2021. Dosáhnout na vyšší hypotéku umožňuje postupný pokles hypotečních sazeb či uvolnění makroobezřetnostních příjmových limitů ze strany ČNB společně s postupným růstem reálných příjmů domácností. Souvisí také s vývojem cen nemovitostí

Růst hypotečních sazeb o jeden procentní bod znamená pro průměrnou velikost hypotéky zvýšení měsíční splátky o zhruba 1500 až 2000 korun. Ve srovnání s dvouprocentní úrokovou sazbou, která byla na trhu běžná v dřívějších letech, tak znamená současná hypoteční sazba nárůst měsíční splátky u průměrné hypotéky zhruba o 6000 korun. Splátka hypotéky jeden milion korun s třicetiletou splatností se současnými úrokovými sazbami činí kolem 5500 korun.

Banky a stavební spořitelny v Česku poskytly v červenci hypoteční úvěry za 23,8 miliardy korun, což je proti červnu pokles o pět procent. Meziroční růst ale zrychlil na 109 procent. Úrokové sazby nových úvěrů poprvé od loňského května stouply, nepatrně na 5,07 procenta z červnových 5,05 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.

Objem skutečně nově poskytnutých hypoték bez refnancování v červenci dosáhl 19,6 miliardy korun. Meziměsíčně se snížil o 6,5 procenta. Objem refinancovaných úvěrů, tedy interně či z jiné instituce, činil čtyři miliardy korun, stejně jako v červnu. Počet nově poskytnutých hypoték dosáhl 5204, což představuje osmiprocentní meziměsíční pokles, nicméně hodnotu nad celoročním průměrem 4774 hypoték měsíčně.

„Letní sezona a prázdniny jsou v posledních letech spojeny se zájmem o investice do rekreačních nemovitostí v zahraničí. Tento trend letos dále zesílil, někteří klienti pak využívají pro nákup nemovitostí ve vybraných sousedních zemích i možnost využít jako zástavu hypotéky pořizovanou zahraniční nemovitost,“ uvedl ředitel Oberbank ČR Filip Vavruška.

Hypoteční sazby reagují s několikaměsíčním zpožděním především na vývoj tržních úrokových sazeb delších splatností. Ty po rozkolísaném klesání začaly od letošního března opět růst. Tento vývoj se však v červnu otočil. Tuzemské sazby delších splatností se tak nyní pohybují na nejnižších úrovních v letošním roce a zároveň na nejnižších úrovních od přelomu let 2021 a 2022. Ve srovnání s minulým měsícem jsou zhruba o 0,25 procentního bodu nižší a pod průměrem letošního roku.

„Vývoj tržních sazeb delších splatností v posledních týdnech opět otevírá prostor pro snižování hypotečních sazeb, které se v posledních měsících zastavilo. Sázky trhu na rychlejší pokles sazeb americké centrální banky Fed vedl i k výraznějšímu snížení tuzemských tržních sazeb, které tak nyní patří mezi nejnižší v letošním roce a zároveň jsou na nejnižších úrovních od přelomu roku 2021 a 2022,“ uvedl hlavní ekonom asociace Jakub Seidler.

Průměrná hypotéka v červenci pokračovala v růstu, a to z 3,72 na 3,77 milionu korun. Od dubna tak průměrná hypotéka převyšuje dosavadní rekordní úroveň z listopadu 2021. Dosáhnout na vyšší hypotéku umožňuje postupný pokles hypotečních sazeb či uvolnění makroobezřetnostních příjmových limitů ze strany ČNB společně s postupným růstem reálných příjmů domácností. Souvisí také s vývojem cen nemovitostí

Růst hypotečních sazeb o jeden procentní bod znamená pro průměrnou velikost hypotéky zvýšení měsíční splátky o zhruba 1500 až 2000 korun. Ve srovnání s dvouprocentní úrokovou sazbou, která byla na trhu běžná v dřívějších letech, tak znamená současná hypoteční sazba nárůst měsíční splátky u průměrné hypotéky zhruba o 6000 korun. Splátka hypotéky jeden milion korun s třicetiletou splatností se současnými úrokovými sazbami činí kolem 5500 korun.