Sobota, 21 září, 2024
Google search engine
DomůEkonomikaAI může vyřešit i spor mezi Židy a Palestinci, říká izraelský expert na umělou...

AI může vyřešit i spor mezi Židy a Palestinci, říká izraelský expert na umělou inteligenci Opher Brayer

728x90

Máme se kvůli rozvoji umělé inteligence bát, že přijdeme o práci?

Umělá inteligence může převzít minimálně milion pracovních míst během příštích deseti let. Problémem je, že vzdělávací systém lidi nepřipravil. Vláda je sice zodpovědná za vzdělávání, ale zkrátka nevěděla, jak připravit děti na budoucnost. To znamená, že nespočet lidí nebude mít po dokončení studia práci. Proto se vláda musí k situaci postavit. Kombinace robotiky a AI přebírá jednotlivé pozice. Nejen v České republice, ale i všude na světě. 

Jste pro regulaci umělé inteligence? 

Ano, mělo by to být regulováno. Avšak zároveň tak, aby byla zachována svoboda inovace. Je třeba se připravit zejména na to, jak rychle se mozek umělé inteligence dokáže učit. Už to není o tom, co umíte. AI se učí každý den. Lidé potřebují ke studiu určitého tématu deset let. AI se dokáže naučit stejné množství dat za jeden den.

A co mladí lidé, kteří se kvůli tomu cítí nemotivovaní? Vzhledem k rozšíření funkcí umělé inteligence se studenti nemusejí vnímat jako potřební a přestanou tak pracovat na svém cíli.

Dám vám příklad. Před deseti lety bylo kódování nejlepší profesí na světě. Školy si stále myslí, že programování se musí učit. Najednou se ale stalo to, že ani tihle lidé nebyli připraveni na dnešní dobu. Mnoho vývojářů přišlo o práci a byli propouštěni i z korporací, jako je Google. A tito lidé najednou nemohli najít práci, protože jiné neuměli dělat.

Na trhu nakonec ale došlo k tomu, že z těchto vývojářů se stali podnikatelé. A co dělali? Vytvářeli aplikace s umělou inteligencí. Jsou jich tisíce, zkrátka každý den přibývají nové aplikace. Je to byznys, který možná vydělá milion ročně. A pak vlastně prodají svůj byznys větším společnostem, protože pro velké společnosti je jednodušší koupit, než aby vytvářely takové projekty samy.

Tohle znamená, že mnoho z nich si našlo nový způsob, jak přežít. Pokud však chcete lidi připravit na budoucnost, zajistěte jim rychlé vzdělávání. Již není čas studovat sedm let na univerzitě kvůli titulu. Musíte titul dokončit za jeden rok, protože umělá inteligence se učí příliš rychle.

Pokud jde o získání titulu, studenti mohou zneužít umělou inteligenci i ve svůj prospěch. Vysoká škola ekonomická například nedávno reagovala zrušením diplomových prací. Jak se na tuto reakci díváte?

Na univerzitách bychom měli učit jinak. Já dnes mohu napsat esej na jakékoli téma a bude mi to trvat pouze tři minuty.

Jaké změny byste tedy navrhoval, pokud jde o závěrečné zkoušky?

Učte dovednosti budoucnosti, jako je rychlé učení a rychlé rozhodování. Dokonce i porozumění jazyku umělé inteligence. A zkoušení? Tváří v tvář. Pokud napíšu esej, kterou si po sobě nepřečtu, přece ji nedokážu pochopit. A dokážu ji obhájit? Nedokážu. Dnešní výuka už nebude vyžadovat tolik přednášek, takže bude více času se lidem věnovat osobně.

Žil jsem tu tři roky a myslím si, že státní podpora vzdělávání by měla být jiná. Vysvětlím vám to. Mám tři roky starý startup Impro.AI v Kanadě. Za každého zaměstnaného vývojáře nebo AI experta mi vláda proplácí jejich mzdu. Takže řekněme, že pokud zaplatím 50 tisíc dolarů, vláda mi vrátí 70 procent. Jinými slovy pokud najmu deset lidí, stojí mě to jen 30 procent nákladů. Jinými slovy kanadská vláda nás podporuje pokaždé, když potřebujeme vytvořit novou funkci na naší platformě. Dává nám peníze a my jim vyděláváme peníze nazpět, protože my přece prodáváme služby. Ostatní vlády by tohle měly pochopit. 

