Stát ani obce dodnes nemají statistiky o tom, kolik bytů je vlastně v České republice pronajímáno ke krátkodobému ubytování. Alternativa ke klasickým hotelům je u turistů po pandemické pauze zase čím dál populárnější, ale úředníkům se stále nedaří od všech vybrat daně a turistické poplatky. Stát tím přichází o desítky až stovky milionů korun ročně. Změnit to má novela zákona o podnikání v cestovním ruchu, kterou v září představí ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš poslancům.

Novela vychází z evropského nařízení, které má za cíl donutit ubytovací platformy, aby zajistily registraci svých pronajímatelů v digitálních systémech jednotlivých států. V České republice půjde o nový portál eTurista, kam se budou muset od poloviny roku 2026 registrovat nejen soukromí ubytovatelé, ale i běžné hotely, penziony a další. Obce, stát i cizinecká policie tak získají aktuální a přesná data o přijíždějících turistech, ale i o ubytovacích kapacitách na svém území. To má pomoci přinést obcím více peněz na poplatcích, ale podle ministerstva také narovnat podnikatelské prostředí.

„Zatímco hotely a jiná podobná ubytovací zařízení musejí dodržovat řadu pravidel a jsou cílem kontrol a případných sankcí, o ubytovatelích přes digitální platformy úřady často ani nevědí,“ upozorňuje náměstek ministra Lukáš Černohorský. „Stává se, že tito ubytovatelé neplní své povinnosti a pohybují se v šedé zóně. Jde například o hlášení cizinců cizinecké policii nebo placení místních ubytovacích poplatků. Cílem návrhu je zajistit, aby měli všichni podnikatelé stejné podmínky,“ dodal náměstek s tím, že podle propočtů ministerstva pro místní rozvoj není hlášeno 40 až 70 procent pobytů přes online platformy.

VIDEO: Američané jezdí místo do Prahy do Lisabonu. Česko je příliš blízko válce, říká hoteliér Svoboda v pořadu FLOW

Stát kvůli tomu podle rezortu může ročně přicházet o téměř 800 milionů korun na daních, obce pak o dalších 55 milionů na poplatcích z pobytu. Jednotlivým pronajímatelům, kteří poruší pravidla registrace, hrozí stotisícová pokuta, platformám, které platnost registrací neohlídají, pak pokuta až deset milionů korun.

Kromě registrace zavádí návrh nové pravomoci pro obce, aby mohly byznys s krátkodobým ubytováním více omezit. Dosud všechny podobné návrhy, které u zákonodárců prosazovali téměř výhradně pražští politici, vždy ztroskotaly. Podle Bartošovy novely budou moci obce a města určit maximální počet dní, po který lze pronajímat soukromé byty ke krátkodobému ubytování, a i období, ve kterém tuto službu nebudou smět ubytovatelé nabízet vůbec.

Kromě toho mají starostové mít možnost omezit počet ubytovaných lidí v jednotlivých bytech. Zkrátka, aby v padesátimetrovém bytě nenacházelo nocleh třeba deset lidí najednou. Ministerští úředníci nicméně očekávají, že tuto oblast možná budou chtít poslanci při svém projednávání na podzim ještě upravit.

Více pravomocí chce v tomto ohledu hlavně Praha, zejména centrální první městská část, která se s dopady popularity Airbnb potýká nejvíce. Politici argumentují vylidňováním centra metropole, zvyšováním cen bytů, problémy s hlukem a odpadem, neshody v jednotlivých společenstvích vlastníků jednotek i existencí celých bytových domů, kde téměř nikdo nežije trvale.

Starostka Prahy 1 Terezie Radoměřská novelu oceňuje, neboť radnice získá lepší informace o tom, z kolika bytů je vlastně oprávněna vymáhat turistické poplatky. „Raději bychom ale rezignovali na část poplatků, kdyby to znamenalo, že se využívání krátkodobého ubytování výrazně omezí nebo eliminuje,“ říká rezolutně starostka.

