Statistiky nejnavštěvovanějších turistických cílů za minulou sezonu každoročně vyhlašuje agentura CzechTourism. Roli favorita mezi hrady a zámky stejně jako v minulých letech opět potvrdil Pražský hrad. V první desítce se udržela i řada dalších dlouhodobě populárních staveb. Najít tu však lze i méně známé zámky, které ročně přitáhnou statisíce návštěvníků neotřelým programem.

Plocha téměř sedmi hekatrů činí z hlavní pražské dominanty největší hrad na světě, což potvrzuje i zápis v Guinnessově knize rekordů. Zřejmě už někdy kolem roku 880 ho založil přemyslovský kníže Bořivoj a díky dlouhému stavebnímu vývoji dnes může areál posloužit jako učebnice architektonických stylů.

Kousek od sebe tu stojí románská bazilika svatého Jiří s barokním průčelím, gotická katedrála svatého Víta s novogotickou dostavbou, výstavný Vladislavský sál z pomezí gotiky a renesance nebo manýristická Matyášova brána zasazená do barokního palácového komplexu.

Celek doplňují modernistické úpravy s odkazy ke starověku od Masarykova dvorního architekta Jože Plečnika i současné prvky od Bořka Šípka nebo Josefa Pleskota. Nejnovějším příspěvkem je rekonstrukce Nového proboštství od studia Acht architects.

Umístění v bohaté vinné oblasti a také punc památkové ochrany UNESCO lákají návštěvníky do romantického zámku i jeho okolí v teplem zalitém cípu jižní Moravy. Samotný zámek byl původně renesanční vilou, později prošel barokní úpravou a nakonec v 19. století rekonstrukcí ve stylu anglické gotiky.

Z barokních dob se dochovala velká jízdárna, romantické stavby včetně vyhlídkového minaretu stojí v přilehlém parku od konce 18. století.

Nejméně celodenní pěší nebo cyklistický výlet slibuje lednicko-valtický areál, rozložený na ploše 300 kilometrů čtverečních. Ve stylu anglických parků je protkaný sítí cest a drobných romantických stavbiček, které díky šikovnému urbanismu nabízejí dálkové průhledy a výhledy.

Je největší stavba Českého Krumova hrad, nebo zámek? Těžko říct, úpravy z různých dob se zde totiž natolik prolínají, že má dnes v názvu obojí. Tříhektarový areál patří k největším v Česku, komplex Horního a Dolního hradu zahrnuje 40 budov a pět nádvoří.

Sídlo je spojené hlavně se dvěma rody Vítkovců – pány z Krumlova a Rožmberky. Petr Vok ho prodal císaři Rudolfu II., později patřil Eggenberkům a Schwarzenberkům.

K nejstarším částem patří gotická Solnice, malá kaple a typická válcová věž s renesanční špičkou. Je tu i krásné barokní divadlo, které s Horním hradem spojuje plášťový most z 15. století. Jeho oblouková podpůrná konstrukce připomíná akvadukt z dob starého Říma.

Dnes ho lidé znají jako romantický zámek ve stylu tudorské gotiky, původně to však byl středověký královský strážný hrad. Prošel si i renesančním a barokním obdobím, současnou podobu mu vtiskl až rod Schwarzenberků v 19. století.

Knížete Jana Adolfa II. ze Schwarzenbergu a jeho manželku Eleonoru, rozenou princeznu Liechtensteinovou, k úpravám zámku inspirovaly cesty do Anglie, k nimž patřila i návštěva korunovace královny Viktorie.

Zámek se stal hlavním sídlem rodu Schwarzenberků. Do zámeckého areálu je možné zavítat i za procházkou v parku nebo výstavami současného umění v Alšově jihočeské galerii, umístěné v bývalé konírně.

Barokní zámek i kostel v Loučeni poblíž Benátek nad Jizerou nese podpis významného barokního architekta Františka Maxmiliána Kaňky. Zámek navrhl jako sídlo pro významného diplomata ve službách Habsburků, Karla Arnošta z Valdštejna.

