Pátek, 25 října, 2024
Google search engine
DomůEkonomikaOsobnosti roku 2024. Kdo bude hýbat Českem, koho čeká zlomový test

Osobnosti roku 2024. Kdo bude hýbat Českem, koho čeká zlomový test

728x90

Redakce e15 vybrala 24 českých osobností, které budou mít zásadní vliv na události nového roku. A to jak v politice, veřejné sféře, ve velkém byznysu či na poli startupů. Česko čeká v mnoha oblastech přelomový rok, letošní dění může například v oblasti měnové politiky, obrany, veřejnoprávních médií či nových investic tuzemských miliardářů diktovat další vývoj. Ať už pozitivně, nebo negativně.

Tvůrci hry. Politickou mapu Česka překreslí troje volby a ekonomiku promění nižší sazby

Danuše Nerudová

ekonomka a emeritní rektorka Mendelovy univerzity v Brně

Přestože loni neproměnila boj o Hrad ve vítězství, zvedla hodnotu svých politických akcií. Prokázala také obratnost při vyjednávání o kandidátce do evropských voleb, když dala košem TOP 09 a plácla si se STAN. Spolu s Janem Farským bude hlavní tváří kampaně, což by jí svazek Spolu neumožnil. Má větší šance přilákat své liberální příznivce. Nerudová se podle svých slov nebrání postu eurokomisařky. Jenže zatímco v Česku je už známou tváří, o Bruselu to zatím neplatí. To ale nijak nesnižuje odbornou způsobilost bývalé rektorky Mendelovy univerzity, která je specialistkou na problematiku daní a jejich harmonizaci s EU. Záměr Nerudové a hnutí STAN se opírá o dva roky starou ústní dohodou mezi premiérem Petrem Fialou, podle níž má někdejší dvojblok STAN a Pirátů nominovat českého kandidáta na eurokomisaře. Svazek se ale rozpadl a „svého člověka“ chce navrhnout jak STAN, tak Piráti. Spor vyjasní až voliči. Politici STAN v kuloárech přiznávají, že pro nominaci bude třeba získat dvouciferný výsledek.

Aleš Michl


guvernér ČNB

Na bedrech bankovní rady ČNB bude v příštím roce razantní uvolnění měnové politiky v Česku, tedy primárně masivní pokles úrokových sazeb. Podle aktuálních predikcí centrální banky by mohla základní úroková sazba letos klesnout až pod čtyři procenta. Šlo by tak o nejdramatičtější pád sazeb od roku 1999, kdy ČNB snížila sazbu z 9,5 postupně až na 5,25 procenta. Klíčovou podmínkou pro uvolnění sazeb bude zvládnutá česká inflace. O tom významně napoví její lednové tempo. Pokles úrokových sazeb nebude mít především v počátečních fázích až tak daleko k ekonomickému experimentu. Velkou neznámou bude především vývoj kurzu koruny vůči euru. Méně úročená koruna bude totiž méně atraktivní pro zahraniční investory, a tuzemská měna si tak zřejmě v prvním pololetí projde slabšími chvilkami. Výsledkem poklesu sazeb bude zlevnění půjček v ekonomice, a to především firemních a hypotečních úvěrů. Jejich úročení by mělo s větším či menším zpožděním kopírovat vývoj sazeb ČNB.

Jan Souček

generální ředitel České televize

Nový šéf ČT je ve funkci od října, ale už stačil zaujmout několika kontroverzními kroky, kterými zvýšil pochybnosti o nezávislosti vedení nejdůležitější veřejnoprávní instituce v zemi. Coby šéfa kanceláře zaměstnal ex-politika vystupujícího na dezinformačních akcích, tvrdě se opřel do Václava Moravce kvůli jeho rozhovoru na Slovensku a nechal vyhodit reportéra Ondřeje Stratilíka kvůli domnělému a schválenému střetu zájmů, kterého se přitom zaměstnanci ČT jinak běžně dopouštějí. Součkovi brzy uplyne pomyslných 100 dní hájení a bude muset své kroky mnohem víc vysvětlovat. Navíc spoléhá na zvýšení koncesionářských poplatků od roku 2025, takže v osmimiliardovém rozpočtu pro letošní rok si sáhnul na miliardovou rezervu, aby pokryl naplánované výdaje. Avšak pokud poplatky politici nezvýší, bude mít už letos Souček pořádný problém. Bude muset začít zásadně šetřit, a to i v personáliích. Ostatně Kavčí hory už teď obchází strašák propouštění a zaměstnanci se bojí o svá místa. Také lze pochybovat o tom, že by politici Součkovi pomohli jen tak zadarmo.

Martin Kuba


jihočeský hejtman za ODS

Z koaličních politiků patří k nejhlasitějším kritikům vlády Spolu, STAN a Pirátů. Kabinetu vytýká špatnou komunikaci a vedení vlastní strany lpění na svazku s KDU-ČSL a TOP 09. I když kandidaturu trojbloku ve volbách do Evropského parlamentu v příštím roce nakonec podpořil, společný postup před podzimními krajskými volbami a především před klíčovými volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2025, odmítá. ODS musí podle něj porazit hnutí ANO sama. Po možném letošním debaklu modrých v klání o kraje Kuba velmi jistě přitvrdí ve výpadech proti vládě a zřejmě i premiérovi Petru Fialovi. Už si to ostatně vyzkoušel. Když se před deseti lety stal prvním místopředsedou strany, říkalo se, že tehdejší šéf ODS a premiér Petr Nečas „má Kubu v zádech“. Vnitrostranická rebelie je přitom to poslední, co Fiala potřebuje, aby značku Spolu udržel při životě. Že to je obtížné už teď, ukázala loňská zdlouhavá jednání o společné eurokandidátce. Navíc nespokojenost a pnutí roste také mezi lidovci, jejichž podpora u voličů propadla pod tři procenta.

Jana Černochová


ministryně obrany za ODS

Po devatenácti letech se letos rozpočet ministerstva obrany opět dotkne magické úrovně dvou procent, v reálných číslech téměř 160 miliard korun. Napomohla tomu i nová legislativa, která tuto hodnotu uzákonila v návaznosti na válku na Ukrajině. Na investice půjde příští rok více než 70 miliard, mimo jiné do pásových vozidel CV90 či houfnic Caesar. Rok 2024 znamená pro obranu start nové éry. A nejen proto, že ti politici, kteří nyní slibují, že pokud uspějí ve volbách, armádě na peníze sáhnou, už neříkají, jak legislativně složitý by takový krok byl. Pokud by se k němu opravdu odhodlali, riskovali by, že se celý systém modernizace ozbrojených sil sesype. Nabitému rozpočtu ministerstva ale bude velet šéfka resortu, která se pravidelně dopouští ve veřejném prostoru různých přešlapů a její odvolání už bylo několikrát na stole, až problémy museli hasit premiér Fiala či prezident Pavel. Černochová také bude muset letos uhlídat, aby drahé zakázky proběhly transparentně a bez zbytečného utrácení. Podle zdrojů z ministerstva však už o tom panují obavy.

