Než Kamala Harrisová vplula do nejvyšších pater americké politiky, dlouhé roky působila jako státní zástupkyně.

V roce 2017 se oficiálně stala senátorkou za stát Kalifornie, a ještě než si ji Joe Biden vybral za svého parťáka do prezidentských voleb, pokoušela se do nich získat demokratickou nominaci.

Podle serveru Politico se tehdy snažila vybojovat si mezeru mezi centristy a skeptickými progresivisty. Její kampaň ale skončila příliš brzy na to, aby šlo dělat větší soudy o jejím konečném směřování. Ještě méně příležitostí jí k nastínění vlastních představ poskytla funkce viceprezidentky.

Její současná prohlášení o prioritách kampaně jsou momentálně spíše obecnější, je ovšem jasné, že stejně jako Biden hodlá svou vizi USA postavit do kontrastu s bývalým prezidentem a republikánským kandidátem Donaldem Trumpem. Ucelený obrázek, kam by její případné vítězství nasměrovalo Spojené státy, se však zatím skládá jen pomalu.

Ačkoliv Harrisová i Biden sdílejí demokratickou platformu, viceprezidentka je obecně považována za více spřízněnou s progresivním křídlem strany. Seznam Zprávy se podívaly na klíčová témata a přibližují některá, kde by se přístup o více než 20 let mladší Harrisové mohl lišit.

Právo na potrat bylo pro Bidena vždy ožehavým tématem. V historii USA je teprve druhým prezidentem-katolíkem, během letošní kampaně nicméně sliboval, že obnoví rozsudek Roe vs. Wade, který do roku 2022 sice zaručoval federální právo na potrat, zároveň ale umožňoval státům omezit jeho dostupnost.

Otázku reprodukčních práv tak prezident raději dlouhodobě svěřuje právě Harrisové, která se tématu věnuje již řadu let a vidí ho také jako stěžejní téma své nynější kampaně. Bylo to ostatně právě právo na potrat, které během posledních midterms dokázalo mobilizovat voliče a zabránit tomu, aby republikáni drtivě zvítězili.

Když se Harrisová v roce 2019 ucházela o demokratickou nominaci do prezidentského klání, navrhovala zajít ještě dál, než o co nyní usiloval Biden – ministerstvu spravedlnosti chtěla umožnit zvýšený dohled nad potratovými zákony jednotlivých států. I tento cíl by ale v Kongresu čelil obrovským překážkám a téměř jistě také soudním výzvám.

Interrupce stále patří mezi několik málo témat, v nichž mají demokraté v průzkumech jasnou převahu, dá se tak očekávat, že Harrisová v tomto směru povede agresivní kampaň. A i když se Trump tomuto tématu nyní spíše vyhýbá, svými dřívějšími výroky, kdy si za zrušení rozsudku Roe vs. Wade připisoval osobní zásluhy, jí nahrál do karet.

Konflikt na Blízkém východě rozvířil v USA nejedny vody a v průběhu roku byli lidé svědky například propalestinských protestů na amerických univerzitách. Jak mladí, tak i třeba některé etnické menšiny v zemi totiž nesouhlasí s tím, jak silnou podporu, včetně vojenské pomoci, Biden vyjadřuje Izraeli, zatímco v Pásmu Gazy umírají civilisté.

Přístup Harrisové k tomuto tématu se zatím vyloženě neodklání od Bidenova – po setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem minulý týden pronesla projev, ve kterém zazněla i prezidentem opakovaná slova o „železné podpoře“ a „neochvějném závazku“ vůči Izraeli.

Zároveň ale politička projevila výrazně více empatie pro druhý tábor. Izrael podle ní má právo se bránit, záleží ovšem na tom, jak to dělá. „Tváří v tvář těmto tragédiím nemůžeme odvracet zrak. Nemůžeme si dovolit otupět vůči utrpení. A já nebudu mlčet,“ řekla o situaci Palestinců, na které dopadají útoky izraelské armády.

Netanjahuovi pak prý v souvislosti s úmrtím civilistů vyjádřila vážné znepokojení a v soukromí Bidenovi i dalším vrcholným představitelům sdělila, že administrativa vůči němu musí zaujmout důraznější postoj.

Jak v kampani, tak i případně v Bílém domě však bude operovat bez Bidenových desítek let zahraničněpolitických zkušeností.

Ekonomická situace v zemi je podle průzkumů veřejného mínění tím nejdůležitějším tématem, na které budou Američané myslet, až se v listopadu budou rozhodovat, koho zvolí. Vysoké ceny jsou momentálně hlavním problémem řady občanů, kteří se po období prudké inflace potýkají s vysokými životními náklady.

Přestože z toho mnoho Američanů viní Bidena, prezident podle webu The Hill dosáhl během svého funkčního období působivých hospodářských výsledků, třeba růstu zaměstnanosti. Dá se tak předpokládat, že viceprezidentka bude v tomto duchu chtít pokračovat, na některých předvolebních mítincích již ostatně Bidenovy výsledky propagovala.