Vybudovat firmu je ale vzhledem k technologiím v Česku velmi těžké. A to nemluvě o zdejší mentalitě. Znáte přece výrok Čechů, že něco je nemožné? Ale ono to nejde i z důvodu, že vláda to neumí financovat. Avšak pokud vláda financuje vaše studium a projekty, tak začnete vidět rozdíl.

Co to znamená pro český technologický průmysl?

Myslím, že Česko má silnou schopnost psát patenty, ale nikdy je pořádně nerealizuje jako byznys. Intelektuálně mají Češi velice silnou schopnost. Ale mezi schopnostmi a sny je potřeba trocha podpory. Takže pokud změníte model univerzit a podporu startupů, změní se i všechno ostatní.

Česko má velmi dobré znalosti a vynikající služby, které jdou rozšířit umělou inteligencí. Vzhledem k tomu, že znalosti o službách tady jsou, mohli byste poskytovat více služeb za nižší cenu. Zároveň si pomocí umělé inteligence můžete udržet svá pracovní místa.

Druhým problémem je to, že tu není dostatek investorů do AI. A právě investory z vlastních důvodů přivedou vlády. Pocházím z Izraele a tam vláda podporuje technologie neustále. Proto do Izraele přichází tolik investorů. Protože pokud vás vláda finančně podporuje, investoři vidí důvod, proč vás podporovat ještě více. Ale v Česku to vláda neposkytuje, což je škoda.

Dokážete jmenovat zemi v EU, která je považována za nejrozvinutější z hlediska umělé inteligence?

Švýcarsko je špičkou ve vývoji umělé inteligence, využívá ji ve financích a ve vědě. Také jsou dobří ve startupech, ale zejména v integraci AI a vědy. Například i vakcíny proti covidu-19 byly vytvořeny s pomocí AI. Obvykle trvá vývoj nové vakcíny deset let. Ale tato země má spoustu peněz, takže mohou investovat.

Opher Brayer|Profimedia

Co bylo dosud největší výzvou v oblasti AI?

Adaptace. Umělá inteligence je stroj, který dokáže dělat miliardu věcí velmi rychle. Většina lidí tomuto stroji pokládá dotazy, například aby napsala marketingový text nebo e-mail. K tomu AI ale není určena. AI dokáže řešit problémy podniků, vlád i států. Může dokonce vyřešit problém mezi Izraelci a Palestinci.

Aby se to dalo pochopit, představte si AI jako svůj druhý mozek. Lidský mozek je kapacitně omezený, ale když k němu přidám mozek AI, můj mozek bude tisíckrát výkonnější a rychlejší. Abych toho však dosáhl, musím se nejprve přizpůsobit tomuto druhu myšlení. Jenomže přizpůsobení AI je obtížné, protože lidská inteligence je také obtížná. Devadesát procent lidí, které znám, nedokáže porozumět tomu, jak se s takovým strojem domluvit.

Je možné, že široká veřejnost to někdy pochopí?

Někteří lidé. Já s tím dělám 16 hodin denně a mnoho let, takže je to pro mě snadné. Ale vidím ředitele firem s desítkami tisíc zaměstnanců, a přesto nevědí, co s tím. Představte si, že mě pomocí umělé inteligence posloucháte, přepisujete mou řeč a požádáte stroj, aby vám dal další otázky pro mě. Může to skutečně zvýšit vaše schopnosti, pokud se strojem jednáte jako se svým druhým mozkem.

Jaké je podle vás konkrétní využití AI v rámci celých oborů? Začněme zdravotnictvím.

Řekněme, že teď s vámi vedu rozhovor a dojdeme k tomu, že se rozčílím nebo rozzlobím. Dokáže AI sledovat můj pulz? Ano, dokáže. Ale co pocity? No, když mě budete vystavovat stresu, řekněme mnohokrát denně, za půl roku bych mohl dostat nějaké onemocnění. Dnešní AI dokáže nejen snímat, ale také poslouchat, co říkáme. To znamená, že hlas a slova vám mohou přesně říct, co to způsobilo. A zároveň mi tento stroj může poskytnout i terapii.

A co finance?

Dám vám příklad. Uvidíte knihu za deset dolarů a rozhodnete se ji koupit. Přečtete si ji? Online platformy nám říkají, že asi 95 procent knih se nikdy nečte. Je to proto, že je snazší najít deset dolarů, které za knihu utratíte, než najít deset hodin na čtení. Ale pokud si takových knih v průběhu let koupíte více, umělá inteligence dokáže zaznamenat tento způsob myšlení a zároveň sledovat vaše předsudky.