Martin Vohánka


majoritní vlastník skupiny Eurowag

Majitel společnosti, která se zabývá správou mýtného a vozového parku a finančními službami pro dopravce, patří mezi nejaktivnější české byznysmeny ve veřejné sféře. Před prezidentskými volbami se řadil mezi největší sponzory Petra Pavla, zafinancoval start a držel podíl také v Deníku N. Vedle toho je jedním z hlavních signatářů takzvané Druhé ekonomické transformace, což je platforma, která si klade za cíl prosazovat přerod Česka ve znalostní ekonomiku. Vohánka je také neformálním lídrem zástupců byznysu na Hradě. S Pavlem a jeho týmem připravuje vizi Česka na další desetiletí. Lze očekávat, že letos Vohánka svůj vliv na rozhodování v této zemi ještě posílí, zvlášť poté, co formální pozici na Hradě ztratil prezidentův „přítel po boku” a důležitá spojka na vrcholový český byznys, bývalý diplomat Petr Kolář. Mimo veřejné aktivity Vohánka na podzim přivedl do Prahy akcie své společnosti W.A.G Payment Solutions, která před dvěma lety vstoupila na londýnskou burzu a moc úspěšná tam zatím není.

Andrej Babiš


šéf hnutí ANO

Letošní krajské volby nebudou jen vysvědčením pro vládu a koalici Spolu, ale také pro opozici. Ta by na nespokojenosti s kabinetem měla vydělat. Andrej Babiš se po prohraném prezidentském souboji s Petrem Pavlem kasal, že pro hnutí získal půl milionu nových voličů. Výsledky tomu skutečně odpovídaly. Proto by mohl tábor svých sympatizantů rozšířit. Ale jakkoliv mu nahrávají aktuální průzkumy veřejného mínění, až na podzim se ukáže, s jakým očekáváním může vyrazit do sněmovních voleb v roce 2025. Babišovo uskupení musí počítat s konkurencí, zejména s SPD Tomia Okamury. V klání o Hrad volili Babiše také příznivci ČSSD, komunistů nebo Přísahy. Lze proto předpokládat další pokračování dvojí schizofrenní hry na silně protestní formaci a zároveň na „státotvorné“ uskupení, které hlasuje pro výrazné zvýšení armádního rozpočtu či obrannou smlouvu se USA. Druhé poloze bude pravděpodobně odpovídat i kampaň před evropskými volbami, v níž ANO setrvá spíše na liberálních postojích a nevytáhne ostře konzervativní karty.

První liga. Miliardáři odhalí plány s PPF, Mafrou i přestavbou centra Prahy

Jiří Šmejc


vlastník investiční skupiny Emma Capital a generální ředitel PPF

Rok 2023 zakončil obchodem roku. Jeho investiční firma Emma Capital vyhrála společně s nadnárodní private equity společností CVC Capital Partners souboj o ovládnutí mezinárodní logistické a zásilkové skupiny Packeta, která provozuje oblíbenou službu Zásilkovna. Kupci podle informací e15 zaplatili za 100procentní podíl dohromady vyšší jednotky miliard korun. Oba noví akcionáři se dohodli na rozdělení svých majetkových podílů v poměru 65 : 35 ve prospěch CVC. V nadcházejícím roce bude Šmejce zaměstnávat zejména jeho angažmá ve finanční skupině PPF, kde je generálním ředitelem. Starost o aktivity Emmy může s klidem přenechat svým manažerům. PPF v minulém roce pokračovala v odchodu z jihovýchodní Asie, když dokončila prodej filipínské indonéské pobočky splátkové skupiny Home Credit. A stejný osud čeká také Home Credit ve Vietnamu a v Indii. V útlumu pokračuje kvůli nepříznivému podnikatelskému prostředí byznys Home Creditu v Číně. PPF naopak bude posilovat aktivity na západních trzích. Navýšit může ještě podíl v původem polské firmě InPost, provozovateli evropské sítě samoobslužných výdejních boxů. V ní už nyní drží PPF 21,71 procenta akcií. Zajímavé bude sledovat také další kroky PPF v německé mediální skupině ProSiebenSat.1 Media SE, v níž má nyní 15procentní podíl. V neposlední řadě bude stát za pozornost interakce mezi Šmejcem a rodinou Kellnerových. Ta si vytvořila poradní sbor, v němž kromě Šmejce zasedají také například bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok či investor a právník Tomáš Otruba.

Marek Dospiva

spoluvlastník skupiny Penta

Penta pod jeho taktovkou nejen dokončila u Masarykova nádraží dvě budovy podle návrhu Zahy Hadid, ale navíc nakoupila v Praze obrovské množství lukrativních parcel. Letos chce Dospiva ve své spanilé jízdě pokračovat. V druhé polovině roku plánuje představit podrobnosti o chystaném fondu, kam skupina umístí své „šampiony“. Například síť lékáren Dr. Max, Fortunu či právě realitní odnož skupiny, která hraje čím dál větší roli. Cílem má být zisk dalších finančních prostředků a akcelerovat tak byznys. Dospiva bude peníze pro své plány potřebovat. Už letos by magistrát mohl dokončit změnu územního plánu, která uvolní parcely u nádraží Florenc pro výstavbu. Právě tam chce Dospiva stavět ve velkém. Skupina navíc na konci roku koupila celé nádraží. Výhledově se tak může prostavět až k Pernerově ulici v Karlíně, navíc má další plány. Ve spolupráci se skupinou Kaprain chce v příštích letech stavět na Vítězném náměstí a také budovat novou čtvrť ve Vysočanech. Zálusk si Dospiva dělá i na pozemky v okolí hlavního nádraží, stavět chce i nad kolejištěm. Jeho realitní jízda centrem Prahy nemá srovnání. Třešničkou na dortu bude otevření vyhlídky pro veřejnost na střeše zlaté budovy na Masaryčce.

Pavel Tykač

vlastník společnosti Sev.en

Patří k malé hrstce byznysmenů, o kterých se už dneska ví, že budou plnit titulky novin i v tomto roce. Nejvíce pozornosti přitáhne jeho vstup do fotbalové Slavie. Česká liga dostane zcela nový náboj. Všichni fanoušci budou dychtiví po informacích, jaké má Tykač po odchodu Číňanů ze Citic s klubem plány a s jakým rozpočtem do něho nastoupí. Z pohledu jeho hlavního byznysu – tedy energetiky – bude rok 2024 pro Tykače také milníkem. Pokud získá finální rozhodnutí o dotaci k projektu Green Mine, který má za cíl revitalizovat území severočeského lomu ČSA na Mostecku, bude moci zahájit investice v desítkách miliard korun. V lokalitě by pak mohly vzniknout stovky megawattů obnovitelných zdrojů, zejména solárních parků. V poslední době Tykač v energetice z drtivé většiny investoval jen do uhlí, a to jak do těžebních práv, těžby samotné nebo do uhelných elektráren. Ještě donedávna vystresované energetické trhy, které zvedly ceny elektřiny, plynu a uhlí, umožnily Tykačovi výrazně navýšit jmění. Bylo by proto překvapivé, kdyby v tomto roce nepřidal další akvizici v této oblasti.

