První soukromá cesta na oběžnou dráhu bez profesionálních astronautů pod názvem Inspiration4 začala 16. a trvala do 18. září 2021. Čtveřice Američanů při ní vystoupala do výšky 585 kilometrů a na palubě jedinečně upravené lodi Crew Dragon s průhlednou kopulí strávila celkem dva dny, 23 hodin a čtyři minuty.

Informace a záběry si můžete poslechnout i prohlédnout v úvodní videoreportáži.

Americká firma SpaceX, která tyto lodě a také rakety Falcon 9 staví a provozuje, si obyčejně za jediné místo účtuje 55 milionů dolarů, tedy okolo 1,25 miliardy korun. Tento první ryze soukromý let zorganizoval a pro všechny zaplatil miliardář Jared Isaacman, který byl samozřejmě jedním z členů posádky.

Mise však necílila pouze na další zápis v historii dobývání kosmu. Americký podnikatel v oblasti letových výcviků chtěl vybrat 200 milionů dolarů pro nemocnici St. Jude na pacienty s dětskou rakovinou, a rozšířit povědomí o ní a jejím výzkumu. Ústavu také věnoval dvě z míst v lodi Crew Dragon.

Vesmírní turisté na misi Inspiration4 posloužili ale k tomu, aby vědci mohli poprvé zkoumat a srovnávat, jak pobyt v kosmu působí na soukromé cestující i při těchto krátkých výletech. Jak se dokážou adaptovat na tamní radiaci a stav beztíže, a jak pak ovlivňuje jejich fyziologii a zdraví. Aniž by podstoupili trénink jako běžní astronauti, s jejichž daty je porovnávali.

„Vytvořili jsme efektivní vesmírný zdravotnický test, který je dost podobný tomu, co byste chtěli dostat, když přijdete k doktorovi a necháte si udělat krevní testy. Chcete vidět, jak vysoké nebo nízké máte úrovně různých látek v krvi, a to my teď umíme udělat i u astronautů. Měřili jsme jich dost – celkem 64 včetně těch čtyř civilních astronautů,“ vysvětluje profesor fyziologie a biofyziky na Weill Cornell Medicine v New Yorku Chris Mason v reportáži v úvodu tohoto článku.

A tak vznikl vesmírný zdravotní atlas.

Co všechno museli vesmírní turisté z mise Inspiration4 na palubě lodi Crew Dragon absolvovat, aby vědci měli dostatek údajů, představila ještě v průběhu letu samotná posádka.

„Možná vám můžeme ukázat nějakou tu vědu, co tady děláme. Tady představujeme přenosný ultrazvuk, který jsme mohli použít hned pro několik experimentů – včetně vnitrožilního snímání. Také jsme snímali naše rohovky a optické nervy kvůli indikaci nitrolebečního tlaku. A také s ním děláme různé další skeny, takže je opravdu užitečný,“ ukazuje přímo z paluby Crew Dragon na orbitě v úvodním videu Jared Isaacman, jaké zdravotnické přístroje s sebou při letu kvůli výzkumu měli.

„Bylo opravdu zajímavé sledovat, jak se mění chování našich vnitřních tekutin v prostředí mikrogravitace, a to je něco, co chtěli sledovat také vědci. Takže k tomu rádi přispíváme. Také jsme si prováděli několik stěrů z různých částí našich těl, aby se vyhodnotily změny našeho mikrobiomu během tří dní v kosmu. Také nám zadali kupu dalších odběrů – i krve, pro výzkumný tým, a stejně tak jsme prováděli i kognitivní testy,“ doplňuje ​​v reportáži Hayley Arceneaux, zdravotnice z nemocnice St. Jude, které podnikatel zaplatil cestu.

Vědci se při výzkumu čtyř soukromých cestujících na oběžnou dráhu dostali u jejich odebraných vzorků až na molekulární úroveň, a na té pak analyzovali, jak rychle těla všech na pobyt v kosmu reagovala anebo se přímo adaptovala.

