„Když se nějaká ministerská návštěva rozhodne to tady takzvaně navnímat, přijíždí nejdříve na tohle místo,“ říká starosta Dolní Lutyně Pavel Buzek za STAN. Ve funkci je páté volební období a řešením gigafactory tráví „klidně půlku své pracovní doby“. „Jsme zemědělská obec, doposud tu žádný průmysl nebyl, protože tepelná elektrárna Dětmarovice je až za naším katastrem. My tady máme jenom krávy a rajčata,“ odkazuje na nedaleké skleníky místního pěstitele rajčat, Farmy Bezdínek, zatímco stojíme uprostřed cesty vedoucí podél uvažovaného pozemku.
Dostat se na jeho konec zabere z hlavní silnice spojující dvě části obce, Dolní Lutyni a Věřňovice, kolem půl hodiny pěšky, cesta lemovaná stromořadím je dlouhá dva a půl kilometru. V úterý na konci července je tu naprosté ticho, a to i přesto, že nedaleko vede dálnice D1. „Někdy je provoz slyšet, záleží na povětrnostních podmínkách,“ říká starosta. Přilehlé remízky a nedaleká lesní ptačí oblast ale část hluku tlumí, a místní tak cesty využívají na procházky nebo na výlety na kolech.
Stát slíbil zastavět brownfieldy, nakonec ale gigafactory může vyrůst na zemědělské ploše.|
Právě území Heřmanský stav–Odra–Poolší kousek od hranic s Polskem, které je součástí soustavy Natura 2000 a kde žijí chránění ptáci jako bukáček malý nebo ledňáček, je hlavním argumentem, proč by neměla být lokalita pro výstavbu továrny na autobaterie vhodná. Pozemky se navíc nacházejí v záplavové oblasti. I proto si nyní stát na základě dohody, kterou uzavřel letos v březnu s krajem a ekologickými organizacemi, nechává vypracovat studii protipovodňové ochrany a biologické hodnocení.
Etapizace projektu gigafactory u Dolní Lutyně.|
S poli u Věřňovic se jako s pozemky určenými pro výstavbu průmyslového parku počítalo už na zlomu milénia. Když ale v roce 2006 projevil Hyundai zájem o výstavbu automobilky na zemědělských pozemcích v Nošovicích přibližně 40 kilometrů od Dolní Lutyně, stát podepsal s krajem a ochranáři přírody dokument s názvem Deklarace porozumění. V té přislíbil, že výměnou za Nošovice od potenciální přípravy dolnolutyňské průmyslové zóny upustí a že zachová přírodní oblast. „Moravskoslezský kraj, ministerstvo průmyslu a obchodu a CzechInvest se zavazují okamžitě a trvale ukončit přípravu Průmyslové zóny Šilheřovice a Průmyslové zóny Dolní Lutyně,“ píše se v dokumentu z roku 2006.
Starosta Pavel Buzek (STAN) na mostě přes dálnici D1 kousek od pozemků, kde by mohla vyrůst gigafactory.|
Proč pole, a ne brownfieldy?
Občané Dolní Lutyně si tak mohli oddechnout, ale jak se ukázalo, jen na čas. „Dělali jsme všechno pro to, aby tady ten průmysl nebyl. A když se to nakonec podařilo a průmyslovou zónu jsme vyhodili z územních plánů, najednou může být všechno jinak,“ říká s povzdechem, tentokrát už ve své kanceláři nad katastrální mapou, starosta Buzek. Dění kolem zemědělských pozemků mu bere velkou část energie. „Je to celé absolutně nesystematické a bezkoncepční,“ myslí si.
Odborník na právo životního prostředí Pavel Franc z advokátní kanceláře Frank Bold, který stál v minulosti i u jiných dohod ekologických spolků s investory a státem, vysvětluje odklon od předchozí deklarace slovy, že se „průmysl nemá likvidovat, ale transformovat“. „Otevřený přístup zástupců státu nás přesvědčil o snaze řešit situaci konstruktivně, a proto jsme s jednáním souhlasili a nakonec našli shodu na podmínkách nové dohody,“ říká. Stát přizval Frank Bold, aby pomohla vyjednat s ekologickými spolky novou dohodu.
