„Od 13. června se snížil počet pokusů o nelegální překročení hranice o zhruba 70 procent,“ hlásil minulý týden polský ministr vnitra Tomasz Siemoniak z Občanské platformy. Na mysli měl ostře sledovanou polskou hranici s Běloruskem, která už třetím rokem čelí náporu nelegální migrace, který spoluorganizují režimy v Minsku a Moskvě.

Polská vláda považuje výrazný pokles (z 5560 na 1920 pokusů během měsíce) za efekt nárazníkového pásma zavedeného v červnu podél šedesátikilometrového úseku hranice. Do úzké hlídané zóny platí zákaz vstupu.

Agentura Bloomberg zase uvedla, že vliv na oslabení nelegální migrační trasy měla zřejmě červnová cesta polského prezidenta Andrzeje Dudy do Pekingu.

Podle americké agentury měl Duda v Číně spojit otázku migrační krize na hranicích s tématem přepravy zboží přes běloruskou hranici. Železniční doprava zboží přes Bělorusko je pro Čínu důležitá a od začátku ruské války na Ukrajině jediným pozemním euro-asijským spojením. Jeho vytíženost navíc v poslední době rychle roste.

I pro režim Alexandra Lukašenka je rozvoj čínské železniční dopravy přes běloruské území příležitostí, jak díky levným energiím a půjčkám z Číny snížit závislost země na Rusku.

Diplomatický tlak Varšavy na Peking, aby ovlivnil jednání Běloruska, potvrdil i náměstek polského ministerstva zahraničí Władysław Teofil Bartoszewski.

„Jasně jsme řekli, že apelujeme na čínskou stranu, aby prezident Si Ťin-pching přesvědčil běloruské přátele, aby přestali posílat mladé siláky vycvičené k útoku na polské hranice,“ uvedl politik.

Připomněl, že Číňané s Bělorusy nedávno uspořádali i společné „protiteroristické manévry“ pár kilometrů od hranic s Polskem, což Varšava nesla nelibě.

Na současném oslabení migračního toku přes Polsko se podle bezpečnostního analytika Mariusze Marszałkowského podílí vícero faktorů.

Kromě dodatečného zabezpečení hranic a koordinovaného nátlaku polské diplomacie, které šlo ruku v ruce i s úmyslným zpřísněním kontrol na hraničních přechodech s Běloruskem, jde podle něj také o načasování. Polsko totiž po návratu prezidenta Dudy z Číny na 33 hodin zpomalením celních kontrol znemožnilo železniční přepravu na přechodu Małaszewicze.

„Vrchol náporu migrantů proběhl před volbami do Evropského parlamentu. Tehdy bylo jasným cílem běloruského a ruského režimu podpoření euroskeptických nálad. Když volby skončily, napětí na hranicích povolilo,“ domnívá se šéfredaktor serveru polon.pl Marszałkowski.

Míní, že se situace může znovu opakovat s tím, jak se v Polsku budou blížit prezidentské volby. Novou hlavu státu si budou Polky a Poláci vybírat příští rok na jaře. „Během téhle krize jsme už zaznamenali týdny i měsíce, kdy byla dynamika pokusů o překročení hranice slabá. Jenže občas, v závislosti na situaci a okolnostech, se ty počty skokově zvětšují,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy.

V té souvislosti připomíná mechanismus, jakým nelegální trasa přes polskou východní hranici funguje. „Nejsou to skupiny, které by přijely stopem k hranici nebo si dělaly výlety do příhraničního pásma,“ říká o migrujících lidech, kteří nezřídka pocházejí z Blízkého východu, Afriky nebo Asie a do Běloruska se často dostávají přes Rusko.

„Oni jsou pak k hranicím dovážení. Často je před tím zadržují v uzavřených centrech u hranic, kde je střeží běloruští pohraničníci nebo KGB. Ty samé služby pak organizují a pobízejí útoky migrantů na hranici a snahy o probití se skrz,“ dodává Marszałkowski.

V květnu se odehrála celá řada incidentů, během nichž došlo i ke zranění polských pohraničníků a vojáků.

Tragicky skončil případ jednadvacetiletého vojáka Mateusze Siteka, kterého při hlídkování podél hranic s Běloruskem pobodal migrant nožem. Později na následky zranění zemřel.

