Loni bylo o Lasvitu hodně slyšet. Do ikonického klenotnictví Tiffany na Páté avenue v New Yorku pověsili svůj světelný lustr Diamond Skylight Chandelier. Ohlas vzbudili rozměrnými skleněnými vlčími máky před hotelem Raffles v Londýně. Afriku si podmanili svítidlem na motivy berberského náhrdelníku pro hotel Mamounia v Marrákeši.

A umělecký úspěch kolorují i dobrá čísla za loňský rok. „Rok 2023 byl nejlepší rok v historii firmy obratově, maržově i ziskově. Na úrovni celé skupiny byl obrat asi 1,3 miliardy korun a zisk se přiblížil zhruba deseti procentům,“ říká zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, jehož firma prošla těžkými roky.

„Není to zázrak nebo číslo, kde bych si přál firmu mít. Ale zažili jsme dva těžké roky, kdy na nás dolehl covid a lockdowny zejména v Asii, region se z toho dosud nevyhrabal. Pak ceny energií, plyn, elektřina. A válka na Ukrajině, odepsali jsme osm procent obratu, když jsme přestali do Ruska dodávat,“ popisuje Jakimič.

Když odepsali Východ, firmu podržel Západ. Úspěšně „najel“ relativně nový trh ve Spojených státech a dobře se prodávalo i v západní Evropě. „Západní Evropa nám teď obrovsky narostla, tam se nám daří nejvíc a pak hned ve Spojených státech,“ líčí Jakimič.

Historicky nejvíce instalací má Lasvit v Dubaji. Tam teď sice zažívá firma útlum, ale zájem kompenzuje Rijád a zbytek Saúdské Arábie. „Letos bude třetím nejúspěšnějším trhem a za rok za dva bude jedničkou,“ odhaduje Jakimič.

Přispěje k tomu i projekt, který se teprve veřejnosti odhalí. Po dvacetitunových instalacích v tichomořském hotelu na ostrově Saipan bude rozměrově druhý největší. Půjde o skleněný dóm v obchodním centru The Avenues v Rijádu. „Plocha uměleckého skla bude o velikosti menšího fotbalového hřiště. Má neuvěřitelné nároky na statiku a výpočty,“ vypráví Leon Jakimič, který firmu založil a spoluvlastní ji se svou ženou Lucií.

„Byznys řeší více manžel, ale docela drze bych řekla, že dost nápadů pochází ode mě,“ říká v rozhovoru Jakimičová. Že by se firma mohla jmenovat po lásce a svitu byla právě její myšlenka. Manžel se s ní ale radí třeba i o personálních otázkách. „Mám pro to šestý smysl. Intuici, kam by se firma měla pohybovat,“ popisuje Lucie Jakimičová.

Kvalitní lidé jsou pro tak specifický byznys klíčoví. „Lasvit nejsou zdaleka jen skláři a designéři, ale máme množství techniků a konstruktérů a tři kovozávody, využíváme kumšt lidí. To, v čem je Česko silné. Díky tomu jsme úspěšní,“ uvažuje Jakimič.

Do další instalace, kterou Lasvit čerstvě nainstaloval v Hongkongu, se zase zapojili inženýři z liberecké univerzity. Na nejdražší parcele na světě v byznysové čtvrti vyrostla 190metrová věž z dílny studia Zaha Hadid. Mrakodrap, postavený developerem Henderson Land, ozdobí hned dvě plastiky od Lasvitu.

„Jedna je fenomenální v tom, že je kinetická. Poprvé v historii jsme udělali venkovní instalaci, která se hýbe a musí vydržet nápory tajfunů. Tak náročnou statiku a výpočty jsme ještě nikdy nedělali,“ popisuje Leon Jakimič. „Liberečtí experti testovali, zda instalace obstojí před vlhkostí a prašností. Je to vlastně stroj a musí běžet desítky let,“ vysvětluje liberecký patriot.

Vstupní halu 36patrové kancelářské budovy pak ozvláštní skleněná plastika ve tvaru abstraktního srdce z motýlích křídel. V průměru měří zhruba čtyři metry a je celá ze skla. „Máme vždy v plánu vozit to lodí, ale finálně to vozíme letecky, protože se nestíhá,“ dodává Jakimič. Za obě díla dohromady inkasuje Lasvit kolem pěti milionů dolarů, v přepočtu 116 milionů korun.

Lasvit, který mimochodem vytvořil i trofeje pro českou olympijskou delegaci v Paříži, také v dohledné době počítá s vlastní sítí prodejen. Vedle New Yorku nebo Paříže má vzniknout v Praze Dům Lasvitu. „Bude to v Holešovicích, pár metrů od Vltavské a budoucího sídla filharmonie. Už je to potvrzené, ale ještě ne podepsané. Do roka se tam stěhujeme,“ prozradil majitel Lasvitu.

„Dodnes nemáme investora. Vždy děláme za vlastní cash. Na tento projekt si částečně půjčíme z banky a částečně z vlastních prostředků,“ nastínil Jakimič.

Prostory budou až osmkrát větší, než je současný holešovický showroom firmy v budově Holport. Půjde nejen o obchod, galerii a muzeum, ale pro návštěvníky bude fungovat také kavárna a pravá sklářská pec, kde si bude návštěvník moci jednou vyfoukat vlastní sklo.

