Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Prezident Petr Pavel po návratu ze švýcarského Bürgenstocku řekl, že mírová konference splnila svůj účel – přinesla alespoň nějaký pokrok na cestě k míru na Ukrajině.

Podobně se vyjádřil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který konferenci, kde se na dosud nejvyšší úrovni jednalo o podpoře pro ukrajinský mírový plán, označil za „první krok k míru“.

Očekávání, že summit Ukrajinu výrazně posune na cestě k míru, od počátku tlumila neúčast Ruska a Číny.

Dvoudenní konferenci uzavřelo společné prohlášení, ve kterém se země a organizace shodly, že jakýkoliv mírový proces musí mít jednu základní podmínku: respekt k územní celistvosti Ukrajiny. Zapojit se do něj ale musí „všechny strany“ konfliktu.

Přestože už samotná shoda na společné deklaraci byla mnohými považována za úspěch, za jasnou výhru pro Kyjev se zřejmě označit nedá.

Ačkoliv prohlášení podpisem stvrdila drtivá většina zúčastněných – více než 80 zemí a organizací z celkových téměř sto delegací -, nepřipojilo se k ní hned několik klíčových globálních hráčů.

Mezi nimi Brazílie, Indie, Mexiko, Jihoafrická republika, Thajsko, Spojené arabské emiráty nebo Saúdská Arábie. Jak již bylo zmíněno, Čína na summit vůbec nepřijela. Peking dopředu vzkázal, že bez účasti Ruska nemají jednání smysl.

„Bohužel jsou tady lidé, kteří stále balancují,“ posteskl si na závěr Zelenskyj. Ocenil ale, že země, které se dosud diplomatických jednání neúčastnily, na summit vůbec dorazily.

Vysoce postavený indický diplomat Pavan Kapoor na platformě X uvedl, že jeho země se k prohlášení nepřipojila, protože „pouze varianty přijatelné pro obě strany mohou vést k trvalému míru“. Jihoafrická republika pro změnu kritizovala, že byl na summit pozván i Izrael.

Podle zahraničních analytiků ale země k rozhodnutí vedlo převážně to, že si nechtějí znepřátelit Rusko, případně ohrozit svou výhodnou pozici na pomezí spolupráce s Ruskem, Čínou a západními mocnostmi, které stojí na straně Kyjeva.

„Někteří nepodepsali, i když jich bylo velmi málo, protože hrají hru ‚Pojďme mít mír na základě ústupků‘, a to obvykle znamená ústupky ze strany Ukrajiny a v podstatě vyhovění ruským požadavkům. Líbí se jim také tato pozice ‚neutrality‘,“ uvedl pro agenturu AP Volodymyr Dubovyk, vedoucí pracovník washingtonského think tanku Center for European Policy Analysis.

Konference nicméně Kyjevu přinesla i několik pozitivních překvapení. Společné prohlášení podepsalo například Turecko, které s Ruskem udržuje úzké obchodní vazby. Připojily se také Argentina, Irák, Katar nebo Rwanda.

Švýcarská prezidentka Viola Amherdová označila to, že závěrečný dokument podepsala „velká většina“ zúčastněných, za ukázku „čeho může diplomacie dosáhnout“.

Ukrajinský prezident Zelenskyj vzkázal, že cílem účastníků konference je zformulovat společný mírový plán, který bude v rámci druhého mírového summitu představen ruské straně. „A pak se ukáže, jestli jsou připraveni ukončit válku,“ prohlásil.

Prozradil, že v Bürgenstocku jednal s zeměmi, které se nabídly, že by mohly další konferenci o ukrajinském mírovém plánu zorganizovat. O které konkrétně se jedná, neupřesnil. Nevyjádřil se ani k termínu, kdy by k ní mohlo dojít.

Právě vydláždění cesty pro budoucí mírová jednání s Ruskem bylo jedním z deklarovaných cílů víkendové konference. Ministr zahraničí Ignazio Cassis po jejím skončení vzkázal, že Švýcarsko se chystá o výsledcích diskutovat i se zeměmi, které nedorazily, včetně Ruska a Číny.