Zdejším hlavním lákadlem je však něco jiného – zámecký park, naplněný více než desítkou originálních labyrintů a bludišť různého typu. Labyrinty s jednou klikatou cestou a bludiště s mnoha rozcestími tvoří upravené živé ploty, světla, dřevěné palisády, provazy, kameny či dlažba.

Oblíbené jsou i zdejší sobotní večerní prohlídky v doprovodu komorníka, knížecího nadlesního nebo samotného knížete či kněžny.

Mohutný královský hrad si nechal v půlce 14. století postavit Karel IV., částečně jako venkovskou „chalupu“. Ještě silnějším motivem však byla jeho zbožnost. Císař byl vášnivým sběratelem křesťanských relikvií a hrad se stal schránkou pro jejich uchovávání.

Středobodem celé stavby se stala kaple svatého Kříže pojmenovaná po nejcennější relikvii, která sloužila i k úschově korunovačních klenotů. Vyzdobená je zlatem, drahými kameny a mnoha cennými středověkými malbami od Mistra Theodorika.

Dnešní vzhled stavby však už dávno není čistě gotický. Časem zchátralý hrad nechal renesančně upravit Rudolf II., v 19. století si ho pak vzali do parády neogotičtí puristé Friedrich von Schmidt a Josef Mocker. Jejich práce je nejvíce patrná v podobě střech.

Perla západních Čech dostala název podle tvaru meandru řeky Ohře, který jako ohnutá paže obkružuje hrad i celé městečko. Hrad na vysokém ostrohu založil ve 12. století král Vladislav v románském stylu, z podhradí se za Přemysla Otakara I. stalo královské město. Přestavbami prošla památka mimo jiné za panování Přemysla Otakara II. nebo Václava IV.

V době husitské byl hrad oporou krále Zikmunda, z jehož rukou pak přešel do rukou rodu Šliků a stal se jeho reprezentativním sídlem. Na konci 18. století ho pak císařské úřady změnily ve státní věznicí, jíž byl až do roku 1949. Dominantou i po řadě úprav zůstala románská hranolová věž.

Pardubický zámek patří k významým českým renesančním památkám, díky tvaru a umístění mezi opevněnými valy s kruhovými pevnostními prvky zvanými rondely si však zachoval i atmosféru někdejšího pernštejnského hradu.

Zdejší zámecký portál je prvním dílem vyspělé renesanční plastiky v českých zemích. Interiéry byly v době renesance neobvykle honosně zdobené, část nástěnných maleb a dekorací se zachovala i přes pozdější úpravy.

Během staletí zámek postupně chátral, až po roce 1993 ho převzalo do péče Východočeské muzeum a postupně jej zpřístupnilo veřejnosti. Část interiérů slouží výstavám současného umění a stálé expozici sklářské tvorby.

Nepříliš velký zámek v Dětenicích na Jičínsku má podobu barokního sídla vzniklého přestavbou z renesanční tvrze. Za socialismu tu byla učňovská zahradnická škola a poté zvláštní škola. Na konci minulého století se stavba dostala do soukromých rukou a od roku 2000 je přístupná veřejnosti.

Zámecký resort, jak se dnes areál jmenuje, kromě prohlídek zámku zahrnuje také hotel s ubytováním ve středověkém a zámeckém stylu, pivovar a především populární středověkou krčmu s dobově laděnou gastronomií i obsluhou. Známé jsou i zdejší rytířské turnaje, které se v létě konají denně kromě pondělí, na jaře a na podzim o víkendech.

Spolu s Prahou je areál průhonického parku a zámku pod ochranou UNESCO, vysokou návštěvnost zajišťuje mimo jiné umístění hned za okrajem hlavního města. Důvody pro návštěvu jsou však nesporné, rozlehlý zámecký krajinářský park je svého druhu velkou botanickou zahradou, vyhlášenou mimo jiné jarní záplavou rododendronů.

Samotný zámek s polouzavřeným dvorem má neorenesanční podobu z 19. století. Původně to byl gotický hrádek sousedící s románským panským sídlem, z něhož se zachoval jen kostel, dnes je obojí stavebně propojené do protáhlého půdorysu.

