Evropa se potýká s nedostatkem pracovní síly. Míra nezaměstnanosti i počet volných pracovních míst se v různých evropských zemích liší, podle průzkumu agentury Eurobarometer z loňského září chyběli zaměstnanci téměř dvěma třetinám malých a středních podniků napříč Evropou.

V Česku loni podle Ministerstva práce a sociálních věcí chybělo na čtvrt milionu pracovníků. Situace se výrazně zhorší v příštím desetiletí, kdy začnou odcházet do penze statisíce Husákových dětí z generace 70. let.

„Lidské zdroje budou největší ‚úzké hrdlo‘ rozvoje českých firem, české ekonomiky, české společnosti v tom střednědobém a dlouhodobém horizontu,“ prohlásil v březnu ministr Marian Jurečka.

„Snížení nedostatku pracovních sil a dovedností se odráží na produktivitě a konkurenceschopnosti firem. Již dnes naše firmy musí odmítat zakázky, když nedisponují potřebnou pracovní silou,“ doplňuje mluvčí Hospodářské komory Eva Rajlichová.

Dlouhodobý evropský výhled je ještě horší. Podle zprávy o konkurenceschopnosti Evropské unie, kterou vypracoval italský ekonom a bývalý šéf Evropské centrální banky Mario Draghi, bude v Evropě v roce 2070 chybět přes 40 milionů pracovníků. Bez přistěhovalců do EU se podle Draghiho tento deficit ještě zvýší.

„Zatímco v roce 2022 připadal jeden senior na tři osoby v produktivním věku, v roce 2070 bude na dvě osoby v produktivním věku statisticky připadat už více než jeden senior,“ uvádí se ve zprávě.

S nedostatkem imigrantů Evropa problémy nemá. V roce 2022 se do zemí Evropské unie přistěhovalo 5,1 milionu lidí, více než dvakrát více než v roce 2021. Celkem žilo předloni v EU více než 42 milionu lidí narozených mimo Unii, což představuje devět procent jejích obyvatel.

Lidí bez občanství některého z členských států EU žilo v Unii v roce 2022 27,3 milionu. Z těchto přistěhovalců v produktivním věku se do pracovního trhu zapojilo podle Eurostatu necelých 62 procent.

Většina migrantů však nyní vykonává méně kvalifikované profese a nepokrývá tak poptávku po kvalifikovaných pracovnících, kteří by pomohli Evropské unii uspět v globální konkurenci.

Draghi proto navrhuje, aby EU vytvořila nový celounijní vízový program pro kvalifikované pracovníky. To by pomohlo i českým firmám, pro které je česká cesta udělování pracovních víz zbytečně komplikovaná.

„Uchazeč musí téměř všude chodit prezenčně s dokumentací v listinné podobě. V praxi to vypadá tak, že Hospodářská komora žádost firmy o pracovníky zařadí, pak je stanoven termín pro cizince na konzulátě v dané zemi. Tam musí cizinec předat žádost o zaměstnaneckou kartu a další dokumenty, které se do Česka neposílají elektronicky, ale diplomatickou poštou,“ popisuje mluvčí komory Eva Rajlichová.

Žádost pak posuzuje Ministerstvo vnitra a pokud je vše v pořádku, dá zastupitelskému úřadu souhlas k udělení víza cizinci, který si je ale musí znovu osobně na konzulátě vyzvednout.

„Při příjezdu do Česka musí cizinec do tří dní na krajskou cizineckou policii. Některá pracoviště ale nedisponují dostatečným množstvím techniky a cizinec čeká na objednání někdy i několik týdnů. Po vyřízení biometriky teprve může nastoupit k pracovnímu výkonu,“ dodává Rajlichová.

Snazší přístup zahraničních expertů na evropský trh práce by pomohl i vysokým školám a dalším institucím. „Spojené státy mají vyšší podíl zahraničních pracovníků na univerzitách. Evropa je přitom pro kvalifikované lidi atraktivní, kvůli složité akreditaci je však problém zapojit se do pracovního trhu,“ říká ekonom Filip Pertold z institutu Cerge-EI.

Evropská unie by také podle Draghiho zprávy měla změnit vzdělávací systém tak, aby lépe odpovídal současným potřebám pracovního trhu. Klíčové také bude zvýšení vnitřní mobility pracovních sil uvnitř Evropské unie, k čemuž by mělo pomoci sjednocení systému uznávání kvalifikací v jednotlivých členských státech.

„Míra profesní regulace je v České republice jedna z nejvyšších v Evropě. I když sem kvalifikovaní lidé přijdou, neumíme efektivně jejich schopností využít,“ míní Pertold.

Evropská unie by také měla udělovat více stipendií vysokoškolským, postgraduálním i doktorandským studentům ze třetích zemí a nabízet více studentských stáží a absolventských smluv ve výzkumných centrech a veřejných institucích.

