Sezóna klíšťat se naplno rozběhla a lékaři hlásí další a další případy klíšťové encefalitidy i lymské boreliózy. Jde o vážné nemoci, v případě encefalitidy není výjimkou ani doživotní ochrnutí končetin. Jak se chránit?

Primářka Kliniky infekčních nemocí Fakultní nemocnice Bulovka Hana Roháčová už viděla mnoho pacientů, kterým klíště doslova zničilo zdraví. Jaké příznaky mají lidé sledovat po kousnutí klíštětem? A jak je to s očkováním? Poslouchejte aktuální díl podcastu MUDr.ování.

Kdyby existoval seznam nemocí, které Češi nejvíce podceňují, klíšťová encefalitida by jistě zaujímala některou z předních příček. Na virové onemocnění nemáme přímou efektivní léčbu a v nejhorších scénářích může dojít až k doživotní invaliditě. Jedinou efektivní ochranou je očkování – zájem o něj ale u nás příliš není.

„Liší se to i podle věkových skupin. Obvykle mladí a zdraví si myslí, že se jim nic nestane a neočkují se. U starších lidí okolo 50 nebo 60 let se proočkovanost zvyšuje. Ale v průměru nepřesáhneme 40 procent,“ přibližuje v podcastu MUDr.ování infektoložka Hana Roháčová.

Zároveň dodává, že si nemoc nevybírá a nejtěžší průběh může mít kdokoliv. Na mládí či celkovou kondici se v případě klíšťové encefalitidy nedá sázet. „Máme mladé pacienty, kteří skončili na vozíku. Měli obrnu nebo poruchu řečových funkcí, poruchu sluchu, zraku. A to bývá i doživotní. Potom je řada lidí, které po prodělání klíšťového zánětu mozku měsíce bolí hlava, nemohou se soustředit a pracovat,“ říká lékařka.

Lidé nad 50 let mají očkování plně hrazené ze zdravotního pojištění, mladším pojišťovny často alespoň přispívají. Infektoložka zdůrazňuje, že efekt vakcíny může vydržet tři až pět let a ani teď ještě není na očkování pozdě – očkuje se po celý rok. Přestože ideální variantou je přijít pro vakcínu třeba v zimě, aby byl člověk plně chráněn, než začne sezóna.

Podle zkušeností Hany Roháčové se ale lidé více obávají lymeské boreliózy, možná až paradoxně – na rozdíl od encefalitidy proti ní sice očkování nemáme, ale máme lék – jde o bakteriální nemoc, která se dá léčit antibiotiky. Pro přenos musí být navíc klíště přisáté delší dobu, 12 až 24 hodin. Proto je důležité prohlédnout se po návratu z přírody.

„Typickým projevem je ta známá skvrna, říkáme jí migrující erytém a může mít až desítky centimetrů. Někdy ale k vývoji skvrny nedojde a borelie může uniknout někam jinam, ať už do kloubů, do mozkomíšního moku nebo obecně do centrální nervové soustavy. Člověk může mít bolesti zad nebo nějaké neurologické potíže. Ale když na to myslíme, což ano, tak se to dá diagnostikovat velmi dobře,“ dodává lékařka.

Lékařka v podcastu MUDr.ování vysvětlila i správný postup na vyndání klíštěte. V něm totiž řada lidí stále nemá jasno. Podle Hany Roháčové rozhodně není vhodné klíště potírat olejem a podobnými tekutinami. Vhodné je naopak chránit si ruce – pokud nemáme rukavice, použít se podle ní dá i obyčejný igelitový sáček.

„Nasadíte ho na ruku a klíště uchopíte přes ten pytlík. Vytáhnete ho kývavým pohybem, žádné točení po směru ani proti směru hodinových ručiček a podobně. Pokud ho vytáhneme, zastříkáme místo dezinfekcí,“ říká lékařka. Následně je třeba klíště zlikvidovat, například ho spálit.

Pokud v ráně zůstanou kusadla, není to podle infektoložky žádná katastrofa. „Nic se neděje, tělo se toho zbaví, jako když máte škrábanec,“ dodává.

