Lídr palestinského teroristického hnutí Hamás Ismáíl Haníja byl zabit v Íránu, uvedla tato skupina v prohlášení, na které se odvolává agentura Reuters. Podle íránských Revolučních gard se Haníja a jeden z jeho osobních strážců v Teheránu stali terčem atentátu.

Hamás uvedl, že zemřel při leteckém útoku na jeho rezidenci v íránské metropoli a obvinilo z útoku Izrael.

Haníja se v úterý zúčastnil slavnosti, při které složil přísahu nový íránský prezident Masúd Pezeškján.

Agentura AP píše, že k odpovědnosti za atentát se zatím nikdo nepřihlásil, ale že podezření okamžitě padlo na Izrael, jehož představitelé slibovali Haníju a další šéfy Hamásu zabít v odvetě za teroristické útoky z loňského 7. října. Při nich ozbrojenci Hamásu v izraelském pohraničí zabili 1200 lidí a dalších 250 odvlekli do Pásma Gazy jako rukojmí.

Izrael považuje Írán za největší hrozbu, především kvůli jeho jadernému programu. Íránský režim Izrael neuznává a viní ho z vražd íránských vědců a představitelů. Izrael podobná obvinění obvykle nepopírá, ani nepotvrzuje.

Útok na Haníju následuje po úterním izraelském zásahu v Libanonu, který rozběhl odvetnou akci za za sobotní útok na Golanských výšinách. Cílem na jižním předměstí Bejrútu byl vojenský poradce vůdce Hizballáhu Fuád Šukr, uvedly tři vysoce postavené bezpečnostní zdroje Reuters.

Izraelský ministr pro kulturní dědictví Amichaj Elijahu řekl, že zabití vůdce Hamásu „dělá svět o trochu lepším“. „Žádné slitování pro tyto nepřátele,“ napsal Eliyahu v příspěvku na X. „Železná ruka, která je zasáhne, je ta, která přinese mír a trochu útěchy a posílí naši schopnost žít v míru s těmi, kteří si mír přejí,“ dodal.

Vysoký mluvčí Hamásu Sámí abú Zuhrí označil útok na Haníju za „závažnou eskalaci, která nedosáhne svých cílů“, informovala agentura Reuters. Podle místních médií Zuhrí rovněž uvedl, že Hamás povede „otevřenou válku za osvobození Jeruzaléma“ a skupina je za to „připravena zaplatit různé ceny“.

Televize al-Aksá provozovaná Hamásem citovala vysokého představitele Hamásu Músu abú Marzúka, podle kterého jde o „zbabělý čin, který nezůstane nepotrestán“.

Haníja a další nejvyšší vůdci teroristického hnutí obvykle pobývají v bezpečných zemích, například v Kataru. Podobný útok je tedy spíše výjimkou.

Izrael však útočí na rodinné příslušníky. Například v červnu zemřelo při útoku izraelské armády na dům v uprchlickém táboře Šatí u města Gaza nejméně 13 lidí včetně sestry Ismáíla Haníji. Informoval o tom deník Haarec.

Izraelská armáda tehdy podle deníku uvedla, že cílila na teroristy, z nichž někteří byli zapojeni do loňského říjnového útoku. Haarec doplnil, že při útoku v Šatí zahynulo nejméně devět lidí z Haníjovy rodiny a že sestra Zahar neměla žádnou oficiální funkci v hnutí Hamás.

V dubnu zemřeli při izraelský vzdušnému úderu v Pásmu Gazy tři Haníjovi synové. Smrt svých tří potomků krátce nato arabské stanici Al-Džazíra potvrdil sám Haníja.

Lídr palestinského teroristického hnutí Hamás Ismáíl Haníja byl zabit v Íránu, uvedla tato skupina v prohlášení, na které se odvolává agentura Reuters. Podle íránských Revolučních gard se Haníja a jeden z jeho osobních strážců v Teheránu stali terčem atentátu.

Hamás uvedl, že zemřel při leteckém útoku na jeho rezidenci v íránské metropoli a obvinilo z útoku Izrael.

Haníja se v úterý zúčastnil slavnosti, při které složil přísahu nový íránský prezident Masúd Pezeškján.

Agentura AP píše, že k odpovědnosti za atentát se zatím nikdo nepřihlásil, ale že podezření okamžitě padlo na Izrael, jehož představitelé slibovali Haníju a další šéfy Hamásu zabít v odvetě za teroristické útoky z loňského 7. října. Při nich ozbrojenci Hamásu v izraelském pohraničí zabili 1200 lidí a dalších 250 odvlekli do Pásma Gazy jako rukojmí.

Izrael považuje Írán za největší hrozbu, především kvůli jeho jadernému programu. Íránský režim Izrael neuznává a viní ho z vražd íránských vědců a představitelů. Izrael podobná obvinění obvykle nepopírá, ani nepotvrzuje.

Útok na Haníju následuje po úterním izraelském zásahu v Libanonu, který rozběhl odvetnou akci za za sobotní útok na Golanských výšinách. Cílem na jižním předměstí Bejrútu byl vojenský poradce vůdce Hizballáhu Fuád Šukr, uvedly tři vysoce postavené bezpečnostní zdroje Reuters.

Izraelský ministr pro kulturní dědictví Amichaj Elijahu řekl, že zabití vůdce Hamásu „dělá svět o trochu lepším“. „Žádné slitování pro tyto nepřátele,“ napsal Eliyahu v příspěvku na X. „Železná ruka, která je zasáhne, je ta, která přinese mír a trochu útěchy a posílí naši schopnost žít v míru s těmi, kteří si mír přejí,“ dodal.

Vysoký mluvčí Hamásu Sámí abú Zuhrí označil útok na Haníju za „závažnou eskalaci, která nedosáhne svých cílů“, informovala agentura Reuters. Podle místních médií Zuhrí rovněž uvedl, že Hamás povede „otevřenou válku za osvobození Jeruzaléma“ a skupina je za to „připravena zaplatit různé ceny“.

Televize al-Aksá provozovaná Hamásem citovala vysokého představitele Hamásu Músu abú Marzúka, podle kterého jde o „zbabělý čin, který nezůstane nepotrestán“.

Haníja a další nejvyšší vůdci teroristického hnutí obvykle pobývají v bezpečných zemích, například v Kataru. Podobný útok je tedy spíše výjimkou.

Izrael však útočí na rodinné příslušníky. Například v červnu zemřelo při útoku izraelské armády na dům v uprchlickém táboře Šatí u města Gaza nejméně 13 lidí včetně sestry Ismáíla Haníji. Informoval o tom deník Haarec.

Izraelská armáda tehdy podle deníku uvedla, že cílila na teroristy, z nichž někteří byli zapojeni do loňského říjnového útoku. Haarec doplnil, že při útoku v Šatí zahynulo nejméně devět lidí z Haníjovy rodiny a že sestra Zahar neměla žádnou oficiální funkci v hnutí Hamás.

V dubnu zemřeli při izraelský vzdušnému úderu v Pásmu Gazy tři Haníjovi synové. Smrt svých tří potomků krátce nato arabské stanici Al-Džazíra potvrdil sám Haníja.