Sobota, 13 července, 2024
Google search engine
DomůZpravodajstvíFrancouzská levice vyhrála se sliby rozdávání peněz. Chybí jí ale spojenci

Francouzská levice vyhrála se sliby rozdávání peněz. Chybí jí ale spojenci

Překvapivý výsledek voleb ve Francii, kde v průzkumech i v prvním kole jasně dominovalo ultrapravicové Národní shromáždění (RN) Marine Le Penové, sice nakonec přinesl vítězství levici, ta ale nedokáže sestavit většinovou vládu.

Druhá nejsilnější ekonomika Evropské unie ovšem potřebuje stabilní administrativu, která by se aspoň pokusila něco udělat s veřejnými financemi. Státní dluh Francie totiž loni dosáhl 111 procent hrubého domácího produktu, a schodek veřejných financí v roce 2023 činil 5,5 procenta HDP.

Jinými slovy, kdyby se Paříž nyní ucházela o členství v eurozóně, porušovala by hned dvě vstupní kritéria. Podle nich by celkový dluh neměl přesahovat 60 procent HDP, a deficit veřejných financí by v daném roce měl zůstat pod úrovní tří procent HDP.

Foto: Politico.eu, Seznam Zprávy

Složení dolní komory francouzského parlamentu po volbách 2024.

Správa veřejných financí se ve Francii historicky nedaří jak levici, tak pravici, a na letošek tak připadá jedno nepříliš veselé výročí –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 50 let od posledního přebytkového rozpočtu v roce 1974.

Ratingová agentura S&P Global Ratings v pondělí varovala, že by mohla dál snížit známku pro francouzské státní dluhopisy, jako to učinila v květnu, pokud se zemi nepodaří oživit hospodářský růst nebo nezredukuje schodek rozpočtu. Další vyhodnocení, jak na tom Francie je, má agentura v plánu na 29. listopad.

Následující graf statistického úřadu Evropské unie (Eurostat) ukazuje, že Francie je třetí nejzadluženější členskou zemí EU za Řeckem a Itálií.

Foto: Eurostat, Seznam Zprávy

Státní dluh členských zemí EU.

Plány levice

Nová lidová fronta (NFP), která v nedělních volbách získala 188 z celkových 577 křesel v dolní komoře parlamentu, se nijak netají tím, že výdaje plánuje spíše navyšovat, než aby nějak šetřila. V kampani také slibovala zrušit penzijní reformu prosazenou prezidentem Emmanuelem Macronem, navýšit minimální mzdu, zavést stropy na vybrané spotřební zboží, nebo snížit věk odchodu do důchodu.

Tím předvolební sliby zatěžující státní pokladnu ale zdaleka nekončily, NFP chtěla také navázat růst mezd na tempo inflace. Vedle toho by měly ještě letos vzrůst mzdy ve veřejném sektoru o 10 procent a stejnou měrou hodlala NFP zvednout také dotace na bydlení. Stát by podle strany měl také platit školní obědy, pomůcky a dopravu žáků a studentů.

Na stranu příjmů postavila levice například zvláštní daň pro nejbohatší Francouze s očekávaným výnosem 15 miliard eur. Obdobný přísun peněz do státní kasy si slibuje také od daně z nadměrných zisků firem.

Program vítězné levice

K prosazení těchto kroků ale potřebuje levice podporu od poslanců jiných uskupení a právě zde je problém. Kromě programových neshod je asi největší překážkou šéf nejsilnějšího člena NFP, populistické strany Nepoddajná Francie (LFI), Jean-Luc Mélenchon, nejznámější tvář francouzské ultralevice.

To vše prakticky vylučuje vládní spolupráci s koalicí Spolu!, kterou postavil prezident Macron, a která získala ve volbách 161 křesel.

Ve hře je několik možností –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ menšinová vláda NFP, rozštěpení levicové koalice a spolupráce některých jejích členů s Macronovým středovým blokem, nebo úřednická vláda. Poslední varianta se jeví jako spíše teoretická, protože tento typ vlády nemá ve Francii tradici.

Důležitým faktorem je také to, že francouzská ústava dovoluje konat další parlamentní volby nejdříve jeden rok po těch posledních. Politici se tedy potřebují na něčem dohodnout pokud možno co nejdříve.

Jednání ovšem vedle politických rozepří pravděpodobně zpomalí také nadcházející olympiáda, která v Paříži začne 26. července.

