Na začátku byla „odměna“ v přepočtu asi 160 korun v digitální měně za sprejování protiválečných graffiti na různých místech Polska. Na konci pak šest let vězení a po jejich odpykání vyhoštění ze země.
Trest si 24letý Ukrajinec Maksym L. odsedí ve věznici s maximální ostrahou ve východopolském Lublinu. Za mříže se dostal jako člen diverzní skupiny pracující v Polsku podle pokynů a v zájmu Ruska. Přímo ve vězení s ním mluvila americká televize CNN.
Skupinu loni v březnu odhalily polské bezpečnostní složky. Šlo o 14 Ukrajinců a dva Bělorusy, které řídil pravděpodobně důstojník ruské tajné služby FSB.
Sabotéři pozorovali letiště, přístavy a vlaky přepravující pomoc pro Ukrajinu. V plánu bylo podle polských médií i vykolejování vlaků, bombové sabotáže i atentáty i vraždy. Většinu členů Rusové naverbovali na Ukrajině, než do Polska přijeli jako uprchlíci.
Maksym L. dostával úkoly od Rusa Andreje. Osobně ho nikdy neviděl, pokyny mu totiž chodily ve zprávách v komunikátoru Telegram.
Od sprejování přešel Maksym až k rozmisťování monitorovacích kamer podél kolejí u Medyky, tedy klíčového hraničního přechodu mezi Polskem a Ukrajinou, kterým do napadené země proudí zbrojní i humanitární pomoc. Od ruského zadavatele dostával přesné souřadnice.
„Nemyslel jsem si, že to může někoho poškodit. Zdá se mi to nedůležité,“ řekl Maksym americké televizi.
Dalším úkolem ruského styčného důstojníka bylo podpálení oplocení sídla ukrajinské dopravní firmy v Bělé Podleské na východě Polska. Tohle zadání prý Maksym nesplnil a místo toho jako falešný důkaz o akci poslal zpět fotografie plotu, který umazal uhlím, aby vypadal jako ohořelý.
Že spolupracuje přímo s ruskou rozvědkou, prý ukrajinskému mladíkovi došlo až ve chvíli, kdy měl v rámci dalšího úkolu rozmístit kamery blízko základny, na které se v Polsku školili ukrajinští vojáci.
„Tehdy jsem věděl, že to může být vážná věc. Necítil jsem se s tím ok. Tehdy jsem se rozhodl, že s tím chci skončit. Jenže jsem nedostal šanci. Další den mě zatkli,“ popsal.
Snadné peníze
Do Polska podle svých slov odešel z Ukrajiny ve snaze utéct před nezaměstnaností a chudobou. „Byly to snadné peníze,“ řekl o práci, kterou mu ruský agent nabízel. „Potřeboval jsem nutně peníze,“ dodal.
Sám Ukrajinec prý necítil potřebu bojovat po únoru 2022 za svou vlast kvůli tomu, že pro něj Ukrajina „nikdy nic neudělala“. „Nevěřím, že jen proto, že jste se narodili v určité zemi, musíte za ni jít do války. Nechápejte mě špatně: nejsem proruský, nejsem proukrajinský. Nejsem pro nic,“ cituje ho CNN.
V případu sabotérské skupiny zaznělo 14 odsuzujících rozsudků. Tři diverzanti, které polský soud propustil z vazby, ale zmizeli a vyhýbají se nástupu trestu. Jde o 44letého ukrajinského politologa Jaroslava, nezletilého Artura a běloruskou studentku Maryju, kterým soud vyměřil nejnižší tresty. V červnu o věci informoval list Rzeczpospolita.
Americká televize CNN s odkazem na nejmenovaného vysoce postaveného představitele NATO k celé věci dodává, že Rusko provádí v členských státech Aliance rozsáhlou sabotážní operaci už zhruba půl roku. Cílem je narušení dodávek zbraní Ukrajině a lidé, kteří jsou pro podporu Ukrajiny důležití.
V Česku v červnu zadržely bezpečnostní složky cizince v souvislosti se žhářským útokem, který se odehrál v Praze 9 v garážích městského dopravního podniku.
Zadržený muž je původem z Jižní Ameriky a hovoří španělsky. Premiér Petr Fiala z ODS následně uvedl, že do případu je pravděpodobně zapojeno Rusko.
Polský premiér Donald Tusk zas v červnu informoval, že polské bezpečnostní složky za poslední týdny zadržely deset lidí přímo zapojených do sabotáží a diverzních akcí v Polsku.
Sabotáže a diverzní akce vyšetřují i další evropské země včetně Litvy nebo Lotyšska.