Karel Pražák


vlastník investiční skupiny Kaprain

Loni šlo o jednu z nejsledovanějších transakcí na tuzemském mediálním trhu. Novým majitelem vydavatelství Mafra ze svěřenského fondu Andreje Babiše se stal miliardář a lobbista, kterého byznysově vychoval Petr Kellner. Pražák od Babiše koupil také pardubickou chemičku Synthesia. Stoprocentní majetkový podíl v těchto společnostech ale získá Pražákův Kaprain až po schválení antimonopolním úřadem, který si během podzimu vyžádal od investiční skupiny dodatečné informace týkající se akvizice Synthesie, což celou transakci dále odložilo. K jejímu dokončení by mělo dojít právě letos. Bude také zajímavé sledovat, koho Pražák posadí do čela Mafry, už se spekuluje o několika jménech zkušených mediálních manažerů. Vyloučen není ani další prodej mediální firmy. Vedle médií a chemie chce letos Pražák obsadit svůj luxusní projekt bytů a retailu na konci Pařížské ulice, bude také společně s Pentou kolaudovat projekt Victoria Palace na pražském „Kulaťáku”.

Michal Strnad


vlastník Czechoslovak Group

Mladému zbrojaři, který od roku 2018 řídí Czechoslovak Group (CSG), se v posledních letech daří urychlit expanzi. Loni jeho skupina více než zdvojnásobila hrubý provozní zisk na 5,6 miliardy korun. Největším akcelerátorem byla samozřejmě válka na Ukrajině, ale skupině by se dařilo i bez ní. Strnadovy ambice jsou přitom čím dál více globální. Po růstu na evropském kontinentu nyní finalizuje obří akvizici v zámoří. V USA Strnadova skupina nabídla 45 miliard korun za muniční divizi zbrojní společnosti Vista. Pokud by transakce dopadla, CSG bude patřit mezi největší výrobce malorážní munice na západní polokouli. Tato akvizice by nejspíš znamenala potřebu prodat část firem ze širokého portfolia a tím pádem s největší pravděpodobností ještě větší vyprofilování se směrem ke zbrojnímu průmyslu. Tak velký byznys si žádá i velký provozní kapitál a nemusí být efektivní udržovat si velký vějíř měné sourodých firem. Skupina, která spoluvlastní například kopřivnickou Tatru, je dosud stále ještě velice široce rozkročená.

Daniel Křetínský


majoritní vlastník skupiny EPH

Díky prosperujícímu energetickému byznysu postupně snižuje náskok rodiny Kellnerových v žebříčku nejbohatších Čechů. Jmění většinového majitele EPH podle odhadů e15 již přesáhlo hranici 300 miliard korun. Ještě v první polovině minulého roku byl Křetínský členem předchozího poradního výboru rodiny Renáty Kellnerové, který vznikl po úmrtí Petra Kellnera. Vedle Jiřího Šmejce a donedávna menšinového akcionáře PPF Ladislava Bartoníčka radil rodině ohledně strategie a investic. Výbor však postupně utlumil svou činnost a rodina Kellnerových jej v závěru roku nahradila novým sborem, v němž už Křetínský není. Letos by mohl dokončit ovládnutí jedné ze dvou divizí francouzské technologické skupiny Atos. Do úspěšného konce pravděpodobně dotáhne také převzetí sítě supermarketů Casino Guichard-Perrachon. Zájímavé bude sledovat, jak se vyvine snaha Křetínského o investici do ocelářské divize německého konglomerátu Thyssenkrupp. Český byznysmen by tím ještě více posílil pozici významného evropského hráče nejen v sektoru energetiky.

Radovan Vítek


realitní magnát, vlastník skupiny CPI

V minulém desetiletí se vezl na éře levných peněz a skupoval obří balíky nemovitostí po celé Evropě. S válkou na Ukrajině, prudkým nárůstem sazeb a krizí na trhu komerčních nemovitostí, jejichž hodnota poklesla, se dostal do silně defenzivní pozice. Jeho skupina CPI Property Group se v posledních letech díky dravému přístupu zařadila mezi největší realitní skupiny v Evropě, její zadlužení však koncem roku 2022 vlivem ochlazení ekonomiky a růstu sazeb vyskočilo na 50,9 procenta měřeno ukazatelem Net LTV (poměr dluhů k valuaci majetku). Vítek proto aktuálně rozprodává část nemovitostí ze svého portfolia, aby zadlužení razantně snížil. Aby toho nebylo málo, českému žralokovi, jak se miliardáři pověstném řadou nepřátelských převzetí přezdívá, přibývá sporů. Vítek již léta opakovaně čelí útokům bývalých investičních partnerů. K nim se navíc nedávno připojili američtí investoři spekulující na pokles hodnoty cenných papírů Vítkovy CPI. Jmenovitě společnost Muddy Waters. Letošní rok tak pro Vítka a jeho skupinu nebude pouze ve znamení snižování zadlužení, ale také vysvětlování o fungování skupiny směrem k investorům. V důsledku může mít poškození jména společnosti i vliv na financování. Vítek v posledních letech uskutečnil celou řadu emisí dluhopisů. Aktuální situace by ho mohla přimět si pro peníze začít opět chodit spíše do bank.

Ivo Lukačovič


vlastník Seznamu

Technologický miliardář mluví k veřejnosti zejména pomocí podivných vtipů na sociální síti X, nicméně jeho Seznam má v blízké době spoustu plánů, které stojí za to sledovat. Vstupní brána na internet pro mnoho Čechů posílila svoji už tak silnou pozici v mediálním světě ovládnutím vydavatelství Borgis (deník Právo a Novinky.cz), nicméně to hlavní se děje na domovské stránce Seznamu. Ta by se měla brzy výrazně proměnit, Seznam pracuje na vlastní umělé inteligenci (AI) vytrénované na českých datech, pro což nemá nikdo v tuzemsku lepší předpoklady. AI by měli uživatelé využívat ve vyhledávání, kde zatím Seznam spoléhá na ChatGPT, ale také k dalším věcem. Zároveň vedení společnosti pracuje na vstupu do oblasti sociálních sítí, dokonce se přemýšlí o reinkarnaci názvu Lidé.cz. Pokud tak všechny plány Seznamu vyjdou, může jít o stěžejní rok pro společnost, která má už nyní obří vliv na podobu českého internetu.

Čerstvá byznysová krev. Přichází zlomový rok pro Rohlík, Kiwi i Groupon, startuje nová banka

Tomáš Čupr


zakladatel Rohlíku

Rohlík se letos ocitne na zásadní západoevropské křižovatce. Buď expanzi na náročný německý trh zvládne a vrátí se zpátky i do Itálie či Španělska, nebo vezme zpátečku domů. Pro to, aby vše dobře dopadlo, chce Čupr už během letošního prvního kvartálu získat další peníze na rozvoj pomocí nového investičního kola. Online prodejce potravin použije finance právě na větší ovládnutí německého trhu – letos chce rozšířit své služby do Berlína, Postupimi a do Ingolstadtu, a to díky loňské akvizici konkurenční firmy Bringmeister od české investiční skupiny Rockaway, která za to získala podíl v Rohlíku. Expandovat bude letos také do Hamburku a dalšího, zatím nespecifikovaného německého města. Čupr také loni založil investiční skupinu TCF Capital, pro niž bude letošní rok velkým mezníkem v podpoře českých startupů. TCF Capital už drží pozice v Keboola, FlexDog či Rossum. Další investice chce Čupr hledat zejména v páteřních či infrastrukturních firmách z oblastí, jako je zemědělství, produkce či zpracování jídla a rychloobrátkové zboží.