„V Moskvě máme fungující velvyslanectví a každé dva týdny komunikujeme s ruským ministrem zahraničních věcí, a máme také v úmyslu projednat výsledky této konference s Ruskem,“ nastínil na tiskové konferenci.

Zástupci Ruska pozvánku na summit nedostali, jelikož dopředu avizovali, že by stejně nedorazili. Cassis ovšem zdůraznil, že mírový proces bez Ruska není možný a je nutné, aby se do budoucna vyjednávání účastnilo.

Prezident Zelenskyj vzkázal, že Ukrajina je ochotná o míru s Ruskem jednat klidně zítra, pokud se stáhne z jejího území. Zdůraznil, že jakákoliv jednání, při nichž by se jeho země musela vzdát části svého území, nepřipadají v úvahu.

Rusko se k mírovému plánu, který Kyjev představil už v roce 2022, staví odmítavě a diktuje si svoje podmínky.

Všechny požadavky ruského diktátora Vladimira Putina k tomu, aby mohla začít jednání o příměří, se stáčejí zejména kolem udržení ukrajinských území, která nezákonně anektoval po začátku války. Jejich připojení k Rusku staví na výsledku někdejších pseudoreferend. Naposledy požadavky zopakoval v pátek.

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová reagovala, že Putin to s ukončením války nemyslí vážně.

„Trvá na kapitulaci. Trvá na odstoupení ukrajinského území – dokonce i území, které dnes není okupováno. Trvá na odzbrojení Ukrajiny, čímž ji činí zranitelnou vůči budoucí agresi. Žádná země by tyto nehorázné podmínky nikdy nepřijala,“ prohlásila.

Švýcarsko dříve připustilo, že je ochotné Putinovi kvůli dalšímu summitu povolit vstup do země navzdory zatykači, který na něj vydal Mezinárodní trestní soud. Zda by bylo Rusko ochotné se budoucího summitu zúčastnit, zůstává v tuto chvíli nejasné.

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Prezident Petr Pavel po návratu ze švýcarského Bürgenstocku řekl, že mírová konference splnila svůj účel – přinesla alespoň nějaký pokrok na cestě k míru na Ukrajině.

Podobně se vyjádřil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který konferenci, kde se na dosud nejvyšší úrovni jednalo o podpoře pro ukrajinský mírový plán, označil za „první krok k míru“.

Očekávání, že summit Ukrajinu výrazně posune na cestě k míru, od počátku tlumila neúčast Ruska a Číny.

Dvoudenní konferenci uzavřelo společné prohlášení, ve kterém se země a organizace shodly, že jakýkoliv mírový proces musí mít jednu základní podmínku: respekt k územní celistvosti Ukrajiny. Zapojit se do něj ale musí „všechny strany“ konfliktu.

Přestože už samotná shoda na společné deklaraci byla mnohými považována za úspěch, za jasnou výhru pro Kyjev se zřejmě označit nedá.

Ačkoliv prohlášení podpisem stvrdila drtivá většina zúčastněných – více než 80 zemí a organizací z celkových téměř sto delegací -, nepřipojilo se k ní hned několik klíčových globálních hráčů.

Mezi nimi Brazílie, Indie, Mexiko, Jihoafrická republika, Thajsko, Spojené arabské emiráty nebo Saúdská Arábie. Jak již bylo zmíněno, Čína na summit vůbec nepřijela. Peking dopředu vzkázal, že bez účasti Ruska nemají jednání smysl.

„Bohužel jsou tady lidé, kteří stále balancují,“ posteskl si na závěr Zelenskyj. Ocenil ale, že země, které se dosud diplomatických jednání neúčastnily, na summit vůbec dorazily.

Vysoce postavený indický diplomat Pavan Kapoor na platformě X uvedl, že jeho země se k prohlášení nepřipojila, protože „pouze varianty přijatelné pro obě strany mohou vést k trvalému míru“. Jihoafrická republika pro změnu kritizovala, že byl na summit pozván i Izrael.

