Čínské úřady v pátek oznámily, že v krajním případě bude „zarytým“ separatistům za nezávislost Tchaj-wanu ukládat trest smrti, píše agentura Reuters. Opět tak zvyšuje tlak na demokratický samosprávný ostrov, na kterém nemají čínské soudy žádnou jurisdikci. Čína, která považuje Tchaj-wan za své území, se netají svou nelibostí vůči prezidentovi Lai Ching-teovi, který se ujal úřadu minulý měsíc, a tvrdí, že je „separatista“.
Tchaj-wan si od lednového vítězství Laie ve volbách stěžuje na stupňující se čínský tlak, včetně pokračujících vojenských akcí, obchodních sankcí a hlídek pobřežní stráže kolem ostrovů kontrolovaných Tchaj-wanem a sousedících s Čínou. Lai opakovaně nabídl Číně, že s ní povede rozhovory, ale byl odmítnut, píše Voice of America.
Podle nových pokynů by čínské soudy, státní zastupitelství, veřejné a státní bezpečnostní orgány měly „v souladu se zákonem přísně trestat zastánce nezávislosti Tchaj-wanu za rozdělení země a podněcování k trestným činům odtržení a rozhodně bránit národní suverenitu, jednotu a územní celistvost“, uvedla čínská státní tisková agentura Sin-chua.
O vztazích mezi Čínou a Tchaj-wanem
„Čínské vedení nemá z výsledku radost,“ říká Martin Hála o víkendových volbách na svobodném ostrově, který pevninská Čína považuje za své vzbouřené území. Politické dění v této zemi přitom významně promlouvá do vratké rovnováhy světa.
Mluvčí Tchajwanské lidové strany Celina Wu v sobotu uvedla, že zavedení nových pokynů je aktem „zastrašování“. Opatření popsaná ve směrnicích by pouze prohloubila antagonismus mezi lidmi na obou stranách Tchajwanské úžiny a ztížila dvoustrannou výměnu, uvedla Wu.
Pokyny jsou vydávány v souladu s již platnými zákony, včetně zákona proti odtržení z roku 2005, uvedla Sin-chua, doplňuje server Focus Taiwan. Tento zákon dává Číně právní základ pro vojenskou akci proti Tchaj-wanu, pokud se oddělí, nebo se k tomu zřejmě chystá. Sun Ping, úředník čínského ministerstva veřejné bezpečnosti, řekl novinářům v Pekingu, že nejvyšším trestem za porušení těchto zákonů je trest smrti.
Čínská komunistická strana na Tchaj-wanu nikdy nevládla
- V Číně a na Tchaj-wanu fungují od konce občanské války v roce 1949 dvě samostatné vlády. Peking však ostrov považuje za svou vzbouřeneckou provincii a dlouhodobě se snaží omezit jeho mezinárodní aktivity. Soupeří spolu o vliv v tichomořské oblasti.
- Napětí v posledních letech znovu eskaluje a Peking nevyloučil možnost použití síly k získání ostrova.
- Ačkoli je Tchaj-wan oficiálně uznán jen hrstkou národů, jeho demokraticky zvolená vláda udržuje silné obchodní a neformální vztahy s mnoha světovými mocnostmi. Diplomatické styky mezi Spojenými státy a Tchaj-wanem neprobíhají po oficiální linii. Americký zákon Taiwan Relations Act však zajišťuje ostrovu ochranu a poskytuje prostředky k jeho obraně.
„Pekingské úřady nemají nad Tchaj-wanem absolutně žádnou pravomoc a takzvané zákony a normy čínských komunistů nemají pro náš lid žádnou závaznou platnost. Vláda apeluje na obyvatele naší země, aby se cítili klidně a nenechali se ohrožovat ani zastrašovat čínskou komunistickou stranou,“ uvedla reakci na vyjádření Číny tchajwanská Rada pro záležitosti pevninské Číny.
Čína již dříve přijala právní opatření proti tchajwanským představitelům, včetně uvalení sankcí na Hsiao Bi-khima, bývalého faktického velvyslance Tchaj-wanu ve Spojených státech a nyní viceprezidenta ostrova.