Zdeněk Cendra


zakladatel služby CDN77

Jeho CDN77 provozuje celosvětovou síť pro doručování obsahu (CDN). Ta zajišťuje, že se vám například okamžitě začne přehrávat video z vaší oblíbené streamovací služby. Češi to zajišťují třeba pro TikTok nebo XVideos, jeden z největších webů na světě. Tento byznys v roce 2023 udělal tržby za zhruba tři miliardy korun (meziročně o půl miliardy více) s téměř dvoumiliardovým ziskem EBITDA, a to bez vstupu externích investorů. Růst by měl zrychlovat. Mimo jiné z toho důvodu, že dva američtí konkurenti Lumen (dříve CenturyLink) a StackPath byznys s CDN prodali firmě Akamai, jednomu z největších hráčů v oboru, na což Češi koncem roku rychle zareagovali a dokážou mu přetahovat zákazníky. Prostor pro růst je velký i proto, že roste celý internet. Globální trh s CDN v roce 2023 podle čísel Markets and Research dosáhl na necelých 22 miliard dolarů. Do pěti let má posílit o 11 procent. Česká firma má zatím tržní podíl v řádech nižších jednotek procent, dokáže ale velice flexibilně reagovat a působit i mezi silnými značkami jako Amazon, Google či Akamai.

Otakar Šuffner a Marek Vašíček


zakladatelé FTMO

Nejrychleji rostoucí technologická firma prestižního žebříčku Deloitte Technology Fast 50 dvou mladých podnikatelů bude i letos pokračovat v obdivuhodném budování holdingu. Třicetiletí zakladatelé tradingové společnosti se netají tím, že chtějí své podnikání diverzifikovat a rozšířit oblast působení. Peněz pro expanzi budou mít dost. Jen v roce 2022 jejich firma vygenerovala hrubý provozní zisk (EBITDA) 1,8 miliardy, jde o meziroční nárůst o 33 procent. Taková čísla katapultují Vašíčka s Šuffnerem jednak mezi 100 největších plátců daní v Česku, jednak mezi elitu zdejší technologické scény. Zisk pochází zejména z pořádání online edukačních kurzů a poté také z příjmů ze samotného tradingu. Do jaké oblasti budou investovat, se budeme muset nechat překvapit. V minulosti už pořídili několik nemovitostí, uměleckých děl nebo podílů ve startupech. Otázkou také zůstává, jaký růst firma ohlásí za loňský rok. V roce 2022 měla obrat přes čtyři miliardy a podle posledních vyjádření si růst udržela i v loňském roce.

Richard Valtr


zakladatel Mews

Český startup zaměřený původně na systémy pro správu hotelů není tak viditelný jako Čuprův Rohlík nebo Productboard Huberta Palána a Daniela Hejla, i tak ale patří mezi nejnadějnější firmy, které v Česku v posledních letech vznikly. Díky tomu v roce 2022 nabral Mews od investorů zhruba 3,4 miliardy korun a jeho valuace poskočila na 20 miliard korun. Firma zároveň během pandemie změnila strategii a nyní si k růstu dopomáhá skupováním menších hráčů z oboru. Tímto způsobem pohltila už sedm společností. Pokud tak vše půjde dál, neměl by Mews časem minout ani status jednorožce, tedy firmy s hodnotou přes miliardu dolarů. Dlouhodobým cílem tohoto startupu je stát se největším světovým poskytovatelem cloudových služeb v oblasti pohostinství. Zakladatel Richard Valtr má zároveň plán, že v budoucnosti budou systémy podobné tomu, které Mews vytváří, využívat nejen hotely a restaurace.

Petr Borkovec


hlavní tvář a spoluvlastník skupiny Partners

Skupina Partners přichystala pro letošek velký experiment. Od počátku roku 2024 totiž spustí byznys zatím nejmladší finanční dům na českém trhu Partners banka. Zásadní změnou oproti hráčům na současném bankovním trhu bude, že banka skupiny Partners bude výlučně virtuální, tedy bude existovat jen v mobilní aplikaci, a procesy nové banky poběží komplet v cloudu. V duchu skupiny poběží „engine“ banky na intenzivním propojení bankovního a poradenského byznysu. Partners banka získala jako prozatím nejnovější česká banka licenci v srpnu loňského roku. Kapitálově se přitom na novém projektu podíleli známé osobnosti českého byznysu, například Dušan Šenkypl a Jan Barta z Pale Fire Capital, Tomáš Čupr či Ondřej Fryc z Reflex Capital. Petr Borkovec bude letos kromě křesla prvního muže nové banky jistě dále rozvíjet i svou neformální roli kritika neduhů tuzemského světa investic. Borkovec je znám svou hlasitou kritikou některých firem z řad dluhopisových emitentů.

Dušan Šenkypl a Jan Barta


spoluvlastníci investiční skupiny Pale Fire Capital

Investoři z Pale Fire Capital v posledních letech upoutávají pozornost výrazně více, než je u jejich kolegů časté. Byznysmeni se pustili do velkého dobrodružství, když se rozhodli znovu nakopnout americkou společnost Groupon kótovanou na burze Nasdaq, která byla mimo jiné vzorem i pro český Slevomat. Záchranářské práce sleduje řada drobných investorů z Česka, již věří, že úpadek hodnoty akcií dokážou manažeři z Pale Fire Capital zvrátit. To se zatím příliš nedaří, ačkoli už došlo na odražení se ode dna. Šenkypl, který se stal prozatímním šéfem Grouponu, nabírá do firmy také hodně Čechů, aby mu se záchranou pomohli. Tím ale dvojice investičních žraloků nekončí, věnují se také podpoře ukrajinských uprchlíků či tuzemských politiků. I díky jejich penězům se na svá místa dostala současná Fialova vláda a prezident Petr Pavel. Na konci loňského roku navíc od Jana Barty získala nejvyšší možný dar od fyzické osoby ve výši tří milionů Sociální demokracie. Letos se ukáže, jak se odvážné sázky dvou českých byznysmenů vyplácí – jak na americké burze, tak na domácí politické scéně.

Oliver Dlouhý


spoluvlastník Kiwi.com

Už letos by se mohlo ukázat, zda online prodejce letenek Kiwi.com udrží nadále v chodu svůj obchodní model, a to především proti vůli významných aerolinek. Ty se totiž v zásadě brání tomu, aby Kiwi.com mohlo přeprodávat jejich letenky, případně si kladou různé dodatečné podmínky. Společnost, v níž po exitu Jana Veverky zůstává Oliver Dlouhý jako poslední Čech se zhruba pětinovým podílem, nyní vede po celém světě řadu právních bitev. Jejich výsledek rozhodne o tom, do jaké míry nadále zůstane globální společností. Na podzim si Kiwi.com připsalo tři vítězství u českých soudů nad největšími evropskými nízkonákladovými aerolinkami Ryanair, v říjnu ale španělský soud prozatím vyhověl Ryanairu a už v létě obdobně rozhodl soud v Itálii. Tyto pře budou pokračovat i letos. A federální soud v Texasu se od loňského léta zabývá žalobou globálního obra American Airlines, který se brání přeprodávání svých letenek českou firmou. Soudce zatím odmítl návrh Kiwi.com, aby celou žalobu shodil ze stolu.

