Ukrajina a Česko podepíší na setkání Evropského politického společenství bezpečnostní dohodu. Projděte si informace o  bezpečnostních dohodách Ukrajiny se západními zeměmi

Premiér Petr Fiala už dříve oznámil, že v Londýně podepíše bilaterální bezpečnostní dohodu s ukrajinským prezidentem Zelenským. Dohoda má několik částí, které se týkají například:

• bezpečnosti a obrany,
• hospodářské spolupráce
• rozvoje technické a finanční spolupráce. 

Ukrajina, která se už třetím rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi, zatím uzavřela dvě desítky bilaterálních bezpečnostních dohod s různými zeměmi, další plánuje.

Kdy a proč vznikla myšlenka na bilaterální bezpečnostní dohody s Ukrajinou?

Skupina vyspělých ekonomik G7 podepsala loni v červenci na summitu NATO ve Vilniusu společné prohlášení, v němž se zavázala k vytvoření „dlouhodobých bezpečnostních závazků a dohod“, které mají být s Ukrajinou vyjednány na dvoustranné úrovni.

Dvoustranné dohody mají podle prohlášení G7 rychleji a pružněji reagovat na potřeby země napadené Ruskem v oblasti poskytování vojenské a bezpečnostní pomoci, podpory rozvoje ukrajinské obranné průmyslové základny, výcviku ukrajinských vojáků, sdílení zpravodajských informací a spolupráce a podpory kybernetické obrany.

Dotknou se dohody ukrajinského úsilí o vstup do NATO?

Kyjev tvrdí, že ujednání by měla obsahovat důležité a konkrétní bezpečnostní závazky, ale že dohody v žádném případě nenahradí jeho strategický cíl vstoupit do NATO. Podle agentury Reuters z Kyjeva zaznívá, že jedinou „stoprocentní“ pojistkou před napadením země v budoucnosti je článek 5 Severoatlantické smlouvy, podle nějž smluvní strany považují ozbrojený útok proti jedné nebo několika z nich za útok proti všem, a zavazují se v takovém případě přispět na pomoc napadeným členům. O vstup do NATO země, která se v té době už bránila ozbrojené ruské agresi, formálně požádala 30. září 2022.

Na summitu loni v červenci se zástupci aliančních zemí shodli na odstranění Akčního plánu členství z procesu připojení Ukrajiny k NATO, což proces zkrátí ze dvou na jeden rok. Summit aliance, který se konal minulý týden, ani letos nepozval Ukrajinu do aliance a zopakoval stanovisko, že se tak stane, „když se spojenci shodnou a budou splněny podmínky“. „Otázkou není, zda Ukrajina vstoupí do NATO, ale kdy se tak stane,“ prohlásil ale generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Proč jsou smlouvy pro Ukrajinu důležité?

Zástupce vedoucího prezidentské kanceláře Ihor Žovkva uvedl několik klíčových důvodů, proč jsou smlouvy tak důležité. Vzhledem k zatím vzdálenému možnému přijetí Ukrajiny do NATO jsou smlouvy většinou podepisovány na deset let, což je pro Ukrajinu symbol toho, že může počítat s pomocí Západu.

Žovkva také označila za „velmi důležité“ například ustanovení dohody s Británií a dalšími zeměmi, že vzájemné konzultace se mohou uskutečnit do 24 hodin od krizového okamžiku. Žovkva zmínil Budapešťské memorandum z roku 1994, podle něhož byly Ukrajině poskytnuty bezpečnostní „záruky“ ze strany Británie, Ruska a Spojených států výměnou za to, že se Ukrajina vzdá jaderných zbraní ze svého území. „Nechceme opakovat neslavnou zkušenost s budapešťskou deklarací, která zůstala pouhou deklarací,“ řekl.

S kým dosud Ukrajina uzavřela bezpečnostní smlouvu?

Kyjev podle ukrajinské prezidentské kanceláře dosud uzavřel 22 takových bilaterálních dohod, několik dalších plánuje podepsat v následujících měsících. Česká republika tak bude 23. zemí. Jako první smlouvu podepsala s Ukrajinou letos v lednu Velká Británie. Ještě během února se k Londýnu připojily Německo, Francie, Dánsko, Kanada a Itálie. Naposledy to byly dohody s Litvou, Estonskem, Polskem a Lucemburskem.

Dohodu s USA podepsal Zelenskyj 13. června s americkým prezidentem Joem Bidenem. Objevily se ale už spekulace, že by tato dohoda mohla být zrušena, pokud by v Bílém domě Bidena po letošních volbách vystřídal Donald Trump. Na konci minulého měsíce Ukrajina smlouvu podepsala i s celou Evropskou unií.