„Toto je poprvé, co jsme u nějaké posádky zkoumali buňku po buňce, když se vydala do vesmíru, a podívali se na T-lymfocyty, B-lymfocyty, všechny různé díly imunitního systému,“ doplňuje v reportáži spoluautor výzkumu Mason.

Analýza vzorků na vesmírných turistech v buňkách a také imunitním systému prokázala rozsáhlé změny. Přestože byli soukromí cestující v kosmu pár dní, některé změny byly stejné jako u astronautů, kteří na orbitě strávili měsíce.

„Například jsme zjistili, že se ve vesmíru trochu prodlužují telomery – to jsou takové čepičky na konci vašich chromozomů, které udržují DNA nedotknutou. V kosmu se trochu prodlužují. A zjistili jsme, že to je velice podobné jako to, co pozorujeme u delších misí, akorát ne tak dramatické. Takže se prodlužují telomery a pozorujeme také tělesný stres u imunitní systému, který v těle aktivuje například T-lymfocyty. A také pozorujeme obecný stres působící na tělo z letu,“ vypočítává některá zjištění studie dál Mason.

Nová studie publikovaná v časopise Nature teď v červnu také ukázala, že většina změn se do několika měsíců po návratu na Zemi stabilizovala, a krátkodobý pobyt v kosmu tak nezpůsobuje výraznější zdravotní rizika. „Do pár měsíců se 95 procent z nich vrací do své základní úrovně,“ doplňuje americký profesor fyziologie a biofyziky.

Zatímco astronauty a vliv kosmu na jejich zdraví třeba NASA i další agentury studují dlouho, na vesmírné turisty se dosud nezaměřovaly. Až dosud také nebylo moc proč. První turista na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) byl sice už v roce 2001, ale větší rozmach zažívá soukromé cestování až v posledních letech. A pravděpodobně také bude pokračovat.

Vědci nakonec výsledky své nové studie vidí pozitivně, podle nich jim do budoucna pomůže lépe se vypořádat s negativními vlivy kosmu na lidské tělo.

„Toto jsou pro komerční vesmírné cestovatele velice dobré zprávy. Pro lidi, kteří se těší na další mise, které by potenciálně mohly obletět Měsíc a mířit dál do kosmu, protože to ukazuje, že lidské tělo je velice přizpůsobivé. A i když nejste třeba atlet na olympiské úrovni nebo jste roky netrénovali na astronauta, můžete zamířit do kosmu a tělo se adaptuje, takže se i poměrně bezpečně vrátíte,“ ujišťuje v úvodním videu dál Mason.

A dobrá zpráva to je i pro astronauty. Zjištění vesmírného zdravotního atlasu lze aplikovat i na dlouhodobější cesty. Respektive doplní údaje a studie, které i NASA a ESA na Mezinárodní vesmírné stanici měří a provádějí už řady let.

„Máme přehled, jak vypadá normální výlet do kosmu, a můžeme začít plánovat i delší mise a použít výsledky studie jako způsob, jak monitorovat posádky. Abychom se ujistili, že zůstanou zdraví i při těch opravdu delších misí, které nás čekají,“ doplňuje na závěr reportáže americký badatel.

O své místo na oběžné dráze nyní usiluje i Česko. Poprvé v jeho samostatné historii by mohlo do vesmíru poslat svého astronauta. Vláda dostala už loni nabídku od soukromé americké firmy Axiom, které využívá lodě Crew Dragon od SpaceX. Tehdy ji však odmítla.

Tento čtvrtek 20. června však představila záměr nazvaný Česká cesta do vesmíru, jejímž cílem je do pěti let tohoto Čecha na orbitu dostat, ačkoliv letenka stojí 60 milionů dolarů, tedy 1,4 miliardy korun. Jeho vyslání by podle vlády mělo na sebe navázat další aktivity soukromých firem i vědeckých institucí, aby se mise stala tématem, o kterém se bude diskutovat. A vzbudit by měla také zájem o studium technických oborů.