Pohled na dřívější předvolební sliby Harrisové nicméně ukazuje, že je progresivnější než Biden. Navrhovala například poskytnout středním vrstvám a pracujícím rodinám vratnou daňovou úlevu až 6000 dolarů ročně, která by jim pomohla udržet krok s životními náklady. Více otevřená je pak i větší dostupnost vysokoškolského studia.

Pokud by se dvojice měla v něčem dále rozcházet, mohlo by jít o americký obchod. Oba sice během primárek před pěti lety zastávali podobné postoje, některé Bidenovy názory se však v průběhu let odklonily od těch, které zaujímal jako viceprezident Baracka Obamy.

Tehdy například hlasitě podporoval takzvané transpacifické partnerství, tedy dohodu, kterou vyjednala Obamova administrativa. Před čtyřmi lety však již prohlašoval, že by se k její původní podobě nepřipojil a místo toho by vyjednal lepší ve spolupráci s odborovými a ekologickými skupinami.

Během svého prezidentství se k takovému kroku ovšem neměl. Harrisová, která v době vyjednávání dohody kandidovala do Senátu, byla naopak od začátku proti dohodě, zejména kvůli kritice, že přesune pracovní místa do zemí s nižšími příjmy.

Jednou z největších priorit Demokratické strany je téma změny klimatu. Biden byl nejvíce proklimatickým prezidentem v historii Spojených států. Harrisová, která je již desítky let bojovnicí za klima a environmentální spravedlnost, by se však v tomto směru mohla snažit prosadit výraznější změny.

Během svého působení v Senátu sponzorovala rezoluci Green New Deal, kterou Biden v celém jejím znění nepodpořil, a během kampaně v roce 2019 zase prosazovala zákaz frakování, který Biden ani nikdy neměl v plánu zavést. Od tohoto tématu však jako viceprezidentka ustoupila.

Oba demokraté navrhují vynaložit historické sumy na boj proti změně klimatu a na přebudování ekonomiky tak, aby využívala čisté zdroje namísto fosilních paliv. Harrisová by však mohla chtít jít ještě dál: Při své dřívější kampani totiž předložila klimatický plán v hodnotě 10 bilionů dolarů, což je výrazně více, než jsou odhadované náklady dosavadních Bidenových zákonů.

Než Kamala Harrisová vplula do nejvyšších pater americké politiky, dlouhé roky působila jako státní zástupkyně.

V roce 2017 se oficiálně stala senátorkou za stát Kalifornie, a ještě než si ji Joe Biden vybral za svého parťáka do prezidentských voleb, pokoušela se do nich získat demokratickou nominaci.

Podle serveru Politico se tehdy snažila vybojovat si mezeru mezi centristy a skeptickými progresivisty. Její kampaň ale skončila příliš brzy na to, aby šlo dělat větší soudy o jejím konečném směřování. Ještě méně příležitostí jí k nastínění vlastních představ poskytla funkce viceprezidentky.

Její současná prohlášení o prioritách kampaně jsou momentálně spíše obecnější, je ovšem jasné, že stejně jako Biden hodlá svou vizi USA postavit do kontrastu s bývalým prezidentem a republikánským kandidátem Donaldem Trumpem. Ucelený obrázek, kam by její případné vítězství nasměrovalo Spojené státy, se však zatím skládá jen pomalu.

Ačkoliv Harrisová i Biden sdílejí demokratickou platformu, viceprezidentka je obecně považována za více spřízněnou s progresivním křídlem strany. Seznam Zprávy se podívaly na klíčová témata a přibližují některá, kde by se přístup o více než 20 let mladší Harrisové mohl lišit.

Právo na potrat bylo pro Bidena vždy ožehavým tématem. V historii USA je teprve druhým prezidentem-katolíkem, během letošní kampaně nicméně sliboval, že obnoví rozsudek Roe vs. Wade, který do roku 2022 sice zaručoval federální právo na potrat, zároveň ale umožňoval státům omezit jeho dostupnost.

Otázku reprodukčních práv tak prezident raději dlouhodobě svěřuje právě Harrisové, která se tématu věnuje již řadu let a vidí ho také jako stěžejní téma své nynější kampaně. Bylo to ostatně právě právo na potrat, které během posledních midterms dokázalo mobilizovat voliče a zabránit tomu, aby republikáni drtivě zvítězili.

Když se Harrisová v roce 2019 ucházela o demokratickou nominaci do prezidentského klání, navrhovala zajít ještě dál, než o co nyní usiloval Biden – ministerstvu spravedlnosti chtěla umožnit zvýšený dohled nad potratovými zákony jednotlivých států. I tento cíl by ale v Kongresu čelil obrovským překážkám a téměř jistě také soudním výzvám.

