Měď, jedna z nejvýnosnějších komodit letošního roku, si v prvním pololetí prošla výraznými cenovými výkyvy. Její cena dosáhla svého historického maxima 20. května na londýnské burze (LME) a přesáhla hodnotu 11 tisíc dolarů za tunu, což bylo téměř o třicet procent víc než na konci loňského roku. Od té doby však cena mědi prošla výraznou korekcí, když klesla o více než dvacet procent, pod úroveň devět tisíc dolarů za tunu.

Dlouhodobé faktory, které podporují pokračování růstového trendu mědi, nadále platí. Výrazný růst hodnoty v krátkém období na mědi v prvním čtvrtletí ale souvisí především s takzvaným short squeeze, tedy s nuceným pokrýváním krátkých pozic na komoditní burze COMEX v New Yorku.

Situace se vyhrotila poté, co někteří producenti suroviny měli problém s jejím fyzickým dodáním. V důsledku nuceného dokupování termínových kontraktů (futures) tak došlo ke krátkodobému rozevření cenových nůžek mezi americkou burzou COMEX a dalšími významnými komoditními burzami v Londýně nebo Šanghaji, jež v některých chvílích dosahovalo až tisíc amerických dolarů na tunu.

Vzniklého cenového rozdílu využili spekulanti, včetně hedgeových fondů, k arbitráži a navyšování dlouhých pozic v derivátech, což krátkodobý cenový skok mědi ještě umocnilo. Jedním ze spouštěčů tohoto dění byl velmi nízký stav zásob mědi na americké burze COMEX a také doplňování čínských zásob, které má zpravidla sezonní charakter a odehrává se jen v některých měsících roku.

Po stabilizaci americké burzy a dostatečném nárůstu zásob v Číně přišla již zmíněná korekce cen, která v současnosti ještě pokračuje po přílivu slabších ekonomických dat z Číny. Měď se stále hojně využívá ve stavebním, elektrotechnickém i automobilovém průmyslu, navíc se s ní počítá jako se zásadní komoditou potřebnou pro přechod na uhlíkově neutrální ekonomiku.

Výrazný růst poptávky po mědi v následujících letech se tak předpokládá právě v souvislosti s mohutnými investicemi do technologií a infrastruktury, která by tento přechod měla umožnit. Analytici velkých investičních bank, jako je Goldman Sachs a JP Morgan, odhadují návrat cen mědi k hranici 11 tisíc dolarů za tunu ještě během letošního roku, popřípadě v tom příštím. Také proto se aktuální cenový pokles jeví spíše jako investiční příležitost než změna rostoucího trendu.

Autor textu je portfolio manažer J&T.

Měď, jedna z nejvýnosnějších komodit letošního roku, si v prvním pololetí prošla výraznými cenovými výkyvy. Její cena dosáhla svého historického maxima 20. května na londýnské burze (LME) a přesáhla hodnotu 11 tisíc dolarů za tunu, což bylo téměř o třicet procent víc než na konci loňského roku. Od té doby však cena mědi prošla výraznou korekcí, když klesla o více než dvacet procent, pod úroveň devět tisíc dolarů za tunu.

Dlouhodobé faktory, které podporují pokračování růstového trendu mědi, nadále platí. Výrazný růst hodnoty v krátkém období na mědi v prvním čtvrtletí ale souvisí především s takzvaným short squeeze, tedy s nuceným pokrýváním krátkých pozic na komoditní burze COMEX v New Yorku.

Situace se vyhrotila poté, co někteří producenti suroviny měli problém s jejím fyzickým dodáním. V důsledku nuceného dokupování termínových kontraktů (futures) tak došlo ke krátkodobému rozevření cenových nůžek mezi americkou burzou COMEX a dalšími významnými komoditními burzami v Londýně nebo Šanghaji, jež v některých chvílích dosahovalo až tisíc amerických dolarů na tunu.

Vzniklého cenového rozdílu využili spekulanti, včetně hedgeových fondů, k arbitráži a navyšování dlouhých pozic v derivátech, což krátkodobý cenový skok mědi ještě umocnilo. Jedním ze spouštěčů tohoto dění byl velmi nízký stav zásob mědi na americké burze COMEX a také doplňování čínských zásob, které má zpravidla sezonní charakter a odehrává se jen v některých měsících roku.

Po stabilizaci americké burzy a dostatečném nárůstu zásob v Číně přišla již zmíněná korekce cen, která v současnosti ještě pokračuje po přílivu slabších ekonomických dat z Číny. Měď se stále hojně využívá ve stavebním, elektrotechnickém i automobilovém průmyslu, navíc se s ní počítá jako se zásadní komoditou potřebnou pro přechod na uhlíkově neutrální ekonomiku.

Výrazný růst poptávky po mědi v následujících letech se tak předpokládá právě v souvislosti s mohutnými investicemi do technologií a infrastruktury, která by tento přechod měla umožnit. Analytici velkých investičních bank, jako je Goldman Sachs a JP Morgan, odhadují návrat cen mědi k hranici 11 tisíc dolarů za tunu ještě během letošního roku, popřípadě v tom příštím. Také proto se aktuální cenový pokles jeví spíše jako investiční příležitost než změna rostoucího trendu.

Autor textu je portfolio manažer J&T.