Letošní sklizeň na Znojemsku začala téměř o měsíc dříve a byla mimořádně náročná. Vinař Lukáš Halkoci z vinařství Halkoci popisuje, jak museli rychle reagovat na extrémní podmínky, kdy všechny odrůdy dozrávaly současně. Do toho zasáhlo i zrušení Znojemského vinobraní kvůli extrémnímu počasí, což mělo významný dopad na vinařskou turistiku. Co to pro vinaře znamená a jak se vyrovnávají s dalšími hrozbami?
Letošní rok přinesl vinařům na Znojemsku obrovské výzvy. Začalo to neobvyklým průběhem sklizně hroznů, která se kvůli extrémnímu počasí musela posunout o téměř měsíc dříve. Vinaři tak museli reagovat velmi rychle, protože jednotlivé odrůdy hroznů dozrávaly prakticky současně, což je mimořádně náročné jak pro sklizeň, tak pro zpracování hroznů. Navíc počasí neohrozilo pouze samotnou sklizeň – jeho důsledky byly mnohem širší. Poprvé v historii musely být kvůli extrémním podmínkám zrušeny i oslavy Znojemského vinobraní, což mělo dalekosáhlé dopady na vinařskou turistiku v regionu.
„Odrůdy, které obvykle dozrávají postupně, tentokrát dozrály všechny naráz,“ popisuje Lukáš Halkoci z vinařství Halkoci na Znojemsku. „Museli jsme pracovat ve velmi rychlém tempu, aby se hrozny sklidily včas a zůstaly v dobré kondici. Bylo to velmi náročné, ale naštěstí kvalita hroznů byla výborná, což nás mile překvapilo. Na rozdíl od množství, které kvůli suchu výrazně pokleslo – odhaduji propad na zhruba 50 % oproti normálu.“
Tento rok se tedy stal extrémním jak pro sklizeň, tak i pro celkovou organizaci práce ve vinařstvích. A právě v tomto kontextu mělo zrušení Znojemského vinobraní obzvlášť velký dopad. Akce, která každoročně přiláká desetitisíce návštěvníků do města Znojmo, poskytuje vinařům příležitost osobně prezentovat své víno a přivítat nové zákazníky. „Znojemské vinobraní je pro nás klíčové. Je to skvělá možnost, jak se setkat s našimi zákazníky, představit jim nové ročníky a sdílet naši vinařskou vášeň. Zrušení akce kvůli bezpečnostním obavám spojeným s extrémním počasím nás samozřejmě zasáhlo. Přijdeme o důležitou část přímého prodeje, který je pro malé vinaře zásadní,“ vysvětluje Halkoci.
Zavedení spotřební daně: Další hrozba pro malé vinaře
Vedle klimatických výzev a zrušených akcí čelí vinaři dalším hrozbám, které mohou výrazně ovlivnit jejich podnikání. Jednou z nich je zavedení spotřební daně na tichá vína. Tento krok by měl obzvlášť těžké dopady na malé vinaře, kteří se musí vypořádávat s již tak vysokou administrativní zátěží.
„Zavedení spotřební daně by bylo pro menší vinařství, jako je to naše, extrémně zatěžující,“ říká Halkoci. „Nejde ani tak o dvacetikorunu, kterou by zaplatil koncový zákazník. Jde o nárůst administrativy, kterou už teď zvládáme s obtížemi. Pokud by se tato daň zavedla, spousta menších vinařství by pravděpodobně skončila, protože by neměla kapacitu zvládat další byrokratické požadavky.“
Halkoci také zdůrazňuje, že malé vinařství hraje klíčovou roli v rozvoji vinařské turistiky a v přitahování návštěvníků do regionu. „Turisté si rádi kupují víno přímo od vinařů, což podporuje nejen naše podnikání, ale také rozvoj místní ekonomiky. Pokud by ale administrativní nároky rostly a menší vinařství by postupně končila, turisté by ztratili možnost poznat autentická vinařství a regiony by přišly o důležité příjmy,“ upozorňuje a dodává:
„V debatách o spotřební dani se často také srovnává víno s lihovinami, ale to je zcela nesprávné. Víno opravdu do moravských a českých regionů přivádí spoustu turistů, kteří přinášejí zisk státní pokladně v dalších oblastech, jako jsou gastronomie, ubytovací služby nebo návštěva památek nebo různých atrakcí. Riziko odlivu tuzemských turistů do zahraničí a následný úpadek vinařské turistiky představuje pro vinařské regiony velkou hrozbu, která přímo souvisí s nižším výběrem daní do státní pokladny, což je v přímém rozporu s myšlenkou zvýšení příjmů prostřednictvím spotřební daně.“
Vinice jako součást krajiny
Další důležitý aspekt, který vinařství přináší, je jejich vliv na krajinu a životní prostředí. Vinohradníci spolupracující s Lukášem Halkocim se starají o vinice nejen kvůli produkci vína, ale také kvůli ochraně krajiny, kterou formují již po generace. „Vinice jsou nedílnou součástí našeho kraje. Pěstování vína není jen o alkoholu, je to také o udržování kulturního a přírodního dědictví. Lihoviny a víno nelze vůbec srovnávat – naši vinohradníci se musí řídit zemědělskou legislativou, což je zcela jiný svět než u destilátů,“ dodává.
I přes všechny výzvy, kterým vinaři čelí, zůstává Lukáš Halkoci optimistický. Inovace a osobní přístup k zákazníkům jsou podle něj klíčem k úspěchu. V jeho vinařství se propojují tradiční odrůdy, jako je Veltlínské zelené a Ryzlink rýnský, s moderními technologiemi a marketingovými přístupy.
„Jsem prvním vinařem v rodině, takže mě neomezují žádné tradice, které by mi svazovaly ruce. Můžu se zaměřit na inovace, ať už v technologii výroby vína, nebo v komunikaci se zákazníky. Covid nás naučil, jak důležité je být flexibilní a přizpůsobit se novým okolnostem. Proto hodně investujeme do online komunikace a přímého prodeje. Chceme, aby lidé pochopili, že víno není jen alkohol, ale kultura, tradice a láska k půdě. “ uzavírá Halkoci.
Lukáš Halkoci je první generací vinařů ve své rodině. Vinařství na Znojemsku založil po letech strávených studiem a praxí v Rakousku, kde se inspiroval tamními postupy a mentalitou. Jeho vinařství je zaměřeno na tradiční odrůdy Veltlínské zelené a Ryzlink rýnský, které vyrábí s důrazem na šetrný přístup k přírodě a vinicím. Halkoci se snaží propojit tradici s moderními inovacemi, přičemž klade velký důraz na osobní přístup k zákazníkům a vinařskou turistiku. V Národní soutěži vín získal ocenění za vína ze Znojemské podoblasti. Vinařství sídlí v Šatově, kde se můžete zúčastnit degustací a vinařských akcí. Lukáš Halkoci je také aktivní na sociálních sítích, kde sdílí své zážitky z vinohradu a sklepa:
Web: vinarstvihalkoci.cz
Instagram: instagram.com/lukashalkoci
