Neděle, 29 září, 2024
Google search engine
DomůZpravodajstvíRakouské volby vyhráli radikálové, ukazují první odhady

Rakouské volby vyhráli radikálové, ukazují první odhady

První odhady přinesla po 17. hodině agentura Foresight Institute pro agenturu APA a televizi ORF. Média upozorňují, že statistická odchylka může být u této prognózy až dva procentní body.

Prognózy se budou upřesňovat.

Předběžné konečné výsledky voleb by mohly být jasné kolem 23. hodiny. Vůbec poprvé se budou hned v neděli sčítat i korespondenční hlasy – Rakušané totiž mohou odevzdat hlas i dopředu poštou. Část korespondenčních hlasů se sečte až v pondělí a menší část dokonce až ve čtvrtek.

Na většině míst v Rakousku se volilo do 16 hodin, oficiálně ale hlasování skončilo až v 17 hodin, kdy se uzavřely místnosti i ve Vídni a Großgmainu.

Pokud se výsledky potvrdí, pro rakouské Svobodné (FPÖ) v čele s Herbertem Kicklem půjde o první výhru v celostátních parlamentních volbách. U voličů strana bodovala s heslem „Pevnost Rakousko“ a akcentem mimo jiné na odpor proti migraci.

Mírný náskok nad lidovci předvídaly Svobodným i poslední předvolební průzkumy.

Sčítání sleduje FPÖ ve vídeňské restauraci Stiegl Ambulanz. Lidovci v čele s kancléřem Karlem Nehammerem první odhady napjatě očekávali ve stanu před stranickým sídlem ve vídeňské ulici Lichtenfelsgasse.

Odhady výsledků voleb do rakouské Národní rady
stranaodhad výsledku v %
Svobodní (FPÖ)29,1
Lidovci (ÖVP)26,2
Sociální demokraté (SPÖ)20,4
NEOS8,8
Zelení8,6
Zdroj: Foresight Institute pro agenturu APA a televizi ORF

Kdo jsou Svobodní?

Politolog Reinhard Heinisch z Univerzity v Salzburgu v rozhovoru pro Seznam Zprávy označil Svobodné za „radikálně pravicovou populistickou stranu“.

„Staví se proti elitám a tvrdí o nich, že připravily lidi o jejich suverenitu a že ignorují problémy lidí. Radikální pravice tvrdí, že hlavním problémem je migrace a identita. Svobodní mobilizují lidi, kteří se obávají změn, modernizace a globalizace,“ vysvětlil Heinisch.

Profily dvou lídrů

Seznam Zprávy tento týden přinesly profily předsedy Svobodných Herberta Kickla i současného lidoveckého kancléře Karla Nehammera:

Do kampaně těsně před volbami ještě v sobotu promluvila publikace serveru Der Standard o tom, že se několik straníků FPÖ účastnilo pohřbu bývalého okresního radního Svobodných Waltera Suchera. Podle videa, které zveřejnil Der Standard, se na pohřbu zpívala píseň, která byla dřív standardní součástí repertoáru nacistických jednotek SS.

Jaké jsou scénáře?

Po voličích teď bude mít hlavní slovo spolkový prezident Alexander Van der Bellen. Bývalý lídr Zelených je v úřadu už druhé funkční období a dal dopředu najevo, že má s Herbertem Kicklem jako kandidátem na kancléře problém.

Nejpravděpodobnějším scénářem je to, že vládu ve snaze obejít Kicklovu FPÖ sestaví ostatní strany. Na stole je i scénář vlády Svobodných bez osobní účasti jejich lídra. Za nepřijatelnou postavu ho totiž považuje kancléř a předseda lidovecký ÖVP Karl Nehammer.

Systém jako nepřítel

Pokud by se Svobodní nakonec dostali jako rozhodující síla k moci, podle rakouského listu Der Standard jim jde de facto o svržení parlamentní republiky a liberálního demokratického systému.

O „systému“ mluví Kickl často: systémové strany, systémový tisk, systémoví politici a systémový kancléř. Sám by se chtěl stát „svobodným lidovým kancléřem z lidu a pro lid“. Způsob jeho volby a pravomoci zůstávají v programu nejasné.

V Kicklově představě Rakouska by měly existovat i „nouzové zákony“, které zruší právo na azyl. Parlament by šel obejít referendem, ve kterém by se mohla odvolat i vláda. A do ústavy by se měla zapsat ochrana suverenity „proti zásahům EU“ a dalších organizací.

Učitelům, kteří by vzdělávali žáky jinak než podle představ FPÖ, by hrozil postih.

„Šlo by o systém, ve kterém jsou klíčové právní ochranné mechanismy odstraněny a je zaveden systém udávání a dohledu. Takový autoritářský systém ale již existuje – v Maďarsku Viktora Orbána,“ napsal rakouský Der Standard před volbami.

Lidovci už se Svobodnými vládli v letech 2017 až 2019. Vláda tehdejšího kancléře Sebastiana Kurze ale padla kvůli aféře Ibiza – nahrávkách někdejšího předsedy FPÖ Heinze-Christiana Stracheho s korupčním pozadím.

Po předčasných volbách v roce 2019 pak vznikla další Kurzova koaliční vláda lidovců tentokrát se Zelenými. V roce 2021 nahradil Kurze kvůli podezřením z korupce Karl Nehammer.

Foto: Jaromír Vondrák, Seznam Zprávy

Kdo je kdo v rakouské politice.

