S ohledem na přijaté dekarbonizační cíle se očekává rychlý růst výroby elektrické energie zejména z obnovitelných zdrojů, jako jsou fotovoltaiky nebo větrné elektrárny. Aktuální odhady hovoří o nárůstu přibližně o 80–100 procent oproti současnosti. Spotřebu elektřiny výrazně ovlivní elektrifikace vytápění, dopravy i průmyslu. Také odchod od uhlí bylo jedním z témat výročního setkání Leading Minds Forum, které se konalo 11. a 12. září v Ostravě.

Na novou energetiku a útlum těžby uhlí se intenzivně připravuje společnost ČEPS, jež provozuje českou přenosovou soustavu. „Optimalizujeme řešení přeshraničních kapacit pro dovoz elektřiny a výměnu služeb výkonové rovnováhy, zajišťujeme rozšířené podpůrné služby a zaměřujeme se také na dostatečné frekvenční služby i ze zdrojů mimo Českou republiku,“ vypočítává Martin Durčák, předseda představenstva ČEPS.

Pokud jde o zajištění přeshraničních kapacit, ČEPS průběžně rozšiřuje spolupráci s partnery z Německa, Rakouska, Polska a ze Slovenska.

Další rozvoj solárů a větrníků

René Neděla, vrchní ředitel sekce energetiky na Ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO), nastínil, že podle některých modelů bude investiční potřeba pro dekarbonizaci dosahovat do roku 2030 téměř tří bilionů korun. Konec spalování uhlí by měl nastat do roku 2033. Česko musí rovněž ke konci letošního září odevzdat Evropské komisi svůj Národní klimaticko-energetický plán, jinak zemi čekají sankce. „Podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě by měl u nás do roku 2030 stoupnout na 30 procent a já věřím, že se na tuto metu dostaneme,“ říká Neděla.

Navýšení OZE má zajistit další rozvoj solární a větrné energetiky. Postaveny by měly být stovky nových větrných elektráren.  

Pod názvem Rozpolcená energetická revoluce uspořádala poradenská společnost DDeM ve dnech 11. a 12. září 2024 výroční setkání Leading Minds Forum.|DDeM

René Neděla rovněž upozornil na fakt, že většina notifikací týkající se finanční podpory vybraným zdrojům energie má platnost do konce roku 2025. „Z toho důvodu bude potřeba mít od ledna 2026 vše nově přenotifikováno, aby se dala vyplácet provozní podpora pro nové zdroje,“ zdůraznil Neděla, jenž zmínil i klíčovou energetickou novelu, tzv. lex OZE III, kterou je potřeba legislativně dokončit. Ta umožní akumulaci elektřiny a zavádí rovněž agregaci flexibility, což zajistí právě větší využívání OZE. 

Pryč od uhlí

Zuzana Krejčiříková, ředitelka Public Affairs ve Skupině ČEZ, uvedla, že ČEZ sníží do roku 2030 podíl výroby elektřiny z uhlí na 12,5 procenta a zcela zastaví výrobu z uhlí nejpozději do roku 2033. „Transformace teplárenství v ČEZ s ohledem na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla se uskuteční kompletně do roku 2030. U plynových zdrojů je nezbytné zjednodušit povolovací procesy a zavést kapacitní mechanismus,“ soudí Krejčiříková.

Největší potenciál pro rozvoj fotovoltaiky z hlediska využití území zasažených těžbou uhlí vykazují Ústecký a Moravskoslezský kraj. Ten je také společně s Krajem Vysočina nejvhodnější pro rozvoj větrné energie. „I přes maximální úsilí začíná být velmi složité naplnit naši ambici v OZE z mnoha objektivních důvodů. Právě další rozvoj OZE se za současných podmínek stává pro developery i investory neatraktivním,“ tvrdí Krejčiříková.