RELATED ARTICLES
- Advertisment -
Google search engine

Populární články

BLOG

Francouzská levice vyhrála se sliby rozdávání peněz. Chybí jí ale spojenci

Překvapivý výsledek voleb ve Francii, kde v průzkumech i v prvním kole jasně dominovalo ultrapravicové Národní shromáždění (RN) Marine Le Penové, sice nakonec přinesl vítězství levici, ta ale nedokáže sestavit většinovou vládu.

Druhá nejsilnější ekonomika Evropské unie ovšem potřebuje stabilní administrativu, která by se aspoň pokusila něco udělat s veřejnými financemi. Státní dluh Francie totiž loni dosáhl 111 procent hrubého domácího produktu, a schodek veřejných financí v roce 2023 činil 5,5 procenta HDP.

Jinými slovy, kdyby se Paříž nyní ucházela o členství v eurozóně, porušovala by hned dvě vstupní kritéria. Podle nich by celkový dluh neměl přesahovat 60 procent HDP, a deficit veřejných financí by v daném roce měl zůstat pod úrovní tří procent HDP.

Foto: Politico.eu, Seznam Zprávy

Složení dolní komory francouzského parlamentu po volbách 2024.

Správa veřejných financí se ve Francii historicky nedaří jak levici, tak pravici, a na letošek tak připadá jedno nepříliš veselé výročí –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 50 let od posledního přebytkového rozpočtu v roce 1974.

Ratingová agentura S&P Global Ratings v pondělí varovala, že by mohla dál snížit známku pro francouzské státní dluhopisy, jako to učinila v květnu, pokud se zemi nepodaří oživit hospodářský růst nebo nezredukuje schodek rozpočtu. Další vyhodnocení, jak na tom Francie je, má agentura v plánu na 29. listopad.

Následující graf statistického úřadu Evropské unie (Eurostat) ukazuje, že Francie je třetí nejzadluženější členskou zemí EU za Řeckem a Itálií.

Foto: Eurostat, Seznam Zprávy

Státní dluh členských zemí EU.

Plány levice

Nová lidová fronta (NFP), která v nedělních volbách získala 188 z celkových 577 křesel v dolní komoře parlamentu, se nijak netají tím, že výdaje plánuje spíše navyšovat, než aby nějak šetřila. V kampani také slibovala zrušit penzijní reformu prosazenou prezidentem Emmanuelem Macronem, navýšit minimální mzdu, zavést stropy na vybrané spotřební zboží, nebo snížit věk odchodu do důchodu.

Tím předvolební sliby zatěžující státní pokladnu ale zdaleka nekončily, NFP chtěla také navázat růst mezd na tempo inflace. Vedle toho by měly ještě letos vzrůst mzdy ve veřejném sektoru o 10 procent a stejnou měrou hodlala NFP zvednout také dotace na bydlení. Stát by podle strany měl také platit školní obědy, pomůcky a dopravu žáků a studentů.

Na stranu příjmů postavila levice například zvláštní daň pro nejbohatší Francouze s očekávaným výnosem 15 miliard eur. Obdobný přísun peněz do státní kasy si slibuje také od daně z nadměrných zisků firem.

Program vítězné levice

K prosazení těchto kroků ale potřebuje levice podporu od poslanců jiných uskupení a právě zde je problém. Kromě programových neshod je asi největší překážkou šéf nejsilnějšího člena NFP, populistické strany Nepoddajná Francie (LFI), Jean-Luc Mélenchon, nejznámější tvář francouzské ultralevice.

To vše prakticky vylučuje vládní spolupráci s koalicí Spolu!, kterou postavil prezident Macron, a která získala ve volbách 161 křesel.

Ve hře je několik možností –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ menšinová vláda NFP, rozštěpení levicové koalice a spolupráce některých jejích členů s Macronovým středovým blokem, nebo úřednická vláda. Poslední varianta se jeví jako spíše teoretická, protože tento typ vlády nemá ve Francii tradici.

Důležitým faktorem je také to, že francouzská ústava dovoluje konat další parlamentní volby nejdříve jeden rok po těch posledních. Politici se tedy potřebují na něčem dohodnout pokud možno co nejdříve.

Jednání ovšem vedle politických rozepří pravděpodobně zpomalí také nadcházející olympiáda, která v Paříži začne 26. července.

RELATED ARTICLES