Teď si představte, že požádám umělou inteligenci, aby mi shrnula knihu a odpověděla na několik otázek. V okamžiku, kdy mi tyto informace poskytne, mohu se lépe rozhodnout, zda si knihu koupím, nebo ne. Takto může být proces nákupního rozhodování ovlivněn AI.

Jaký je podle vás stav kyberbezpečnosti a ochrany digitálního soukromí? Jak mohou být uživatelé digitálních služeb chráněni pomocí AI?

To je dnes problém, přestože existuje mnoho technologií pro kyberbezpečnost a ochranu soukromí. Umělá inteligence sice otevírá dveře problémům s kybernetickou bezpečností, ale je také jejich velkým řešitelem. AI má totiž velké výhody v zabezpečení dat před kybernetickými útoky. Ale v případě návštěvy TikToku nebo Facebooku, zkrátka všechno je v rukou AI, pokud uživatel sdílí své informace. Přestože si tyto informace může kdokoliv dohledat, je v pořádku, že některé věci se o nás vědí. 

Jaké hlavní výzvy představuje propojení vzdělávání s digitálními technologiemi?

Zaprvé je to učitel, pokud je staromódní. Nejdříve musíte zaškolit učitele, protože ti tomu musejí porozumět dříve, než to naučí žáky. Je sice pravda, že existuje časový odstup, kdy se děti učí rychleji než učitelé. Ale pořád je třeba učitelům poskytnout dovednosti a nástroje k tomu, aby věděli, jak AI technologie fungují. 

Řekl jste, že umělá inteligence může vyřešit izraelsko-palestinský konflikt. Jaké další výhody může digitalizace poskytnout při politickém rozhodování?

Byl jsem konzultantem izraelské vlády. Vytvořit analýzu jakéhokoli řešení mi zabralo zhruba 200 hodin práce. Asi před měsícem jsem byl požádán o vytvoření řešení situace s dluhy v Izraeli. Napsal jsem to za jednu hodinu. Jednalo se o přesné řešení, které vycházelo ze zpravodajských dat a z mého použití AI. Je tu ale jedna přetrvávající otázka. I když AI dokáže být chytřejší než člověk, je to spolehlivé?

Umělá inteligence je také schopna vytvářet dezinformace, které mohou změnit naše politická rozhodnutí. Jak proti tomu můžeme bojovat?

První věcí, kterou je třeba udělat kromě pochopení oboru, je umět popřít AI. Zeptejte se na její zdroj. Já umělé inteligenci protiargumentuji neustále, protože je to intelektuální schopnost. Musíme se nejprve hádat, a teprve pak nejspíš odhalíme pravdu.

A co lidé, kteří nechtějí věnovat čas přezkoumáváním informací od AI?

Je to velmi jednoduché, nedělejte tuto chybu. Miliony lidí denně dělají při používání AI chyby. Pokud si ale najdete správné informace a potvrdíte předpoklady, zjistíte, že AI nefunguje jako mozek. Vše je založeno na předpokladech, protože je to matematický stroj. Umělá inteligence vezme vaši otázku, analyzuje jednotlivá slova a poté rozhodne, ze kterých slov může sestavit řešení. Odtud se přechází k vytvoření předpokladů. Při tvorbě předpokladů může dojít i k manipulaci se slovy. Proto se tolikrát stává nejednoznačným zdrojem. Jenomže lidé to chtějí zjistit jedním kliknutím, zkrátka nerozumějí tomu, že je potřeba využít čas k tomu, aby se dopátrali pravdy. Proto jsou rozpory a hádky s AI velmi důležité. Ale pozor, protože AI umí argumentovat i velmi dobře.

Pokud se umělé inteligence zeptáte na něco, co existuje, odpoví vám na všechno. Nikdy ale nebude skutečně chápat, o čem mluvíte. Nemá totiž intuitivní schopnosti jako člověk. Jsou to pouze rychlé kalkulace v obrovském množství dat.

Jaké důvěryhodnosti dosahuje umělá inteligence v rámci široké veřejnosti? Které kroky bychom měli podniknout k vybudování důvěry?

Myslím, že lidé AI vůbec nevěří. Víte, pokud člověk používá umělou inteligenci v odvětví, kde není odborníkem, nijak nerozpozná chyby, které AI může udělat. Otázkou tedy je, zda se v oboru člověk vyzná. Pokud nejste znalcem, můžete udělat například to, že si necháte potvrdit informace od skutečného odborníka. Vždycky se najdou jedinci, kteří tyto věci dokážou potvrdit. Zároveň odborník nebude muset investovat hodiny k tomu, aby sám přišel s informacemi.

