Takto nízko byl bitcoin naposledy v únoru. Není to vzhledem k jeho historickým propadům nutně něco nepředstavitelného a do historie se tento propad nejspíš nezapíše, nicméně nejde o propad nezajímavý. I když to vypadá, že se o něj nikdo nezajímá. A to už je paradox hodný vysvětlení.
Od svého vrcholu kolem 71 tisíc dolarů za kus, který se bitcoin od března opakovaně snaží prolomit, už ztratil zhruba čtvrtinu. Pro bitcoin nic nového, ale jako aktivum často zaparkované v investičních portfoliích vedle velkých technologických gigantů tím ztrácí na lesku. Obzvlášť v době, kdy se právě těmto akciím daří.
Důležité ale je, proč se to děje. U bitcoinu je většinou vysvětlení jednodušší než na jiných trzích, protože má jasnou a předem známou nabídku, takže typicky je propad ceny důsledkem ztráty zájmu. A skutečně to část nižší ceny určitě vysvětlit dokáže. Světovými médii hýbou úplně jiná témata. Neutuchající řinčení zbraní, eurovolby, volby ve Francii, Velké Británii či ve Spojených státech, ale třeba i fotbal. Trendy vyhledávání ukazují, že bitcoin skutečně táhne nejméně od února a zájem se pohybuje na nejnižších úrovních od začátku pandemického raketového růstu.
Avšak v současné době vedle těch, kteří ztratili zájem či spekulují na to, že se zájem ztratí, prodávají i někteří, kteří by třeba zájem mít mohli, jenomže prodávat musejí. A sešlo se toho hned několik.
Čtyři tisíce bitcoinů, tedy více než pět miliard korun, poslaly na burzy americké úřady z peněženky zabavené drogovému dealerovi Banmeetu Singhovi, který minimálně mezi lety 2012 až 2017 ovládal velkou část obchodu s narkotiky na dark webu. Proto nahromadil i dnes nepředstavitelné bohatství v bitcoinech, které mu ale bylo během soudu v lednu letošního roku zabaveno. FBI celou sumu nabídla na trhu veřejnosti. Bitcoinové burzy jsou dnes mnohem větší, než bývaly, a i prodej za miliardy korun nepošle cenu k nule, ale je to tak ohromná nabídka, že se na ceně podepsat musí. A nebyla to jen FBI a drogové peníze.
Více než desetinásobek toho, celkem 47,2 tisíce bitcoinů, si přeposlala do nové peněženky zkrachovalá burza Mt. Gox. Ta v roce 2014 poslala bitcoin do kolen, když tehdy jako největší burza zkrachovala a klientům nevrátila jejich uložené digitální mince. Nedávno ale po dlouhých letech oznámila, že začne peníze vracet, a to už nyní v červenci. Jak přesně to bude probíhat, se zatím spekuluje, ale už jen skutečnost, že se tyto peníze objevily na burze, by tlačila cenu dolů. A na to není potřeba čekat, spekulanti pochopitelně reagují na tyto předpoklady už nyní a svá bitcoinová portfolia upouštějí.
Aby toho nebylo málo, zabavené bitcoiny prodává i německá vláda. Z pirátského webu jich získala 50 tisíc, tedy ještě nedávno téměř 70 miliard korun. Postupně je každý den upouští na různých burzách, aby do svého rozpočtu získala eura. Dělá to opatrně a pomalu, protože trhu rozumí a chce maximalizovat výtěžek.
Dvě vlády a jedna burza a desítky tisíc bitcoinů k prodeji navíc. To vše v době, kdy opadl zájem. Je to natolik specifický propad, že se objevili i fanoušci bitcoinu, kteří volají k akci a upozorňují, že taková sleva z nabídkové strany se dlouho nemusí opakovat, a je tedy čas k nákupu. Mají pravdu, je to výjimečná situace. Jen nikdo nemůže vyloučit, že to nestrhne prodejní paniku, takže je u bitcoinu více než kdy jindy potřeba pečlivě pozorovat, odkud pokles ceny fouká.
Autor je ekonom z Metropolitní univerzity Praha