Místní kolem pozemků jezdí na výlety na kolech nebo chodí na procházky.|
Klíčovou roli v rozhodování ekologických spolků o přijetí nového znění dohody hrálo podle advokáta také to, že ta původní nebyla podle rozhodnutí soudů právně závazná. „S vědomím, že závaznost předchozí Deklarace porozumění je spíše v symbolické rovině, jsme na jednání přistoupili,“ vysvětluje. Ochranáři nicméně při podpisu trvali na tom, aby průzkumné práce odpověděly na otázky ohledně ochrany ptačí oblasti a aby se strategická investice musela týkat technologií s vysokou přidanou hodnotou, které budou směřovat k dekarbonizaci ekonomiky.
Ministerstvo obchodu a průmyslu zatím odhaduje náklady na přípravu projektu zóny včetně protipovodňových opatření a rozvoje dopravní a další infrastruktury na 10,95 miliardy korun. Podle Davida Hluštíka z odboru komunikace ministerstva ale ještě dojde k upřesnění, až dokončí už zmiňovanou studii proveditelnosti. Ta by stejně jako dopadová studie, studie protipovodňové ochrany a biologické hodnocení měla být hotová do konce letošního roku.
Ministerstvo navíc slibuje, že v případě, že ekologická studie vyhodnotí výstavbu gigafactory coby zátěž pro danou lokalitu, od projektu u Dolní Lutyně odstoupí. „Názor veřejnosti respektujeme a pokud by projekt měl negativní dopady na životní prostředí, nebude realizován,“ napsalo redakci tiskové oddělení MPO.
Obec protíná železnice. Právě dopravy kolem železničního přejezdu se obyvatelé obávají.|
Místní obyvatelé ale stále s nevolí řeší, proč stát v Moravskoslezském kraji s velkým množstvím brownfieldů – tedy již dále nevyužívaných a často zanedbaných průmyslových komplexů – zvažuje zastavění rozlehlých zemědělských pozemků. „Investorovi byly primárně nabízeny brownfieldy. S ohledem na požadovanou velikost záměru a technické požadavky je však výběr lokalit velmi limitovaný, proto bylo potřeba vybrat právě plochu u Dolní Lutyně. Rozvoj brownfieldů a bývalých těžebních lokalit však zůstává pro stát i kraj prioritou,“ ujišťuje Petr Očko, který stál do začátku letošního dubna v čele agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest.
„Předpokládám, že v místech, kde byla těžba ukončena před několika desítkami let, nebudou pozemky ucelené. Těžko hledat takto velkou jednotnou plochu,“ souhlasí starosta Buzek. Stejně jako obyvatele Dolní Lutyně ale i jeho trápí nejistota. „My vlastně nevíme, kdo to bude, co to bude, jak to bude, čili je to v takové fázi velkého utajování a teprve se připravují změny územního plánu,“ dodává. Nedokáže tak ani zhodnotit, jak velkými úpravami by musela projít místní infrastruktura.
Jak to bude s dopravou, až tady postaví velkou továrnu, kde má pracovat šest tisíc lidí? bojí se zaměstnanec fitness centra.|
„Podívejte se, jak to teď vypadá u železničního přejezdu mezi Dolní Lutyní a Věřňovicemi. Každý den tam člověk na závorách stojí v autě klidně deset minut v koloně. A jak to bude, až tady postaví velkou továrnu, kde má pracovat šest tisíc lidí?“ rozvádí jeden ze zaměstnanců místního fitness centra obavy místních. I proto šel začátkem června hlasovat v místním referendu, kde se obyvatelé obce jasně vyjádřili proti gigafactory. Výstavbu „baterkárny“ odmítlo 88 procent z nich. „Ať si to postaví někde u Prahy,“ rozhořčuje se v odpovědi na dotaz, co si o gigafactory myslí, v místním obchodu s domácími potřebami jedna z jeho prodavaček.