Opher Brayer

Spoluzakladatel a hlavní vědec startupu Impro.AI, který se zaměřuje na využití umělé inteligence v byznysu. Je také zakladatel a vývojář metodologie v projektu Stages, vzdělávacím centru zaměřeném na výzkum a vývoj, které založil v Izraeli v roce 2017. Působí také jako zakladatel, konzultant a školitel v Brayer Group. 

Vystudoval střední školu Ami Asaf High School a jinak je autodidaktem neboli sebevzdělancem v oborech systémové dynamiky, návrhu metodologie, psychologii či matematickém základu umění. Získal ocenění Tribeca Disruptive Innovator Award v roce 2018.

Proč se vlády bojí používat umělou inteligenci?

Vlády se bojí používat umělou inteligenci, protože i státní zaměstnanci se obávají, že jim převezme práci. Byl jsem konzultantem pro kanadskou vládu, takže jsem na tohle reagoval tímto příkladem. Vládní zaměstnanec denně odpovědí na deset e-mailů od občanů, kteří potřebují pomoc. Co kdyby jich dokázal zodpovědět sto denně? Lidé by byli přece rádi, že dostali rychlou odpověď, a nemuseli čekali měsíce. Ale nejde jen o rychlost, zaměstnanec nyní může poskytovat i více služeb. Proč? Protože odpověděl na sto e-mailů a ještě mu neskončila směna.

Vláda takhle může přijít i s jinými věcmi, které by mohla pro své občany udělat. Umělá inteligence totiž dokáže zvýšit rychlost vývoje a zároveň poskytnout kvalitní řešení bez nákladů. To by znamenalo také zaměstnání většího počtu lidí ve vládě.

Pokud se lidem poskytnou výhodnější služby, budou raději platit daně. Proč tedy nedostávat od státu za stejnou částku mnohem více? A co když se podaří daně dokonce snížit? Myslím, že vlády by tohle měly pochopit, protože až to pochopí, začnou využívat umělou inteligenci. AI umožní generovat více pracovních míst, služeb, řešení a zvýší kvalitu života občanům.

Jak přesně může AI v pracovním prostředí ovlivnit efektivitu lidských pracovníků?

Před sedmi lety jsem při svém veřejném projevu v Praze zmínil tohle: „V budoucnu se sníží IQ většiny lidí na světě, zejména těch, kteří používají Instagram více než tři hodiny denně.“ O několik měsíců později dokonce Harvard provedl výzkum na IQ, který se týkal negativního vlivu sociálních sítí. Shrnutí z toho vyplývá, že IQ může tímto způsobem každý rok klesnout o několik hodnot.

Jenomže tehdy ještě neexistovala žádná užitečná umělá inteligence. Dnešní zakořeněná AI lidem o to víc snižuje jejich IQ. Na druhou stranu AI dokáže být užitečná k tomu, aby děti byly chytřejší. Někdo s tím ale musí něco dělat. Takže pro mě to znamená, že další verzí našeho produktu je ukázat učitelům, jak děti v této problematice vzdělávat. Zkrátka nenechat stroj pracovat za nás, ale využít stroj k tomu, abychom byli chytřejší.

Jaké možné scénáře vidíte, pokud lidé nebudou s užíváním AI řádně seznámeni?

Dalo by se říct, že za několik let dojde k větší chudobě a bude více kriminality. Podle toho, co jsem řekl, i nyní můžete sledovat takové případy. Lidem klesá IQ, a když máte nižší IQ, tím vás AI snadněji zaujme dál. A já vidím, že pokud učitelé a vlády nepochopí, jak porozumět využití AI, náklady budou velmi vysoké. Pro vlády to konkrétně může znamenat velkou útratu peněz kvůli kriminalitě a chudobě.

A co když nás AI „přemůže“ dříve, než se s tímto problémem vypořádáme?

To je rozhodnutí, které si musíme ujasnit sami. Jako vlády, jako učitelé, jako rodiče, jako lidé. Začnu používat tenhle stroj, aby mě udělal hloupějším, anebo chytřejším? Já ten stroj ale nikdy nesmím nechat, aby za mě prováděl rozhodnutí. Konečná rozhodnutí vždycky dělám já. Protože já budu vždy tím, kdo zaplatí za své chyby, nikoliv stroj.