Statistiky nejnavštěvovanějších turistických cílů za minulou sezonu každoročně vyhlašuje agentura CzechTourism. Roli favorita mezi hrady a zámky stejně jako v minulých letech opět potvrdil Pražský hrad. V první desítce se udržela i řada dalších dlouhodobě populárních staveb. Najít tu však lze i méně známé zámky, které ročně přitáhnou statisíce návštěvníků neotřelým programem.

Plocha téměř sedmi hekatrů činí z hlavní pražské dominanty největší hrad na světě, což potvrzuje i zápis v Guinnessově knize rekordů. Zřejmě už někdy kolem roku 880 ho založil přemyslovský kníže Bořivoj a díky dlouhému stavebnímu vývoji dnes může areál posloužit jako učebnice architektonických stylů.

Kousek od sebe tu stojí románská bazilika svatého Jiří s barokním průčelím, gotická katedrála svatého Víta s novogotickou dostavbou, výstavný Vladislavský sál z pomezí gotiky a renesance nebo manýristická Matyášova brána zasazená do barokního palácového komplexu.

Celek doplňují modernistické úpravy s odkazy ke starověku od Masarykova dvorního architekta Jože Plečnika i současné prvky od Bořka Šípka nebo Josefa Pleskota. Nejnovějším příspěvkem je rekonstrukce Nového proboštství od studia Acht architects.

Umístění v bohaté vinné oblasti a také punc památkové ochrany UNESCO lákají návštěvníky do romantického zámku i jeho okolí v teplem zalitém cípu jižní Moravy. Samotný zámek byl původně renesanční vilou, později prošel barokní úpravou a nakonec v 19. století rekonstrukcí ve stylu anglické gotiky.

Z barokních dob se dochovala velká jízdárna, romantické stavby včetně vyhlídkového minaretu stojí v přilehlém parku od konce 18. století.

Nejméně celodenní pěší nebo cyklistický výlet slibuje lednicko-valtický areál, rozložený na ploše 300 kilometrů čtverečních. Ve stylu anglických parků je protkaný sítí cest a drobných romantických stavbiček, které díky šikovnému urbanismu nabízejí dálkové průhledy a výhledy.

Je největší stavba Českého Krumova hrad, nebo zámek? Těžko říct, úpravy z různých dob se zde totiž natolik prolínají, že má dnes v názvu obojí. Tříhektarový areál patří k největším v Česku, komplex Horního a Dolního hradu zahrnuje 40 budov a pět nádvoří.

Sídlo je spojené hlavně se dvěma rody Vítkovců – pány z Krumlova a Rožmberky. Petr Vok ho prodal císaři Rudolfu II., později patřil Eggenberkům a Schwarzenberkům.

K nejstarším částem patří gotická Solnice, malá kaple a typická válcová věž s renesanční špičkou. Je tu i krásné barokní divadlo, které s Horním hradem spojuje plášťový most z 15. století. Jeho oblouková podpůrná konstrukce připomíná akvadukt z dob starého Říma.

Dnes ho lidé znají jako romantický zámek ve stylu tudorské gotiky, původně to však byl středověký královský strážný hrad. Prošel si i renesančním a barokním obdobím, současnou podobu mu vtiskl až rod Schwarzenberků v 19. století.

Knížete Jana Adolfa II. ze Schwarzenbergu a jeho manželku Eleonoru, rozenou princeznu Liechtensteinovou, k úpravám zámku inspirovaly cesty do Anglie, k nimž patřila i návštěva korunovace královny Viktorie.

Zámek se stal hlavním sídlem rodu Schwarzenberků. Do zámeckého areálu je možné zavítat i za procházkou v parku nebo výstavami současného umění v Alšově jihočeské galerii, umístěné v bývalé konírně.

Barokní zámek i kostel v Loučeni poblíž Benátek nad Jizerou nese podpis významného barokního architekta Františka Maxmiliána Kaňky. Zámek navrhl jako sídlo pro významného diplomata ve službách Habsburků, Karla Arnošta z Valdštejna.

