První peníze z výnosů z ruských aktiv zmrazených v Evropě by měly zamířit na Ukrajinu již příští týden, uvedl v pondělí šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Zároveň řekl, že existuje legální způsob, jak zabránit, aby jedna z unijních zemí platby pro Kyjev blokovala. Konkrétní návrh Borrell předloží ministrům zahraničí zemí EU, kteří budou v pondělí jednat v Lucemburku. Proti těmto platbám je Maďarsko, ovšem podle analýzy právníků z Rady EU je Budapešť nemůže zastavit, protože už se předtím zdržela hlasování.
„Máme řešení, jak použít výnosy ze zmrazených ruských aktiv na podporu Ukrajiny, bude to dnes předloženo k jednání,“ řekl přes zahájením zasedání ministrů zahraničí Borrell. „Existuje legální procedura, jak se vyhnout jakékoli blokaci,“ dodal.
Členské státy potvrdily už na konci května shodu na tom, že výnosy z ruských aktiv zmrazených v Evropě budou využity pro Kyjev, který se už více než dva roky brání ruské vojenské agresi. K nákupu zbraní pro Ukrajinu prostřednictvím takzvaného Evropského mírového nástroje (EPF) má být použito 90 procent výnosů, zbývajících deset procent by mělo být převedeno do rozpočtu EU a využito při rekonstrukci Ukrajiny.
Platby prostřednictvím EPF ale blokovalo Maďarsko. Právní služba Rady EU nicméně uvedla, že Budapešť nemůže platby zastavit, protože už se dříve zdržela hlasování. Navíc jde jen o další rozhodnutí v řadě, které hovoří o způsobu využití těchto financí, pro hlasování proto není potřeba jednomyslnost. Jak mnohé země rovněž zdůrazňovaly, nejde o peníze unijních daňových poplatníků, ale Ruska.
Ke způsobu využití peněz měly výhrady i další země, například Francie prosazovala, aby se vojenský materiál nakupovat pouze v Evropě, Češi naopak prosazovali nákupy i v dalších zemích světa. Kypr a Řecko zase nechtěly nakupovat v Turecku. Nakonec se belgickému předsednictví podařilo najít kompromisní řešení.