RELATED ARTICLES
- Advertisment -
Google search engine

Populární články

BLOG

Osobnosti roku 2024. Kdo bude hýbat Českem, koho čeká zlomový test

728x90

Redakce e15 vybrala 24 českých osobností, které budou mít zásadní vliv na události nového roku. A to jak v politice, veřejné sféře, ve velkém byznysu či na poli startupů. Česko čeká v mnoha oblastech přelomový rok, letošní dění může například v oblasti měnové politiky, obrany, veřejnoprávních médií či nových investic tuzemských miliardářů diktovat další vývoj. Ať už pozitivně, nebo negativně.

Tvůrci hry. Politickou mapu Česka překreslí troje volby a ekonomiku promění nižší sazby

Danuše Nerudová

ekonomka a emeritní rektorka Mendelovy univerzity v Brně

Přestože loni neproměnila boj o Hrad ve vítězství, zvedla hodnotu svých politických akcií. Prokázala také obratnost při vyjednávání o kandidátce do evropských voleb, když dala košem TOP 09 a plácla si se STAN. Spolu s Janem Farským bude hlavní tváří kampaně, což by jí svazek Spolu neumožnil. Má větší šance přilákat své liberální příznivce. Nerudová se podle svých slov nebrání postu eurokomisařky. Jenže zatímco v Česku je už známou tváří, o Bruselu to zatím neplatí. To ale nijak nesnižuje odbornou způsobilost bývalé rektorky Mendelovy univerzity, která je specialistkou na problematiku daní a jejich harmonizaci s EU. Záměr Nerudové a hnutí STAN se opírá o dva roky starou ústní dohodou mezi premiérem Petrem Fialou, podle níž má někdejší dvojblok STAN a Pirátů nominovat českého kandidáta na eurokomisaře. Svazek se ale rozpadl a „svého člověka“ chce navrhnout jak STAN, tak Piráti. Spor vyjasní až voliči. Politici STAN v kuloárech přiznávají, že pro nominaci bude třeba získat dvouciferný výsledek.

Aleš Michl


guvernér ČNB

Na bedrech bankovní rady ČNB bude v příštím roce razantní uvolnění měnové politiky v Česku, tedy primárně masivní pokles úrokových sazeb. Podle aktuálních predikcí centrální banky by mohla základní úroková sazba letos klesnout až pod čtyři procenta. Šlo by tak o nejdramatičtější pád sazeb od roku 1999, kdy ČNB snížila sazbu z 9,5 postupně až na 5,25 procenta. Klíčovou podmínkou pro uvolnění sazeb bude zvládnutá česká inflace. O tom významně napoví její lednové tempo. Pokles úrokových sazeb nebude mít především v počátečních fázích až tak daleko k ekonomickému experimentu. Velkou neznámou bude především vývoj kurzu koruny vůči euru. Méně úročená koruna bude totiž méně atraktivní pro zahraniční investory, a tuzemská měna si tak zřejmě v prvním pololetí projde slabšími chvilkami. Výsledkem poklesu sazeb bude zlevnění půjček v ekonomice, a to především firemních a hypotečních úvěrů. Jejich úročení by mělo s větším či menším zpožděním kopírovat vývoj sazeb ČNB.

Jan Souček

generální ředitel České televize

Nový šéf ČT je ve funkci od října, ale už stačil zaujmout několika kontroverzními kroky, kterými zvýšil pochybnosti o nezávislosti vedení nejdůležitější veřejnoprávní instituce v zemi. Coby šéfa kanceláře zaměstnal ex-politika vystupujícího na dezinformačních akcích, tvrdě se opřel do Václava Moravce kvůli jeho rozhovoru na Slovensku a nechal vyhodit reportéra Ondřeje Stratilíka kvůli domnělému a schválenému střetu zájmů, kterého se přitom zaměstnanci ČT jinak běžně dopouštějí. Součkovi brzy uplyne pomyslných 100 dní hájení a bude muset své kroky mnohem víc vysvětlovat. Navíc spoléhá na zvýšení koncesionářských poplatků od roku 2025, takže v osmimiliardovém rozpočtu pro letošní rok si sáhnul na miliardovou rezervu, aby pokryl naplánované výdaje. Avšak pokud poplatky politici nezvýší, bude mít už letos Souček pořádný problém. Bude muset začít zásadně šetřit, a to i v personáliích. Ostatně Kavčí hory už teď obchází strašák propouštění a zaměstnanci se bojí o svá místa. Také lze pochybovat o tom, že by politici Součkovi pomohli jen tak zadarmo.

Martin Kuba


jihočeský hejtman za ODS

Z koaličních politiků patří k nejhlasitějším kritikům vlády Spolu, STAN a Pirátů. Kabinetu vytýká špatnou komunikaci a vedení vlastní strany lpění na svazku s KDU-ČSL a TOP 09. I když kandidaturu trojbloku ve volbách do Evropského parlamentu v příštím roce nakonec podpořil, společný postup před podzimními krajskými volbami a především před klíčovými volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2025, odmítá. ODS musí podle něj porazit hnutí ANO sama. Po možném letošním debaklu modrých v klání o kraje Kuba velmi jistě přitvrdí ve výpadech proti vládě a zřejmě i premiérovi Petru Fialovi. Už si to ostatně vyzkoušel. Když se před deseti lety stal prvním místopředsedou strany, říkalo se, že tehdejší šéf ODS a premiér Petr Nečas „má Kubu v zádech“. Vnitrostranická rebelie je přitom to poslední, co Fiala potřebuje, aby značku Spolu udržel při životě. Že to je obtížné už teď, ukázala loňská zdlouhavá jednání o společné eurokandidátce. Navíc nespokojenost a pnutí roste také mezi lidovci, jejichž podpora u voličů propadla pod tři procenta.

Jana Černochová


ministryně obrany za ODS

Po devatenácti letech se letos rozpočet ministerstva obrany opět dotkne magické úrovně dvou procent, v reálných číslech téměř 160 miliard korun. Napomohla tomu i nová legislativa, která tuto hodnotu uzákonila v návaznosti na válku na Ukrajině. Na investice půjde příští rok více než 70 miliard, mimo jiné do pásových vozidel CV90 či houfnic Caesar. Rok 2024 znamená pro obranu start nové éry. A nejen proto, že ti politici, kteří nyní slibují, že pokud uspějí ve volbách, armádě na peníze sáhnou, už neříkají, jak legislativně složitý by takový krok byl. Pokud by se k němu opravdu odhodlali, riskovali by, že se celý systém modernizace ozbrojených sil sesype. Nabitému rozpočtu ministerstva ale bude velet šéfka resortu, která se pravidelně dopouští ve veřejném prostoru různých přešlapů a její odvolání už bylo několikrát na stole, až problémy museli hasit premiér Fiala či prezident Pavel. Černochová také bude muset letos uhlídat, aby drahé zakázky proběhly transparentně a bez zbytečného utrácení. Podle zdrojů z ministerstva však už o tom panují obavy.