Interrupce stále patří mezi několik málo témat, v nichž mají demokraté v průzkumech jasnou převahu, dá se tak očekávat, že Harrisová v tomto směru povede agresivní kampaň. A i když se Trump tomuto tématu nyní spíše vyhýbá, svými dřívějšími výroky, kdy si za zrušení rozsudku Roe vs. Wade připisoval osobní zásluhy, jí nahrál do karet.

Konflikt na Blízkém východě rozvířil v USA nejedny vody a v průběhu roku byli lidé svědky například propalestinských protestů na amerických univerzitách. Jak mladí, tak i třeba některé etnické menšiny v zemi totiž nesouhlasí s tím, jak silnou podporu, včetně vojenské pomoci, Biden vyjadřuje Izraeli, zatímco v Pásmu Gazy umírají civilisté.

Přístup Harrisové k tomuto tématu se zatím vyloženě neodklání od Bidenova – po setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem minulý týden pronesla projev, ve kterém zazněla i prezidentem opakovaná slova o „železné podpoře“ a „neochvějném závazku“ vůči Izraeli.

Zároveň ale politička projevila výrazně více empatie pro druhý tábor. Izrael podle ní má právo se bránit, záleží ovšem na tom, jak to dělá. „Tváří v tvář těmto tragédiím nemůžeme odvracet zrak. Nemůžeme si dovolit otupět vůči utrpení. A já nebudu mlčet,“ řekla o situaci Palestinců, na které dopadají útoky izraelské armády.

Netanjahuovi pak prý v souvislosti s úmrtím civilistů vyjádřila vážné znepokojení a v soukromí Bidenovi i dalším vrcholným představitelům sdělila, že administrativa vůči němu musí zaujmout důraznější postoj.

Jak v kampani, tak i případně v Bílém domě však bude operovat bez Bidenových desítek let zahraničněpolitických zkušeností.

Ekonomická situace v zemi je podle průzkumů veřejného mínění tím nejdůležitějším tématem, na které budou Američané myslet, až se v listopadu budou rozhodovat, koho zvolí. Vysoké ceny jsou momentálně hlavním problémem řady občanů, kteří se po období prudké inflace potýkají s vysokými životními náklady.

Přestože z toho mnoho Američanů viní Bidena, prezident podle webu The Hill dosáhl během svého funkčního období působivých hospodářských výsledků, třeba růstu zaměstnanosti. Dá se tak předpokládat, že viceprezidentka bude v tomto duchu chtít pokračovat, na některých předvolebních mítincích již ostatně Bidenovy výsledky propagovala.

Pohled na dřívější předvolební sliby Harrisové nicméně ukazuje, že je progresivnější než Biden. Navrhovala například poskytnout středním vrstvám a pracujícím rodinám vratnou daňovou úlevu až 6000 dolarů ročně, která by jim pomohla udržet krok s životními náklady. Více otevřená je pak i větší dostupnost vysokoškolského studia.

Pokud by se dvojice měla v něčem dále rozcházet, mohlo by jít o americký obchod. Oba sice během primárek před pěti lety zastávali podobné postoje, některé Bidenovy názory se však v průběhu let odklonily od těch, které zaujímal jako viceprezident Baracka Obamy.

Tehdy například hlasitě podporoval takzvané transpacifické partnerství, tedy dohodu, kterou vyjednala Obamova administrativa. Před čtyřmi lety však již prohlašoval, že by se k její původní podobě nepřipojil a místo toho by vyjednal lepší ve spolupráci s odborovými a ekologickými skupinami.

Během svého prezidentství se k takovému kroku ovšem neměl. Harrisová, která v době vyjednávání dohody kandidovala do Senátu, byla naopak od začátku proti dohodě, zejména kvůli kritice, že přesune pracovní místa do zemí s nižšími příjmy.

Jednou z největších priorit Demokratické strany je téma změny klimatu. Biden byl nejvíce proklimatickým prezidentem v historii Spojených států. Harrisová, která je již desítky let bojovnicí za klima a environmentální spravedlnost, by se však v tomto směru mohla snažit prosadit výraznější změny.

Během svého působení v Senátu sponzorovala rezoluci Green New Deal, kterou Biden v celém jejím znění nepodpořil, a během kampaně v roce 2019 zase prosazovala zákaz frakování, který Biden ani nikdy neměl v plánu zavést. Od tohoto tématu však jako viceprezidentka ustoupila.

Oba demokraté navrhují vynaložit historické sumy na boj proti změně klimatu a na přebudování ekonomiky tak, aby využívala čisté zdroje namísto fosilních paliv. Harrisová by však mohla chtít jít ještě dál: Při své dřívější kampani totiž předložila klimatický plán v hodnotě 10 bilionů dolarů, což je výrazně více, než jsou odhadované náklady dosavadních Bidenových zákonů.