V Bělorusku propustili z vězení opozičního politika Ryhora Kastusjoua, kterého soud v roce 2022 uznal vinným z pokusu o státní převrat a poslal ho na deset let za mříže. Po jeho zatčení mu lékaři diagnostikovali rakovinu. Informovala o tom agentura Reuters a server Naša Niva. Zprávy o jeho propuštění přišly den poté, co autoritářský vůdce země Alexandr Lukašenko podle státní agentury Belta podepsal zákon o amnestii a nevyloučil propuštění některých vážně nemocných politických vězňů. Lidskoprávní organizace Vjasna uvádí, že v zemi je přes 1400 lidí vězněných z politických důvodů.

Běloruská opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská o něco dříve na síti X oznámila, že v Bělorusku propustili na svobodu některé politické vězně, jména ani jejich počty neupřesnila. „Dnes jsme byli svědky prvních případů propuštění některých politických vězňů v Bělorusku,“ napsala Cichanouská, která žije v zahraničním exilu. „Mnoho z nich je ale stále na humanitárním seznamu. Zprávy o propuštění jsou to, co chceme slyšet o každém politickém vězni,“ dodala.

Vjasna později uvedla, že amnestie vylučuje politické vězně, přesto se jich dnes nejméně pět dostalo na svobodu. Jsou mezi nimi dvě ženy a tři muži, uvedla organizace, podle níž ochránci lidských práv jména propuštěných nezveřejňují z bezpečnostních důvodů. Propuštění Kastusjoua potvrdila jeho rodina.

Ryhor Kastusjou vedl opoziční stranu Běloruská národní fronta a v roce 2010 byl jedním z kandidátů v prezidentských volbách. Běloruská tajná služba KGB ho v roce 2021 zatkla a soud poslal na deset let do vězení. Lékaři mu následně diagnostikovali rakovinu, podotkl Reuters. Také Naša Niva píše, že se jeho zdravotní stav ve vězení značně zhoršil a má onkologické onemocnění. Agentura AP dříve napsala, že opozičník za mřížemi na tuto nemoc umírá.

Cichanouská propuštění Kastusjoua přivítala. Připomněla, že kvůli rakovině urgentně potřebuje lékařskou pomoc. „Podobně jako mnoho dalších, kteří zůstávají uvěznění. Političtí vězni zaplatili vysokou cenu svým zdravím. Nyní potřebují rehabilitaci a podporu,“ dodala.

Podle Belty Lukašenko o den dříve podepsal u příležitosti 80. výročí osvobození Běloruska od nacistické okupace zákon o amnestii. Nevyloučil zároveň propuštění některých lidí zatčených v souvislosti s událostmi roku 2020. Po prezidentských volbách v létě 2020, jejichž vítězem úřady opět vyhlásily Lukašenka, což opozice i Západ odmítly uznat, se v Bělorusku zdvihla obrovská vlna protestů. Statisíce lidí vyšly do ulic, ale režim protesty tvrdě potlačil. Asi 35 000 lidí pořádkové síly zadržely a tisíce z nich policisté zbili v celách.

„Nedivte se, že vážně nemocní lidé budou v příštích dnech propuštěni z věznic,“ prohlásil v úterý Lukašenko a dodal, že se většinou bude jednat o vězně s rakovinou. Je to poprvé od masivních protestů z roku 2020, co zmínil propuštění politických vězňů z humanitárních důvodů, upozornila AP. Vážně nemocná je podle ní kromě Kastusjoua také mimo jiné novinářka Ksenija Luckinová, která má nádor na mozku, a rakovinu diagnostikovali i politickému vězni Pavlu Kučinskému. Pavel Sapelka z Vjasny uvedl, že k začátku května mělo zdravotní problémy nejméně 254 běloruských politických vězňů, přičemž u 91 z nich je stav vážný.

Mezi více než 1400 lidmi, které Vjasna označuje za politické vězně, je například její zakladatel a nositel Nobelovy ceny za mír Ales Bjaljacki nebo opoziční představitelka Maryja Kalesnikavová. Cichanouská už dříve upozorňovala, že mnoho běloruských politických vězňů nemůže komunikovat s vnějším světem a není známo, zda jsou živí, nebo mrtví. Podle Vjasny za mřížemi zemřelo v posledních několika letech šest lidí vězněných z politických důvodů.