RELATED ARTICLES
- Advertisment -
Google search engine

Populární články

BLOG

AI může vyřešit i spor mezi Židy a Palestinci, říká izraelský expert na umělou inteligenci Opher Brayer

728x90

Máme se kvůli rozvoji umělé inteligence bát, že přijdeme o práci?

Umělá inteligence může převzít minimálně milion pracovních míst během příštích deseti let. Problémem je, že vzdělávací systém lidi nepřipravil. Vláda je sice zodpovědná za vzdělávání, ale zkrátka nevěděla, jak připravit děti na budoucnost. To znamená, že nespočet lidí nebude mít po dokončení studia práci. Proto se vláda musí k situaci postavit. Kombinace robotiky a AI přebírá jednotlivé pozice. Nejen v České republice, ale i všude na světě. 

Jste pro regulaci umělé inteligence? 

Ano, mělo by to být regulováno. Avšak zároveň tak, aby byla zachována svoboda inovace. Je třeba se připravit zejména na to, jak rychle se mozek umělé inteligence dokáže učit. Už to není o tom, co umíte. AI se učí každý den. Lidé potřebují ke studiu určitého tématu deset let. AI se dokáže naučit stejné množství dat za jeden den.

A co mladí lidé, kteří se kvůli tomu cítí nemotivovaní? Vzhledem k rozšíření funkcí umělé inteligence se studenti nemusejí vnímat jako potřební a přestanou tak pracovat na svém cíli.

Dám vám příklad. Před deseti lety bylo kódování nejlepší profesí na světě. Školy si stále myslí, že programování se musí učit. Najednou se ale stalo to, že ani tihle lidé nebyli připraveni na dnešní dobu. Mnoho vývojářů přišlo o práci a byli propouštěni i z korporací, jako je Google. A tito lidé najednou nemohli najít práci, protože jiné neuměli dělat.

Na trhu nakonec ale došlo k tomu, že z těchto vývojářů se stali podnikatelé. A co dělali? Vytvářeli aplikace s umělou inteligencí. Jsou jich tisíce, zkrátka každý den přibývají nové aplikace. Je to byznys, který možná vydělá milion ročně. A pak vlastně prodají svůj byznys větším společnostem, protože pro velké společnosti je jednodušší koupit, než aby vytvářely takové projekty samy.

Tohle znamená, že mnoho z nich si našlo nový způsob, jak přežít. Pokud však chcete lidi připravit na budoucnost, zajistěte jim rychlé vzdělávání. Již není čas studovat sedm let na univerzitě kvůli titulu. Musíte titul dokončit za jeden rok, protože umělá inteligence se učí příliš rychle.

Pokud jde o získání titulu, studenti mohou zneužít umělou inteligenci i ve svůj prospěch. Vysoká škola ekonomická například nedávno reagovala zrušením diplomových prací. Jak se na tuto reakci díváte?

Na univerzitách bychom měli učit jinak. Já dnes mohu napsat esej na jakékoli téma a bude mi to trvat pouze tři minuty.

Jaké změny byste tedy navrhoval, pokud jde o závěrečné zkoušky?

Učte dovednosti budoucnosti, jako je rychlé učení a rychlé rozhodování. Dokonce i porozumění jazyku umělé inteligence. A zkoušení? Tváří v tvář. Pokud napíšu esej, kterou si po sobě nepřečtu, přece ji nedokážu pochopit. A dokážu ji obhájit? Nedokážu. Dnešní výuka už nebude vyžadovat tolik přednášek, takže bude více času se lidem věnovat osobně.

Žil jsem tu tři roky a myslím si, že státní podpora vzdělávání by měla být jiná. Vysvětlím vám to. Mám tři roky starý startup Impro.AI v Kanadě. Za každého zaměstnaného vývojáře nebo AI experta mi vláda proplácí jejich mzdu. Takže řekněme, že pokud zaplatím 50 tisíc dolarů, vláda mi vrátí 70 procent. Jinými slovy pokud najmu deset lidí, stojí mě to jen 30 procent nákladů. Jinými slovy kanadská vláda nás podporuje pokaždé, když potřebujeme vytvořit novou funkci na naší platformě. Dává nám peníze a my jim vyděláváme peníze nazpět, protože my přece prodáváme služby. Ostatní vlády by tohle měly pochopit. 

