Od začátku září už nebude možné topit v některých třídách kotlů kvůli jejich dopadu na znečišťování ovzduší. Podle celostátního odhadu zbývalo v květnu vyměnit v zemi ještě 150 tisíc kotlů. V uplynulých letech lidé v Česku získali z evropských, státních i krajských peněz na pořízení nových kotlů či jiného vytápění miliardy korun. Takzvané kotlíkové dotace mohou Češi čerpat ještě do konce srpna na výměnu kotlů první a druhé emisní třídy, jejichž platnost skončí 1. září.

Pokuty za starý kotel mohou dosahovat až 50 tisíc korun. Podle zjištění ČTK ale na úřední kontroly není dost lidí a chybí i informace o tom, kdo neekologický kotel stále doma má. Ještě do konce srpna mohou domácnosti s nízkými příjmy – tedy zejména senioři a příjemci příspěvku na bydlení – získat až 95procentní dotaci na výměnu starého kotle na pevná paliva. Ostatní mohou z programu Nová zelená úsporám získat dotaci na výměnu neekologického kotle až do výše 50 procent.

Například Moravskoslezský kraj, který je dlouhodobě zatížený zhoršenou kvalitou ovzduší, dosud na výměnu kotlů ve všech vlnách dotací proplatil zhruba 2,5 miliardy korun. V regionu díky tomu získalo ekologičtější zdroj tepla přes 23 tisíc domácností. Přesto kraj odhaduje, že v provozu je až 25 tisíc nejstarších kotlů na tuhá paliva. Právě lokální topeniště podle krajské radní pro životní prostředí Zdenky Němečkové Crkvenjaš (ODS) znamenají z hlediska kvality ovzduší největší problém.

V Praze naproti tomu podle hrubého odhadu magistrátu zbývá jen asi 800 až 900 kotlů první a druhé emisní třídy, uvedl mluvčí města Vít Hofman. Výměnu kotlů hlavní město podporuje dotacemi samo již od roku 1994 a od roku 2016 i evropskými penězi prostřednictvím kotlíkových dotací.

Na jižní Moravě vyměnily domácnosti s pomocí krajské dotace přes 4400 kotlů a 450 dalších výměn kraj očekává. Pro ČTK to řekla Martina Žídková z tiskového oddělení krajského úřadu. „Kolik kotlů se v Jihomoravském kraji nestihne vyměnit, neevidujeme,“ uvedla. Ve Zlínském kraji bylo prostřednictvím kotlíkových dotací k pátku 8. srpna proplaceno téměř 7 tisíc výměn kotlů za přibližně za 800 milionů, sdělila mluvčí hejtmanství Soňa Ličková. V dalším kole dotačního programu rozdělí úřad téměř 69,7 milionu pro 507 žadatelů.

Zájem o obměnu třeba v Královéhradeckém kraji v poslední době roste. Lidé výměnu nechali na poslední chvíli a mnohé firmy instalaci ekologických kotlů a tepelných čerpadel nestíhají. „Termíny dáváme zákazníkům na říjen a listopad, za týden to už bude na prosinec či leden,“ říká spolumajitelka firmy Topení-Středa Ivana Středová. Od roku 2016 kraj obdržel necelých 10 tisíc žádostí o dotace za 1,1 miliardy a schválil jich přes 7 tisíc. Naopak v Libereckém kraji je nyní zájem malý a peníze se letos zřejmě nevyčerpají, řekl na dotaz ČTK krajský radní pro rozvoj Jiří Ulvr (Starostové pro Liberecký kraj). Kraj rozdělil na výměnu celkem více než 5200 kotlů asi 650 milionů.