Zdejším hlavním lákadlem je však něco jiného – zámecký park, naplněný více než desítkou originálních labyrintů a bludišť různého typu. Labyrinty s jednou klikatou cestou a bludiště s mnoha rozcestími tvoří upravené živé ploty, světla, dřevěné palisády, provazy, kameny či dlažba.

Oblíbené jsou i zdejší sobotní večerní prohlídky v doprovodu komorníka, knížecího nadlesního nebo samotného knížete či kněžny.

Mohutný královský hrad si nechal v půlce 14. století postavit Karel IV., částečně jako venkovskou „chalupu“. Ještě silnějším motivem však byla jeho zbožnost. Císař byl vášnivým sběratelem křesťanských relikvií a hrad se stal schránkou pro jejich uchovávání.

Středobodem celé stavby se stala kaple svatého Kříže pojmenovaná po nejcennější relikvii, která sloužila i k úschově korunovačních klenotů. Vyzdobená je zlatem, drahými kameny a mnoha cennými středověkými malbami od Mistra Theodorika.

Dnešní vzhled stavby však už dávno není čistě gotický. Časem zchátralý hrad nechal renesančně upravit Rudolf II., v 19. století si ho pak vzali do parády neogotičtí puristé Friedrich von Schmidt a Josef Mocker. Jejich práce je nejvíce patrná v podobě střech.

Perla západních Čech dostala název podle tvaru meandru řeky Ohře, který jako ohnutá paže obkružuje hrad i celé městečko. Hrad na vysokém ostrohu založil ve 12. století král Vladislav v románském stylu, z podhradí se za Přemysla Otakara I. stalo královské město. Přestavbami prošla památka mimo jiné za panování Přemysla Otakara II. nebo Václava IV.

V době husitské byl hrad oporou krále Zikmunda, z jehož rukou pak přešel do rukou rodu Šliků a stal se jeho reprezentativním sídlem. Na konci 18. století ho pak císařské úřady změnily ve státní věznicí, jíž byl až do roku 1949. Dominantou i po řadě úprav zůstala románská hranolová věž.

Pardubický zámek patří k významým českým renesančním památkám, díky tvaru a umístění mezi opevněnými valy s kruhovými pevnostními prvky zvanými rondely si však zachoval i atmosféru někdejšího pernštejnského hradu.

Zdejší zámecký portál je prvním dílem vyspělé renesanční plastiky v českých zemích. Interiéry byly v době renesance neobvykle honosně zdobené, část nástěnných maleb a dekorací se zachovala i přes pozdější úpravy.

Během staletí zámek postupně chátral, až po roce 1993 ho převzalo do péče Východočeské muzeum a postupně jej zpřístupnilo veřejnosti. Část interiérů slouží výstavám současného umění a stálé expozici sklářské tvorby.

Nepříliš velký zámek v Dětenicích na Jičínsku má podobu barokního sídla vzniklého přestavbou z renesanční tvrze. Za socialismu tu byla učňovská zahradnická škola a poté zvláštní škola. Na konci minulého století se stavba dostala do soukromých rukou a od roku 2000 je přístupná veřejnosti.

Zámecký resort, jak se dnes areál jmenuje, kromě prohlídek zámku zahrnuje také hotel s ubytováním ve středověkém a zámeckém stylu, pivovar a především populární středověkou krčmu s dobově laděnou gastronomií i obsluhou. Známé jsou i zdejší rytířské turnaje, které se v létě konají denně kromě pondělí, na jaře a na podzim o víkendech.

Spolu s Prahou je areál průhonického parku a zámku pod ochranou UNESCO, vysokou návštěvnost zajišťuje mimo jiné umístění hned za okrajem hlavního města. Důvody pro návštěvu jsou však nesporné, rozlehlý zámecký krajinářský park je svého druhu velkou botanickou zahradou, vyhlášenou mimo jiné jarní záplavou rododendronů.

Samotný zámek s polouzavřeným dvorem má neorenesanční podobu z 19. století. Původně to byl gotický hrádek sousedící s románským panským sídlem, z něhož se zachoval jen kostel, dnes je obojí stavebně propojené do protáhlého půdorysu.