Martin Vohánka


majoritní vlastník skupiny Eurowag

Majitel společnosti, která se zabývá správou mýtného a vozového parku a finančními službami pro dopravce, patří mezi nejaktivnější české byznysmeny ve veřejné sféře. Před prezidentskými volbami se řadil mezi největší sponzory Petra Pavla, zafinancoval start a držel podíl také v Deníku N. Vedle toho je jedním z hlavních signatářů takzvané Druhé ekonomické transformace, což je platforma, která si klade za cíl prosazovat přerod Česka ve znalostní ekonomiku. Vohánka je také neformálním lídrem zástupců byznysu na Hradě. S Pavlem a jeho týmem připravuje vizi Česka na další desetiletí. Lze očekávat, že letos Vohánka svůj vliv na rozhodování v této zemi ještě posílí, zvlášť poté, co formální pozici na Hradě ztratil prezidentův „přítel po boku” a důležitá spojka na vrcholový český byznys, bývalý diplomat Petr Kolář. Mimo veřejné aktivity Vohánka na podzim přivedl do Prahy akcie své společnosti W.A.G Payment Solutions, která před dvěma lety vstoupila na londýnskou burzu a moc úspěšná tam zatím není.

Andrej Babiš


šéf hnutí ANO

Letošní krajské volby nebudou jen vysvědčením pro vládu a koalici Spolu, ale také pro opozici. Ta by na nespokojenosti s kabinetem měla vydělat. Andrej Babiš se po prohraném prezidentském souboji s Petrem Pavlem kasal, že pro hnutí získal půl milionu nových voličů. Výsledky tomu skutečně odpovídaly. Proto by mohl tábor svých sympatizantů rozšířit. Ale jakkoliv mu nahrávají aktuální průzkumy veřejného mínění, až na podzim se ukáže, s jakým očekáváním může vyrazit do sněmovních voleb v roce 2025. Babišovo uskupení musí počítat s konkurencí, zejména s SPD Tomia Okamury. V klání o Hrad volili Babiše také příznivci ČSSD, komunistů nebo Přísahy. Lze proto předpokládat další pokračování dvojí schizofrenní hry na silně protestní formaci a zároveň na „státotvorné“ uskupení, které hlasuje pro výrazné zvýšení armádního rozpočtu či obrannou smlouvu se USA. Druhé poloze bude pravděpodobně odpovídat i kampaň před evropskými volbami, v níž ANO setrvá spíše na liberálních postojích a nevytáhne ostře konzervativní karty.

První liga. Miliardáři odhalí plány s PPF, Mafrou i přestavbou centra Prahy

Jiří Šmejc


vlastník investiční skupiny Emma Capital a generální ředitel PPF

Rok 2023 zakončil obchodem roku. Jeho investiční firma Emma Capital vyhrála společně s nadnárodní private equity společností CVC Capital Partners souboj o ovládnutí mezinárodní logistické a zásilkové skupiny Packeta, která provozuje oblíbenou službu Zásilkovna. Kupci podle informací e15 zaplatili za 100procentní podíl dohromady vyšší jednotky miliard korun. Oba noví akcionáři se dohodli na rozdělení svých majetkových podílů v poměru 65 : 35 ve prospěch CVC. V nadcházejícím roce bude Šmejce zaměstnávat zejména jeho angažmá ve finanční skupině PPF, kde je generálním ředitelem. Starost o aktivity Emmy může s klidem přenechat svým manažerům. PPF v minulém roce pokračovala v odchodu z jihovýchodní Asie, když dokončila prodej filipínské indonéské pobočky splátkové skupiny Home Credit. A stejný osud čeká také Home Credit ve Vietnamu a v Indii. V útlumu pokračuje kvůli nepříznivému podnikatelskému prostředí byznys Home Creditu v Číně. PPF naopak bude posilovat aktivity na západních trzích. Navýšit může ještě podíl v původem polské firmě InPost, provozovateli evropské sítě samoobslužných výdejních boxů. V ní už nyní drží PPF 21,71 procenta akcií. Zajímavé bude sledovat také další kroky PPF v německé mediální skupině ProSiebenSat.1 Media SE, v níž má nyní 15procentní podíl. V neposlední řadě bude stát za pozornost interakce mezi Šmejcem a rodinou Kellnerových. Ta si vytvořila poradní sbor, v němž kromě Šmejce zasedají také například bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok či investor a právník Tomáš Otruba.

Marek Dospiva

spoluvlastník skupiny Penta

Penta pod jeho taktovkou nejen dokončila u Masarykova nádraží dvě budovy podle návrhu Zahy Hadid, ale navíc nakoupila v Praze obrovské množství lukrativních parcel. Letos chce Dospiva ve své spanilé jízdě pokračovat. V druhé polovině roku plánuje představit podrobnosti o chystaném fondu, kam skupina umístí své „šampiony“. Například síť lékáren Dr. Max, Fortunu či právě realitní odnož skupiny, která hraje čím dál větší roli. Cílem má být zisk dalších finančních prostředků a akcelerovat tak byznys. Dospiva bude peníze pro své plány potřebovat. Už letos by magistrát mohl dokončit změnu územního plánu, která uvolní parcely u nádraží Florenc pro výstavbu. Právě tam chce Dospiva stavět ve velkém. Skupina navíc na konci roku koupila celé nádraží. Výhledově se tak může prostavět až k Pernerově ulici v Karlíně, navíc má další plány. Ve spolupráci se skupinou Kaprain chce v příštích letech stavět na Vítězném náměstí a také budovat novou čtvrť ve Vysočanech. Zálusk si Dospiva dělá i na pozemky v okolí hlavního nádraží, stavět chce i nad kolejištěm. Jeho realitní jízda centrem Prahy nemá srovnání. Třešničkou na dortu bude otevření vyhlídky pro veřejnost na střeše zlaté budovy na Masaryčce.

Pavel Tykač

vlastník společnosti Sev.en

Patří k malé hrstce byznysmenů, o kterých se už dneska ví, že budou plnit titulky novin i v tomto roce. Nejvíce pozornosti přitáhne jeho vstup do fotbalové Slavie. Česká liga dostane zcela nový náboj. Všichni fanoušci budou dychtiví po informacích, jaké má Tykač po odchodu Číňanů ze Citic s klubem plány a s jakým rozpočtem do něho nastoupí. Z pohledu jeho hlavního byznysu – tedy energetiky – bude rok 2024 pro Tykače také milníkem. Pokud získá finální rozhodnutí o dotaci k projektu Green Mine, který má za cíl revitalizovat území severočeského lomu ČSA na Mostecku, bude moci zahájit investice v desítkách miliard korun. V lokalitě by pak mohly vzniknout stovky megawattů obnovitelných zdrojů, zejména solárních parků. V poslední době Tykač v energetice z drtivé většiny investoval jen do uhlí, a to jak do těžebních práv, těžby samotné nebo do uhelných elektráren. Ještě donedávna vystresované energetické trhy, které zvedly ceny elektřiny, plynu a uhlí, umožnily Tykačovi výrazně navýšit jmění. Bylo by proto překvapivé, kdyby v tomto roce nepřidal další akvizici v této oblasti.

