Do soukromých základních škol chodí třikrát tolik dětí než před deseti lety. Celkově od mateřských po střední je to přes šest procent všech žáků. Zájem rodičů o soukromé školy se tak v posledních letech zvyšuje, stejně tak narůstá počet škol.

„Velmi vážně se tím zabýváme,“ říká ministr školství Mikuláš Bek (STAN).

„Stát je povinen zajistit kvalitu ve veřejném školství. Jednou z velkých chyb posledních 20 let je to, že kvalitativní aspekty nehrají ve financování žádnou roli,“ dodává Bek.

Prvním takovým krokem je záměr Ministerstva školství indexovat financování základních škol. Ty, které mají větší počet sociálně znevýhodněných žáků, budou dostávat víc peněz, aby mohly nabízet třeba doučování nebo učební pomůcky zdarma.

„Umím si představit, že tento první krok bude následován dalšími, které například do financování škol jasněji promítnou výsledky hodnocení školních inspekcí nebo nějakého měření přidané hodnoty škol, což je zatím tedy akademická diskuze, která potrvá ještě několik let,“ podotýká ministr školství.

Z průzkumu agentury IPSOS pro Seznam Zprávy vyplynulo, že téměř 16 procent rodičů by rádo zaplatilo dětem soukromou školu, pokud by si to mohli dovolit. Častěji už respondenti vybírali jen možnost trávení více volného času s dětmi. Jde o součást dlouhodobého projektu Jak se žije v Česku.

Co se týče soukromého školství, v Česku se vede dlouhé roky debata o jeho pozici v rámci celého vzdělávání. Tohle není vyjasněné, ačkoliv stát částečně soukromé školy financuje.

„Určitě ideologicky nejsme proti soukromým školám. Jde ale o hledání rovnováhy a proporce,“ vysvětluje Bek.

Ministerstvo školství tak například v současné době čeká na kompletní výsledky přijímacího řízení na střední školy. Zvláště v Praze bude vyhodnocení dat důležité, protože tady je soukromé školství nejsilnější, a může se tak ukázat, jestli je rovnováha s veřejným nastavena správně.

Současné vedení Ministerstva školství připouští, že se v budoucnu otázka financování soukromých škol a vůbec jejich legislativního ukotvení bude muset otevřít.

„Se zvyšujícím se podílem žáků v soukromých základních školách je část kapacity financovaná duplicitně (ze státního rozpočtu, pozn. red.), což dříve nebo později bude velké politické téma,“ doplňuje náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS).

Leckde navíc soukromé školy přebírají roli státu v zajišťování dostatečných kapacit, což je těžko obhajitelné v systému plně hrazeného veřejného školství.

„Takto role soukromého školství nikdy nebyla v Česku veřejně vydiskutována. Vždycky bylo bráno jako nabídka alternativy v prostoru svobodné volby, ale nikoliv, že by soukromé školství suplovalo elementární povinnosti očekávané od samospráv,“ dodává Nantl.

V posledním roce a půl aktuální vlády se ale nedá očekávat, že by k nějakým změnám došlo. Ministr Bek upozorňuje, že se bude muset před dalšími volbami nejprve vést debata v jednotlivých politických stranách. Podle něj ale k takové diskuzi dozrál čas.

Do soukromých základních škol chodí třikrát tolik dětí než před deseti lety. Celkově od mateřských po střední je to přes šest procent všech žáků. Zájem rodičů o soukromé školy se tak v posledních letech zvyšuje, stejně tak narůstá počet škol.

„Velmi vážně se tím zabýváme,“ říká ministr školství Mikuláš Bek (STAN).

„Stát je povinen zajistit kvalitu ve veřejném školství. Jednou z velkých chyb posledních 20 let je to, že kvalitativní aspekty nehrají ve financování žádnou roli,“ dodává Bek.

Prvním takovým krokem je záměr Ministerstva školství indexovat financování základních škol. Ty, které mají větší počet sociálně znevýhodněných žáků, budou dostávat víc peněz, aby mohly nabízet třeba doučování nebo učební pomůcky zdarma.

„Umím si představit, že tento první krok bude následován dalšími, které například do financování škol jasněji promítnou výsledky hodnocení školních inspekcí nebo nějakého měření přidané hodnoty škol, což je zatím tedy akademická diskuze, která potrvá ještě několik let,“ podotýká ministr školství.

Z průzkumu agentury IPSOS pro Seznam Zprávy vyplynulo, že téměř 16 procent rodičů by rádo zaplatilo dětem soukromou školu, pokud by si to mohli dovolit. Častěji už respondenti vybírali jen možnost trávení více volného času s dětmi. Jde o součást dlouhodobého projektu Jak se žije v Česku.

Co se týče soukromého školství, v Česku se vede dlouhé roky debata o jeho pozici v rámci celého vzdělávání. Tohle není vyjasněné, ačkoliv stát částečně soukromé školy financuje.

„Určitě ideologicky nejsme proti soukromým školám. Jde ale o hledání rovnováhy a proporce,“ vysvětluje Bek.

Ministerstvo školství tak například v současné době čeká na kompletní výsledky přijímacího řízení na střední školy. Zvláště v Praze bude vyhodnocení dat důležité, protože tady je soukromé školství nejsilnější, a může se tak ukázat, jestli je rovnováha s veřejným nastavena správně.

Současné vedení Ministerstva školství připouští, že se v budoucnu otázka financování soukromých škol a vůbec jejich legislativního ukotvení bude muset otevřít.

„Se zvyšujícím se podílem žáků v soukromých základních školách je část kapacity financovaná duplicitně (ze státního rozpočtu, pozn. red.), což dříve nebo později bude velké politické téma,“ doplňuje náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS).

Leckde navíc soukromé školy přebírají roli státu v zajišťování dostatečných kapacit, což je těžko obhajitelné v systému plně hrazeného veřejného školství.

„Takto role soukromého školství nikdy nebyla v Česku veřejně vydiskutována. Vždycky bylo bráno jako nabídka alternativy v prostoru svobodné volby, ale nikoliv, že by soukromé školství suplovalo elementární povinnosti očekávané od samospráv,“ dodává Nantl.

V posledním roce a půl aktuální vlády se ale nedá očekávat, že by k nějakým změnám došlo. Ministr Bek upozorňuje, že se bude muset před dalšími volbami nejprve vést debata v jednotlivých politických stranách. Podle něj ale k takové diskuzi dozrál čas.