Při používání kotle, který nebude splňovat emisní požadavky po 1. září, hrozí jeho provozovateli pokuta. Majitele kotlů na to již také upozornily mnohé radnice, které budou mít na starost kontrolu dodržování zákazu. „Po 1. září pracovníci oddělení životního prostředí budou provádět fyzické kontroly,“ sdělila třeba mluvčí břeclavské radnice Ivana Solaříková. Mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek uvedl, že cílem kontrol není obyvatele postihovat, ale motivovat k tomu, aby výměnu kotle vyřešili.

V Ústí nad Labem s kontrolami již začali. „Zatím na základě stížností občanů, plánujeme však jejich rozšíření, a to v řádu desítek do konce tohoto roku,“ informovala ČTK vedoucí odboru životního prostředí na magistrátu Simona Karpíšková. Na kontroly se chystá i Ostrava. Podle náměstka primátora Aleše Boháče (Starostové pro Ostravu) má vyčleněny pracovníky, kteří by se měli věnovat i kontrolní činnosti. „Město Ostrava se opravdu zaměří na kotle, které nesplňují podmínky. Uživatelé měli dostatek času k výměně a dlouhodobě se o tom mluví,“ řekl.

Například Zdeňka Motlová z odboru životního prostředí radnice v Lanškrouně chce nejdříve oslovit obecní úřady, aby jí vytipovaly domácnosti, které topí pevnými palivy. Ty plánuje obeslat s žádostí o předložení dokumentu o výměně nebo kontrole kotle. Pokud nebudou reagovat, bude následovat kontrola.

Kontroly starých kotlů ale podle některých úřadů ztěžuje to, že o těchto zdrojích vytápění nejsou přesná data. Podle Bohdany Maršálkové z odboru životního prostředí tachovské radnice nemá město informace o stavu obměny kotlů. „Nikomu není dána povinnost výměnu ohlašovat,“ řekla. Také vedoucí odboru životního prostředí v Jihlavě Katarína Ruschková uvedla, že chybí evidence, jak které objekty topí. Nepovažuje za reálné, že by pracovníci ochrany ovzduší byli schopní prověřit kotle ve všech 79 obcích a 150 katastrálních územích spadajících pod Jihlavu.

Od začátku září už nebude možné topit v některých třídách kotlů kvůli jejich dopadu na znečišťování ovzduší. Podle celostátního odhadu zbývalo v květnu vyměnit v zemi ještě 150 tisíc kotlů. V uplynulých letech lidé v Česku získali z evropských, státních i krajských peněz na pořízení nových kotlů či jiného vytápění miliardy korun. Takzvané kotlíkové dotace mohou Češi čerpat ještě do konce srpna na výměnu kotlů první a druhé emisní třídy, jejichž platnost skončí 1. září.

Pokuty za starý kotel mohou dosahovat až 50 tisíc korun. Podle zjištění ČTK ale na úřední kontroly není dost lidí a chybí i informace o tom, kdo neekologický kotel stále doma má. Ještě do konce srpna mohou domácnosti s nízkými příjmy – tedy zejména senioři a příjemci příspěvku na bydlení – získat až 95procentní dotaci na výměnu starého kotle na pevná paliva. Ostatní mohou z programu Nová zelená úsporám získat dotaci na výměnu neekologického kotle až do výše 50 procent.

Například Moravskoslezský kraj, který je dlouhodobě zatížený zhoršenou kvalitou ovzduší, dosud na výměnu kotlů ve všech vlnách dotací proplatil zhruba 2,5 miliardy korun. V regionu díky tomu získalo ekologičtější zdroj tepla přes 23 tisíc domácností. Přesto kraj odhaduje, že v provozu je až 25 tisíc nejstarších kotlů na tuhá paliva. Právě lokální topeniště podle krajské radní pro životní prostředí Zdenky Němečkové Crkvenjaš (ODS) znamenají z hlediska kvality ovzduší největší problém.

V Praze naproti tomu podle hrubého odhadu magistrátu zbývá jen asi 800 až 900 kotlů první a druhé emisní třídy, uvedl mluvčí města Vít Hofman. Výměnu kotlů hlavní město podporuje dotacemi samo již od roku 1994 a od roku 2016 i evropskými penězi prostřednictvím kotlíkových dotací.