Překážkami rozvoje na straně developera jsou namátkou nedostatečná kapacita distribuční sítě, absence akceleračních zón, zdlouhavý povolovací proces ve spojitosti s vytížeností úřadů nebo rentabilita projektů bez dotační podpory. Pokud jde o překážky rozvoje na straně investora, tak vyšší růst instalované kapacity OZE snižuje velkoobchodní ceny elektřiny zejména v hodinách s příznivými přírodními podmínkami, což negativně dopadá na návratnost investic do nových zdrojů. Navíc znatelně zdražují lokální náklady a vzrůstají i náklady na vlastní kapitál. Pro investory je tak výnosnější investovat do jiných projektů než do OZE.

Výročního setkání Leading Minds Forum se mimo jiné zúčastnili (zleva) József Maschek, ředitel Siemens Smart Infrastructure, Jaromír Vorel, jednatel Ško-Energo, a Zuzana Krejčiříková, ředitelka Public Affairs ve Skupině ČEZ|DDeM

Jak přilákat investory

A co se musí změnit, aby Česko přilákalo potřebné investice do energetiky? „Zejména je potřeba najít shodu na cílovém stavu. Musíme si jasně říct, co chceme a kde chceme být v roce 2030, 2040 a 2050,“ míní Krejčiříková z ČEZ s tím, že podle toho by měly být dokončeny nebo upraveny hlavní strategické dokumenty jako Státní energetická koncepce, Národní klimaticko-energetický plán a Politika ochrany klimatu. „Pro výstavbu nových zdrojů je pak nezbytné zjednodušit povolovací procesy, a zejména podpořit vzdělávání nových odborníků, kteří budou umět nové zdroje postavit a provozovat,“ dodává Krejčiříková.

Jiří Feist, člen představenstva EP Power Europe, pak připomněl, že je Česko v současnosti vnímáno z hlediska investorského prostředí jako nestabilní, a tudíž pro investory neatraktivní. „Investor chce stabilní, predikovatelné prostředí, aby mohl zmírnit tržní rizika, kam patří nyní i systém provozních a investičních podpor,“ zdůrazňuje Feist.

S ohledem na přijaté dekarbonizační cíle se očekává rychlý růst výroby elektrické energie zejména z obnovitelných zdrojů, jako jsou fotovoltaiky nebo větrné elektrárny. Aktuální odhady hovoří o nárůstu přibližně o 80–100 procent oproti současnosti. Spotřebu elektřiny výrazně ovlivní elektrifikace vytápění, dopravy i průmyslu. Také odchod od uhlí bylo jedním z témat výročního setkání Leading Minds Forum, které se konalo 11. a 12. září v Ostravě.

Na novou energetiku a útlum těžby uhlí se intenzivně připravuje společnost ČEPS, jež provozuje českou přenosovou soustavu. „Optimalizujeme řešení přeshraničních kapacit pro dovoz elektřiny a výměnu služeb výkonové rovnováhy, zajišťujeme rozšířené podpůrné služby a zaměřujeme se také na dostatečné frekvenční služby i ze zdrojů mimo Českou republiku,“ vypočítává Martin Durčák, předseda představenstva ČEPS.

Pokud jde o zajištění přeshraničních kapacit, ČEPS průběžně rozšiřuje spolupráci s partnery z Německa, Rakouska, Polska a ze Slovenska.

Další rozvoj solárů a větrníků

René Neděla, vrchní ředitel sekce energetiky na Ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO), nastínil, že podle některých modelů bude investiční potřeba pro dekarbonizaci dosahovat do roku 2030 téměř tří bilionů korun. Konec spalování uhlí by měl nastat do roku 2033. Česko musí rovněž ke konci letošního září odevzdat Evropské komisi svůj Národní klimaticko-energetický plán, jinak zemi čekají sankce. „Podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě by měl u nás do roku 2030 stoupnout na 30 procent a já věřím, že se na tuto metu dostaneme,“ říká Neděla.

Navýšení OZE má zajistit další rozvoj solární a větrné energetiky. Postaveny by měly být stovky nových větrných elektráren.  