Vybudovat firmu je ale vzhledem k technologiím v Česku velmi těžké. A to nemluvě o zdejší mentalitě. Znáte přece výrok Čechů, že něco je nemožné? Ale ono to nejde i z důvodu, že vláda to neumí financovat. Avšak pokud vláda financuje vaše studium a projekty, tak začnete vidět rozdíl.

Co to znamená pro český technologický průmysl?

Myslím, že Česko má silnou schopnost psát patenty, ale nikdy je pořádně nerealizuje jako byznys. Intelektuálně mají Češi velice silnou schopnost. Ale mezi schopnostmi a sny je potřeba trocha podpory. Takže pokud změníte model univerzit a podporu startupů, změní se i všechno ostatní.

Česko má velmi dobré znalosti a vynikající služby, které jdou rozšířit umělou inteligencí. Vzhledem k tomu, že znalosti o službách tady jsou, mohli byste poskytovat více služeb za nižší cenu. Zároveň si pomocí umělé inteligence můžete udržet svá pracovní místa.

Druhým problémem je to, že tu není dostatek investorů do AI. A právě investory z vlastních důvodů přivedou vlády. Pocházím z Izraele a tam vláda podporuje technologie neustále. Proto do Izraele přichází tolik investorů. Protože pokud vás vláda finančně podporuje, investoři vidí důvod, proč vás podporovat ještě více. Ale v Česku to vláda neposkytuje, což je škoda.

Dokážete jmenovat zemi v EU, která je považována za nejrozvinutější z hlediska umělé inteligence?

Švýcarsko je špičkou ve vývoji umělé inteligence, využívá ji ve financích a ve vědě. Také jsou dobří ve startupech, ale zejména v integraci AI a vědy. Například i vakcíny proti covidu-19 byly vytvořeny s pomocí AI. Obvykle trvá vývoj nové vakcíny deset let. Ale tato země má spoustu peněz, takže mohou investovat.

Opher Brayer|Profimedia

Co bylo dosud největší výzvou v oblasti AI?

Adaptace. Umělá inteligence je stroj, který dokáže dělat miliardu věcí velmi rychle. Většina lidí tomuto stroji pokládá dotazy, například aby napsala marketingový text nebo e-mail. K tomu AI ale není určena. AI dokáže řešit problémy podniků, vlád i států. Může dokonce vyřešit problém mezi Izraelci a Palestinci.

Aby se to dalo pochopit, představte si AI jako svůj druhý mozek. Lidský mozek je kapacitně omezený, ale když k němu přidám mozek AI, můj mozek bude tisíckrát výkonnější a rychlejší. Abych toho však dosáhl, musím se nejprve přizpůsobit tomuto druhu myšlení. Jenomže přizpůsobení AI je obtížné, protože lidská inteligence je také obtížná. Devadesát procent lidí, které znám, nedokáže porozumět tomu, jak se s takovým strojem domluvit.

Je možné, že široká veřejnost to někdy pochopí?

Někteří lidé. Já s tím dělám 16 hodin denně a mnoho let, takže je to pro mě snadné. Ale vidím ředitele firem s desítkami tisíc zaměstnanců, a přesto nevědí, co s tím. Představte si, že mě pomocí umělé inteligence posloucháte, přepisujete mou řeč a požádáte stroj, aby vám dal další otázky pro mě. Může to skutečně zvýšit vaše schopnosti, pokud se strojem jednáte jako se svým druhým mozkem.

Jaké je podle vás konkrétní využití AI v rámci celých oborů? Začněme zdravotnictvím.

Řekněme, že teď s vámi vedu rozhovor a dojdeme k tomu, že se rozčílím nebo rozzlobím. Dokáže AI sledovat můj pulz? Ano, dokáže. Ale co pocity? No, když mě budete vystavovat stresu, řekněme mnohokrát denně, za půl roku bych mohl dostat nějaké onemocnění. Dnešní AI dokáže nejen snímat, ale také poslouchat, co říkáme. To znamená, že hlas a slova vám mohou přesně říct, co to způsobilo. A zároveň mi tento stroj může poskytnout i terapii.

A co finance?

Dám vám příklad. Uvidíte knihu za deset dolarů a rozhodnete se ji koupit. Přečtete si ji? Online platformy nám říkají, že asi 95 procent knih se nikdy nečte. Je to proto, že je snazší najít deset dolarů, které za knihu utratíte, než najít deset hodin na čtení. Ale pokud si takových knih v průběhu let koupíte více, umělá inteligence dokáže zaznamenat tento způsob myšlení a zároveň sledovat vaše předsudky.