Na jižní Moravě vyměnily domácnosti s pomocí krajské dotace přes 4400 kotlů a 450 dalších výměn kraj očekává. Pro ČTK to řekla Martina Žídková z tiskového oddělení krajského úřadu. „Kolik kotlů se v Jihomoravském kraji nestihne vyměnit, neevidujeme,“ uvedla. Ve Zlínském kraji bylo prostřednictvím kotlíkových dotací k pátku 8. srpna proplaceno téměř 7 tisíc výměn kotlů za přibližně za 800 milionů, sdělila mluvčí hejtmanství Soňa Ličková. V dalším kole dotačního programu rozdělí úřad téměř 69,7 milionu pro 507 žadatelů.

Zájem o obměnu třeba v Královéhradeckém kraji v poslední době roste. Lidé výměnu nechali na poslední chvíli a mnohé firmy instalaci ekologických kotlů a tepelných čerpadel nestíhají. „Termíny dáváme zákazníkům na říjen a listopad, za týden to už bude na prosinec či leden,“ říká spolumajitelka firmy Topení-Středa Ivana Středová. Od roku 2016 kraj obdržel necelých 10 tisíc žádostí o dotace za 1,1 miliardy a schválil jich přes 7 tisíc. Naopak v Libereckém kraji je nyní zájem malý a peníze se letos zřejmě nevyčerpají, řekl na dotaz ČTK krajský radní pro rozvoj Jiří Ulvr (Starostové pro Liberecký kraj). Kraj rozdělil na výměnu celkem více než 5200 kotlů asi 650 milionů.

Při používání kotle, který nebude splňovat emisní požadavky po 1. září, hrozí jeho provozovateli pokuta. Majitele kotlů na to již také upozornily mnohé radnice, které budou mít na starost kontrolu dodržování zákazu. „Po 1. září pracovníci oddělení životního prostředí budou provádět fyzické kontroly,“ sdělila třeba mluvčí břeclavské radnice Ivana Solaříková. Mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek uvedl, že cílem kontrol není obyvatele postihovat, ale motivovat k tomu, aby výměnu kotle vyřešili.

V Ústí nad Labem s kontrolami již začali. „Zatím na základě stížností občanů, plánujeme však jejich rozšíření, a to v řádu desítek do konce tohoto roku,“ informovala ČTK vedoucí odboru životního prostředí na magistrátu Simona Karpíšková. Na kontroly se chystá i Ostrava. Podle náměstka primátora Aleše Boháče (Starostové pro Ostravu) má vyčleněny pracovníky, kteří by se měli věnovat i kontrolní činnosti. „Město Ostrava se opravdu zaměří na kotle, které nesplňují podmínky. Uživatelé měli dostatek času k výměně a dlouhodobě se o tom mluví,“ řekl.

Například Zdeňka Motlová z odboru životního prostředí radnice v Lanškrouně chce nejdříve oslovit obecní úřady, aby jí vytipovaly domácnosti, které topí pevnými palivy. Ty plánuje obeslat s žádostí o předložení dokumentu o výměně nebo kontrole kotle. Pokud nebudou reagovat, bude následovat kontrola.

Kontroly starých kotlů ale podle některých úřadů ztěžuje to, že o těchto zdrojích vytápění nejsou přesná data. Podle Bohdany Maršálkové z odboru životního prostředí tachovské radnice nemá město informace o stavu obměny kotlů. „Nikomu není dána povinnost výměnu ohlašovat,“ řekla. Také vedoucí odboru životního prostředí v Jihlavě Katarína Ruschková uvedla, že chybí evidence, jak které objekty topí. Nepovažuje za reálné, že by pracovníci ochrany ovzduší byli schopní prověřit kotle ve všech 79 obcích a 150 katastrálních územích spadajících pod Jihlavu.