První soukromá cesta na oběžnou dráhu bez profesionálních astronautů pod názvem Inspiration4 začala 16. a trvala do 18. září 2021. Čtveřice Američanů při ní vystoupala do výšky 585 kilometrů a na palubě jedinečně upravené lodi Crew Dragon s průhlednou kopulí strávila celkem dva dny, 23 hodin a čtyři minuty.

Informace a záběry si můžete poslechnout i prohlédnout v úvodní videoreportáži.

Americká firma SpaceX, která tyto lodě a také rakety Falcon 9 staví a provozuje, si obyčejně za jediné místo účtuje 55 milionů dolarů, tedy okolo 1,25 miliardy korun. Tento první ryze soukromý let zorganizoval a pro všechny zaplatil miliardář Jared Isaacman, který byl samozřejmě jedním z členů posádky.

Mise však necílila pouze na další zápis v historii dobývání kosmu. Americký podnikatel v oblasti letových výcviků chtěl vybrat 200 milionů dolarů pro nemocnici St. Jude na pacienty s dětskou rakovinou, a rozšířit povědomí o ní a jejím výzkumu. Ústavu také věnoval dvě z míst v lodi Crew Dragon.

Vesmírní turisté na misi Inspiration4 posloužili ale k tomu, aby vědci mohli poprvé zkoumat a srovnávat, jak pobyt v kosmu působí na soukromé cestující i při těchto krátkých výletech. Jak se dokážou adaptovat na tamní radiaci a stav beztíže, a jak pak ovlivňuje jejich fyziologii a zdraví. Aniž by podstoupili trénink jako běžní astronauti, s jejichž daty je porovnávali.

„Vytvořili jsme efektivní vesmírný zdravotnický test, který je dost podobný tomu, co byste chtěli dostat, když přijdete k doktorovi a necháte si udělat krevní testy. Chcete vidět, jak vysoké nebo nízké máte úrovně různých látek v krvi, a to my teď umíme udělat i u astronautů. Měřili jsme jich dost – celkem 64 včetně těch čtyř civilních astronautů,“ vysvětluje profesor fyziologie a biofyziky na Weill Cornell Medicine v New Yorku Chris Mason v reportáži v úvodu tohoto článku.

A tak vznikl vesmírný zdravotní atlas.

Co všechno museli vesmírní turisté z mise Inspiration4 na palubě lodi Crew Dragon absolvovat, aby vědci měli dostatek údajů, představila ještě v průběhu letu samotná posádka.

„Možná vám můžeme ukázat nějakou tu vědu, co tady děláme. Tady představujeme přenosný ultrazvuk, který jsme mohli použít hned pro několik experimentů – včetně vnitrožilního snímání. Také jsme snímali naše rohovky a optické nervy kvůli indikaci nitrolebečního tlaku. A také s ním děláme různé další skeny, takže je opravdu užitečný,“ ukazuje přímo z paluby Crew Dragon na orbitě v úvodním videu Jared Isaacman, jaké zdravotnické přístroje s sebou při letu kvůli výzkumu měli.

„Bylo opravdu zajímavé sledovat, jak se mění chování našich vnitřních tekutin v prostředí mikrogravitace, a to je něco, co chtěli sledovat také vědci. Takže k tomu rádi přispíváme. Také jsme si prováděli několik stěrů z různých částí našich těl, aby se vyhodnotily změny našeho mikrobiomu během tří dní v kosmu. Také nám zadali kupu dalších odběrů – i krve, pro výzkumný tým, a stejně tak jsme prováděli i kognitivní testy,“ doplňuje ​​v reportáži Hayley Arceneaux, zdravotnice z nemocnice St. Jude, které podnikatel zaplatil cestu.

Vědci se při výzkumu čtyř soukromých cestujících na oběžnou dráhu dostali u jejich odebraných vzorků až na molekulární úroveň, a na té pak analyzovali, jak rychle těla všech na pobyt v kosmu reagovala anebo se přímo adaptovala.