RELATED ARTICLES
- Advertisment -
Google search engine

Populární články

BLOG

Rakouské volby vyhráli radikálové, ukazují první odhady

První odhady přinesla po 17. hodině agentura Foresight Institute pro agenturu APA a televizi ORF. Média upozorňují, že statistická odchylka může být u této prognózy až dva procentní body.

Prognózy se budou upřesňovat.

Předběžné konečné výsledky voleb by mohly být jasné kolem 23. hodiny. Vůbec poprvé se budou hned v neděli sčítat i korespondenční hlasy – Rakušané totiž mohou odevzdat hlas i dopředu poštou. Část korespondenčních hlasů se sečte až v pondělí a menší část dokonce až ve čtvrtek.

Na většině míst v Rakousku se volilo do 16 hodin, oficiálně ale hlasování skončilo až v 17 hodin, kdy se uzavřely místnosti i ve Vídni a Großgmainu.

Pokud se výsledky potvrdí, pro rakouské Svobodné (FPÖ) v čele s Herbertem Kicklem půjde o první výhru v celostátních parlamentních volbách. U voličů strana bodovala s heslem „Pevnost Rakousko“ a akcentem mimo jiné na odpor proti migraci.

Mírný náskok nad lidovci předvídaly Svobodným i poslední předvolební průzkumy.

Sčítání sleduje FPÖ ve vídeňské restauraci Stiegl Ambulanz. Lidovci v čele s kancléřem Karlem Nehammerem první odhady napjatě očekávali ve stanu před stranickým sídlem ve vídeňské ulici Lichtenfelsgasse.

Odhady výsledků voleb do rakouské Národní rady
stranaodhad výsledku v %
Svobodní (FPÖ)29,1
Lidovci (ÖVP)26,2
Sociální demokraté (SPÖ)20,4
NEOS8,8
Zelení8,6
Zdroj: Foresight Institute pro agenturu APA a televizi ORF

Kdo jsou Svobodní?

Politolog Reinhard Heinisch z Univerzity v Salzburgu v rozhovoru pro Seznam Zprávy označil Svobodné za „radikálně pravicovou populistickou stranu“.

„Staví se proti elitám a tvrdí o nich, že připravily lidi o jejich suverenitu a že ignorují problémy lidí. Radikální pravice tvrdí, že hlavním problémem je migrace a identita. Svobodní mobilizují lidi, kteří se obávají změn, modernizace a globalizace,“ vysvětlil Heinisch.

Profily dvou lídrů

Seznam Zprávy tento týden přinesly profily předsedy Svobodných Herberta Kickla i současného lidoveckého kancléře Karla Nehammera:

Do kampaně těsně před volbami ještě v sobotu promluvila publikace serveru Der Standard o tom, že se několik straníků FPÖ účastnilo pohřbu bývalého okresního radního Svobodných Waltera Suchera. Podle videa, které zveřejnil Der Standard, se na pohřbu zpívala píseň, která byla dřív standardní součástí repertoáru nacistických jednotek SS.

Jaké jsou scénáře?

Po voličích teď bude mít hlavní slovo spolkový prezident Alexander Van der Bellen. Bývalý lídr Zelených je v úřadu už druhé funkční období a dal dopředu najevo, že má s Herbertem Kicklem jako kandidátem na kancléře problém.

Nejpravděpodobnějším scénářem je to, že vládu ve snaze obejít Kicklovu FPÖ sestaví ostatní strany. Na stole je i scénář vlády Svobodných bez osobní účasti jejich lídra. Za nepřijatelnou postavu ho totiž považuje kancléř a předseda lidovecký ÖVP Karl Nehammer.

Systém jako nepřítel

Pokud by se Svobodní nakonec dostali jako rozhodující síla k moci, podle rakouského listu Der Standard jim jde de facto o svržení parlamentní republiky a liberálního demokratického systému.

O „systému“ mluví Kickl často: systémové strany, systémový tisk, systémoví politici a systémový kancléř. Sám by se chtěl stát „svobodným lidovým kancléřem z lidu a pro lid“. Způsob jeho volby a pravomoci zůstávají v programu nejasné.

V Kicklově představě Rakouska by měly existovat i „nouzové zákony“, které zruší právo na azyl. Parlament by šel obejít referendem, ve kterém by se mohla odvolat i vláda. A do ústavy by se měla zapsat ochrana suverenity „proti zásahům EU“ a dalších organizací.

Učitelům, kteří by vzdělávali žáky jinak než podle představ FPÖ, by hrozil postih.

„Šlo by o systém, ve kterém jsou klíčové právní ochranné mechanismy odstraněny a je zaveden systém udávání a dohledu. Takový autoritářský systém ale již existuje – v Maďarsku Viktora Orbána,“ napsal rakouský Der Standard před volbami.

Lidovci už se Svobodnými vládli v letech 2017 až 2019. Vláda tehdejšího kancléře Sebastiana Kurze ale padla kvůli aféře Ibiza – nahrávkách někdejšího předsedy FPÖ Heinze-Christiana Stracheho s korupčním pozadím.

Po předčasných volbách v roce 2019 pak vznikla další Kurzova koaliční vláda lidovců tentokrát se Zelenými. V roce 2021 nahradil Kurze kvůli podezřením z korupce Karl Nehammer.

Foto: Jaromír Vondrák, Seznam Zprávy

Kdo je kdo v rakouské politice.

RELATED ARTICLES