Teď si představte, že požádám umělou inteligenci, aby mi shrnula knihu a odpověděla na několik otázek. V okamžiku, kdy mi tyto informace poskytne, mohu se lépe rozhodnout, zda si knihu koupím, nebo ne. Takto může být proces nákupního rozhodování ovlivněn AI.

Jaký je podle vás stav kyberbezpečnosti a ochrany digitálního soukromí? Jak mohou být uživatelé digitálních služeb chráněni pomocí AI?

To je dnes problém, přestože existuje mnoho technologií pro kyberbezpečnost a ochranu soukromí. Umělá inteligence sice otevírá dveře problémům s kybernetickou bezpečností, ale je také jejich velkým řešitelem. AI má totiž velké výhody v zabezpečení dat před kybernetickými útoky. Ale v případě návštěvy TikToku nebo Facebooku, zkrátka všechno je v rukou AI, pokud uživatel sdílí své informace. Přestože si tyto informace může kdokoliv dohledat, je v pořádku, že některé věci se o nás vědí. 

Jaké hlavní výzvy představuje propojení vzdělávání s digitálními technologiemi?

Zaprvé je to učitel, pokud je staromódní. Nejdříve musíte zaškolit učitele, protože ti tomu musejí porozumět dříve, než to naučí žáky. Je sice pravda, že existuje časový odstup, kdy se děti učí rychleji než učitelé. Ale pořád je třeba učitelům poskytnout dovednosti a nástroje k tomu, aby věděli, jak AI technologie fungují. 

Řekl jste, že umělá inteligence může vyřešit izraelsko-palestinský konflikt. Jaké další výhody může digitalizace poskytnout při politickém rozhodování?

Byl jsem konzultantem izraelské vlády. Vytvořit analýzu jakéhokoli řešení mi zabralo zhruba 200 hodin práce. Asi před měsícem jsem byl požádán o vytvoření řešení situace s dluhy v Izraeli. Napsal jsem to za jednu hodinu. Jednalo se o přesné řešení, které vycházelo ze zpravodajských dat a z mého použití AI. Je tu ale jedna přetrvávající otázka. I když AI dokáže být chytřejší než člověk, je to spolehlivé?

Umělá inteligence je také schopna vytvářet dezinformace, které mohou změnit naše politická rozhodnutí. Jak proti tomu můžeme bojovat?

První věcí, kterou je třeba udělat kromě pochopení oboru, je umět popřít AI. Zeptejte se na její zdroj. Já umělé inteligenci protiargumentuji neustále, protože je to intelektuální schopnost. Musíme se nejprve hádat, a teprve pak nejspíš odhalíme pravdu.

A co lidé, kteří nechtějí věnovat čas přezkoumáváním informací od AI?

Je to velmi jednoduché, nedělejte tuto chybu. Miliony lidí denně dělají při používání AI chyby. Pokud si ale najdete správné informace a potvrdíte předpoklady, zjistíte, že AI nefunguje jako mozek. Vše je založeno na předpokladech, protože je to matematický stroj. Umělá inteligence vezme vaši otázku, analyzuje jednotlivá slova a poté rozhodne, ze kterých slov může sestavit řešení. Odtud se přechází k vytvoření předpokladů. Při tvorbě předpokladů může dojít i k manipulaci se slovy. Proto se tolikrát stává nejednoznačným zdrojem. Jenomže lidé to chtějí zjistit jedním kliknutím, zkrátka nerozumějí tomu, že je potřeba využít čas k tomu, aby se dopátrali pravdy. Proto jsou rozpory a hádky s AI velmi důležité. Ale pozor, protože AI umí argumentovat i velmi dobře.

Pokud se umělé inteligence zeptáte na něco, co existuje, odpoví vám na všechno. Nikdy ale nebude skutečně chápat, o čem mluvíte. Nemá totiž intuitivní schopnosti jako člověk. Jsou to pouze rychlé kalkulace v obrovském množství dat.

Jaké důvěryhodnosti dosahuje umělá inteligence v rámci široké veřejnosti? Které kroky bychom měli podniknout k vybudování důvěry?

Myslím, že lidé AI vůbec nevěří. Víte, pokud člověk používá umělou inteligenci v odvětví, kde není odborníkem, nijak nerozpozná chyby, které AI může udělat. Otázkou tedy je, zda se v oboru člověk vyzná. Pokud nejste znalcem, můžete udělat například to, že si necháte potvrdit informace od skutečného odborníka. Vždycky se najdou jedinci, kteří tyto věci dokážou potvrdit. Zároveň odborník nebude muset investovat hodiny k tomu, aby sám přišel s informacemi.