Evropa se potýká s nedostatkem pracovní síly. Míra nezaměstnanosti i počet volných pracovních míst se v různých evropských zemích liší, podle průzkumu agentury Eurobarometer z loňského září chyběli zaměstnanci téměř dvěma třetinám malých a středních podniků napříč Evropou.

V Česku loni podle Ministerstva práce a sociálních věcí chybělo na čtvrt milionu pracovníků. Situace se výrazně zhorší v příštím desetiletí, kdy začnou odcházet do penze statisíce Husákových dětí z generace 70. let.

„Lidské zdroje budou největší ‚úzké hrdlo‘ rozvoje českých firem, české ekonomiky, české společnosti v tom střednědobém a dlouhodobém horizontu,“ prohlásil v březnu ministr Marian Jurečka.

„Snížení nedostatku pracovních sil a dovedností se odráží na produktivitě a konkurenceschopnosti firem. Již dnes naše firmy musí odmítat zakázky, když nedisponují potřebnou pracovní silou,“ doplňuje mluvčí Hospodářské komory Eva Rajlichová.

Dlouhodobý evropský výhled je ještě horší. Podle zprávy o konkurenceschopnosti Evropské unie, kterou vypracoval italský ekonom a bývalý šéf Evropské centrální banky Mario Draghi, bude v Evropě v roce 2070 chybět přes 40 milionů pracovníků. Bez přistěhovalců do EU se podle Draghiho tento deficit ještě zvýší.

„Zatímco v roce 2022 připadal jeden senior na tři osoby v produktivním věku, v roce 2070 bude na dvě osoby v produktivním věku statisticky připadat už více než jeden senior,“ uvádí se ve zprávě.

S nedostatkem imigrantů Evropa problémy nemá. V roce 2022 se do zemí Evropské unie přistěhovalo 5,1 milionu lidí, více než dvakrát více než v roce 2021. Celkem žilo předloni v EU více než 42 milionu lidí narozených mimo Unii, což představuje devět procent jejích obyvatel.

Lidí bez občanství některého z členských států EU žilo v Unii v roce 2022 27,3 milionu. Z těchto přistěhovalců v produktivním věku se do pracovního trhu zapojilo podle Eurostatu necelých 62 procent.

Většina migrantů však nyní vykonává méně kvalifikované profese a nepokrývá tak poptávku po kvalifikovaných pracovnících, kteří by pomohli Evropské unii uspět v globální konkurenci.

Draghi proto navrhuje, aby EU vytvořila nový celounijní vízový program pro kvalifikované pracovníky. To by pomohlo i českým firmám, pro které je česká cesta udělování pracovních víz zbytečně komplikovaná.

„Uchazeč musí téměř všude chodit prezenčně s dokumentací v listinné podobě. V praxi to vypadá tak, že Hospodářská komora žádost firmy o pracovníky zařadí, pak je stanoven termín pro cizince na konzulátě v dané zemi. Tam musí cizinec předat žádost o zaměstnaneckou kartu a další dokumenty, které se do Česka neposílají elektronicky, ale diplomatickou poštou,“ popisuje mluvčí komory Eva Rajlichová.

Žádost pak posuzuje Ministerstvo vnitra a pokud je vše v pořádku, dá zastupitelskému úřadu souhlas k udělení víza cizinci, který si je ale musí znovu osobně na konzulátě vyzvednout.

„Při příjezdu do Česka musí cizinec do tří dní na krajskou cizineckou policii. Některá pracoviště ale nedisponují dostatečným množstvím techniky a cizinec čeká na objednání někdy i několik týdnů. Po vyřízení biometriky teprve může nastoupit k pracovnímu výkonu,“ dodává Rajlichová.

Snazší přístup zahraničních expertů na evropský trh práce by pomohl i vysokým školám a dalším institucím. „Spojené státy mají vyšší podíl zahraničních pracovníků na univerzitách. Evropa je přitom pro kvalifikované lidi atraktivní, kvůli složité akreditaci je však problém zapojit se do pracovního trhu,“ říká ekonom Filip Pertold z institutu Cerge-EI.

Evropská unie by také podle Draghiho zprávy měla změnit vzdělávací systém tak, aby lépe odpovídal současným potřebám pracovního trhu. Klíčové také bude zvýšení vnitřní mobility pracovních sil uvnitř Evropské unie, k čemuž by mělo pomoci sjednocení systému uznávání kvalifikací v jednotlivých členských státech.

„Míra profesní regulace je v České republice jedna z nejvyšších v Evropě. I když sem kvalifikovaní lidé přijdou, neumíme efektivně jejich schopností využít,“ míní Pertold.

Evropská unie by také měla udělovat více stipendií vysokoškolským, postgraduálním i doktorandským studentům ze třetích zemí a nabízet více studentských stáží a absolventských smluv ve výzkumných centrech a veřejných institucích.