Karel Pražák


vlastník investiční skupiny Kaprain

Loni šlo o jednu z nejsledovanějších transakcí na tuzemském mediálním trhu. Novým majitelem vydavatelství Mafra ze svěřenského fondu Andreje Babiše se stal miliardář a lobbista, kterého byznysově vychoval Petr Kellner. Pražák od Babiše koupil také pardubickou chemičku Synthesia. Stoprocentní majetkový podíl v těchto společnostech ale získá Pražákův Kaprain až po schválení antimonopolním úřadem, který si během podzimu vyžádal od investiční skupiny dodatečné informace týkající se akvizice Synthesie, což celou transakci dále odložilo. K jejímu dokončení by mělo dojít právě letos. Bude také zajímavé sledovat, koho Pražák posadí do čela Mafry, už se spekuluje o několika jménech zkušených mediálních manažerů. Vyloučen není ani další prodej mediální firmy. Vedle médií a chemie chce letos Pražák obsadit svůj luxusní projekt bytů a retailu na konci Pařížské ulice, bude také společně s Pentou kolaudovat projekt Victoria Palace na pražském „Kulaťáku”.

Michal Strnad


vlastník Czechoslovak Group

Mladému zbrojaři, který od roku 2018 řídí Czechoslovak Group (CSG), se v posledních letech daří urychlit expanzi. Loni jeho skupina více než zdvojnásobila hrubý provozní zisk na 5,6 miliardy korun. Největším akcelerátorem byla samozřejmě válka na Ukrajině, ale skupině by se dařilo i bez ní. Strnadovy ambice jsou přitom čím dál více globální. Po růstu na evropském kontinentu nyní finalizuje obří akvizici v zámoří. V USA Strnadova skupina nabídla 45 miliard korun za muniční divizi zbrojní společnosti Vista. Pokud by transakce dopadla, CSG bude patřit mezi největší výrobce malorážní munice na západní polokouli. Tato akvizice by nejspíš znamenala potřebu prodat část firem ze širokého portfolia a tím pádem s největší pravděpodobností ještě větší vyprofilování se směrem ke zbrojnímu průmyslu. Tak velký byznys si žádá i velký provozní kapitál a nemusí být efektivní udržovat si velký vějíř měné sourodých firem. Skupina, která spoluvlastní například kopřivnickou Tatru, je dosud stále ještě velice široce rozkročená.

Daniel Křetínský


majoritní vlastník skupiny EPH

Díky prosperujícímu energetickému byznysu postupně snižuje náskok rodiny Kellnerových v žebříčku nejbohatších Čechů. Jmění většinového majitele EPH podle odhadů e15 již přesáhlo hranici 300 miliard korun. Ještě v první polovině minulého roku byl Křetínský členem předchozího poradního výboru rodiny Renáty Kellnerové, který vznikl po úmrtí Petra Kellnera. Vedle Jiřího Šmejce a donedávna menšinového akcionáře PPF Ladislava Bartoníčka radil rodině ohledně strategie a investic. Výbor však postupně utlumil svou činnost a rodina Kellnerových jej v závěru roku nahradila novým sborem, v němž už Křetínský není. Letos by mohl dokončit ovládnutí jedné ze dvou divizí francouzské technologické skupiny Atos. Do úspěšného konce pravděpodobně dotáhne také převzetí sítě supermarketů Casino Guichard-Perrachon. Zájímavé bude sledovat, jak se vyvine snaha Křetínského o investici do ocelářské divize německého konglomerátu Thyssenkrupp. Český byznysmen by tím ještě více posílil pozici významného evropského hráče nejen v sektoru energetiky.

Radovan Vítek


realitní magnát, vlastník skupiny CPI

V minulém desetiletí se vezl na éře levných peněz a skupoval obří balíky nemovitostí po celé Evropě. S válkou na Ukrajině, prudkým nárůstem sazeb a krizí na trhu komerčních nemovitostí, jejichž hodnota poklesla, se dostal do silně defenzivní pozice. Jeho skupina CPI Property Group se v posledních letech díky dravému přístupu zařadila mezi největší realitní skupiny v Evropě, její zadlužení však koncem roku 2022 vlivem ochlazení ekonomiky a růstu sazeb vyskočilo na 50,9 procenta měřeno ukazatelem Net LTV (poměr dluhů k valuaci majetku). Vítek proto aktuálně rozprodává část nemovitostí ze svého portfolia, aby zadlužení razantně snížil. Aby toho nebylo málo, českému žralokovi, jak se miliardáři pověstném řadou nepřátelských převzetí přezdívá, přibývá sporů. Vítek již léta opakovaně čelí útokům bývalých investičních partnerů. K nim se navíc nedávno připojili američtí investoři spekulující na pokles hodnoty cenných papírů Vítkovy CPI. Jmenovitě společnost Muddy Waters. Letošní rok tak pro Vítka a jeho skupinu nebude pouze ve znamení snižování zadlužení, ale také vysvětlování o fungování skupiny směrem k investorům. V důsledku může mít poškození jména společnosti i vliv na financování. Vítek v posledních letech uskutečnil celou řadu emisí dluhopisů. Aktuální situace by ho mohla přimět si pro peníze začít opět chodit spíše do bank.

Ivo Lukačovič


vlastník Seznamu

Technologický miliardář mluví k veřejnosti zejména pomocí podivných vtipů na sociální síti X, nicméně jeho Seznam má v blízké době spoustu plánů, které stojí za to sledovat. Vstupní brána na internet pro mnoho Čechů posílila svoji už tak silnou pozici v mediálním světě ovládnutím vydavatelství Borgis (deník Právo a Novinky.cz), nicméně to hlavní se děje na domovské stránce Seznamu. Ta by se měla brzy výrazně proměnit, Seznam pracuje na vlastní umělé inteligenci (AI) vytrénované na českých datech, pro což nemá nikdo v tuzemsku lepší předpoklady. AI by měli uživatelé využívat ve vyhledávání, kde zatím Seznam spoléhá na ChatGPT, ale také k dalším věcem. Zároveň vedení společnosti pracuje na vstupu do oblasti sociálních sítí, dokonce se přemýšlí o reinkarnaci názvu Lidé.cz. Pokud tak všechny plány Seznamu vyjdou, může jít o stěžejní rok pro společnost, která má už nyní obří vliv na podobu českého internetu.

Čerstvá byznysová krev. Přichází zlomový rok pro Rohlík, Kiwi i Groupon, startuje nová banka

Tomáš Čupr


zakladatel Rohlíku

Rohlík se letos ocitne na zásadní západoevropské křižovatce. Buď expanzi na náročný německý trh zvládne a vrátí se zpátky i do Itálie či Španělska, nebo vezme zpátečku domů. Pro to, aby vše dobře dopadlo, chce Čupr už během letošního prvního kvartálu získat další peníze na rozvoj pomocí nového investičního kola. Online prodejce potravin použije finance právě na větší ovládnutí německého trhu – letos chce rozšířit své služby do Berlína, Postupimi a do Ingolstadtu, a to díky loňské akvizici konkurenční firmy Bringmeister od české investiční skupiny Rockaway, která za to získala podíl v Rohlíku. Expandovat bude letos také do Hamburku a dalšího, zatím nespecifikovaného německého města. Čupr také loni založil investiční skupinu TCF Capital, pro niž bude letošní rok velkým mezníkem v podpoře českých startupů. TCF Capital už drží pozice v Keboola, FlexDog či Rossum. Další investice chce Čupr hledat zejména v páteřních či infrastrukturních firmách z oblastí, jako je zemědělství, produkce či zpracování jídla a rychloobrátkové zboží.