Radnice Prahy 1 situaci řeší delší dobu po svém, zjišťuje u nahlášených bytů, jestli mají kolaudaci pro provoz ubytovacího zařízení, a pokud ne, jejich činnost ve spolupráci se stavebním a živnostenským úřadem zakáže. Radoměřská kritizuje ministerstvo, že nový portál eTurista nebude podmiňovat registraci doložením kolaudačního oprávnění. Podle Jindřicha Starého z odboru cestovního ruchu ministerstva si lze dokumenty vyžádat podle zákona až zpětně.

Mimo Prahu je pro ostatní turistické oblasti důležitější přehled o tom, kolik turistů tam opravdu přijíždí. „Pokud by se ve Špindlerově Mlýně podařilo řádně vybírat poplatky, měli bychom se tu jako v Dubaji,“ tvrdí starosta Špindlerova Mlýna Martin Jandura, podle kterých místní provozovatelé apartmánů, ale i hotelů, řádně nehlásí své hosty a neodvádějí daně a poplatky. Většina rezervací je zde prováděna přes Booking.com.

„Místní podnikatelé si přitom stěžují, že neopravujeme silnice, chodníky a další veřejná místa. Ve Špindlu žije jen tisíc obyvatel, ale máme 70 kilometrů komunikací a desítky mostů,“ vypočítává Jandura – sám bývalý hoteliér – podle kterého potřebuje radnice peníze na investice, na turistických poplatcích přitom tratí desítky milionů korun ročně. Celkem na poplatcích z pobytu vybraly obce v Česku v loňském roce 1,46 miliardy korun.

Podle České asociace pronajímatelů a ubytovatelů v soukromí ale Bartošova novela výrazně přesahuje hranice unijního nařízení. „Podporujeme plnou aplikaci evropského nařízení, protože to se zaměřuje na sběr relevantních dat. To samo o sobě stačí. Není třeba jít nad rámec a zavádět přehnané regulace, které lidem omezí práva nakládat se svým majetkem,“ vzkazuje za asociaci Jiří Krejčí.

Stát ani obce dodnes nemají statistiky o tom, kolik bytů je vlastně v České republice pronajímáno ke krátkodobému ubytování. Alternativa ke klasickým hotelům je u turistů po pandemické pauze zase čím dál populárnější, ale úředníkům se stále nedaří od všech vybrat daně a turistické poplatky. Stát tím přichází o desítky až stovky milionů korun ročně. Změnit to má novela zákona o podnikání v cestovním ruchu, kterou v září představí ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš poslancům.

Novela vychází z evropského nařízení, které má za cíl donutit ubytovací platformy, aby zajistily registraci svých pronajímatelů v digitálních systémech jednotlivých států. V České republice půjde o nový portál eTurista, kam se budou muset od poloviny roku 2026 registrovat nejen soukromí ubytovatelé, ale i běžné hotely, penziony a další. Obce, stát i cizinecká policie tak získají aktuální a přesná data o přijíždějících turistech, ale i o ubytovacích kapacitách na svém území. To má pomoci přinést obcím více peněz na poplatcích, ale podle ministerstva také narovnat podnikatelské prostředí.

„Zatímco hotely a jiná podobná ubytovací zařízení musejí dodržovat řadu pravidel a jsou cílem kontrol a případných sankcí, o ubytovatelích přes digitální platformy úřady často ani nevědí,“ upozorňuje náměstek ministra Lukáš Černohorský. „Stává se, že tito ubytovatelé neplní své povinnosti a pohybují se v šedé zóně. Jde například o hlášení cizinců cizinecké policii nebo placení místních ubytovacích poplatků. Cílem návrhu je zajistit, aby měli všichni podnikatelé stejné podmínky,“ dodal náměstek s tím, že podle propočtů ministerstva pro místní rozvoj není hlášeno 40 až 70 procent pobytů přes online platformy.