Nadšení z doby, kdy stát upustil od příprav průmyslového parku u Dolní Lutyně v roce 2006, je pryč.|
Většina obyvatel obce neslyší ani na víc než šest tisíc nových pracovních míst, které by díky fabrice mohly vzniknout. Pracovat tam podle nich budou hlavně cizinci, ať už ze sousedního Polska, nebo například z Ukrajiny. To ale ministerstvo obchodu a průmyslu odmítá a na webových stránkách Parku Lutyně, kde chce projekt veřejnosti přiblížit, uvádí jako příklad už zmiňovaný závod Hyundai v Nošovicích. „Možný investor sám deklaroval, že se chce zaměřovat na získání lokálních pracovníků. Případová studie z Nošovic jasně ukazuje, že 94 procent všech zaměstnanců pochází z Česka a 99 procent všech zaměstnaných jsou občané Evropské unie,“ píše se na webu.
„Ze 75 procent půjde o profese s maturitou z technických oborů, z 15 o pracovníky s vysokoškolským vzděláním a přibližně deset procent budou představovat zaměstnanci z výučních oborů,“ říká tiskový mluvčí agentury CzechInvest David Hořínek. „V dojezdové vzdálenosti od uvažovaného záměru žije zhruba 600 tisíc lidí, z toho přirozenou fluktuací 19 až 24 tisíc lidí změní zaměstnání. Při uvažované úrovni mzdy o dvacet až třicet procent vyšší, než je průměr v Moravskoslezském kraji, a probíhající transformaci pracovního trhu se dá očekávat, že pracovní síly bude dostatek a vytvoří se pozitivní tlak na růst mezd v regionu,“ dodává.
Pracovní příležitost s otazníkem
Data ohledně pozitivních dopadů na pracovní trh z Německa nebo Maďarska, kam přišli podobně významní automobiloví investoři, ale tak jasná nejsou. Alespoň podle analýzy, v níž začátkem srpna zkušenosti dalších zemí s gigafactory shrnuli novináři z webu Okraj.cz, který se zabývá děním v Moravskoslezském kraj .
Ačkoliv podle jejich zjištění například gigafactory Tesla u Berlína zaměstnává zhruba 11 tisíc lidí z celkových 17 tisíc pracovníků v braniborském automobilovém průmyslu, firma často přetahovala zaměstnance z jiných podniků a zaměstnanost v této spolkové zemi klesla jen o desetinu procentního bodu z původních 3,4 procenta. V Maďarsku, které je třetím největším výrobcem baterií do aut na světě, zase podle profesorky Dóry Győrffy z budapešťské Korvínovy univerzity zaměstnanci chybí, a tak zde pracují zejména migranti.
Téměř 90 procent obyvatel Dolní Lutyně je proti výstavbě gigafactory.|
„Výroba klasických automobilů se spalovacími motory a jejich dílů postupně zanikne. Pokud v této oblasti dnes pracuje v kraji více než 30 tisíc lidí, může průmysl kolem elektroaut kompenzovat budoucí ztrátu práce,“ řekl pro Okraj.cz sociální geograf Ondřej Slach. Výstavba gigafactory podle něj nezaměstnanost v kraji, která v červnu dosahovala něco málo přes pět procent, nejspíš nesníží, pomůže ale v budoucnu těm, kteří si kvůli změnám v průmyslu budou hledat novou práci.
Zastupitelstvo Dolní Lutyně teď vyčkává, až stát představí konkrétního investora. Na základě výsledků referenda zatím pověřilo zástupce místního úřadu podáváním připomínek a na pomoc s připomínkováním si plánuje najmout právníky. „Jsme malá obec a potřebujeme se obrátit na profesionály,“ říká starosta Buzek.
Starosta Pavel Buzek (STAN) je ve funkci páté volební období.|
„Detailnější podoba projektu a jméno investora po jeho souhlasu budou upřesněny po dokončení souvisejících studií. Je třeba upozornit, že jsme zcela na začátku procesu, kdy se technicky prověřuje lokalita, investor zatím realizaci projektu v Česku nepotvrdil a soutěžíme s ostatními kandidáty,“ vysvětluje Hořínek z agentury CzechInvest, proč zatím obec o investorovi nemohla dostat bližší informace. “Zástupci dotčených obcí i spolku Zachovejme Poolší jsou ale pravidelně seznamováni s procesem a aktuálními návrhy, které jsou dostupné ke zveřejnění,” zdůrazňuje.