Zdeněk Cendra


zakladatel služby CDN77

Jeho CDN77 provozuje celosvětovou síť pro doručování obsahu (CDN). Ta zajišťuje, že se vám například okamžitě začne přehrávat video z vaší oblíbené streamovací služby. Češi to zajišťují třeba pro TikTok nebo XVideos, jeden z největších webů na světě. Tento byznys v roce 2023 udělal tržby za zhruba tři miliardy korun (meziročně o půl miliardy více) s téměř dvoumiliardovým ziskem EBITDA, a to bez vstupu externích investorů. Růst by měl zrychlovat. Mimo jiné z toho důvodu, že dva američtí konkurenti Lumen (dříve CenturyLink) a StackPath byznys s CDN prodali firmě Akamai, jednomu z největších hráčů v oboru, na což Češi koncem roku rychle zareagovali a dokážou mu přetahovat zákazníky. Prostor pro růst je velký i proto, že roste celý internet. Globální trh s CDN v roce 2023 podle čísel Markets and Research dosáhl na necelých 22 miliard dolarů. Do pěti let má posílit o 11 procent. Česká firma má zatím tržní podíl v řádech nižších jednotek procent, dokáže ale velice flexibilně reagovat a působit i mezi silnými značkami jako Amazon, Google či Akamai.

Otakar Šuffner a Marek Vašíček


zakladatelé FTMO

Nejrychleji rostoucí technologická firma prestižního žebříčku Deloitte Technology Fast 50 dvou mladých podnikatelů bude i letos pokračovat v obdivuhodném budování holdingu. Třicetiletí zakladatelé tradingové společnosti se netají tím, že chtějí své podnikání diverzifikovat a rozšířit oblast působení. Peněz pro expanzi budou mít dost. Jen v roce 2022 jejich firma vygenerovala hrubý provozní zisk (EBITDA) 1,8 miliardy, jde o meziroční nárůst o 33 procent. Taková čísla katapultují Vašíčka s Šuffnerem jednak mezi 100 největších plátců daní v Česku, jednak mezi elitu zdejší technologické scény. Zisk pochází zejména z pořádání online edukačních kurzů a poté také z příjmů ze samotného tradingu. Do jaké oblasti budou investovat, se budeme muset nechat překvapit. V minulosti už pořídili několik nemovitostí, uměleckých děl nebo podílů ve startupech. Otázkou také zůstává, jaký růst firma ohlásí za loňský rok. V roce 2022 měla obrat přes čtyři miliardy a podle posledních vyjádření si růst udržela i v loňském roce.

Richard Valtr


zakladatel Mews

Český startup zaměřený původně na systémy pro správu hotelů není tak viditelný jako Čuprův Rohlík nebo Productboard Huberta Palána a Daniela Hejla, i tak ale patří mezi nejnadějnější firmy, které v Česku v posledních letech vznikly. Díky tomu v roce 2022 nabral Mews od investorů zhruba 3,4 miliardy korun a jeho valuace poskočila na 20 miliard korun. Firma zároveň během pandemie změnila strategii a nyní si k růstu dopomáhá skupováním menších hráčů z oboru. Tímto způsobem pohltila už sedm společností. Pokud tak vše půjde dál, neměl by Mews časem minout ani status jednorožce, tedy firmy s hodnotou přes miliardu dolarů. Dlouhodobým cílem tohoto startupu je stát se největším světovým poskytovatelem cloudových služeb v oblasti pohostinství. Zakladatel Richard Valtr má zároveň plán, že v budoucnosti budou systémy podobné tomu, které Mews vytváří, využívat nejen hotely a restaurace.

Petr Borkovec


hlavní tvář a spoluvlastník skupiny Partners

Skupina Partners přichystala pro letošek velký experiment. Od počátku roku 2024 totiž spustí byznys zatím nejmladší finanční dům na českém trhu Partners banka. Zásadní změnou oproti hráčům na současném bankovním trhu bude, že banka skupiny Partners bude výlučně virtuální, tedy bude existovat jen v mobilní aplikaci, a procesy nové banky poběží komplet v cloudu. V duchu skupiny poběží „engine“ banky na intenzivním propojení bankovního a poradenského byznysu. Partners banka získala jako prozatím nejnovější česká banka licenci v srpnu loňského roku. Kapitálově se přitom na novém projektu podíleli známé osobnosti českého byznysu, například Dušan Šenkypl a Jan Barta z Pale Fire Capital, Tomáš Čupr či Ondřej Fryc z Reflex Capital. Petr Borkovec bude letos kromě křesla prvního muže nové banky jistě dále rozvíjet i svou neformální roli kritika neduhů tuzemského světa investic. Borkovec je znám svou hlasitou kritikou některých firem z řad dluhopisových emitentů.

Dušan Šenkypl a Jan Barta


spoluvlastníci investiční skupiny Pale Fire Capital

Investoři z Pale Fire Capital v posledních letech upoutávají pozornost výrazně více, než je u jejich kolegů časté. Byznysmeni se pustili do velkého dobrodružství, když se rozhodli znovu nakopnout americkou společnost Groupon kótovanou na burze Nasdaq, která byla mimo jiné vzorem i pro český Slevomat. Záchranářské práce sleduje řada drobných investorů z Česka, již věří, že úpadek hodnoty akcií dokážou manažeři z Pale Fire Capital zvrátit. To se zatím příliš nedaří, ačkoli už došlo na odražení se ode dna. Šenkypl, který se stal prozatímním šéfem Grouponu, nabírá do firmy také hodně Čechů, aby mu se záchranou pomohli. Tím ale dvojice investičních žraloků nekončí, věnují se také podpoře ukrajinských uprchlíků či tuzemských politiků. I díky jejich penězům se na svá místa dostala současná Fialova vláda a prezident Petr Pavel. Na konci loňského roku navíc od Jana Barty získala nejvyšší možný dar od fyzické osoby ve výši tří milionů Sociální demokracie. Letos se ukáže, jak se odvážné sázky dvou českých byznysmenů vyplácí – jak na americké burze, tak na domácí politické scéně.

Oliver Dlouhý


spoluvlastník Kiwi.com

Už letos by se mohlo ukázat, zda online prodejce letenek Kiwi.com udrží nadále v chodu svůj obchodní model, a to především proti vůli významných aerolinek. Ty se totiž v zásadě brání tomu, aby Kiwi.com mohlo přeprodávat jejich letenky, případně si kladou různé dodatečné podmínky. Společnost, v níž po exitu Jana Veverky zůstává Oliver Dlouhý jako poslední Čech se zhruba pětinovým podílem, nyní vede po celém světě řadu právních bitev. Jejich výsledek rozhodne o tom, do jaké míry nadále zůstane globální společností. Na podzim si Kiwi.com připsalo tři vítězství u českých soudů nad největšími evropskými nízkonákladovými aerolinkami Ryanair, v říjnu ale španělský soud prozatím vyhověl Ryanairu a už v létě obdobně rozhodl soud v Itálii. Tyto pře budou pokračovat i letos. A federální soud v Texasu se od loňského léta zabývá žalobou globálního obra American Airlines, který se brání přeprodávání svých letenek českou firmou. Soudce zatím odmítl návrh Kiwi.com, aby celou žalobu shodil ze stolu.

RELATED ARTICLES