VIDEO: Američané jezdí místo do Prahy do Lisabonu. Česko je příliš blízko válce, říká hoteliér Svoboda v pořadu FLOW

Stát kvůli tomu podle rezortu může ročně přicházet o téměř 800 milionů korun na daních, obce pak o dalších 55 milionů na poplatcích z pobytu. Jednotlivým pronajímatelům, kteří poruší pravidla registrace, hrozí stotisícová pokuta, platformám, které platnost registrací neohlídají, pak pokuta až deset milionů korun.

Kromě registrace zavádí návrh nové pravomoci pro obce, aby mohly byznys s krátkodobým ubytováním více omezit. Dosud všechny podobné návrhy, které u zákonodárců prosazovali téměř výhradně pražští politici, vždy ztroskotaly. Podle Bartošovy novely budou moci obce a města určit maximální počet dní, po který lze pronajímat soukromé byty ke krátkodobému ubytování, a i období, ve kterém tuto službu nebudou smět ubytovatelé nabízet vůbec.

Kromě toho mají starostové mít možnost omezit počet ubytovaných lidí v jednotlivých bytech. Zkrátka, aby v padesátimetrovém bytě nenacházelo nocleh třeba deset lidí najednou. Ministerští úředníci nicméně očekávají, že tuto oblast možná budou chtít poslanci při svém projednávání na podzim ještě upravit.

Více pravomocí chce v tomto ohledu hlavně Praha, zejména centrální první městská část, která se s dopady popularity Airbnb potýká nejvíce. Politici argumentují vylidňováním centra metropole, zvyšováním cen bytů, problémy s hlukem a odpadem, neshody v jednotlivých společenstvích vlastníků jednotek i existencí celých bytových domů, kde téměř nikdo nežije trvale.

Starostka Prahy 1 Terezie Radoměřská novelu oceňuje, neboť radnice získá lepší informace o tom, z kolika bytů je vlastně oprávněna vymáhat turistické poplatky. „Raději bychom ale rezignovali na část poplatků, kdyby to znamenalo, že se využívání krátkodobého ubytování výrazně omezí nebo eliminuje,“ říká rezolutně starostka.

Radnice Prahy 1 situaci řeší delší dobu po svém, zjišťuje u nahlášených bytů, jestli mají kolaudaci pro provoz ubytovacího zařízení, a pokud ne, jejich činnost ve spolupráci se stavebním a živnostenským úřadem zakáže. Radoměřská kritizuje ministerstvo, že nový portál eTurista nebude podmiňovat registraci doložením kolaudačního oprávnění. Podle Jindřicha Starého z odboru cestovního ruchu ministerstva si lze dokumenty vyžádat podle zákona až zpětně.

Mimo Prahu je pro ostatní turistické oblasti důležitější přehled o tom, kolik turistů tam opravdu přijíždí. „Pokud by se ve Špindlerově Mlýně podařilo řádně vybírat poplatky, měli bychom se tu jako v Dubaji,“ tvrdí starosta Špindlerova Mlýna Martin Jandura, podle kterých místní provozovatelé apartmánů, ale i hotelů, řádně nehlásí své hosty a neodvádějí daně a poplatky. Většina rezervací je zde prováděna přes Booking.com.

„Místní podnikatelé si přitom stěžují, že neopravujeme silnice, chodníky a další veřejná místa. Ve Špindlu žije jen tisíc obyvatel, ale máme 70 kilometrů komunikací a desítky mostů,“ vypočítává Jandura – sám bývalý hoteliér – podle kterého potřebuje radnice peníze na investice, na turistických poplatcích přitom tratí desítky milionů korun ročně. Celkem na poplatcích z pobytu vybraly obce v Česku v loňském roce 1,46 miliardy korun.

Podle České asociace pronajímatelů a ubytovatelů v soukromí ale Bartošova novela výrazně přesahuje hranice unijního nařízení. „Podporujeme plnou aplikaci evropského nařízení, protože to se zaměřuje na sběr relevantních dat. To samo o sobě stačí. Není třeba jít nad rámec a zavádět přehnané regulace, které lidem omezí práva nakládat se svým majetkem,“ vzkazuje za asociaci Jiří Krejčí.