V Bělorusku propustili z vězení opozičního politika Ryhora Kastusjoua, kterého soud v roce 2022 uznal vinným z pokusu o státní převrat a poslal ho na deset let za mříže. Po jeho zatčení mu lékaři diagnostikovali rakovinu. Informovala o tom agentura Reuters a server Naša Niva. Zprávy o jeho propuštění přišly den poté, co autoritářský vůdce země Alexandr Lukašenko podle státní agentury Belta podepsal zákon o amnestii a nevyloučil propuštění některých vážně nemocných politických vězňů. Lidskoprávní organizace Vjasna uvádí, že v zemi je přes 1400 lidí vězněných z politických důvodů.

Běloruská opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská o něco dříve na síti X oznámila, že v Bělorusku propustili na svobodu některé politické vězně, jména ani jejich počty neupřesnila. „Dnes jsme byli svědky prvních případů propuštění některých politických vězňů v Bělorusku,“ napsala Cichanouská, která žije v zahraničním exilu. „Mnoho z nich je ale stále na humanitárním seznamu. Zprávy o propuštění jsou to, co chceme slyšet o každém politickém vězni,“ dodala.

Vjasna později uvedla, že amnestie vylučuje politické vězně, přesto se jich dnes nejméně pět dostalo na svobodu. Jsou mezi nimi dvě ženy a tři muži, uvedla organizace, podle níž ochránci lidských práv jména propuštěných nezveřejňují z bezpečnostních důvodů. Propuštění Kastusjoua potvrdila jeho rodina.

Ryhor Kastusjou vedl opoziční stranu Běloruská národní fronta a v roce 2010 byl jedním z kandidátů v prezidentských volbách. Běloruská tajná služba KGB ho v roce 2021 zatkla a soud poslal na deset let do vězení. Lékaři mu následně diagnostikovali rakovinu, podotkl Reuters. Také Naša Niva píše, že se jeho zdravotní stav ve vězení značně zhoršil a má onkologické onemocnění. Agentura AP dříve napsala, že opozičník za mřížemi na tuto nemoc umírá.

Cichanouská propuštění Kastusjoua přivítala. Připomněla, že kvůli rakovině urgentně potřebuje lékařskou pomoc. „Podobně jako mnoho dalších, kteří zůstávají uvěznění. Političtí vězni zaplatili vysokou cenu svým zdravím. Nyní potřebují rehabilitaci a podporu,“ dodala.

Podle Belty Lukašenko o den dříve podepsal u příležitosti 80. výročí osvobození Běloruska od nacistické okupace zákon o amnestii. Nevyloučil zároveň propuštění některých lidí zatčených v souvislosti s událostmi roku 2020. Po prezidentských volbách v létě 2020, jejichž vítězem úřady opět vyhlásily Lukašenka, což opozice i Západ odmítly uznat, se v Bělorusku zdvihla obrovská vlna protestů. Statisíce lidí vyšly do ulic, ale režim protesty tvrdě potlačil. Asi 35 000 lidí pořádkové síly zadržely a tisíce z nich policisté zbili v celách.

„Nedivte se, že vážně nemocní lidé budou v příštích dnech propuštěni z věznic,“ prohlásil v úterý Lukašenko a dodal, že se většinou bude jednat o vězně s rakovinou. Je to poprvé od masivních protestů z roku 2020, co zmínil propuštění politických vězňů z humanitárních důvodů, upozornila AP. Vážně nemocná je podle ní kromě Kastusjoua také mimo jiné novinářka Ksenija Luckinová, která má nádor na mozku, a rakovinu diagnostikovali i politickému vězni Pavlu Kučinskému. Pavel Sapelka z Vjasny uvedl, že k začátku května mělo zdravotní problémy nejméně 254 běloruských politických vězňů, přičemž u 91 z nich je stav vážný.

Mezi více než 1400 lidmi, které Vjasna označuje za politické vězně, je například její zakladatel a nositel Nobelovy ceny za mír Ales Bjaljacki nebo opoziční představitelka Maryja Kalesnikavová. Cichanouská už dříve upozorňovala, že mnoho běloruských politických vězňů nemůže komunikovat s vnějším světem a není známo, zda jsou živí, nebo mrtví. Podle Vjasny za mřížemi zemřelo v posledních několika letech šest lidí vězněných z politických důvodů.