VIDEO: Výcvik ukrajinských vojáků na letouny F-16 v Dánsku

Výcvik ukrajinských vojáků na letouny F-16 v Dánsku • X/Belgian Defence

Ukrajina a Česko podepíší na setkání Evropského politického společenství bezpečnostní dohodu. Projděte si informace o  bezpečnostních dohodách Ukrajiny se západními zeměmi

Premiér Petr Fiala už dříve oznámil, že v Londýně podepíše bilaterální bezpečnostní dohodu s ukrajinským prezidentem Zelenským. Dohoda má několik částí, které se týkají například:

• bezpečnosti a obrany,
• hospodářské spolupráce
• rozvoje technické a finanční spolupráce. 

Ukrajina, která se už třetím rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi, zatím uzavřela dvě desítky bilaterálních bezpečnostních dohod s různými zeměmi, další plánuje.

Kdy a proč vznikla myšlenka na bilaterální bezpečnostní dohody s Ukrajinou?

Skupina vyspělých ekonomik G7 podepsala loni v červenci na summitu NATO ve Vilniusu společné prohlášení, v němž se zavázala k vytvoření „dlouhodobých bezpečnostních závazků a dohod“, které mají být s Ukrajinou vyjednány na dvoustranné úrovni.

Dvoustranné dohody mají podle prohlášení G7 rychleji a pružněji reagovat na potřeby země napadené Ruskem v oblasti poskytování vojenské a bezpečnostní pomoci, podpory rozvoje ukrajinské obranné průmyslové základny, výcviku ukrajinských vojáků, sdílení zpravodajských informací a spolupráce a podpory kybernetické obrany.

Dotknou se dohody ukrajinského úsilí o vstup do NATO?

Kyjev tvrdí, že ujednání by měla obsahovat důležité a konkrétní bezpečnostní závazky, ale že dohody v žádném případě nenahradí jeho strategický cíl vstoupit do NATO. Podle agentury Reuters z Kyjeva zaznívá, že jedinou „stoprocentní“ pojistkou před napadením země v budoucnosti je článek 5 Severoatlantické smlouvy, podle nějž smluvní strany považují ozbrojený útok proti jedné nebo několika z nich za útok proti všem, a zavazují se v takovém případě přispět na pomoc napadeným členům. O vstup do NATO země, která se v té době už bránila ozbrojené ruské agresi, formálně požádala 30. září 2022.

Na summitu loni v červenci se zástupci aliančních zemí shodli na odstranění Akčního plánu členství z procesu připojení Ukrajiny k NATO, což proces zkrátí ze dvou na jeden rok. Summit aliance, který se konal minulý týden, ani letos nepozval Ukrajinu do aliance a zopakoval stanovisko, že se tak stane, „když se spojenci shodnou a budou splněny podmínky“. „Otázkou není, zda Ukrajina vstoupí do NATO, ale kdy se tak stane,“ prohlásil ale generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Proč jsou smlouvy pro Ukrajinu důležité?

Zástupce vedoucího prezidentské kanceláře Ihor Žovkva uvedl několik klíčových důvodů, proč jsou smlouvy tak důležité. Vzhledem k zatím vzdálenému možnému přijetí Ukrajiny do NATO jsou smlouvy většinou podepisovány na deset let, což je pro Ukrajinu symbol toho, že může počítat s pomocí Západu.

Žovkva také označila za „velmi důležité“ například ustanovení dohody s Británií a dalšími zeměmi, že vzájemné konzultace se mohou uskutečnit do 24 hodin od krizového okamžiku. Žovkva zmínil Budapešťské memorandum z roku 1994, podle něhož byly Ukrajině poskytnuty bezpečnostní „záruky“ ze strany Británie, Ruska a Spojených států výměnou za to, že se Ukrajina vzdá jaderných zbraní ze svého území. „Nechceme opakovat neslavnou zkušenost s budapešťskou deklarací, která zůstala pouhou deklarací,“ řekl.

S kým dosud Ukrajina uzavřela bezpečnostní smlouvu?

Kyjev podle ukrajinské prezidentské kanceláře dosud uzavřel 22 takových bilaterálních dohod, několik dalších plánuje podepsat v následujících měsících. Česká republika tak bude 23. zemí. Jako první smlouvu podepsala s Ukrajinou letos v lednu Velká Británie. Ještě během února se k Londýnu připojily Německo, Francie, Dánsko, Kanada a Itálie. Naposledy to byly dohody s Litvou, Estonskem, Polskem a Lucemburskem.

Dohodu s USA podepsal Zelenskyj 13. června s americkým prezidentem Joem Bidenem. Objevily se ale už spekulace, že by tato dohoda mohla být zrušena, pokud by v Bílém domě Bidena po letošních volbách vystřídal Donald Trump. Na konci minulého měsíce Ukrajina smlouvu podepsala i s celou Evropskou unií.

VIDEO: Výcvik ukrajinských vojáků na letouny F-16 v Dánsku

Výcvik ukrajinských vojáků na letouny F-16 v Dánsku • X/Belgian Defence