Případ se stal během vrcholu jarní migrační krize. Od té doby počtů pokusů o nelegální přechod hranice s Polskem ubývá. Opačný trend ovšem hlásí Litva a Lotyšsko.

Se zklidněním situace na polské hranici přišla i série signálů ze strany běloruského diktátora. Nejdřív došlo k personálním změnám na tamním ministerstvu zahraničních věcí, pak k propuštění několika vážně nemocných politických vězňů a odvolání vojsk od hranice s Ukrajinou.

Ohledně Dudovy návštěvy v Pekingu Alexandr Lukašenko veřejně prohlásil, že polský prezident „poprosil Si Ťin-pchinga, aby zatlačil na Lukašenka a Putina, aby učinili přítrž migraci“.

Lukašenko také v polovině července řekl, že nestojí o válku. „Budeme válčit jen tehdy, když na naši půdu vkročí bota cizího vojáka. Úpravu našich vztahů se sousedy povedeme diplomatickou cestou,“ řekl režimní lídr.

Dodal, že chce urovnat vztahy s Polskem a Litvou, a následující den zavedl režim bezvízového vstupu do Běloruska pro občany 35 evropských zemí. O týden později Lukašenko řekl, že by Bělorusko mělo kráčet cestou spolupráce s Evropskou unií.

Nový běloruský ministr zahraničí Maksim Ryžankov nabídl Varšavě jednání expertních týmů o situaci na hranici. Polská vláda ale Minsku nedůvěřuje, obraty ve své politice totiž provádí opakovaně, konečné slovo ale má stejně vládce Kremlu. Za ním Lukašenko vyrazil v pátek na ostrov Valaam na Ladožském jezeře.

„Ve vztazích s Minskem není žádné tání ledů,“ komentoval věc v televizi Polsat náměstek ministerstva zahraničí Władysław Teofil Bartoszewski. „Předstírané kroky jsou zapříčiněné obtížnou situací režimu, který má omezený přístup k západním výrobkům,“ řekl politik.

Analytik Mariusz Marszałkowski v souvislosti s ostražitostí a neměnnou politikou Varšavy vůči Lukašenkově režimu zdůrazňuje význam přítomnosti ruských taktických jaderných zbraní. Jejich přesun do Běloruska oznámila Moskva loni.

„Od 13. června se snížil počet pokusů o nelegální překročení hranice o zhruba 70 procent,“ hlásil minulý týden polský ministr vnitra Tomasz Siemoniak z Občanské platformy. Na mysli měl ostře sledovanou polskou hranici s Běloruskem, která už třetím rokem čelí náporu nelegální migrace, který spoluorganizují režimy v Minsku a Moskvě.

Polská vláda považuje výrazný pokles (z 5560 na 1920 pokusů během měsíce) za efekt nárazníkového pásma zavedeného v červnu podél šedesátikilometrového úseku hranice. Do úzké hlídané zóny platí zákaz vstupu.

Agentura Bloomberg zase uvedla, že vliv na oslabení nelegální migrační trasy měla zřejmě červnová cesta polského prezidenta Andrzeje Dudy do Pekingu.

Podle americké agentury měl Duda v Číně spojit otázku migrační krize na hranicích s tématem přepravy zboží přes běloruskou hranici. Železniční doprava zboží přes Bělorusko je pro Čínu důležitá a od začátku ruské války na Ukrajině jediným pozemním euro-asijským spojením. Jeho vytíženost navíc v poslední době rychle roste.

I pro režim Alexandra Lukašenka je rozvoj čínské železniční dopravy přes běloruské území příležitostí, jak díky levným energiím a půjčkám z Číny snížit závislost země na Rusku.

Diplomatický tlak Varšavy na Peking, aby ovlivnil jednání Běloruska, potvrdil i náměstek polského ministerstva zahraničí Władysław Teofil Bartoszewski.

„Jasně jsme řekli, že apelujeme na čínskou stranu, aby prezident Si Ťin-pching přesvědčil běloruské přátele, aby přestali posílat mladé siláky vycvičené k útoku na polské hranice,“ uvedl politik.

Připomněl, že Číňané s Bělorusy nedávno uspořádali i společné „protiteroristické manévry“ pár kilometrů od hranic s Polskem, což Varšava nesla nelibě.

Na současném oslabení migračního toku přes Polsko se podle bezpečnostního analytika Mariusze Marszałkowského podílí vícero faktorů.