Podle zahraničních analytiků ale země k rozhodnutí vedlo převážně to, že si nechtějí znepřátelit Rusko, případně ohrozit svou výhodnou pozici na pomezí spolupráce s Ruskem, Čínou a západními mocnostmi, které stojí na straně Kyjeva.

„Někteří nepodepsali, i když jich bylo velmi málo, protože hrají hru ‚Pojďme mít mír na základě ústupků‘, a to obvykle znamená ústupky ze strany Ukrajiny a v podstatě vyhovění ruským požadavkům. Líbí se jim také tato pozice ‚neutrality‘,“ uvedl pro agenturu AP Volodymyr Dubovyk, vedoucí pracovník washingtonského think tanku Center for European Policy Analysis.

Konference nicméně Kyjevu přinesla i několik pozitivních překvapení. Společné prohlášení podepsalo například Turecko, které s Ruskem udržuje úzké obchodní vazby. Připojily se také Argentina, Irák, Katar nebo Rwanda.

Švýcarská prezidentka Viola Amherdová označila to, že závěrečný dokument podepsala „velká většina“ zúčastněných, za ukázku „čeho může diplomacie dosáhnout“.

Ukrajinský prezident Zelenskyj vzkázal, že cílem účastníků konference je zformulovat společný mírový plán, který bude v rámci druhého mírového summitu představen ruské straně. „A pak se ukáže, jestli jsou připraveni ukončit válku,“ prohlásil.

Prozradil, že v Bürgenstocku jednal s zeměmi, které se nabídly, že by mohly další konferenci o ukrajinském mírovém plánu zorganizovat. O které konkrétně se jedná, neupřesnil. Nevyjádřil se ani k termínu, kdy by k ní mohlo dojít.

Právě vydláždění cesty pro budoucí mírová jednání s Ruskem bylo jedním z deklarovaných cílů víkendové konference. Ministr zahraničí Ignazio Cassis po jejím skončení vzkázal, že Švýcarsko se chystá o výsledcích diskutovat i se zeměmi, které nedorazily, včetně Ruska a Číny.

„V Moskvě máme fungující velvyslanectví a každé dva týdny komunikujeme s ruským ministrem zahraničních věcí, a máme také v úmyslu projednat výsledky této konference s Ruskem,“ nastínil na tiskové konferenci.

Zástupci Ruska pozvánku na summit nedostali, jelikož dopředu avizovali, že by stejně nedorazili. Cassis ovšem zdůraznil, že mírový proces bez Ruska není možný a je nutné, aby se do budoucna vyjednávání účastnilo.

Prezident Zelenskyj vzkázal, že Ukrajina je ochotná o míru s Ruskem jednat klidně zítra, pokud se stáhne z jejího území. Zdůraznil, že jakákoliv jednání, při nichž by se jeho země musela vzdát části svého území, nepřipadají v úvahu.

Rusko se k mírovému plánu, který Kyjev představil už v roce 2022, staví odmítavě a diktuje si svoje podmínky.

Všechny požadavky ruského diktátora Vladimira Putina k tomu, aby mohla začít jednání o příměří, se stáčejí zejména kolem udržení ukrajinských území, která nezákonně anektoval po začátku války. Jejich připojení k Rusku staví na výsledku někdejších pseudoreferend. Naposledy požadavky zopakoval v pátek.

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová reagovala, že Putin to s ukončením války nemyslí vážně.

„Trvá na kapitulaci. Trvá na odstoupení ukrajinského území – dokonce i území, které dnes není okupováno. Trvá na odzbrojení Ukrajiny, čímž ji činí zranitelnou vůči budoucí agresi. Žádná země by tyto nehorázné podmínky nikdy nepřijala,“ prohlásila.

Švýcarsko dříve připustilo, že je ochotné Putinovi kvůli dalšímu summitu povolit vstup do země navzdory zatykači, který na něj vydal Mezinárodní trestní soud. Zda by bylo Rusko ochotné se budoucího summitu zúčastnit, zůstává v tuto chvíli nejasné.