Pod názvem Rozpolcená energetická revoluce uspořádala poradenská společnost DDeM ve dnech 11. a 12. září 2024 výroční setkání Leading Minds Forum.|DDeM

René Neděla rovněž upozornil na fakt, že většina notifikací týkající se finanční podpory vybraným zdrojům energie má platnost do konce roku 2025. „Z toho důvodu bude potřeba mít od ledna 2026 vše nově přenotifikováno, aby se dala vyplácet provozní podpora pro nové zdroje,“ zdůraznil Neděla, jenž zmínil i klíčovou energetickou novelu, tzv. lex OZE III, kterou je potřeba legislativně dokončit. Ta umožní akumulaci elektřiny a zavádí rovněž agregaci flexibility, což zajistí právě větší využívání OZE. 

Pryč od uhlí

Zuzana Krejčiříková, ředitelka Public Affairs ve Skupině ČEZ, uvedla, že ČEZ sníží do roku 2030 podíl výroby elektřiny z uhlí na 12,5 procenta a zcela zastaví výrobu z uhlí nejpozději do roku 2033. „Transformace teplárenství v ČEZ s ohledem na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla se uskuteční kompletně do roku 2030. U plynových zdrojů je nezbytné zjednodušit povolovací procesy a zavést kapacitní mechanismus,“ soudí Krejčiříková.

Největší potenciál pro rozvoj fotovoltaiky z hlediska využití území zasažených těžbou uhlí vykazují Ústecký a Moravskoslezský kraj. Ten je také společně s Krajem Vysočina nejvhodnější pro rozvoj větrné energie. „I přes maximální úsilí začíná být velmi složité naplnit naši ambici v OZE z mnoha objektivních důvodů. Právě další rozvoj OZE se za současných podmínek stává pro developery i investory neatraktivním,“ tvrdí Krejčiříková.

Překážkami rozvoje na straně developera jsou namátkou nedostatečná kapacita distribuční sítě, absence akceleračních zón, zdlouhavý povolovací proces ve spojitosti s vytížeností úřadů nebo rentabilita projektů bez dotační podpory. Pokud jde o překážky rozvoje na straně investora, tak vyšší růst instalované kapacity OZE snižuje velkoobchodní ceny elektřiny zejména v hodinách s příznivými přírodními podmínkami, což negativně dopadá na návratnost investic do nových zdrojů. Navíc znatelně zdražují lokální náklady a vzrůstají i náklady na vlastní kapitál. Pro investory je tak výnosnější investovat do jiných projektů než do OZE.

Výročního setkání Leading Minds Forum se mimo jiné zúčastnili (zleva) József Maschek, ředitel Siemens Smart Infrastructure, Jaromír Vorel, jednatel Ško-Energo, a Zuzana Krejčiříková, ředitelka Public Affairs ve Skupině ČEZ|DDeM

Jak přilákat investory

A co se musí změnit, aby Česko přilákalo potřebné investice do energetiky? „Zejména je potřeba najít shodu na cílovém stavu. Musíme si jasně říct, co chceme a kde chceme být v roce 2030, 2040 a 2050,“ míní Krejčiříková z ČEZ s tím, že podle toho by měly být dokončeny nebo upraveny hlavní strategické dokumenty jako Státní energetická koncepce, Národní klimaticko-energetický plán a Politika ochrany klimatu. „Pro výstavbu nových zdrojů je pak nezbytné zjednodušit povolovací procesy, a zejména podpořit vzdělávání nových odborníků, kteří budou umět nové zdroje postavit a provozovat,“ dodává Krejčiříková.

Jiří Feist, člen představenstva EP Power Europe, pak připomněl, že je Česko v současnosti vnímáno z hlediska investorského prostředí jako nestabilní, a tudíž pro investory neatraktivní. „Investor chce stabilní, predikovatelné prostředí, aby mohl zmírnit tržní rizika, kam patří nyní i systém provozních a investičních podpor,“ zdůrazňuje Feist.