Východ Německa by se neobešel bez přistěhovalců z ciziny, kteří v tomto regionu pomáhají vykompenzovat nedostatek domácí pracovní síly. Vyplývá to z nové studie, kterou provedli ekonomové z Institutu německého hospodářství (IW) v Kolíně nad Rýnem. Autoři výzkumu zároveň upozorňují, že právě na východě země paradoxně nejvíce sílí podpora krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD), která chce migranty vyhnat. 

Výzkumníci se zaměřili na pět spolkových zemí z východního Německa, konkrétně na Braniborsko, Durynsko, Meklenbursko-Přední Pomořansko, Sasko a na Sasko-Anhaltsko, tedy území bývalé NDR. Studie zjistila, že v loňském roce zde pracovalo 403 tisíc cizinců. To je zhruba o 173 tisíc více než před pěti lety. Většinou se jednalo o Čechy a Poláky. Vysoké zastoupení však měli i Rumuni nebo Ukrajinci. Uplatnění našli zejména ve stavebnictví a v dopravě, případně jako krátkodobá pracovní výpomoc.       

„Tito pracovníci spolkovým zemím dohromady vydělali 24,6 miliardy eur, což je asi 5,8 procenta jejich hrubé přidané hodnoty,“ vypočítává ekonom a vedoucí autor výzkumu Wido Geis-Thöne. Počet domácích zaměstnanců vzhledem k nepříznivému demografickému vývoji v těchto zemích v letech 2018 až 2023 naopak klesl o 116 tisíc osob. 

„Cizinci jsou tedy pro východní Německo zcela nepostradatelní a je klíčové, aby sem přicházeli i nadále, protože je to jediný způsob, jak zajistit, aby tento region zůstal hospodářsky úspěšný,“ konstatuje Geis-Thöne s tím, že bez zahraničních pracovníků by se ekonomika východoněmeckých zemí pravděpodobně již dávno ocitla v krizi.     

Podle výzkumu je na migrantech nejvíce závislé Sasko, do jehož hospodářství přinesli 7,9 miliardy eur. Následuje Braniborsko, které z práce přistěhovalců vytěžilo 6,8 miliardy eur, a na třetím místě je s 3,9 miliardy eur Durynsko. Právě tyto tři spolkové země čekají v září zemské volby a ve všech je favoritem antiimigrační AfD, která je dlouhodobě populární v celém východním Německu, což ukázaly například nedávné eurovolby. 

AfD je navzdory mnoha skandálům a extremistickým výrokům některých svých členů aktuálně druhou nejsilnější stranou v Německu. V červnových volbách do Evropského parlamentu získala 15,9 procenta hlasů, přičemž nejvíce bodovala právě na území někdejší NDR. Alarmující je také nárůst její podpory mezi mladými voliči. 

„Východ Německa nemá nejlepší pověst, co se týká pohostinnosti,“ podotýká studie a připomíná, že AfD, která pravidelně vyzývá k zastavení migrace či přímo k masovým odsunům cizinců ze země, se v těchto regionech těší čím dál tím výraznější podpoře, což může do budoucna znamenat velký problém. 

Naproti tomu současná spolková vláda sociálních demokratů, zelených a liberálů v čele s kancléřem Olafem Scholzem plánuje už od příštího roku zjednodušit cizincům přístup na německý pracovní trh snížením byrokracie, uvádí stanice Deutsche Welle.      

Východ Německa by se neobešel bez přistěhovalců z ciziny, kteří v tomto regionu pomáhají vykompenzovat nedostatek domácí pracovní síly. Vyplývá to z nové studie, kterou provedli ekonomové z Institutu německého hospodářství (IW) v Kolíně nad Rýnem. Autoři výzkumu zároveň upozorňují, že právě na východě země paradoxně nejvíce sílí podpora krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD), která chce migranty vyhnat. 

Výzkumníci se zaměřili na pět spolkových zemí z východního Německa, konkrétně na Braniborsko, Durynsko, Meklenbursko-Přední Pomořansko, Sasko a na Sasko-Anhaltsko, tedy území bývalé NDR. Studie zjistila, že v loňském roce zde pracovalo 403 tisíc cizinců. To je zhruba o 173 tisíc více než před pěti lety. Většinou se jednalo o Čechy a Poláky. Vysoké zastoupení však měli i Rumuni nebo Ukrajinci. Uplatnění našli zejména ve stavebnictví a v dopravě, případně jako krátkodobá pracovní výpomoc.       

„Tito pracovníci spolkovým zemím dohromady vydělali 24,6 miliardy eur, což je asi 5,8 procenta jejich hrubé přidané hodnoty,“ vypočítává ekonom a vedoucí autor výzkumu Wido Geis-Thöne. Počet domácích zaměstnanců vzhledem k nepříznivému demografickému vývoji v těchto zemích v letech 2018 až 2023 naopak klesl o 116 tisíc osob. 

„Cizinci jsou tedy pro východní Německo zcela nepostradatelní a je klíčové, aby sem přicházeli i nadále, protože je to jediný způsob, jak zajistit, aby tento region zůstal hospodářsky úspěšný,“ konstatuje Geis-Thöne s tím, že bez zahraničních pracovníků by se ekonomika východoněmeckých zemí pravděpodobně již dávno ocitla v krizi.     

Podle výzkumu je na migrantech nejvíce závislé Sasko, do jehož hospodářství přinesli 7,9 miliardy eur. Následuje Braniborsko, které z práce přistěhovalců vytěžilo 6,8 miliardy eur, a na třetím místě je s 3,9 miliardy eur Durynsko. Právě tyto tři spolkové země čekají v září zemské volby a ve všech je favoritem antiimigrační AfD, která je dlouhodobě populární v celém východním Německu, což ukázaly například nedávné eurovolby. 

AfD je navzdory mnoha skandálům a extremistickým výrokům některých svých členů aktuálně druhou nejsilnější stranou v Německu. V červnových volbách do Evropského parlamentu získala 15,9 procenta hlasů, přičemž nejvíce bodovala právě na území někdejší NDR. Alarmující je také nárůst její podpory mezi mladými voliči. 

„Východ Německa nemá nejlepší pověst, co se týká pohostinnosti,“ podotýká studie a připomíná, že AfD, která pravidelně vyzývá k zastavení migrace či přímo k masovým odsunům cizinců ze země, se v těchto regionech těší čím dál tím výraznější podpoře, což může do budoucna znamenat velký problém. 

Naproti tomu současná spolková vláda sociálních demokratů, zelených a liberálů v čele s kancléřem Olafem Scholzem plánuje už od příštího roku zjednodušit cizincům přístup na německý pracovní trh snížením byrokracie, uvádí stanice Deutsche Welle.