Sezóna klíšťat se naplno rozběhla a lékaři hlásí další a další případy klíšťové encefalitidy i lymské boreliózy. Jde o vážné nemoci, v případě encefalitidy není výjimkou ani doživotní ochrnutí končetin. Jak se chránit?

Primářka Kliniky infekčních nemocí Fakultní nemocnice Bulovka Hana Roháčová už viděla mnoho pacientů, kterým klíště doslova zničilo zdraví. Jaké příznaky mají lidé sledovat po kousnutí klíštětem? A jak je to s očkováním? Poslouchejte aktuální díl podcastu MUDr.ování.

Kdyby existoval seznam nemocí, které Češi nejvíce podceňují, klíšťová encefalitida by jistě zaujímala některou z předních příček. Na virové onemocnění nemáme přímou efektivní léčbu a v nejhorších scénářích může dojít až k doživotní invaliditě. Jedinou efektivní ochranou je očkování – zájem o něj ale u nás příliš není.

„Liší se to i podle věkových skupin. Obvykle mladí a zdraví si myslí, že se jim nic nestane a neočkují se. U starších lidí okolo 50 nebo 60 let se proočkovanost zvyšuje. Ale v průměru nepřesáhneme 40 procent,“ přibližuje v podcastu MUDr.ování infektoložka Hana Roháčová.

Zároveň dodává, že si nemoc nevybírá a nejtěžší průběh může mít kdokoliv. Na mládí či celkovou kondici se v případě klíšťové encefalitidy nedá sázet. „Máme mladé pacienty, kteří skončili na vozíku. Měli obrnu nebo poruchu řečových funkcí, poruchu sluchu, zraku. A to bývá i doživotní. Potom je řada lidí, které po prodělání klíšťového zánětu mozku měsíce bolí hlava, nemohou se soustředit a pracovat,“ říká lékařka.

Lidé nad 50 let mají očkování plně hrazené ze zdravotního pojištění, mladším pojišťovny často alespoň přispívají. Infektoložka zdůrazňuje, že efekt vakcíny může vydržet tři až pět let a ani teď ještě není na očkování pozdě – očkuje se po celý rok. Přestože ideální variantou je přijít pro vakcínu třeba v zimě, aby byl člověk plně chráněn, než začne sezóna.

Podle zkušeností Hany Roháčové se ale lidé více obávají lymeské boreliózy, možná až paradoxně – na rozdíl od encefalitidy proti ní sice očkování nemáme, ale máme lék – jde o bakteriální nemoc, která se dá léčit antibiotiky. Pro přenos musí být navíc klíště přisáté delší dobu, 12 až 24 hodin. Proto je důležité prohlédnout se po návratu z přírody.

„Typickým projevem je ta známá skvrna, říkáme jí migrující erytém a může mít až desítky centimetrů. Někdy ale k vývoji skvrny nedojde a borelie může uniknout někam jinam, ať už do kloubů, do mozkomíšního moku nebo obecně do centrální nervové soustavy. Člověk může mít bolesti zad nebo nějaké neurologické potíže. Ale když na to myslíme, což ano, tak se to dá diagnostikovat velmi dobře,“ dodává lékařka.

Lékařka v podcastu MUDr.ování vysvětlila i správný postup na vyndání klíštěte. V něm totiž řada lidí stále nemá jasno. Podle Hany Roháčové rozhodně není vhodné klíště potírat olejem a podobnými tekutinami. Vhodné je naopak chránit si ruce – pokud nemáme rukavice, použít se podle ní dá i obyčejný igelitový sáček.

„Nasadíte ho na ruku a klíště uchopíte přes ten pytlík. Vytáhnete ho kývavým pohybem, žádné točení po směru ani proti směru hodinových ručiček a podobně. Pokud ho vytáhneme, zastříkáme místo dezinfekcí,“ říká lékařka. Následně je třeba klíště zlikvidovat, například ho spálit.

Pokud v ráně zůstanou kusadla, není to podle infektoložky žádná katastrofa. „Nic se neděje, tělo se toho zbaví, jako když máte škrábanec,“ dodává.