Měnový výbor japonské centrální banky (BOJ) na závěr dvoudenního zasedání zvýšil základní úrokovou sazbu na zhruba 0,25 procenta z předchozího rozpětí nula až 0,1 procenta.
Úroky jsou tak nyní na nejvyšší úrovni od finanční krize v roce 2008. Banka také rozhodla, že zpomalí tempo nákupu státních dluhopisů. Učinila tak další krok k normalizaci měnové politiky v době, kdy země bojuje s poklesem domácí měny. Vyplývá to z prohlášení BOJ.
Analytici očekávali, že banka měnovou politiku měnit nebude. BOJ teprve v březnu ukončila svoji politiku záporných úrokových sazeb.
Banka rovněž sníží objem nákupu státních dluhopisů na tři biliony jenů měsíčně (460,4 miliardy korun) ze současných šesti bilionů jenů. Stát se tak má do března 2026.
Rozhodnutí je odrazem rostoucí důvěry centrální banky, že se podaří dosáhnout jejího dvouprocentního inflačního cíle doprovázeného růstem mezd. BOJ současně zvýšila odhad jádrové inflace, která nezahrnuje nestabilní ceny čerstvých potravin, ve fiskálním roce 2025 na 2,1 procenta z 1,9 procenta.
Zákonodárci vládnoucí strany vyvíjeli tlak na centrální banku, aby zvýšila sazby a zabránila tak poklesu jenu, který je způsoben velkým rozdílem ve výši úrokových sazeb mezi Japonskem a Spojenými státy. Vyšší úrokové sazby znamenají, že podnikatelé a domácnosti budou platit více za půjčky. Zvýší se ale také úroky z vkladů.
Analytici většinou očekávali, že BOJ měnit svoji politiku nebude vzhledem k tomu, že ekonomika zůstává křehká a pokračuje krize životních nákladů. Slabý jen ale také zvyšuje náklady na dovoz a hrozí, že bude mít negativní vliv na výdaje spotřebitelů.
Rozhodnutí BOJ o zpřísnění měnové politiky přichází v době, kdy se naopak americká centrální banka (Fed) chystá úroky snížit a zvrátit tak cyklus agresivního zvyšování sazeb, který způsobil posilování dolaru. Trhy nyní očekávají, že by ke snížení úroků mohl Fed přistoupit již v září.