Opher Brayer

Spoluzakladatel a hlavní vědec startupu Impro.AI, který se zaměřuje na využití umělé inteligence v byznysu. Je také zakladatel a vývojář metodologie v projektu Stages, vzdělávacím centru zaměřeném na výzkum a vývoj, které založil v Izraeli v roce 2017. Působí také jako zakladatel, konzultant a školitel v Brayer Group. 

Vystudoval střední školu Ami Asaf High School a jinak je autodidaktem neboli sebevzdělancem v oborech systémové dynamiky, návrhu metodologie, psychologii či matematickém základu umění. Získal ocenění Tribeca Disruptive Innovator Award v roce 2018.

Proč se vlády bojí používat umělou inteligenci?

Vlády se bojí používat umělou inteligenci, protože i státní zaměstnanci se obávají, že jim převezme práci. Byl jsem konzultantem pro kanadskou vládu, takže jsem na tohle reagoval tímto příkladem. Vládní zaměstnanec denně odpovědí na deset e-mailů od občanů, kteří potřebují pomoc. Co kdyby jich dokázal zodpovědět sto denně? Lidé by byli přece rádi, že dostali rychlou odpověď, a nemuseli čekali měsíce. Ale nejde jen o rychlost, zaměstnanec nyní může poskytovat i více služeb. Proč? Protože odpověděl na sto e-mailů a ještě mu neskončila směna.

Vláda takhle může přijít i s jinými věcmi, které by mohla pro své občany udělat. Umělá inteligence totiž dokáže zvýšit rychlost vývoje a zároveň poskytnout kvalitní řešení bez nákladů. To by znamenalo také zaměstnání většího počtu lidí ve vládě.

Pokud se lidem poskytnou výhodnější služby, budou raději platit daně. Proč tedy nedostávat od státu za stejnou částku mnohem více? A co když se podaří daně dokonce snížit? Myslím, že vlády by tohle měly pochopit, protože až to pochopí, začnou využívat umělou inteligenci. AI umožní generovat více pracovních míst, služeb, řešení a zvýší kvalitu života občanům.

Jak přesně může AI v pracovním prostředí ovlivnit efektivitu lidských pracovníků?

Před sedmi lety jsem při svém veřejném projevu v Praze zmínil tohle: „V budoucnu se sníží IQ většiny lidí na světě, zejména těch, kteří používají Instagram více než tři hodiny denně.“ O několik měsíců později dokonce Harvard provedl výzkum na IQ, který se týkal negativního vlivu sociálních sítí. Shrnutí z toho vyplývá, že IQ může tímto způsobem každý rok klesnout o několik hodnot.

Jenomže tehdy ještě neexistovala žádná užitečná umělá inteligence. Dnešní zakořeněná AI lidem o to víc snižuje jejich IQ. Na druhou stranu AI dokáže být užitečná k tomu, aby děti byly chytřejší. Někdo s tím ale musí něco dělat. Takže pro mě to znamená, že další verzí našeho produktu je ukázat učitelům, jak děti v této problematice vzdělávat. Zkrátka nenechat stroj pracovat za nás, ale využít stroj k tomu, abychom byli chytřejší.

Jaké možné scénáře vidíte, pokud lidé nebudou s užíváním AI řádně seznámeni?

Dalo by se říct, že za několik let dojde k větší chudobě a bude více kriminality. Podle toho, co jsem řekl, i nyní můžete sledovat takové případy. Lidem klesá IQ, a když máte nižší IQ, tím vás AI snadněji zaujme dál. A já vidím, že pokud učitelé a vlády nepochopí, jak porozumět využití AI, náklady budou velmi vysoké. Pro vlády to konkrétně může znamenat velkou útratu peněz kvůli kriminalitě a chudobě.

A co když nás AI „přemůže“ dříve, než se s tímto problémem vypořádáme?

To je rozhodnutí, které si musíme ujasnit sami. Jako vlády, jako učitelé, jako rodiče, jako lidé. Začnu používat tenhle stroj, aby mě udělal hloupějším, anebo chytřejším? Já ten stroj ale nikdy nesmím nechat, aby za mě prováděl rozhodnutí. Konečná rozhodnutí vždycky dělám já. Protože já budu vždy tím, kdo zaplatí za své chyby, nikoliv stroj.

RELATED ARTICLES