Po povodních v Česku hrozí šíření bakterií leptospirózy, které se přenášejí močí infikovaných zvířat. Upozornilo na to v dokumentu ministerstvo zdravotnictví.
„Mezi popovodňová rizika lidí pracujících při odstraňování škod po záplavách patří u nás jinak málo frekventované bakteriální onemocnění – leptospiróza. Leptospiróza je zoonóza (nákaza přenosná ze zvířat) s endemickou přírodní ohniskovostí a její specifická nemocnost se normálně v našich klimatických podmínkách pohybuje kolem 0,3 hlášených případů na 100 000 obyvatel, hlášeno je v průměru ročně několik desítek případů. V případě povodní v letech 1997 a 2002 se nemocnost zvýšila 3-5násobně oproti běžnému výskytu v naší populaci,“ uvedl resort.
Ministerstvo dále upozornilo, že leptospiry se šíří močí infikovaných zvířat (hlodavci, psi, hospodářská zvířata, prasata, koně, divoká zvěř). „Lidé jsou s největší pravděpodobností infikováni nepřímým kontaktem s leptospirami, které se uvolňují do prostředí (např. sladkovodní rybníky, řeky) při pracovních činnostech (např. zemědělci, vojáci, horníci nebo pracovníci v kanalizaci) nebo při rekreaci (např. vodní sporty, zahradnictví). Leptospiry se mohou dostat do lidského těla odřeninami nebo poraněnou kůži, spojivkami, vdechnutím nebo požitím kontaminovaných aerosolů nebo vody nebo (vzácně) po kousnutí zvířetem. Ve vodě a půdě kontaminované močí infikovaných zvířat mohou bakterie přežít na týdny až měsíce,“ píše.
Leptospiróza má široké spektrum příznaků, což z ní činí onemocnění obtížné k diagnostikování. Inkubační doba je obvykle 7 až 12 dní, ale může být i kratší nebo delší. Nemoc může probíhat buď lehce, nebo velmi vážně, v krajních případech dokonce s fatálními následky.
Mezi první příznaky patří horečka, bolest hlavy, svalová bolest, zejména lýtek a břicha
zvracení a nevolnost, zarudlé oči, v těžších případech může dojít k rozvoji Weilovy choroby, která zahrnuje vážné poškození jater a ledvin, žloutenku, krvácení a v některých případech selhání orgánů. Neléčená leptospiróza může vést k úmrtí.
Během povodní je prevence nákazy leptospirózou klíčová. Doporučuje se dodržovat následující opatření:
- Vyhnout se přímému kontaktu s povodňovou vodou – Pokud je to možné, omezte kontakt s vodou z povodní. Pokud se musíte zapojit do čištění zaplavených oblastí, používejte ochranné pomůcky, jako jsou gumové rukavice, holínky a nepromokavý oděv.
- Zajištění čisté pitné vody – Je důležité pít pouze čistou a dezinfikovanou vodu. Pokud si nejste jistí kvalitou vody z kohoutku, převařte ji nebo použijte balenou vodu.
- Hygiena – Po kontaktu s povodňovou vodou si důkladně myjte ruce mýdlem a vodou, především před jídlem nebo pitím.
- Sledování zdravotního stavu – Pokud se po kontaktu s povodňovou vodou objeví horečka nebo jiné příznaky leptospirózy, vyhledejte lékařskou pomoc co nejdříve.
Leptospiróza je léčitelná, zejména pokud je diagnostikována včas. Léčba zahrnuje podávání antibiotik, nejčastěji penicilinu nebo doxycyklinu. U těžších případů je často nutná hospitalizace a intenzivní lékařská péče. Proto je důležité onemocnění nepodceňovat a v případě podezření na leptospirózu co nejdříve vyhledat lékařskou pomoc.
Leptospiróza je závažné onemocnění, které může být úzce spojeno s povodněmi a zhoršenými hygienickými podmínkami. Dodržování preventivních opatření, jako je ochrana před kontaminovanou vodou a dodržování hygieny, může výrazně snížit riziko nákazy. Povodně s sebou přinášejí nejen materiální škody, ale i zdravotní rizika, která není radno podceňovat.