Kromě dodatečného zabezpečení hranic a koordinovaného nátlaku polské diplomacie, které šlo ruku v ruce i s úmyslným zpřísněním kontrol na hraničních přechodech s Běloruskem, jde podle něj také o načasování. Polsko totiž po návratu prezidenta Dudy z Číny na 33 hodin zpomalením celních kontrol znemožnilo železniční přepravu na přechodu Małaszewicze.

„Vrchol náporu migrantů proběhl před volbami do Evropského parlamentu. Tehdy bylo jasným cílem běloruského a ruského režimu podpoření euroskeptických nálad. Když volby skončily, napětí na hranicích povolilo,“ domnívá se šéfredaktor serveru polon.pl Marszałkowski.

Míní, že se situace může znovu opakovat s tím, jak se v Polsku budou blížit prezidentské volby. Novou hlavu státu si budou Polky a Poláci vybírat příští rok na jaře. „Během téhle krize jsme už zaznamenali týdny i měsíce, kdy byla dynamika pokusů o překročení hranice slabá. Jenže občas, v závislosti na situaci a okolnostech, se ty počty skokově zvětšují,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy.

V té souvislosti připomíná mechanismus, jakým nelegální trasa přes polskou východní hranici funguje. „Nejsou to skupiny, které by přijely stopem k hranici nebo si dělaly výlety do příhraničního pásma,“ říká o migrujících lidech, kteří nezřídka pocházejí z Blízkého východu, Afriky nebo Asie a do Běloruska se často dostávají přes Rusko.

„Oni jsou pak k hranicím dovážení. Často je před tím zadržují v uzavřených centrech u hranic, kde je střeží běloruští pohraničníci nebo KGB. Ty samé služby pak organizují a pobízejí útoky migrantů na hranici a snahy o probití se skrz,“ dodává Marszałkowski.

V květnu se odehrála celá řada incidentů, během nichž došlo i ke zranění polských pohraničníků a vojáků.

Tragicky skončil případ jednadvacetiletého vojáka Mateusze Siteka, kterého při hlídkování podél hranic s Běloruskem pobodal migrant nožem. Později na následky zranění zemřel.

Případ se stal během vrcholu jarní migrační krize. Od té doby počtů pokusů o nelegální přechod hranice s Polskem ubývá. Opačný trend ovšem hlásí Litva a Lotyšsko.

Se zklidněním situace na polské hranici přišla i série signálů ze strany běloruského diktátora. Nejdřív došlo k personálním změnám na tamním ministerstvu zahraničních věcí, pak k propuštění několika vážně nemocných politických vězňů a odvolání vojsk od hranice s Ukrajinou.

Ohledně Dudovy návštěvy v Pekingu Alexandr Lukašenko veřejně prohlásil, že polský prezident „poprosil Si Ťin-pchinga, aby zatlačil na Lukašenka a Putina, aby učinili přítrž migraci“.

Lukašenko také v polovině července řekl, že nestojí o válku. „Budeme válčit jen tehdy, když na naši půdu vkročí bota cizího vojáka. Úpravu našich vztahů se sousedy povedeme diplomatickou cestou,“ řekl režimní lídr.

Dodal, že chce urovnat vztahy s Polskem a Litvou, a následující den zavedl režim bezvízového vstupu do Běloruska pro občany 35 evropských zemí. O týden později Lukašenko řekl, že by Bělorusko mělo kráčet cestou spolupráce s Evropskou unií.

Nový běloruský ministr zahraničí Maksim Ryžankov nabídl Varšavě jednání expertních týmů o situaci na hranici. Polská vláda ale Minsku nedůvěřuje, obraty ve své politice totiž provádí opakovaně, konečné slovo ale má stejně vládce Kremlu. Za ním Lukašenko vyrazil v pátek na ostrov Valaam na Ladožském jezeře.

„Ve vztazích s Minskem není žádné tání ledů,“ komentoval věc v televizi Polsat náměstek ministerstva zahraničí Władysław Teofil Bartoszewski. „Předstírané kroky jsou zapříčiněné obtížnou situací režimu, který má omezený přístup k západním výrobkům,“ řekl politik.

Analytik Mariusz Marszałkowski v souvislosti s ostražitostí a neměnnou politikou Varšavy vůči Lukašenkově režimu zdůrazňuje význam přítomnosti ruských taktických jaderných zbraní. Jejich přesun do Běloruska oznámila Moskva loni.