Loni bylo o Lasvitu hodně slyšet. Do ikonického klenotnictví Tiffany na Páté avenue v New Yorku pověsili svůj světelný lustr Diamond Skylight Chandelier. Ohlas vzbudili rozměrnými skleněnými vlčími máky před hotelem Raffles v Londýně. Afriku si podmanili svítidlem na motivy berberského náhrdelníku pro hotel Mamounia v Marrákeši.

A umělecký úspěch kolorují i dobrá čísla za loňský rok. „Rok 2023 byl nejlepší rok v historii firmy obratově, maržově i ziskově. Na úrovni celé skupiny byl obrat asi 1,3 miliardy korun a zisk se přiblížil zhruba deseti procentům,“ říká zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, jehož firma prošla těžkými roky.

„Není to zázrak nebo číslo, kde bych si přál firmu mít. Ale zažili jsme dva těžké roky, kdy na nás dolehl covid a lockdowny zejména v Asii, region se z toho dosud nevyhrabal. Pak ceny energií, plyn, elektřina. A válka na Ukrajině, odepsali jsme osm procent obratu, když jsme přestali do Ruska dodávat,“ popisuje Jakimič.

Když odepsali Východ, firmu podržel Západ. Úspěšně „najel“ relativně nový trh ve Spojených státech a dobře se prodávalo i v západní Evropě. „Západní Evropa nám teď obrovsky narostla, tam se nám daří nejvíc a pak hned ve Spojených státech,“ líčí Jakimič.

Historicky nejvíce instalací má Lasvit v Dubaji. Tam teď sice zažívá firma útlum, ale zájem kompenzuje Rijád a zbytek Saúdské Arábie. „Letos bude třetím nejúspěšnějším trhem a za rok za dva bude jedničkou,“ odhaduje Jakimič.

Přispěje k tomu i projekt, který se teprve veřejnosti odhalí. Po dvacetitunových instalacích v tichomořském hotelu na ostrově Saipan bude rozměrově druhý největší. Půjde o skleněný dóm v obchodním centru The Avenues v Rijádu. „Plocha uměleckého skla bude o velikosti menšího fotbalového hřiště. Má neuvěřitelné nároky na statiku a výpočty,“ vypráví Leon Jakimič, který firmu založil a spoluvlastní ji se svou ženou Lucií.

„Byznys řeší více manžel, ale docela drze bych řekla, že dost nápadů pochází ode mě,“ říká v rozhovoru Jakimičová. Že by se firma mohla jmenovat po lásce a svitu byla právě její myšlenka. Manžel se s ní ale radí třeba i o personálních otázkách. „Mám pro to šestý smysl. Intuici, kam by se firma měla pohybovat,“ popisuje Lucie Jakimičová.

Kvalitní lidé jsou pro tak specifický byznys klíčoví. „Lasvit nejsou zdaleka jen skláři a designéři, ale máme množství techniků a konstruktérů a tři kovozávody, využíváme kumšt lidí. To, v čem je Česko silné. Díky tomu jsme úspěšní,“ uvažuje Jakimič.

Do další instalace, kterou Lasvit čerstvě nainstaloval v Hongkongu, se zase zapojili inženýři z liberecké univerzity. Na nejdražší parcele na světě v byznysové čtvrti vyrostla 190metrová věž z dílny studia Zaha Hadid. Mrakodrap, postavený developerem Henderson Land, ozdobí hned dvě plastiky od Lasvitu.

„Jedna je fenomenální v tom, že je kinetická. Poprvé v historii jsme udělali venkovní instalaci, která se hýbe a musí vydržet nápory tajfunů. Tak náročnou statiku a výpočty jsme ještě nikdy nedělali,“ popisuje Leon Jakimič. „Liberečtí experti testovali, zda instalace obstojí před vlhkostí a prašností. Je to vlastně stroj a musí běžet desítky let,“ vysvětluje liberecký patriot.

Vstupní halu 36patrové kancelářské budovy pak ozvláštní skleněná plastika ve tvaru abstraktního srdce z motýlích křídel. V průměru měří zhruba čtyři metry a je celá ze skla. „Máme vždy v plánu vozit to lodí, ale finálně to vozíme letecky, protože se nestíhá,“ dodává Jakimič. Za obě díla dohromady inkasuje Lasvit kolem pěti milionů dolarů, v přepočtu 116 milionů korun.

Lasvit, který mimochodem vytvořil i trofeje pro českou olympijskou delegaci v Paříži, také v dohledné době počítá s vlastní sítí prodejen. Vedle New Yorku nebo Paříže má vzniknout v Praze Dům Lasvitu. „Bude to v Holešovicích, pár metrů od Vltavské a budoucího sídla filharmonie. Už je to potvrzené, ale ještě ne podepsané. Do roka se tam stěhujeme,“ prozradil majitel Lasvitu.

„Dodnes nemáme investora. Vždy děláme za vlastní cash. Na tento projekt si částečně půjčíme z banky a částečně z vlastních prostředků,“ nastínil Jakimič.

Prostory budou až osmkrát větší, než je současný holešovický showroom firmy v budově Holport. Půjde nejen o obchod, galerii a muzeum, ale pro návštěvníky bude fungovat také kavárna a pravá sklářská pec, kde si bude návštěvník moci jednou vyfoukat vlastní sklo.