„Toto je poprvé, co jsme u nějaké posádky zkoumali buňku po buňce, když se vydala do vesmíru, a podívali se na T-lymfocyty, B-lymfocyty, všechny různé díly imunitního systému,“ doplňuje v reportáži spoluautor výzkumu Mason.

Analýza vzorků na vesmírných turistech v buňkách a také imunitním systému prokázala rozsáhlé změny. Přestože byli soukromí cestující v kosmu pár dní, některé změny byly stejné jako u astronautů, kteří na orbitě strávili měsíce.

„Například jsme zjistili, že se ve vesmíru trochu prodlužují telomery – to jsou takové čepičky na konci vašich chromozomů, které udržují DNA nedotknutou. V kosmu se trochu prodlužují. A zjistili jsme, že to je velice podobné jako to, co pozorujeme u delších misí, akorát ne tak dramatické. Takže se prodlužují telomery a pozorujeme také tělesný stres u imunitní systému, který v těle aktivuje například T-lymfocyty. A také pozorujeme obecný stres působící na tělo z letu,“ vypočítává některá zjištění studie dál Mason.

Nová studie publikovaná v časopise Nature teď v červnu také ukázala, že většina změn se do několika měsíců po návratu na Zemi stabilizovala, a krátkodobý pobyt v kosmu tak nezpůsobuje výraznější zdravotní rizika. „Do pár měsíců se 95 procent z nich vrací do své základní úrovně,“ doplňuje americký profesor fyziologie a biofyziky.

Zatímco astronauty a vliv kosmu na jejich zdraví třeba NASA i další agentury studují dlouho, na vesmírné turisty se dosud nezaměřovaly. Až dosud také nebylo moc proč. První turista na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) byl sice už v roce 2001, ale větší rozmach zažívá soukromé cestování až v posledních letech. A pravděpodobně také bude pokračovat.

Vědci nakonec výsledky své nové studie vidí pozitivně, podle nich jim do budoucna pomůže lépe se vypořádat s negativními vlivy kosmu na lidské tělo.

„Toto jsou pro komerční vesmírné cestovatele velice dobré zprávy. Pro lidi, kteří se těší na další mise, které by potenciálně mohly obletět Měsíc a mířit dál do kosmu, protože to ukazuje, že lidské tělo je velice přizpůsobivé. A i když nejste třeba atlet na olympiské úrovni nebo jste roky netrénovali na astronauta, můžete zamířit do kosmu a tělo se adaptuje, takže se i poměrně bezpečně vrátíte,“ ujišťuje v úvodním videu dál Mason.

A dobrá zpráva to je i pro astronauty. Zjištění vesmírného zdravotního atlasu lze aplikovat i na dlouhodobější cesty. Respektive doplní údaje a studie, které i NASA a ESA na Mezinárodní vesmírné stanici měří a provádějí už řady let.

„Máme přehled, jak vypadá normální výlet do kosmu, a můžeme začít plánovat i delší mise a použít výsledky studie jako způsob, jak monitorovat posádky. Abychom se ujistili, že zůstanou zdraví i při těch opravdu delších misí, které nás čekají,“ doplňuje na závěr reportáže americký badatel.

O své místo na oběžné dráze nyní usiluje i Česko. Poprvé v jeho samostatné historii by mohlo do vesmíru poslat svého astronauta. Vláda dostala už loni nabídku od soukromé americké firmy Axiom, které využívá lodě Crew Dragon od SpaceX. Tehdy ji však odmítla.

Tento čtvrtek 20. června však představila záměr nazvaný Česká cesta do vesmíru, jejímž cílem je do pěti let tohoto Čecha na orbitu dostat, ačkoliv letenka stojí 60 milionů dolarů, tedy 1,4 miliardy korun. Jeho vyslání by podle vlády mělo na sebe navázat další aktivity soukromých firem i vědeckých institucí, aby se mise stala tématem, o kterém se bude diskutovat. A vzbudit by měla také zájem o studium technických oborů.